Čím dál častější záporné ceny elektřiny představují problém pro investory
S rozvojem obnovitelných zdrojů energie dochází k čím dál častějšímu výskytu záporných cen elektřiny na trzích. Jedná se o jev, který před 20 lety prakticky neexistoval a nyní se objevuje čím dál častěji, obzvláště v teplejších měsících v roce, kdy roste výroba z FVE. Do budoucna tak lze očekávat čím dál častější záporné ceny elektřiny.
V roce 2023 byl v EU rekordní počet hodin se zápornou cenou elektřiny. V některých státech se záporné ceny elektřiny objevují častěji než jinde, v závislosti na množství instalovaného výkonu OZE a elektrizační soustavě. Nejvyšší výskyt záporných cen elektřiny v roce 2023 tak byl ve Skandinávii.
Pro spotřebitele se jedná o spíše kladný fenomén, který zlevňuje elektřinu, pokud pomineme náklady na modernizaci elektrizační soustavy kvůli implementaci OZE. Nicméně pro investory se jedná o nepříjemnou komplikaci, která zhoršuje návratnost investic.
Pokud pomineme ostatní vstupy, zjednodušeně lze říci, že čím vyšší cena elektřiny bude, tím rychlejší bude návratnost u výrobního zařízení, ostatně své o tom vědí například domácnosti, které instalovaly střešní FVE. V dobách vysokých cen elektřiny se tak návratnost snížila na několik let. Stejný problém mají i velcí investoři, akorát v mnohonásobně větším měřítku, proto se paradoxně dostáváme do situace, kdy záporné ceny elektřiny mohou ve výsledku škodit.
Nutné investice do dekarbonizace vs záporné ceny
Dekarbonizace energetiky vyžaduje neuvěřitelně velké investice, na kterých se z větší části podílí soukromý sektor. Ve většině případů se jedná o akciové společnosti, které tak zajímá převážně ziskovost jednotlivých projektů. Ty často využívají bankovní financování, kdy banky odmítají půjčit na projekty, u kterých je riziková návratnost nebo například nemají zasmluvněné budoucí odběry (PPA) z budovaných elektráren. Těmto podmínkám nepomáhá ani růst úrokových sazeb, protože firmy si musí půjčovat dražší peníze. Již nyní tak lze pozorovat zpomalení trendu výstavby OZE v Evropě, kdy velká část soukromých společností zpomaluje své plány na výstavbu.
Může tak dojít ke vzniku zacyklené situace, kdy bude zapotřebí další výstavba OZE, ale kvůli levné elektřině, kterou dodávají do sítě, se je nevyplatí stavět. Například ve Velké Británii se očekává, že počet hodin se zápornými cenami vzroste více než desetinásobně do roku 2027 oproti roku 2023. I z tohoto důvodu tak poklesl zájem o výstavbu velkých FVE parků.
Rozvoj OZE bude nadále pokračovat i navzdory rostoucímu počtu dnů se zápornými cenami elektřiny, avšak často v kombinaci s dalšími prvky, které zvyšují jejich flexibilitu. Systém se tak bude muset lépe optimalizovat a dojde k větší selekci projektů, kdy velká část bude zastavena už v jejich přípravné fázi.
Birgitte Ringstad Vartal, výkonná ředitelka norské společnosti Statkraft, věří, že i v záporných cenách elektřiny se schovává příležitost pro společnosti, které je mohou využít k uskladnění elektřiny, popřípadě k přeměně na jiné formy energie. Z dalších možností zmínila například rotační stabilizátory, které Statkraft nově instaluje ve Velké Británii a které pomáhají se stabilizací elektrizační soustavy.
Mohlo by vás zajímat:
Ten problém se týká samozřejmě o to více i těch nových jaderných mamutů přilévajících ještě více olej do ohně, která jsou nám předkládána vládnoucí garnitůrou. Jestli máme vybruslit z těchto narůstajících stále více energetických problémů budoucna, je třeba se zaměřit především na tu akumulaci ve všech možných podobách stávajících, i těch nově vznikajících a neutrácet tak na kontraverzní nově plánované ty jaderné mamuty. Tyto prostředky nevhodně vynaložené nám budou chybět ne jenom v rozpočtu, ale právě na tu akumulaci, na kterou se bude klást do budoucna stále větší a větší důraz.
Tento problém se nejméně týká zdrojů, které umějí vyrábět elektřinu v době jejího nedostatku, tedy i JE.
Naopak nejvíce se týká těch zdrojů, které vyrábějí v době nadbytku. Také proto se přestávají vyplácet velké solární parky bez akumulace, jak je napsáno v článku.
Co jim nejde, je nevyrábět ji, když je jí přebytek. Pořád čekám, že někdo opravdu začne rutinně implementovat to, o čem jsem tu psal už v roce 2016 a vy minulý týden, tepelné elektrárny, kde heat storage oddělí od sebe produkci tepla a výrobu elektřiny v turbínách.
Pevně si přeju, aby ta vaše vysněná JE v USA s heat storage byla jen první z mnoha takových.
oenergetice . cz / nazory / elektrina-problem-negativnich-cen
Parafrázuji váš vlastní příspěvek z odkazovaného článku:
Ty jaderné elektrárny fungují na základě dlouhodobého kontraktu. Pokud se Vám důsledky toho kontraktu nelíbí, tak máte několik možností. Můžete se s majiteli těch elektráren domluvit, třeba jim zaplatit dost, aby dobrovolně odstoupili od smlouvy. Nebo to "řešit" po našem, po česku, tj. nějakou ex post úřední šikanou.
Jo, věřím tomu, že obchodníci se zařídí, je to jejich problém. Uvidíme všichni jak, možností mají fakt moc.
Pokud je mi známo tak velkokapacitní přečerpávačka v Jeseníkách se stavěla právě pro Dukovany. Takže je to podpásovka přičítat nakladovost na akumulaci jenom OZ, jak se to zde často prezentuje horlivými zastánci velkého jádra. Asi se schodneme, že optimalizující řešení tohoto problému bude právě ta akumulace a nevšiml jsem si nikde, že by na to nebyla upřena celosvětově max. pozornost v celém jejím rozsahu, což věští do budoucna na tomto poli značné navýšení kapacity doprovázené stále novými inovativnějšími řešeními.
To si pamatuje špatně.
Je rok 2024 a my nemáme konkrétní představu, jak dlouhodobě skladovat elektřinu z přebytků na zimu. Co chcete za 5-7let udělat? Je to obrovské množství energie. No bude to zajímavé.
Tak to je vám "známo" špatně, už jen proto, že Dukovany vesele běžely přes deset let i bez přečerpávačky v Jeseníkách. Jaderné elektrárny žádnou akumulaci nepotřebují, protože základní zatížení v ČR je podstatně vyšší než výkon který poskytují.
V souvislosti s výstavbou Dukovan byla postavena přečerpávací elektrárna Dalešice. Její výstavba ovšem nebyla z důvodu akumulace el. energie pro EDU, jak se tu snažíte tvrdit.
A pružnou spotřebu a ukládání energie v jiných formách na potom (teplo, zima, tlak, ...) a lepší propojení s cizinou a zvýšení pružnosti výroby u tepelných elektráren, aby uměly uhnout z cesty, ...
Já to vidím tak, že se bude muset přizpůsobit spotřeba elektřiny momentálně vyráběnému množství elektřiny z OZE, a to skutečně masivně. Tj. už žádné 3směnné provozy, které prostě jedou stylem 24/7/365. Přes léto pojedou na 3 směny, v zimě jen na jednu směnu a dvě směny přes zimní víkendy. Bude to sice nevýhodné z pohledu amortizace investičních nákladů do výrobních kapacit ve fabrikách, ale jiná možnost v zásadě není. Akumulace elektřiny je efektivní pouze v cyklu několika málo dní, jakékoliv sezonní akumulace energie stylu léto-zima vykazují strašně nízkou konverzní efektivitu, hluboko pod 30%. Tj. ze 4 kWh elektřiny v létě "vyprodukujete" 1 kWh v zimě.
Přizpůsobení spotřeby elektřiny výrobě má velmi omezený potenciál. Když to zjednoduším: nebudete svítit přes poledne a topit v létě.
V průmyslu to není jen o efektivitě, i když i ta je důležitá. Jak byste pak chtěl konkurovat výrobkům z ostatního světa? Už i tak s tím máme problém. Jsou taky provozy (a zrovna ty s velkou spotřebou), které nemohou pracovat jinak, než nepřetržitě na 3 směny. Třeba takové pece se najíždějí několik hodin až dnů a přitom se spotřebuje mnoho dodatečné energie. Taková válcovací stolice v ocelárně produkuje při najíždění zmetky. Ale třeba i najet linku na výrobu automobilů, etc. není jen tak. Rád bych Vás viděl, pokud byste ráno měl koupit v obchodě jen rohlíky upečené minulý den v poledne.
Kdo se s výrobou nebude umět přizpůsobit spotřebě "půjde od válu", nebo bude živořit v období nízkých až záporných cen. Tím spíše, že elektřina jde těžko nakoupit dopředu a uložit si ji na později.
Ano, již teď neumíme konkurovat zbytku světa. To, že máme moc drahou elektřinu je jeden z důvodů. Co s tím?
Neustále zde navrhuji: nechat pozvolna zvítězit technický pokrok levnější cenou (fotovoltaiky, akumulace, elektřiny z větru) a udržovat starou energetiku v chodu, bez uhlíkových odpustků (platit jen bezprostřední vícenáklady uhelných a jaderných elektráren z emisí a odpadu).
pane Vaněčku dáváte pozor? o tom už se tu delší dobu diskutuje, levná akumulace neexistuje, dokonce je situace taková že žádná dlouhodobější akumulace neexistuje, natož pak levná, pokud se chystáte oponovat nabíjecími bateriemi, tak ty jsou jako akumulace použitelné v rámci minut, a levné nejsou, cena energie v nich uložená je srovnatelná s cenami vyrobených energií
Spotřeba se bude muset přizpůsobit výrobě. Víte jak se změnil pracovní týden v Japonsku po Fukušimě ? Zcela zásadně - některé firmy přešly na týden od středy do neděle, jiné od neděle do čtvrtka atd. Výroba se rozprostřela do celého týdne a vše bylo v cajku.
Tak jak je to a kam to směřuje už teď. Prostě se na zahraniční levnější produkci nasadí korekční clo a basta. Japonsko si taky kdysi zakázalo na několik století kontakty se zahraničím. Je to si sice debilní ale já ten green deal nevymyslel. Jak byste jinak chtěl nastolit lokální rovnováhu, když jiné regiony nemusí dodržovat green deal protože ho nemaj?
ideologie greendealu nevydrží věčně, i když je z historie známé že Německo se zvrácené ideologie bude držet zuby a nehty do posledního dechu, právě nesmysl jako greendeal vytvoří podhoubí kde budou pomalu klíčit zárodky možná ještě horších ideologií využívajících sílu populismu pro své revoluční choutky, stačí lidu slíbit odstranění palčivého puchýře třeba jako je greendeal
Gree Deal je pouze špatně zvolená cesta k nejspíš správnému cíli.
Nebojte on po volbách projde masivní revizí. Ono je příliš mnoho politckých uskupení, které na to myslí ve svých volebních progrmech. Jen je otázka, zda se jim podaří tu cestu napravit a nebo to ještě více pokazí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se