Západní rafinerie čeká další útlum. Evropa dle analytiků přijde o pětinu kapacit

Rafinerie v Evropě a Spojených státech čelí navzdory aktuálnímu vytížení dlouhodobě nejistým vyhlídkám. Investoři jsou stále méně ochotni vynakládat velké částky na zařízení, která by se mohla stát ekonomicky nevyužitelnými ještě před koncem své životnosti. Některé provozy tak namísto modernizací čelí uzavření, což negativně ovlivňuje schopnost západních států produkovat ropné produkty. Výroba se čím dál častěji přesouvá mimo Evropu, kde vznikají nové, technologicky efektivnější provozy.

Zpracovatelská kapacita evropských rafinerií se má v příštích deseti letech snížit až o pětinu. A to i přesto, že evropská zařízení aktuálně fungují kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu na samé hraně svých kapacit.

Zatímco zástupci vlád napříč kontinentem volají po navyšování kapacit strategicky významného ropného sektoru, investoři nejsou ochotni stavět nové, ani nákladně modernizovat stávající provozy. Výsledkem je postupný pokles schopnosti vyrábět ropné produkty jak v Evropě, tak Spojených státech, kde je situace obdobná.

Podle prognózy agentury S&P Global Energy klesne do roku 2035 kapacita evropských ropných rafinerií až na 9 milionů barelů denně, což bude znamenat pokles o 20 %. Na začátku století měly přitom evropské rafinerie celkovou kapacitu 14 milionů barelů denně. Ve Spojených státech očekávají experti mírnější pokles o 7 %. Výrazný nárůst kapacit se naopak očekává v jiných regionech, jakými jsou Blízký východ, Afrika, či Asie.

Sektoru nepomohla ani energetická krize

Dle analytiků z S&P nezměnil sestupnou trajektorii sektoru ani šok způsobený válkou USA proti Íránu. Přestože důsledky konfliktu jednoznačně zvedly debatu o strategickém významu ropných provozů, příčiny dlouhodobého trendu klesajících kapacit odstraněny nebyly. A to i přesto, že rafinerie v Evropě i Spojených státech letos operují na hraně svých kapacit s mimořádnými zisky. Rafinerský sektor se v Evropě potýká zejména s vysokými náklady na energie a emise, stárnoucí infrastrukturou, ale i konkurencí moderních zařízení vznikajících mimo Evropu.

Významnou příčinou trendu je také středně a dlouhodobý výhled poptávky po ropných produktech, zejména benzinu a naftě. Dle analytiků je jedním z faktorů pokračující vzestup elektromobility. Poptávka po elektromobilech v první polovině roku vzrostla v Německu o 48 %, ve Francii až o 63 %.

Přestože drtivá většina silniční dopravy zůstává závislá na ropných produktech, dlouhodobý výhled ovlivňuje očekávání investorů. Ti zpochybňují ekonomickou logiku modernizace části evropských rafinerií. Ty typicky vyžadují v několikaletých cyklech vysoké investice až ve výši stovek milionů dolarů. Některé ze starších, či menších provozů tak v příštích letech zřejmě čeká odstavení.

K vlně odstávek přitom dochází již v posledních letech. Minulý rok Evropa přišla o zpracovatelskou kapacitu 500 tisíc barelů denně. Ve Spojeném Království zavřely dvě z celkových šesti rafinerií. Například skotský Grangemouth se proměnil v importní terminál, což reflektuje trend větší závislosti na dovozu ropných produktů, který Evropu zřejmě v budoucnu čeká.