Polsko rozjíždí jaderný megaprojekt: Smlouva má být hotová do konce roku

Společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ), která je odpovědná za výstavbu první polské jaderné elektrárny, se dohodla s konsorciem Westinghouse-Bechtel na podmínkách hlavní smlouvy na dostavbu nových bloků. Jednání dále pokračují a obě strany chtějí smlouvu uzavřít do konce letošního roku. Mezitím projekt postupuje od fáze příprav k prvním přípravným pracím na staveništi. Co se kolem první polské jaderné elektrárny dosud odehrálo?

Polsko se teprve v říjnu 2022 definitivně zařadilo mezi státy, které chtějí v Evropské unii postavit novou jadernou elektrárnu. Polská vláda si tehdy za partnera pro projekt v Pomořansku vybrala americký Westinghouse. Projekt v lokalitě Lubiatowo-Kopalino počítá se třemi bloky AP1000. Kromě toho projekt získal také důležitou notifikaci Evropské komise. I v Polsku tak hraje u jádra hlavní roli stát, nikoli soukromý investor. PEJ očekává, že první blok zahájí provoz v roce 2036.

Po delší odmlce tak přicházejí nové informace o projektu. Příprava tzv. EPC smlouvy, podle níž konsorcium Westinghouse-Bechtel postaví všechny tři bloky, má být dokončena do konce roku. Výstavba by měla být tzv. „na klíč".

Od dohody o podmínkách k úplnému EPC kontraktu

Zářijová dohoda se týká hlavních obchodních a právních podmínek. Podle PEJ vytváří základ pro další jednání o zbývajících ustanoveních spolupráce a přílohách smlouvy. Konsorcium i investor zároveň prohlašují, že chtějí celý proces uzavřít do konce roku. Dohoda je tedy zatím pouze významným milníkem, nikoli oznámením, že byla podepsána finální smlouva na výstavbu.

Dokončování smlouvy běží souběžně s přípravou lokality a povolovacím procesem. PEJ v březnu podala polskému Národnímu atomovému úřadu žádost o licenci na výstavbu a připravuje dokumentaci pro další potřebná rozhodnutí. V srpnu předala staveniště do správy Bechtelu, který převzal koordinaci prací i spolupráci se subdodavateli.

Staveniště se připravuje, dodavatelský řetězec se rozšiřuje

První práce v lokalitě zahrnují úpravy rozsáhlého území, odvodnění a výstavbu dočasné infrastruktury. Polská společnost Budimex má postavit například přibližně 16 kilometrů dočasných komunikací. Příprava zahrnuje také odvodňovací příkopy a zázemí pro logistiku i pracovníky. Povolené práce mají probíhat od třetího čtvrtletí roku 2026 do prvního čtvrtletí roku 2029. Jde nicméně zatím o přípravu lokality pro další fáze projektu, nikoli o zahájení vlastní výstavby reaktorových bloků.

Do projektu se zároveň zapojuje stále více polských firem. Bechtel například uzavřel smlouvu se společností Polimex Mostostal na dodávku, montáž a uvedení do provozu dvou velkých montážních hal. Budou se v nich kompletovat rozměrné konstrukční a mechanické moduly, které kvůli své velikosti a hmotnosti nelze dopravit na staveniště jako hotové celky.

PEJ i polská vláda zdůrazňují, že zapojení domácích firem má přinést zkušenosti využitelné i po dokončení první elektrárny. Podle vládního sdělení přesáhla celková hodnota smluv s polskými společnostmi v projektu Lubiatowo-Kopalino 2,2 miliardy zlotých (pozn. celkové náklady se odhadují v rozmezí od 42 do 45 mld. EUR, resp. od 178 mld do 192 mld polských zlotých, tj. dosud se jedná pouze o cca 1,1 % celkové částky). Tato částka sama o sobě neukazuje, jaký podíl z celkové hodnoty elektrárny připadne domácím dodavatelům.

Domácí dodavatelé se mají zapojit také do českého projektu dostavby Dukovan. Požadavek, aby se na projektu podíleli ze 60 %, se stal jedním z hlavních témat již ukončeného tendru. Zkušenosti získané při dodávkách a pracích na domácí stavbě totiž mají přispět k rozvoji kompetencí českého průmyslu pro další jaderné projekty ve světě.

Podle posledních informací od šéfa KHNP zahájilo 13 českých firem registraci jako potenciálních dodavatelů pro nejadernou část projektu. Smlouvami o smlouvách budoucích uzavřenými v květnu měla KHNP zajistit 30 % dodávek.

Veřejná podpora má snížit finanční nejistotu, realizační cena se odhaduje na maximálně 114 EUR/MWh

Evropská komise schválila polskou veřejnou podporu na výstavbu a provoz elektrárny na konci loňského roku. Jde o nezbytný předpoklad EPC smlouvy, protože samotná dohoda mezi investorem a dodavatelem neřeší, jak bude projekt financován ani jak překlene dlouhé období mezi výstavbou a zahájením provozu.

Schválený balík podpory stojí na třech nástrojích: finanční podpoře ze strany státu (do výše 30 %), státních zárukách za veškeré dluhové financování projektu (na zbývajících 70 % financování se vztahuje státní záruka, která zajistí lepší podmínky úvěru) a oboustranném rozdílovém kontraktu. Kontrakt má platit 40 let, ačkoli polský návrh původně počítal se 60 lety (obdobně jako první notifikace pro dostavbu Dukovan).

Podmínky stanovené Evropskou komisí zahrnují také omezení toho, jak bude elektrárna prodávat elektřinu. Prodej elektřiny má kombinovat dlouhodobější smlouvy s obchodováním na burze. Polská vláda uvádí, že až 30 % produkce se má prodávat prostřednictvím aukcí a zbývajících 70 % na organizovaných trzích (burzách).

Realizační cena v rámci rozdílového kontraktu nemá přesáhnout 500 zlotých za MWh (tj. cca 115 EUR/MWh), tedy o něco více než rozpětí 85–105 EUR/MWh, se kterým v základním scénáři pracuje česká notifikace podpory dvou nových bloků v Dukovanech.

Obdobně jako v jiných zemích projekt realizuje společnost plně vlastněná polským státem. Vláda tak nevystupuje pouze jako poskytovatel podpory, ale prostřednictvím PEJ také jako investor a budoucí vlastník elektrárny. Tento systém je dobře znám po celé Evropě. Podobně totiž k výstavbě jaderné elektrárny přistupují Spojené království, Nizozemsko, Francie a také Česko.

Druhá elektrárna: Vláda hledá jiný model financování

Polsko připravuje také druhou velkou jadernou elektrárnu. Aktualizace vládního jaderného programu z června 2026 počítá se dvěma velkými elektrárnami o celkovém výkonu 6 až 9 GW. Pro druhou elektrárnu, označovanou jako EJ2, jsou preferovanými lokalitami Bełchatów a Konin. Vláda chce strategického partnera a technologii vybrat v roce 2027, stavbu zahájit přibližně v roce 2032 a první blok uvést do provozu kolem roku 2040.

Program je však zatím pouze návrhem, který čeká na další projednání vládou.  Oproti první elektrárně není ustálena ani struktura investora a projekt je na samém začátku.

Polská vláda se snaží, aby nový projekt nestál pouze na veřejných penězích. Soutěžní dialog s potenciálními partnery má zahrnovat nejen technologii, ale i financování projektu. Vláda chce, aby strategický partner přispěl kapitálem už v rané fázi. Zvažuje se také zapojení budoucích odběratelů elektřiny prostřednictvím firemních smluv PPA nebo vlastnických struktur. Stát ale z projektu plně nezmizí: vláda počítá s tím, že bude třeba i v tomto případě přistoupit k veřejné podpoře, například formou rozdílového kontraktu.

Polsko tak u druhé elektrárny hledá odlišné rozdělení rizik než u projektu Lubiatowo-Kopalino, nikoli cestu bez státní podpory. Větší roli má před zapojením státu získat technologický partner, zatímco stát má nadále pomáhat zajistit financovatelnost projektu.

Jak ovšem bylo uvedeno, projekt je na samém začátku a Polsko musí investory přesvědčit, že pro ně projekt bude výhodný. Tento úkol se ovšem u žádné výstavby jaderného zdroje v posledních letech nepodařilo splnit. Druhý polský jaderný projekt tedy může dopadnout také tak, že bude opět plně pod kontrolou státu.