Evropa začíná být saturována solárními parky. Návratnost nových projektů je nejistá
Silný nárůst instalovaného výkonu v solárních zdrojích z posledních let začíná mít v Evropě reálné dopady na budoucnost dalších projektů. Před týdnem tak požádal o ochranu před věřiteli dánský developer Better Energy, který byl v posledních letech jedním z největších hráčů na tamním trhu. Kromě zhoršené ekonomiky provozu spojené s nízkými spotovými cenami elektřiny během jara a léta tamní projekty podle expertů čelí i růstu nákladů na připojení do soustavy.
Evropa v posledních letech zažívá prudký růst instalací nových fotovoltaik, který zesílil s příchodem energetické krize a růstem cen energií. Spolu s rostoucím výkonem fotovoltaik v síti roste ale i počet hodin, kdy ceny elektřiny na spotových trzích klesají k nule nebo do záporných hodnot. Stejně tak se začínají více projevovat omezení v elektrizačních soustavách, kdy je stále obtížnější nadvýrobu z některých zemí vyvézt.
"Existují limity, kolik instalovaného výkonu určité technologie můžete vměstnat do elektrické sítě, kde poptávka zaostává a kde úzká místa v soustavě brání exportu přebytečné energie během hodin s vysokou výrobou," řekl serveru Montel Flemming Sorensen, senior viceprezident pro Evropu v poradenské společnosti LevelTen Energy.
Před negativním dopadem propadu cen na krátkodobých velkoobchodních trzích varují zájmové organizace již delší dobu, přičemž podle CEO asociace SolarPower Europe současný solární boom v Evropě není udržitelný a poptávka po nových fotovoltaikách zpomalí.
"Nasycení fotovoltaickými instalacemi v Dánsku je příliš vysoké, což má nepříznivý vliv na ceny elektřiny, a tedy i na ekonomiku projektů," dodal Sorensen.
Ceny elektrické energie, které si mohou solární parky zajistit prodejem své výroby na krátkodobém organizovaném trhu, se podle serveru Montel za poslední rok v Dánsku propadly na 75 % průměru cen na tamním spotovém trhu. Tento jev je způsoben poklesem spotových cen právě v období nejsilnější výroby fotovoltaik, které nejen v Dánsku dokáží během jarních a letních měsíců často stlačovat spotové ceny blízko k nule nebo dokonce do záporných hodnot.
Ceny elektřiny na spotu stále častěji klesají k nule
Zatímco v letech 2021 a 2022 byly záporné ceny na dánském trhu relativně ojedinělým jevem, loni a letos jejich počet prudce vzrostl na stovky hodin. Nejčastěji ceny klesaly do záporných hodnot právě v době výrobní špičky fotovoltaik okolo poledne. Vývoj situace na dánském trhu zachycují následující dva grafy, kdy první uvádí počet a rozložení hodin s nulovou či zápornou cenou v roce 2021 a následující v roce 2024.
Podle Sorensena klesající realizované prodejní ceny pro solární elektrárny zvyšují rizika spojená s takzvanými PPA, neboli smlouvami o dodávce elektřiny. Právníci tak podle něj musí vynakládat zvýšené úsilí při vyjednávání, jak tato rizika sdílet mezi výrobci a odběrateli solární energie.
V podobném duchu se vyjádřil i Thomas Aarestrup-Jensen, politický ředitel dánské lobbistické skupiny pro obnovitelné zdroje Green Power Denmark. Podle něj tamní solární sektor čelí dvojímu problému, kdy kromě nasycení trhu solárními zdroji vzrostly i náklady na jejich připojování. Tyto faktory tak podle něj způsobují problémy developerům nových zdrojů, jako například společnosti Better Energy.
Mohlo by vás zajímat:
Řešením je přestat podporovat výstavbu „holých“ větrníků a FVE a zaměřit se na akumulaci. Platnost LEX OZE III je již za dveřmi.
Řešením je přestat si hrát na pána boha a nechat fungovat trh.
Akumulace ale žádnou energii nevyrobí, jen tu vyrobenou zdraží o náklady na akumulaci. I proto je v Německu (a v EU) energetický mix tak drahý.
Za mých mladých let byla energeická špička spotřeby okolo poledne. Ale ty vysmívané solární panely to dokázaly zcela vymazat. Teď už každý vidí obrovskou sílu fotovoltaiky, to ještě před 10 lety nebylo.
A není nic jednodušího, než zase použít solární panely (ale bifaciální a montované kolmi k zemi, orientované plochou na východ/západ) aby se maximální výroba elektřiny v těchto panelech posunula na dopoledne a odpoledne a polední výroba potlačila na cca 1/4.
Ale celková výroba se trochu sníží. Jen musí v Německu i u nás přestat provozní dotace (ta tlačí na maximální výrobu), to je zkáza pro opravdu komerční ziskovou výrobu (= vyšší výroba dopoledne a odpoledne, nižší v pravé poledne) a tržní soutěž.
Je to jednoduché, ale tradiční energetici tomu nerozumí a politici, ti už vůbec ne
Pane Vaněčku, odběrová špička byla i před FVE večer a je stále. V poledne byl jen "menší hrb", který se podařilo "vymazat" FVE jen v létě. Lze to lehce ověřit v této době za inverzí.
Napište nám, kolik ty bifaciální panely postavené svisle vyrobí ve špičkách kolem 7:00 a 21:00 na jednotku instalovaného výkonu po měsících v průběhu roku.
Jak to ti Němci dělají, že mají špičkové odběry v zcela jinou dobu než Vašich 7 ráno a 9 večer? (pozor, ironie).
Špičky v odkazu:
oenergetice.cz/energostat/power/generation-online/czech/2024-12-18/2024-12-20
Pokud bude potřeba nastavte si pro příklad třeba 18.-20.12. (středa-pátek).
špičky výroby jsou cca 7:00-8:00 a 17:00. Obě zcela mimo výrobu ve FVE (žlutá).
Při troše snahy se dá zobrazit pro příklad i jen jeden den v létě. Zde čtvrtek 27.6.
oenergetice.cz/energostat/power/generation-online/czech/2024-06-27/2024-06-27
FVE se na špičkách výroby podílí minimálně, protože je to pro ně příliš brzo a pozdě (7:00 a 19:00).
Zatížení sítě maximum 12:00 8 263, ale křivka je velmi plochá, už v 9:00 8 015 a ještě v 16:00 7 583.
Kontrolní otázka pro p. Vaněčka:
Proč je výroba v 19:00 8 534, ale zatížení soustavy jen 7 055?
Poznámka: s večerní špičkou jsem se zpaměti sice trochu spletl (není ve 21:00, ale 19:00), což ale vzhledem k (ne)výrobě FVE v té době nic na výsledku nemění.
Pokračování příspěvku ke špičkám čeká z nějakého důvodu na chválení.
Bifaciální panely montované kolmo k zemi, orientované plochou na východ/západ mají podobný výkon jako panel orientovaný na jih.
Nepomáhají ani produkty typu virtuální baterka, kdy se instalují panely tak aby byl co největší výkon na danou plochu. Například na ploché střeše 15 stupňů a panely kousek za sebou, což znamená velký výkon v létě a malý v zimě.
Bifaciální FV panely s orientací V-Z mají využití ve specifických případech, třeba jako protihlukové stěny u silnic, nebo balkónové sety. V těchto případech mírně snižují polední maximum a přitom mírně zvyšují výrobu ráno a navečer (po východu a před západem slunce) u výroben bez akumulátoru. Celkově saturaci solárními parky ovlivní jen málo.
Bifaciální panely jsou ale kontraproduktivní u instalací s akumulací, kdy ten časový posun dělá akumulátor podstatně lépe a jde nám více o celkovou výrobu. Pro instalace, kde není ozářena zadní strana (např. na šikmé střeše) nedávají smysl vůbec.
@Vaněček. Na pozemku bych mohl postavit dlooohou řadu bifaciálních panelů, byla to jedna varianta. Podmínkou dotace je dnes (celkem rozumně) baterka, v tom okamžiku ztrácí bifaciální panely význam, jak píše Bob. Zvolil jsem kolmější sklon na JJZ, pmn je to lepší řešení. Krajiczech dodává konstrukce vypočtené pro 45° dvě řady panelů nad sebou. Stejnou konstrukci můžete upravit i pro větší sklon (ale jen pro jednu řadu), stačí tužka, papír, tabulky (dnes excel) a znalosti 7. třídy ZŠ z 60.let. Včera a dnes dala FVE kousek pod 50kWh. Na celodenní vytopení domu už to nestačí, ale na kompletní pokrytí spotřeby a částečné vyhřátí akumulační nádrže, aby bylo na noc, ano. Teplé vody libovolně. Přitápí se v obývací kuchyni. Tento podzim (od 1.září) se v kotli topilo 7x, loni minimálně 20x, úspora času a úsilí obrovská. Finančně je taková FVE nesmysl i když jsem si veškeré výpočty a úpravy konstrukce dělal sám.
Kdyby jste měl TČ, tak by 50kWh na vytopení domu v pohodě stačilo. Bifaciální panely jsou skoro stejně drahé jako normální. A co se týče baterie, tak ta se hodí vždycky. Topení nebo TUV lze pořešit, když svítí. (Natopit podlahovku, akumulační nádrž, apod...), ale na noc elektřinu potřebujete.
Za listopad jsem na 65% a prosinec (vylepšil to hlavně konec) jsem na 45% celkové energetické soběstačnosti včetně topení a TUV, ale pasivní dům s tč, jižní morava , 4 lidi, 9.9kWp a 17,4kWh baterka.
Bez dotace je to ekonomický nesmysl a sní to snad bude doma za 6,2let při 4,8kč za kwh. Podle propočtů bych mohl atakovat 80% celkovou roční soběstačnost.
Politický ředitel lobistické skupiny, to je asi jiným slovem úplatkář. Bohužel stejně jako u nás. :-(
A není to tak, že exportu přebytečné energie během hodin s vysokou výrobou brání nikoli úzká místa v soustavě, ale přebytek i na druhé straně? Když funí, tak funí i u sousedů. A když nefuní, tak není co exportovat.
Prostě občasné zdroje narážejí na problém, o kterém ti aspoň trochu obeznámení věděli - a upozorňovali na něj! - už před 20-30 lety. Sesynchronizovat nabídku OZE s poptávkou je nemožné bez násilných netržních zásahů. Dokud byly OZE hračičkou bohatých hravců, problém nevznikal, resp. byl marginální. Když se postavily zdroje s instalovaným výkonem v násobcích GW a výrobou náhodně kolísající mezi 0 a plným výkonem, nemohl problém nenastat. Naštěstí už i pro samotné OZEáše, kteří na rozumné argumenty nereagovali nebo reagovali velmi arogantně.
Toto není důvod od zpomalení výstavby OZ. Jednak se bude zkracovat období nedostatku a bude se zvyšovat období přebytku, který nastartuje rozvoj nových technologií pro efektivní využití této levněji dostupné energie. Nejsou to jenom v podvědomí známé přečerpá vačky, baterie, které mají stále význam k dalšímu rozšiřování, ale ukazují se další způsoby využití, které jsou v počátku rozšiřování. Z tohoto pohledu není vůbec mít nějaké obavy z růstu OZ, ale naopak z rozšiřování kontraverzních jaderných mamutů nejenom z pohledu bezpečnější více zalidněnější Evropy, ale s postupným využitím této energie z nich.
U FVE jde o provozní dotace, bez nich se u nás ty plánované GW nepostaví. A nebo zlepšit využití FVE a větrníků investicí do baterií. Tam nevím zda to půjde tržně a nebo zase budou nutné dotace.
Ale nejlevnější je postavit pár jaderných mamutů a máme vystaráno na 80 let.
Provozní dotace do FVE nikdy! Jaderné mamuty taky nikdy, proč máme za naše obrovské obrovské náklady pak vyvážet do Německa elektřinu z nich.
Chce to jen racionální chování, jako má zbytek světa mimo EU.
Jen obnovit racionalitu v rozhodování v EU.
Myslíte, že je reálné vystoupit z EU ? Protože ta staronová partička v EU opět pojede to, co jela už před tím. A to je průšvih. V předchozím příspěvku se jen snažím korigovat probíhající nesmysly.
A provozní dotace do větrníků nevadí a do FVE ano ? Proč ?
A co se týče jádra, nebude majitelem té vyrobené elektřiny stát ? Proč by ji vyvážel do Německa, když bude potřeba tady ?
Uvažovat o efektivním provozu jader. mamutů na 80 let provozu při současném rozvoji OZ v celém svém spektru je holá utopie i při našem umdlévajícím občasném rozvoji, kdy se postupně bude ztrácet zájem o tento kontraverzní zdroj, tyto náznaky se začínají objevovat už nyní a co až se objeví nějaké nesnáze vedoucí k možné a nemusí to být jenom ty největší katastrofy, jako ty známé, kdy v případě Černobylu a v jeho souvislosti se jednalo o více jak 200 tis. postupného úmrtí s ne obydleností rozsáhlého území po 1000 let. I ten odpor u nás k postavení na výhodných místech VTE nemusí trvat věčně a navíc to nemusí být na trvalo, zvláště, když nám klepe stále silněji na dveře fúzní energie v podobě již praktických projektů podle nových zpráv z USA.
Nejednalo se o "200 tis. postupného úmrtí s ne obydleností rozsáhlého území po 1000 let", opět píšete nesmysly, ostatně jako vždy. Světová zdravotnická organizace uvádí 30 přímých obětí a 4000 obětí celkově.
Pokud se jádro podaří postavit, tak je provoz už velmi levný. Však se podívejte na naše jaderné elektrárny – stát je ještě odrbává speciální daní protože jsou po splacení počáteční investice velmi ziskové. A o to víc zase dotuje ty občasné zdroje. A asi si neuvědomujete, že ty OZE budete muset za tu dobu postavit při životnosti na 20 let čtyřikrát.
Švédsko prošlapalo tuto slepou větrníkovou cestu a nyní se vrací zpět k jádru a to i za daleko lepších přírodních podmínek než jsou u nás. O tom diskutuji zde :
Jo a fúze nám na dveře už klepe 50 let a nevíme jak dlouho ještě klepat bude.
Vědomě nebo ne vědomě uvádíte úmrtí pro uklidnění veřejnosti krátké po katastrofě, kdy není zohledněno postupné postižení vedoucí k úmrtí v následujícím období, kdy se to projevilo i ve zbytku Evropy pří zvýšeném postižení oproti průměrné statistice. To už se z počítat přesně nedá uvádí se více jak 200 tis.
Opět si vymýšlíte ("vědomě nebo ne vědomě"), nejde o žádná "úmrtí pro uklidnění veřejnosti krátké po katastrofě" ale v současnosti platné oficiální číslo Světové zdravotnické organizace, od jehož zveřejnění se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by to číslo mohly změnit. Ohledně toho údaje "více jak 200 tis" platí že to "uvádí se" = "uvádí Greenpeace", tedy absolutně nedůvěryhodný zdroj informací.
Byl jsem v tu dobu na nějaké přenášce o vlivu Černobylu na naši populaci. A prý úmrtí na rakovinu u nás mohly být desítky až stovky lidí, nic méně v těch desetitisích ročně to bylo statisticky neprokazatelné.
A to si tam dělali srandu z Rudého práva, že zavedlo pojem "poloviční nuly" (nejprve se prý naměřila nula a pak se snížila na polovinu).
A určitá opatření se dělala, např. nadojené mléko z hor se zpracovalo do sýrů a za pár měsíců než dozrály se ten radioaktivní jod rozpadl.
V Československu dávka z Černobylu odpovídala průměrné roční dávce na jednoho obyvatele z rentgenového vyšetření, šlo tedy o velmi malou dávku. Z takto nízkých dávek nelze žádná související úmrtí vyvozovat, přirozené pozadí na Zemi se místo od místa liší podstatně víc a přesto žádnou korelaci mezi přirozeným pozadím a úmrtími na rakovinu nepozorujeme. Měřitelné následky radiace jsou až u řádově vyšších dávek.
My jsme tehdy v laborce měli k dispozici přesný měřák radioaktivity a opravdu mě překvapilo, když jsme sondu, která měřila pozadí v místnosti vystrčili z okna a venku bylo 5x vyšší hodnota. Beru do úvahy, jak nízké koncentrace radioaktivity jde měřit, ale když ta rafička přeletí celou stupnici, tak se leknete.
Tehdy taky rozhodovala politika a nikdo o tom nevěděl. A ten radioaktivní jod z ovzduší byl po pár deštích pryč.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se