Spojené státy se během posledních několika let staly díky břidličné revoluci největším světovým těžařem ropy. Podle výkonného ředitele jednoho z největších tamních producentů však země již dosáhla vrcholu těžby. Po propadu ceny ropy se nyní budou američtí producenti snažit těžbu pouze udržovat, nikoliv navyšovat. Výše produkce se tak podle jeho odhadů stabilizuje okolo 11 milionů barelů ropy denně. Informoval o tom zpravodajský server <a href="https://www.ft.com/content/320d09cb-8f51-4103-87d7-0dd164e1fd25">Financial Times</a>. 
Parsley Energy je jedna z největších těžařských společností v americkém Texasu. Podle slov jejího <a href="http://www.parsleyenergy.com/about/leadership/Person-Details/default.aspx?ItemId=7ee8fc76-c253-4c0b-a946-782d6e692cb7">výkonného ředitele</a> došlo na počátku letošního roku ve Spojených státech amerických k dosažení vrcholu těžby surové ropy.
<blockquote>„Nemyslím si, že během svého života ještě uvidím těžbu 13 milionů barelů denně,“ uvedl Matt Gallagher, výkonný ředitel Parsley Energy.</blockquote>
Těžba ropy v USA se na jaře propadla zhruba o čtvrtinu. Důvodem byl kolaps <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ropa-zlevnuje-kvuli-obavam-z-dopadu-dalsiho-sireni-nakazy">cen ropy</a> v zejména důsledku pandemie koronaviru a cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií.
<figure id="attachment_85811" class="wp-caption aligncenter" style="width: 735px;"><img class="size-full wp-image-85811" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA.png" sizes="(max-width: 735px) 100vw, 735px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA.png 735w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA-512x359.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA-725x509.png 725w" alt="" width="735" height="516" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba surové ropy v USA. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
<h2>Import ropy do USA začal opět růst</h2>
Břidlicová ropa pomohla Spojeným státům stát se čistým exportérem ropy v listopadu roku 2019. Jedná se o významný obrat, když se vezme v potaz, že ještě před 10 lety tato země dovážela více než 10 milionů barelů ropy denně. Od května 2020 se ovšem situace opět začala měnit a dovoz ropy vzrůstá. Cena ve výši přibližně 40 USD/barel ropy je stále příliš nízká na to, aby se některým americkým producentům ropy z břidlice vyplatilo těžit.
<h2>V provozu je přibližně čtvrtina vrtů</h2>
Parsley Energy patří mezi firmy, které nyní již těžbu obnovily, nicméně společnost nemá plány v letošním nebo příštím roce zvyšovat těžební výkon. Podle poskytovatele dat Enverus bylo v USA 9. července <a href="https://oenergetice.cz/ropa/pocet-aktivnich-plosin-k-tezbe-plynu-ropy-usa-se-propadl-nejnize-za-80-let/">v provozu</a> 223 horizontálních vrtů, přičemž před rokem to bylo 853 vrtů.
Podle Gallaghera bude mít tento propad ceny trvalé důsledky. Ropný průmysl je průmyslem „mobility a komfortu“, využívá se v osobní a letecké dopravě, vytápění a chlazení. Mobilita je nyní ovšem zásadním způsobem přehodnocována a je jisté, že zde budou inovace v oblasti komfortu. Gallagher uvádí, že těžba ropy se v USA stabilizuje okolo 11 milionů barelů ropy denně vzhledem k tomu, že producenti se zaměří na udržování těžby, nikoliv na její zvyšování. To by bylo v souladu s předpověďmi konzultační společnosti Rystad Energy

Ropa

Objevují se obavy, že USA již dosáhly vrcholu těžby ropy

Norsko, které je největším evropským těžařem černého zlata, plánuje další rozsáhlé práce při vyhledávání ložisek ropy v oblasti Severního ledového oceánu. Kritika země, která se připojila k Pařížské dohodě a zavázala se ke snižování emisí, ze strany environmentálních aktivistů na sebe nenechala dlouho čekat.
Norsko je v současné době s výjimkou Ruska největším těžařem ropy v Evropě a zároveň jedním z předních producentů na světě. Aby země udržela svůj ropný průmysl v chodu i v následujících letech, je nutné neustále hledat další ložiska. Nyní se země podle agentury Reuters <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-oil/norway-plans-big-expansion-of-arctic-oil-exploration-idUSKBN23V1M1" target="_blank" rel="noopener">chystá k dalšímu významnému kolu prozkoumávání oblastí s potenciálními ložisky</a>.
Norská ministryně ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová oznámila, že země v aukcích nabídne celkem 136 nových oblastí pro průzkum, přičemž 125 z nich se nachází v Barentsově moři, okrajové části Severního ledového oceánu. Podle ministryně je další průzkum oblasti nezbytný pro zachování pracovních pozic a příjmů z ropného průmyslu.
<blockquote>„Potřebujeme objevovat nová naleziště, abychom udrželi zaměstnanost a nadále vytvářeli hodnotu,“ uvedla norská ministryně.</blockquote>
Za tento krok si norská vláda vysloužila kritiku ze strany environmentálních organizací, jelikož není v souladu s boji proti změnám klimatu, ke kterým se země zavázala v rámci Pařížské dohody.
<blockquote>„Toto jasně ukazuje, že činy norské vlády nejsou založeny na tom, co je z pohledu vědy nutné činit při řešení klimatické krize,“ uvedl Frode Pleym, předeseda norských Greenpeace.</blockquote>

Rychlé zprávy

Norsko plánuje intenzivně hledat další ropu v oblasti Severního ledového oceánu

Asociace FuelsEurope <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/europes-oil-refiners-outline-path-to-climate-neutrality-by-2050/?fbclid=IwAR0B7y7bp7NzcvQqMhqg70pO15WfWZrxL6v2YFPu_aBiwm6nX0PzxVsZ4dU">představila strategii pro kompletní dekarbonizaci dopravních pohonných hmot do roku 2050</a>. Na realizaci bude potřeba vynaložit finanční prostředky vy výši až 650 miliard eur.
<a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/DEF_EN_2020_CFFA_Narrative_digital-1.pdf">Strategický plán</a> odhalený evropskou asociací FuelsEurope 15. června 2020 přisuzuje zásadní význam nízkouhlíkovým kapalným palivům v souvislosti s dosažením klimatické neutrality EU do roku 2050. Hlavními důvody pro jejich nasazení však nejsou jen klimatické ambice EU, ale i pandemie COVID-19 a její negativní dopad na evropskou ekonomiku.
<blockquote>„Věříme, že s ohledem na zvyšující se důraz na zotavení a nové investice je právě teď ten pravý čas otevřít politické diskuze s EU, národními tvůrci politik a zákazníky ohledně vytvoření politického rámce, který nasazení těchto nezbytných nízkouhlíkových paliv umožní,“ prohlásil John Cooper, generální ředitel FuelsEurope.</blockquote>
<h2>Alternativa pro konvenční paliva</h2>
Asociace očekává, že do konce první poloviny 21. století dojde v automobilovém sektoru k masivnímu přechodu na elektromobilitu, v důsledku čehož výrazně poklesne poptávka po produktech z ropy, zejména po kapalných palivech využívaných v dopravě.
Nízkouhlíkovými kapalnými palivy se rozumí udržitelná paliva, která nejsou vyráběna z ropy a při jejichž výrobě a využití dochází k velmi nízkému, či úplně nulovému vzniku emisí CO2. Mají hrát klíčovou roli především v letecké, námořní a nákladní dopravě. Podle FuelsEurope zmiňované sektory v současnosti nemají pro konvenční paliva technologickou alternativu.
Spolek rovněž odhaduje, že si plán na dosažení nulových emisních hodnot během následujících třiceti let vyžádá investice v hodnotě až 650 miliard eur (zhruba 17,3 bilionů Kč).
<blockquote>„Tento plán je ambiciózní, je však proveditelný za předpokladu, že bude spolupracovat více zainteresovaných stran. Tyto nové technologie jsou vzrušující, ale jsou nákladné a jejich vývoj ve větším měřítku bude vyžadovat důvěru investorů a politickou vizi. Všichni musí být na palubě. Vyzýváme tvůrce politik EU, aby co nejdříve zahájili dialog na vysoké úrovni se všemi příslušnými zainteresovanými stranami. My jsme připraveni převzít vedoucí úlohu za průmysl s palivy,“ završil své vyjádření Cooper.</blockquote>
FuelsEurope je spolek, který sdružuje 40 společností stojících za téměř 100 % rafinérií a více než 75 % maloobchodních prodejů pohonných hmot v EU. Členská základna zahrnuje společnosti jako například <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/investors-hail-shells-net-zero-emissions-pledge/">Shell</a> a <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/oil-giant-bp-seeks-to-reinvent-itself-with-2050-zero-carbon-goal/">BP</a>. Ty se v souvislosti s klimatickými cíli EU letos zavázaly ke snížení emisí CO2 ze svých aktivit na nulové hodnoty do roku 2050.
Oficiální tiskovou zprávu FuelsEurope naleznete <a href="https://www.fuelseurope.eu/wp-content/uploads/FuelsEurope-Press-Release-Clean-Fuels-for-All-Final.pdf">zde</a>.

Čistá mobilita

Evropské rafinérie cílí na dekarbonizaci pohonných hmot do roku 2050

Těžba ropy ve Spojených státech, které jsou nyní největším světovým těžařem, i v loňském roce prudce rostla, a opět tak překonala historické rekordy. Těžbu ropy v USA stále táhne nahoru frakování, a to především v Texasu, který stojí za více než polovinou loňského nárůstu.
Těžba ropy je v USA dlouhodobě na vzestupu, přičemž za posledních 10 let se více než zdvojnásobila. Ani loňský rok nebyl výjimkou, kdy <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43015" target="_blank" rel="noopener">podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) meziročně vzrostla o 11 %</a>.
V průměru se tak podle EIA loni těžilo v USA více než 12 milionů barelů ropy denně (bpd). Na měsíční bázi byl nejsilnější listopad, kdy průměrná denní těžba dosáhla 12,86 milionů bpd, což byla vůbec nejvyšší měsíční těžba ropy v USA v historii.
<figure id="attachment_81664" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-81664" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Tezba-ropy-v-USA-mezi-lety-1940-az-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Tezba-ropy-v-USA-mezi-lety-1940-az-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Tezba-ropy-v-USA-mezi-lety-1940-az-2019-512x212.png 512w" alt="Vývoj těžby ropy v USA mezi lety 1940 až 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj těžby ropy v USA mezi lety 1940 až 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Frakování nejen v Texasu táhne těžbu nahoru</h2>
Hlavní oblastí těžby ropy ve Spojených státech se v posledních letech stal stát Texas, a to díky frakování břidlicových ložisek v oblasti Permské pánve. V Texasu se v loňském roce těžilo průměrně 5,07 milionů bpd, tedy 41 % veškeré americké produkce. Texas rovněž táhl celonárodní růst, kdy tamní produkce meziročně vzrostla o téměř 660 tisíc bpd, což je 53 % veškerého růstu těžby v zemi.
Prudký růst těžby ropy v oblasti Permské pánve má dopad i na tamní ceny zemního plynu, které se již několikrát dostaly do záporných hodnot. Poprvé se tomu stalo v loňském roce, kdy spotové ceny plynu několikrát zamířily hluboko pod nulu. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/ceny-plynu-zapade-texasu-dodavkou-zime-se-propadly-zapornych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">Letos se tento jev vůbec poprvé vyskytl i na forwardovém trhu</a>.
Kromě Texasu přispělo ke značnému růstu i Nové Mexiko, do jehož území rovněž zasahuje Permská pánev. Stát tak s růstem o bezmála 250 tisíc bpd přispěl k celonárodnímu nárůstu 20 %.
<figure id="attachment_81665" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="aligncenter wp-image-81665 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Tezba-ropy-v-hlavnich-regionech-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Tezba-ropy-v-hlavnich-regionech-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Tezba-ropy-v-hlavnich-regionech-USA-512x282.png 512w" alt="Vývoj těžby ropy v jednotlivých regionech USA. Zdroj: EIA" width="725" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj těžby ropy v jednotlivých regionech USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Pozadu nezůstala ani oblasti Mexického zálivu, kde je ropa těžena na moři ve vodách USA. V loňském roce zahájilo těžbu celkem 7 projektů, přičemž další mají následovat i v letošním roce. Těžba v Mexickém zálivu, který byl loni druhou nejvýznamnější oblastí těžby ropy v USA, loni vzrostla o 126 tisíc bpd na rekordních 1,88 milionu bpd.
<h2>Rostoucí domácí těžbou k energetické nezávislosti</h2>
Raketový nárůst domácí těžby z nekonvenčních ložisek, označovaný také jako „břidlicová revoluce“, pomohl Spojeným státům dosáhnout částečné energetické nezávislosti. <a href="https://oenergetice.cz/ropa/usa-se-temer-80-letech-staly-cistym-exporterem-ropy" target="_blank" rel="noopener">Země se loni v září stala poprvé od čtyřicátých let minulého století čistým exportérem ropy a ropných produktů</a>. Hlavním důvodem pro setrvalý růst exportu je zmiňovaný vývoj v oblasti těžby břidlicové ropy a zrušení zákazu jejího exportu z USA.
Přestože v celkové bilanci těžby, spotřeby a vývozu ropy a jejích produktů si Spojené státy stojí dobře, dovozu ropy ze zahraničí se v nadcházejících letech zřejmě nezbaví. Přestože země je nyní čistým vývozcem, americké rafinerie stále musí dovážet ropu ze zahraničí, jelikož jsou přizpůsobeny jejímu složení.

Těžba ropy v USA loni opět přepisovala rekordy, meziročně vzrostla o 11 %

Generální ředitel společnosti British Petroleum (BP), Bernard Looney, představil nové směřování ropného giganta. Cílem společnosti bude dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ročně tak bude muset BP nahradit ekvivalent zhruba 400 milionů tun emisí CO2 vypuštěných při těžbě a zpracování ropy. K dosažení cíle mají společnosti pomoci například investice do technologií zachytávání uhlíkových emisí.
Nový generální ředitel společnosti BP Bernard Looney, který tento měsíc vystřídal  na postu Boba Dudleyho, <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/feb/12/bp-sets-net-zero-carbon-target-for-2050">oznámil ambiciózní cíl ropné společnosti</a> snížit do roku 2050 svoji uhlíkovou stopu. V následujících 30 letech by BP měla dosáhnout uhlíkové neutrality, což pro ni bude znamenat, že každoročně sníží emise skleníkových plynů o více, než vyprodukuje například celé Spojené království.
<blockquote>„Světový uhlíkový rozpočet je omezený a rychle dochází, potřebujeme přechod na čistou nulu. Všichni chceme spolehlivou a cenově dostupnou energii, ale to už nestačí. Musí být také čistší. Aby toho bylo dosaženo, bude třeba investovat biliony dolarů do změny světového energetického systému,“ uvedl Bernard Looney ve svém prohlášení.</blockquote>
Společnost BP tak následuje <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">další velké ropné firmy se stanoveným cílem</a>, kterým chtějí snížit svůj příspěvek ke klimatickým změnám. Současné emise skleníkových plynů z činností BP odpovídají ročně ekvivalentu emisí 55 milionů tun CO2. Dalších zhruba 360 milionů tun CO2 je ekvivalentem ropných produktů a plynu společnosti.
<blockquote> „Správní rada podporuje ambice Bernarda a jeho týmu. Cílit na uhlíkovou neutralitu není správná věc pouze pro společnost BP, je to správná věc pro naše akcionáře a pro celou společnost,“ uvedl předseda správní rady Helge Lund.</blockquote>
<h2>10 ambiciozních cílů BP k uhlíkové neutralitě</h2>
Pět cílů, které mají pomoci dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/uhlikova-neutralita-jedna-mnoha-zmen-ovlivnujici-soucasnou-energetiku">uhlíkové neutrality</a> společnosti BP:
<ol>
<li>Uhlíková neutralita z činností BP do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>Uhlíková neutralita ve výrobě ropy a plynu do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>50% snížení uhlíkové náročnosti produktů, které společnost BP prodává, do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>Instalace měření metanu ve všech hlavních závodech na zpracování ropy a zemního plynu do roku 2023 a snížení metanové náročnosti provozu o 50 %.</li>
<li>Zvyšování podílu investic do neropných a neplynárenských podniků.</li>
</ol>
Pět cílů, které mají pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality celému světu:
<ol>
<li>Aktivnější obhajoba politik, které podporují uhlíkovou neutralitu, včetně stanovení ceny uhlíku.</li>
<li>Další motivace pracovní síly společnosti BP k dosažení cílů a jejich mobilizace k obhajobě uhlíkové neutrality.</li>
<li>Nastavit nová očekávání ve vztazích s obchodními sdruženími.</li>
<li>Zaměřit se na získání uznání v oblasti transparentnosti a podávání zpráv, včetně podpory doporučení TCFD.</li>
<li>Založit nový tým, který pomůže zemím, městům a velkým společnostem s dekarbonizací.</li>
</ol>
<h2>Někteří cíl vítají, jiní kritizují</h2>
Nové zelenější cíle společnosti BP rozdělily environmentální skupiny. Některé ambice BP uvítaly, další však kritizují neexistenci jasné strategie.
<blockquote>„Závazek uhlíkové neutrality společnosti BP vypadá jako pokus o získání nových pozitivních titulků nového generálního ředitele. Je v něm ale jen málo prostředků,  jak těchto velkých cílů dosáhne,“ uvedl Murray Worthy, ze společnosti Global Witness.</blockquote>

Emise CO2

Nový generální ředitel chce BP do roku 2050 uhlíkově neutrální

Příjmy z těžby ropy a zemního plynu pomohly Norsku vybudovat největší penzijní fond na světě, a zajistit tak tamním obyvatelům bohatství. Podle guvernéra tamní národní banky je však budoucnost ropného průmyslu s ohledem na boj proti klimatickým změnám nejistá a je na čase závislost tamní ekonomiky na ropě snižovat.
Těžba ropy a zemního plynu za poslední půlstoletí pomohla Norsku zařadit se mezi nejbohatší země světa. Od roku 1990 Norsko investuje příjmy z těžby fosilních paliv do vládního penzijního fondu, rovněž známého pod označením „ropný fond“, který je největším vládním fondem na svatě a svou hodnotou již překonal bilion amerických dolarů.
Podle Oeysteina Olsena, guvernéra norské centrální banky, je na čase norskou ekonomiku začít od ropy postupně odpoutávat.
<blockquote>„Ropný průmysl vydláždil cestu k růstu bohatství, které žádná z budoucích generací pravděpodobně nezažije. Pokud bude přechod k ekonomice méně závislé na ropě postupný, podnikatelský sektor bude mít šanci se přizpůsobit,“ <a href="https://www.reuters.com/article/norway-cenbank/norway-faces-economic-reckoning-after-decades-of-oil-profits-central-bank-chief-idUSL8N2AD3Y0" target="_blank" rel="noopener">uvedl podle agentury Reuters</a> Oeystein Olsen.</blockquote>
V následujících letech norská vláda sice počítá s dalším růstem těžby ropy, v polovině současné dekády by však měla dosáhnout vrcholu a později začít klesat. Nejistá je rovněž budoucí poptávka po ropě, a to především kvůli boji proti klimatickým změnám a nejistotám ohledně vývoje globální ekonomiky.
<blockquote>„Podniky, banky a investoři věnují tomuto riziku větší pozornost. Výhled pro aktivity v oblasti norského šelfu (oblast těžby ropy v Norsku, pozn. red.) je také více nejistý,“ pokračuje Olsen.</blockquote>
Větším rizikům v současné době však čelí i samotný ropný fond. Díky nízkým úrokovým sazbám, silnému akciovému trhu a slabé Norské koruně se zemi podařilo od roku 2013 hodnotu fondu více než zdvojnásobit. V současné době tak hodnota fondu dosahuje 10,8 bilionů Norských korun, tedy zhruba 1,17 bilionu dolarů.
Norská vláda může každoročně utratit předpokládaný výnos fondu, tedy 3 % jeho hodnoty, přičemž v dobách poklesu aktivity národního hospodářství je možné tuto hodnotu překročit. Podobně by tak vláda v období ekonomického růstu nemusela utrácet celá 3 % a finance šetřit na budoucí slabší období, k tomu však podle agentury Reuters dochází zcela ojediněle.
<blockquote>„Jelikož hodnota fondu stabilně rostla, byli jsme dlouho ušetřeni případných omezujících opatření. To však v následujících letech nemusí platit,“ dodává Olsen.</blockquote>
Podle Olsena akciový trh táhl především relativně malý počet společností a očekávání investorů o trvalém růstu zisku zde zanechal prostor pro korekci trhu. Pokud by hodnoty akcií spadly stejně jako během světové ekonomické krize z roku 2008, hodnota norského penzijního fondu by podle guvernéra mohla klesnout až o 3 biliony Norských korun, tedy o více než čtvrtinu.

Šéf národní banky: Norsko by mělo omezit závislost své ekonomiky na ropě, je nebezpečná

Výbor složený ze zástupců Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců v čele s Ruskem doporučil rozsáhlejší snížení těžby ropy, aby se zabránilo nadměrným dodávkám suroviny na trhy. Zatím však nebylo rozhodnuto, jak dlouho by takové omezení mělo platit, uvedla agentura Reuters.
O návrhu jedná OPEC dnes. Na pátek je naplánovaná schůzka skupiny OPEC+, tedy ropného kartelu a jeho spojenců. Skupina OPEC+ se loni dohodla, že sníží v letošním roce těžbu o 1,2 milionu barelů denně. Dohoda platí do března příštího roku.
Ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak nedávno uvedl, že výbor OPEC+ doporučil snížit těžbu o dalších 500.000 barelů ropy denně. Celkem by tak těžba kartelu klesla o 1,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba 1,7 procenta celosvětových dodávek ropy.
<blockquote>&#8222;Skutečně vidíme riziko nadměrných dodávek v prvním čtvrtletí kvůli nižší sezonní poptávce po rafinovaných produktech a pro ropě,&#8220; prohlásil Novak.</blockquote>
Podle něj by dodatečné snížení platilo pro první čtvrtletí 2020, což by bylo kratší období, než navrhovali někteří ministři OPEC.
Rusko se doposud stavělo proti rozsáhlejšímu snížení. Ruské firmy totiž upozorňovaly, že snížení těžby v zimních měsících, kdy jsou nízké teploty, poškozuje pole. Saúdská Arábie, která je největším vývozcem ropy na světě, má naopak zájem o snížení těžby, protože potřebuje, aby se ceny ropy před plánovanou nabídkou akcií její ropné firmy Aramco zvýšily.
OPEC a jeho spojenci začali s koordinovaným snižováním těžby v roce 2017, aby tak zabránili prudkému propadu cen ropy po nárůstu těžby v USA, které překonaly Rusko a Saúdskou Arábii a staly se největším světovým těžařem. Dohoda OPEC+ podpořila ceny ropy, které se v posledním roce drží v rozpětí 50 až 75 dolarů za barel.

Komoditní trhy

Výbor OPEC+ doporučil rozsáhlejší snížení těžby ropy

V době, kdy se Brazílie <a href="https://oenergetice.cz/ropa/listopadova-aukce-ropy-by-mohla-brazilii-vynest-50-miliard-dolaru/">chystá</a> na velmi významnou ropnou aukci konanou 7. listopadu letošního roku, která může dle odhadů přinést Brazílii okolo 50 miliard dolarů, vyvolává ropná skvrna dosud neznámého původu na více než 200 plážích podél severovýchodního pobřeží obavy.
<a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Mysterious-Oil-Spill-Could-Cost-Brazil-Billions.html">Prvním důvodem k obavám</a> je velmi pomalá reakce brazilské vlády, co se týče odstranění ropné skvrny. Druhým důvodem jsou pak obavy z nedostatečné kontroly ze strany vlády v oblasti monitorování ekologických katastrof. Vzhledem k rostoucí domácí produkci ropy by nedostatečná kontrola sektoru mohla negativně ovlivnit další rozvoj těžby.
Brazilský viceprezident označil ropnou skvrnu za „bezprecedentní na světě“ a zavázal se vyslat 5 tisíc vojáku do nejvíce postižených oblastí.
Environmentální organizace, politici a další nicméně kritizují vládu za špatné zvládnutí situace s ropnou skvrnou podél brazilského pobřeží.
<h2>Původ skvrny zůstává neobjasněn</h2>
V některých komunitách si úklid pláží vzali na starosti místní obyvatelé, kteří již byli unaveni čekáním na oficiální čištění organizované vládou. Několik z nich následně onemocnělo po expozici ropou. Původ skvrny, dle agentury Reuters, zůstává doposud neobjasněn.
Podle brazilského ministra těžby a energetiky, Benta Albuquerque, není ropná skvrna brazilského původu a nemá žádnou spojitost s místní činností.
Dle výkonného ředitele Petrobrasu, Roberta Castella Branca, brazilské státní ropné společnosti, by ropná skvrna mohla být nejhorším environmentálním útokem v historii země.
Odebrané vzorky z ropné skvrny se nyní analyzují v USA, Francii a Norsku, aby se určil původ ropy a omezilo se nynějším spekulacím o původu ropy.
Mezi nynější teorie patří, že ropa pochází z Venezuely, že došlo k nehodě tankeru s vypnutým sledovacím zařízením, že k úniku došlo při transferu ropy z lodi na loď, nebo že ropa unikla z vraku.
Brazilská vláda je nicméně přesvědčena, že únik ropy neovlivní plánovanou aukci ropy.

Ropná skvrna neznámého původu podél brazilského pobřeží může stát Brazílii miliardy

Bělorusko zastavilo dodávky ruské ropy do Polska, které ji odmítlo odebírat kvůli znečištění organickým chloridem. Informovala o tom běloruská agentura Belta. O problému s kvalitou ropy dopravované z Ruska ve středu informovala agentura Reuters a její informaci potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Znečištěná ropa by mohla poškodit <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/">rafinerie</a>. 
<blockquote>„Dostali jsme dopis od polského provozovatele (ropovodu Družba), že rafinerie v Polsku a Německu nemohou přijímat a zpracovávat ropu s takovými ukazateli,“ řekl agentuře Belta hlavní inženýr společnosti Gomeltransněfť Andrej Verigo.</blockquote>
<blockquote>„Na západě je ropovod od (rafinerie) Mazyr zcela zastaven, kohoutky jsou zavřené.“ 
Polské úřady uvedly, že dokud se záležitost nevysvětlí a dokud nebude vyčištěn přepravní systém, bude Polsko využívat ropu ze svých zásob.</blockquote>
Rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, uvedla, že výroba v rafinerii se nezastaví, a alespoň prozatím ani nebude omezena. Firma bude využívat ropu ze Saúdské Arábie, která se dopravuje po moři do Gdaňsku a pak do rafinerie PKN Orlen v Plocku na severozápad od Varšavy.
Orlen také podle portálu Gazeta.pl připomněl, že v současnosti téměř polovina ropy, kterou odebírá, pochází odjinud než z Ruska. Kromě Saúdské Arábie nakupuje surovinu z Norska, Angoly a Nigérie.
Agentura Reuters uvedla, že dovoz surové ropy z Ruska prostřednictvím klíčového ropovodu zastavilo i Německo. Ruská ropa na Ukrajinu přes Bělorusko podle informací agentury Belta nadále teče bez omezení.
Mluvčí českého státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová dnes dopoledne ČTK řekla, že ropa nižší kvality zatím na území České republiky nedorazila, přeprava se podle ní uskutečňuje podle <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-energetika-v-cr-1-cast/">původního plánu</a>.
<blockquote>„Rozhodnutí o dalším postupu přísluší společnosti Unipetrol, pro kterou je ropa přepravována,“ dodala.</blockquote>
Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl dnes odkázal na své středeční vyjádření.
<blockquote>„O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,“ uvedl ve středu.</blockquote>
Unipetrol patří polské PKN Orlen.
Organický chlorid se používá ke zvýšení <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/">produkce ropy</a>. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. Ruské ministerstvo energetiky sdělilo, že monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se snaží problém odstranit co nejdříve.
Blíže se k časovému rámci ale ministerstvo nevyjádřilo. Podle zdroje Reuters obeznámeného se situací by problém mohl být vyřešen do konce týdne.

Bělorusko zastavilo dodávky znečištěné ruské ropy do Polska

Kvalita ruské ropy, která proudí do severní a střední Evropy se v posledních dnech výrazně zhoršila, což činí problémy rafineriím. S odvoláním na obchodníky i na ruské činitele to včera uvedla agentura Reuters. Surovina, která se dostává přes ruský přístav Usť-Luga a <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>ropovodem</a> Družba do Běloruska, Polska, Německa, Maďarska a České republiky je kontaminována nadměrnou hladinou organického chloridu, a to už od 19. dubna. 
 Uvedená látka se používá ke zvýšení <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>produkce ropy</a>. Před transportem je ale potřeba ji od ropy oddělit, protože může poškodit <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>rafinerie</a>. 
 Podle obchodníků, kteří jsou partnery několika předních evropských společností, kolísají hladiny organického chloridu mezi 150-330 částicemi na jeden milion (ppm), zatímco maximum je podle normy deset ppm. Obvyklá úroveň pak činí jedna až tři ppm. 
 Problém s kvalitou ropy agentuře Reuters potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Sdělilo, že monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se snaží problém odstranit co nejdříve. Blíže se k časovému rámci ale ministerstvo nevyjádřilo. Podle zdroje Reuters obeznámeného se situací by problém mohl být vyřešen do konce týdne. 
<blockquote>
&#8222;O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,&#8220; řekl ČTK bez bližších podrobností mluvčí petrochemického holdingu Unipetrol Pavel Kaidl.
</blockquote>
 Firma v Česku provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává pouze rafinerie v Litvínově. 
 Podobně se vyjádřila i státní firma Mero, která v Česku provozuje ropovody. 
<blockquote>
&#8222;Naše společnost byla spolu s dalšími provozovateli ropovodů, společnostmi Transpetrol a Ukrtransnafta, o této skutečnosti informována běloruskou společností Gomeltransněfť. Probíhá koordinace s ostatními přepravci, přesný termín, kdy tato ropa nižší kvality dorazí na naše území zatím nebyl zpřesněn. Informaci jsme okamžitě postoupili firmě Unipetrol, která je vlastníkem této ropy a je záležitostí rafinerie, jaká opatření k této skutečnosti přijme,&#8220; řekla mluvčí firmy Radomíra Doležalová.
</blockquote>
<figure id="attachement_30394" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/shale-oil-featured.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/shale-oil-featured.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Ke kontaminaci ropy dochází v Rusku výjimečně. Výraznější znečištění se podle obchodníků objevilo asi před deseti lety, avšak v menším měřítku.
Tentokrát je problém tak velký, že rafinerie PKN Orlen v Polsku a Německu, a také BP, Total a Shell zvažují pozastavení nákupů ruské ropy přepravované ropovodem Družba, které představují velkou část jejich dovozu. 
 Z přístavu Usť-Luga na pobřeží Baltského moře vyplulo nejméně pět pět kontaminovaných tankerů náležících ropným firmám Rosněfť, Surgut a kazašským producentům.
Ropu koupili obchodníci a velké společnosti jako je Equinor, Vitol, Trafigura, Glencore nebo Total. Kupující zřejmě budou žádat odškodné, předběžnou žádost už předali obchodním partnerům. 
 Ruské ministerstvo energetiky uvedlo, že s Transněftí pracuje na řešení problému, včetně dodávek ropy Bělorusku alternativními cestami. O jiných zemích ani o přístavu Usť-Luga se nezmínilo. 
 Ruští prodejci ropy žádají vysvětlení od Transněfti, podle zdroje Reuters ale zatím bezvýsledně. Transněfť se odmítla k věci vyjádřit. Zatím není jasné, který z ruských producentů kontaminaci způsobil.