Infografika: Vývoj bilance elektřiny v regionu střední Evropy

Díky za ten názorný souhrn. Až Německo zavře jaderné elektrárny a ČR odstaví 2000+ MW v uhlí, tak bude ve střední Evropě docela fofr. A je to už za 4 roky. Pak ještě chtějí Rakušané odstavit svoje uhlí... :-)

Když si připomeneme předchozí článek o situaci v Německu a jeho výkonové přiměřenosti v situaci, kdy kromě jádra odstaví i velký počet uhelných bloků, které nebudou splňovat přísnější emisní limity, tak to opravdu může fofr. Němci sice už od začátku Energiewende mluví o tom, že ji zajistí plynovými bloky, ale ty bez dotací nikdo v Německu nepostaví, a navíc přechod od uhlí k plynu dramaticky zvýší cenu elektřiny. V Německu je sice cena elektřiny pro spotřebitele nejvyšší v Evropě, ale zatím dalšímu růstu alespoň částečně brání právě uhelné bloky. Až budou ceny na trhu určovat plynové elektrárny, tak poskočí dost nahoru. Plynové elektrárny lze postavit relativně rychle, ale v situaci, kdy se ještě nerozhodlo ani o tom, jak se budou financovat, není moc pravděpodobné , že by v Německu za čtyři roky stály. Problémem může také být, že přechod na plyn hlásí řada zemí a spotřeba Evropy a dovoz plynu stoupá. To ovlivní dostupnost i cenu.

Jediné Slovensko si tak v blízké době z hlediska dostupného výkonu polepší. Naopak celý region může mít docela velké problémy. Uvidíme, kam povede politika, která hlásala a hlásá, že můžeme čekat, zdrojů je dost, vše zajistí OZE, žádné klasické zdroje není třeba stavět a spotřeba neporoste. O tom, co to může znamenat pro Česko, je popsáno podrobně zde: http://www.osel.cz/9692-mozne-scenare-a-rizika-vyvoje-elektroenergetiky-v-cesku.html

Na to že si Slovensko výkonově polepší bych nespoléhal, mají také některé staré uhelné elektrárny, které budou muset odstavovat, pokud tak již neučinili. Také je pravda že se sešla některá opatření, se kterými asi nikdo ještě před pár lety moc nepočítal, která se situací v elektroenergetice poněkud zamávala, zejména ta, která byla vynucena emisními dohodami. (A situace se bude zhoršovat)

Ano, cenu proudu začnou významně v určitý moment ovlivňovat paroplynové elektrárny, možná se dočkáme dalších elektráren čistě plynových (asi jediná u nás takového typu stojí v centru Brna), ale je otázka jak se do té doby vyvine situace ve světě, budují se plynovody z blízkého východu, tam kde se plyn dřív jen zbůhdarma pálil se hledají způsoby jak jej zpeněžit... To může jeho cenu stlačit, ale zase ve světě roste poptávka, což zase cenu zvedne. Ale kdoví jestli se plnou rychlostí neženeme díky tomu do další ekonomické krize.

Trochu problém bych viděl v tom že asi zcela nechápeme rozhodování lidí na západ od nás a nejsme zároveň schopní ani vytvořit účinnou politiku která by ovlivnila dění v EU, sami nevíme jestli jsme uvnitř či vně. Takže zatímco se divíme těm "ekonomickým nesmyslům" a tomu jak drahý proud jsou ochotni platit, tak zapomínáme na to že možná v jejich očích je X euro/MWh více za to že se zbaví uhlí a jádra přijatelná cena. Oni na oplátku asi zase nechápou proč u nás ještě pořád jdeme po ceně a ne větším dobru.

Myslím že vím kam nás čekací politika zavede, do situace že se možná nebude importovat jenom protože je to ekonomicky výhodné, ale protože bude chybět výkon a je otázka jak dlouho se bude dát EPS lepit, s naší politikou kolem OZE, s různými elektrárnami, které máme, nějakou výstavbu bych moc reálně v dohledné době neviděl. Možná tak že se budou nějaké náhradní bloky instalovat tam ke byly nedávno bloky odstaveny.

Vyšší cena za MWh silové elektřiny by mohla paradoxně přeci pomoci rozhodnutí o tom že se budou stavět JE. ledaže by došlo k takovému rozhoupání ceny, že se to nevyplatí. Je to jisté nebezpečí. Také by mohl, nedostatek výkonu opět pomoci přečerpávacím elektrárnám, které mají v poslední době finanční problémy. Pokud se cena silové elektřiny začne dostávat někam na předkrizové hodnoty, tak pak by stavba třeba i 4 bloků, nebo možná i 6, 10, mohla být ekonomicky výhodná, ale otázka je jestli to máme vůbec čím uchladit. Už vzhledem ke změnám klimatu by se mělo s vodou v energetice začít hodně šetřit.

Před nějakou dobou se mluvilo o tom že se Ukrajina chce přepojit z IPS/UPS do evropské sítě, to by mohlo možná pomoci, krátkodobě, s problémy, které mohou brzy vzniknout, ale není to dlouhodobé řešení.

Zvýšení tržní ceny elektřiny a silnější reakce cena na výrobu/poptávku je žádoucí, protože to vyřeší více problémů najednou. Umožní to výstavbu OZE nad rámec aukcí, zlepší to rentabilitu pružné výroby a akumulace a smradlavé uhelné elektrárny budou pryč. A cenu elektřiny pro malospotřebitele v Německu to moc nepostihne.

Samozřejmě, ale otázka je co spáchají (naši) politici, dneska je případná JE ekonomická sebevražda, ovšem při ceně silovky kolem 60-70€ je to už průchozí. Ještě spíš pokud se podaří navrhnout takové reaktory kterým velké změny výkonu nebudou nějak zásadně vadit a vlezou se sem.

Alternativa je že se podaří v obdobích nadvýroby velmi levně produkovat P2G a P2L, proti čemuž ale jde cena proudu po většinu doby. Myslím že ani ve špičce špiček nikdo nebude moc ochotný platit za MWh třeba 300€.

No v Německu s jejich příplatkem na OZE se to věru moc neprojeví a s Německými platy to půjde přežít. V ČR a dalších zemích V4 bude situace trochu jiná...

Chlazení našich jaderných elektráren není žádný velký problém, stačí u nich při skutečných problémech postavit kryž tak pár rybníků, ale hlavně po dalším růstu tentokrát už nedotovaných fotovoltaik v budoucnu, se u nás začnou reaktory naopak přednostně zastavovat k údržbě přez léto.

No když se naposledy musel kvůli jaderce stavět rybník, tak zatopili celé údolí Jihlavky, nějaký rybník Brčálník stačit nebude. Navíc je otázka jak se nám během dalších pár desetiletí změní srážky. Když jsme u toho tak zrovna nedávno byly oblaka z Dukovan vidět možná 100km daleko. Na vymeteném nebi se jenom táhl jeden jediný takový pruh zhruba tím směrem kde je ta elektrárna. Podle mne by mohlo dost pomoct pokud se přejde na suché chlazení, což tedy snižuje o nějaká ta procenta účinnost, ale snižuje spotřebu vody a celkově profil elektrárny. (odpadají věže)

Myslím že se to letní odstavování ČEZu moc líbit nebude, ono by se to mohlo totiž natáhnout postupně na delší a delší období, netvrdím že by se to lidem nelíbilo, ale elektrárnám to moc pod nos nepůjde.

Jen faktická poznámka k panu Wagnerovi - Slovensko si z hlediska dostupného výkonu nijak nepolepší, protože sice snad dostaví Mochovce, ale zavře uhelné Vojany a Nováky.

Tady bych si dovolil upřesnit. Elektrárna Vojany má celkový výkon 220 MWe a elektrárna Nováky 266 MWe. Každý blok ze dvou nových elektrárny Mochovce bude mít výkon 471 MWe, ale pravděpodobně i více. Takže jeden stačí jako náhrada Vojan a Nováků a druhý je navýšení, které v kontextu Slovenska není malé.

Kolik je vlastní spotřeba bloku v Mochovcích?

Google (zabere to asi 30 sekund) - ze stránek Slovenskejch elektrární je to u současnejch 470 MW bloků 35 MW, takže něco přes 7 % jmenovitýho výkonu. U novejch bloků to nemusí být přesně stejně ale žádný velký rozdíly bych teda nečekal.

Ondra mě předběhl , díky mu za odpověď. Jen bych ještě doplnil, že výkon bloků v Dukovanech je po modernizaci 510 MWe. Není tak vyloučeno, že i bloky v Mochovcích mohou v budoucnu svůj výkon navýšit. Svoji vlastní spotřebu mají i uhelné bloky, takže pro porovnání, jak odstavení uhelných bloků a start jaderných změní situaci ve slovenské energetice, stačí srovnat jejich celkové výkony.

Otázka jak velká je spotřeba u uhelných a jaderných bloků, ale tahat se tu o "drobné" když stačí řádová představa je hloupost.

Spíš je otázka jak se bude chovat síť na východě Slovenska pokud bude zrušena elektrárna a výroba se přesune pořádný kus cesty daleko. Stabilita a náchylnost dodávek na přerušení je myslím mnohem zajímavější parametr.

Tak to se panu Wagnerovi omlouvám, myslel jsem, že jsou ve Vojanech ještě v provozu 4 bloky.