Infografika: Česká energetika v 21. století

DomůEnergetika v ČRInfografika: Česká energetika v 21. století

Český energetický sektor prošel od začátku tisíciletí řadou výrazných změn. Kromě trhu s elektrickou energií a zemním plynem, které byly liberalizovány, se vzhledem k poklesu výroby elektřiny z uhlí a růstu jiných zdrojů změnil i energetický mix.

Tuzemská spotřeba elektrické energie v loňském roce dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty od roku 1990. Hrubá spotřeba elektrické energie v České republice vzrostla podle dat Energetického regulačního úřadu v roce 2016 na 72,4 TWh, podobně vystoupla na historické maximum 60,9 TWh i čistá spotřeba. Spotřeba v loňském roce nejvíce stoupla u domácností, které meziročně spotřebovaly o 437 GWh (+ 3 %) elektřiny více, než v roce 2015.

Další vývoj spotřeby elektřiny bude záviset na mnoha faktorech. S dlouhodobým růstem spotřeby elektřiny počítá například poslední zpráva operátora trhu OTE, což má být dáno zejména postupující automatizací a mechanizací ve výrobním sektoru a růstem využívání spotřebičů v domácnostech. Růst spotřeby elektřiny má rovněž podpořit náhrada primárních fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie s využíváním tepelných čerpadel či rozvoj elektromobility.

Tuzemská spotřeba elektrické energie v roce 2016 dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty od roku 1990.

Od uhlí k jádru, plynu a OZE

I přes postupný pokles výroby, kdy parní elektrárny spalující fosilní paliva v roce 2002 vyráběly přes 52 TWh elektrické energie, české energetice stále dominují uhelné zdroje. Již tradičně se největší měrou podílí na výrobě elektrické energie hnědouhelné elektrárny, které v loňském roce vyrobily 36,2 TWh elektřiny. Na rozdíl od Německa či Polska, kde mají významný podíl i černouhelné zdroje, vyrobily české elektrárny spalující černé uhlí pouze 5,72 TWh.

Druhým nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie z hlediska výroby jsou v ČR jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, které v loňském roce vyrobily 24,1 TWh elektřiny.

Jaderné elektrárny, spolu s plynovými a obnovitelnými zdroji si v posledních letech „ukously“ část podílu parních elektráren na výrobě elektřiny. Zatímco parní elektrárny, zejména hnědo a černouhelné, vyráběly v Česku v roce 2002 téměř 70 % elektřiny, v loňském roce byl jejich podíl jen mírně nadpoloviční.

Nejvíce si v posledních letech polepšily obnovitelné zdroje, kdy zejména díky solárnímu boomu vzrostla výroba ve fotovoltaických elektrárnách na 2,1 TWh v roce 2016. Přestože větrná energetika zatím v ČR nezaznamenala výrazný rozvoj, české větrné elektrárny loni vyrobily bezmála 500 GWh elektřiny.

Jaderné elektrárny si spolu s plynovými a obnovitelnými zdroji od roku 2002 „ukously“ nemalou část podílu na výrobě elektřiny.

Česká energetika zaznamenala řadu milníků

Kromě částečné změny zdrojové základny, která přišla s dokončením jaderné elektrárny Temelín či fotovoltaickým boomem, prošla česká energetika v posledních téměř dvou desetiletích dalšími významnými změnami. Kromě zřízení Energetického regulačního úřadu byl otevřen trh s elektřinou a plynem či bylo rozhodnuto o prolomení těžebních limitů na hnědouhelném lomu Bílina.

Vznik ERÚ (2001)

Energetický regulační úřad (ERÚ) byl zřízen 1. ledna 2001 za účelem výkonu regulace v energetice. ERÚ má za úkol regulovat ceny, podporovat využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogenerace, chránit zájmy spotřebitelů a držitelů licencí, podporovat a případně prošetřovat podmínky hospodářské soutěže a rovněž vykonávat dohled nad energetickými trhy. V rámci svých pravomocí úřad reguluje ceny v oblastech elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.

Úřad prošel zásadní změnou v letošním roce, kdy ve vedení ERÚ usedla namísto jediného předsedy či předsedkyně pětičlenná rada.

Zprovoznění JE Temelín (2002-2003)

Jaderná elektrárna Temelín je největší českou elektrárnou, která již od dob svého vzniku budí četné diskuse. V současnosti je elektrárna přibližně v polovině své plánované životnosti a s největší pravděpodobností bude v provozu déle než původně plánovaných 30 let.

O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto, původně pro 4 bloky VVER 1000, v roce 1980. Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, po roce 1989 byl však projekt přehodnocen a základě usnesení vlády z roku 1993 bylo rozhodnuto o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou bloků.

Redukovaná a v technologii modernizovaná stavba byla dokončena a v červenci roku 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. První elektřinu elektrárna vyrobila na prvním bloku 21. prosince téhož roku. Zkušební provoz prvního bloku byl následně zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal téměř o rok později 18. dubna 2003. Do komerčního provozu tak elektrárna byla uvedena v letech 2002 až 2003.

Po deseti letech se elektrárna dočkala modernizace v podobě navýšení výkonu, kdy od září 2013 pracovala na výkonu 2 x 1055 MWe, tedy o 80 MWe více než po svém dokončení, díky čemuž zvládne za rok vyrobit až o 600 tisíc MWh elektřiny více. Od září 2014 došlo k dalšímu navýšení výkonu na prvním bloku, který je tak schopný pracovat na výkonu až 1078 MWe.

Otevření trhu s elektřinou a plynem (2002-2007)

Odběratelé elektrické energie a zemního plynu si relativně nedávno ještě nemohli vybírat svého dodavatele. Změna přišla v roce 2002, kdy se začal postupně otevírat trh s elektrickou energií. Jako první si svého dodavatele mohli změnit velcí odběratelé se spotřebou v řádu desítek, později i jednotek GWh ročně, českým domácnostem se tato možnost otevřela od začátku roku 2006.

Český energetický sektor zaznamenal od roku 2001 řadu významných milníků.

Trh se zemním plynem přišel na řadu o tři roky později, kdy si velkoodběratelé s ročním odběrem nad 15 milionů m3 mohli vybrat svého dodavatele od 1. 1. 2005. V druhé fázi od 1. ledna 2006 se trh otevřel všem ostatním odběratelům kromě domácností, které tuto možnost získaly 1. 1. 2007, čímž byl dokončen faktický proces liberalizace trhu.

Koncoví spotřebitelé elektrické energie i plynu své právo na změnu dodavatele nicméně začali ve větší míře využívat až v letech 2009 a 2010, kdy roční počet změn dodavatele na obou trzích přesáhl hranici 100 tisíc.

Fotovoltaický boom (2009-2010)

Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie Evropské unii zavázala do roku 2020 pokrývat z těchto zdrojů 13 % hrubé konečné spotřeby energie v zemi. Jelikož obnovitelné zdroje prozatím nejsou bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací.

Pro fotovoltaické elektrárny byl ovšem tento systém v ČR nastaven velmi nešťastně, a celá situace tak vedla k enormnímu rozšíření solárních elektráren. Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008 stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na pokles nákladů.

Prolomení těžebních limitů (2015)

Úvahy o prolomení limitů těžby na lomech Bílina a ČSA se v roce 2015 staly velmi diskutovaným tématem. Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.

Pro prolomení limitů hovořil zejména fakt, že díky využívání vlastních zásob uhlí je Česká republika v oblasti výroby elektrické energie jednou z nejvíce soběstačných zemí EU. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie je stále zanedbatelný a vlastními zásobami ropy či plynu ČR nedisponuje. Stavba jaderných elektráren je v současné energetické situaci v Evropě s ohledem na nejasný budoucí vývoj obtížná.

O prolomení územních limitů těžby na dole Bílina nakonec rozhodla vláda v říjnu 2015. Těžba však musí probíhat alespoň 500 metrů od obcí. Naplnil se také dlouhodobě avizovaný scénář o odložení rozhodnutí ohledně dolu ČSA, u něhož by prolomení limitů znamenalo bourání Horního Jiřetína.

Ukončení těžby uranu v ČR (2017)

Těžba uranu měla na území ČR dlouholetou historii, jejíž počátky sahají až do 16. století. Největšího rozmachu se však dočkala v období po druhé světové válce, kdy s rozvojem jaderné energetiky a zejména masivní produkcí nukleárních zbraní prudce vzrostla celosvětová poptávka po uranu.

Během druhé poloviny 20. století se z tehdejšího Československa stala uranová velmoc. O významu českého uranu hovoří i fakt, že se Česko navzdory své velikosti zařadilo do první desítky zemí s největší produkcí uranu. Do roku 2007 bylo v českých dolech vytěženo více než 110 tisíc tun uranu.

ČR tak byla až do konce loňského roku, kdy došlo k ukončení komerční těžby uranu na dole Rožná, jedinou zemí střední Evropy těžící uran. Co se týče dalších zemí Evropské unie, těžba uranové rudy probíhá pouze v Rumunsku.

Celá infografika na téma České energetiky v 21. století je dostupná v plném rozlišení zde.