Ropné společnosti navyšují průzkum v očekávání vyšší poptávky

Světové energetické společnosti znovu zintenzivňují průzkum ložisek ropy a zemního plynu. Důvodem je pomalejší energetická transformace. Energetické společnosti očekávají, že svět zůstane závislý na fosilních palivech ještě po celá desetiletí, proto opět investují do průzkumu ropných a plynových ložisek.

Zpomalení přechodu k čisté energii

Ačkoli se očekávalo rychlejší tempo transformace, realita je jiná. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by se poptávka po ropě měla stabilizovat kolem roku 2030 na úrovni přibližně 105,5 milionu barelů denně. Nikoli prudce klesat, jak se dříve předpokládalo. Vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby zvýšily náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů, což zpomalilo jejich rozvoj.

Za zpomalení transformace může také geopolitická nestabilita. Konflikty jako válka na Ukrajině nebo napětí na Blízkém východě přiměly vlády upřednostnit zajištění stabilních dodávek energie za cenu pomalejší dekarbonizace. Ke zpomalení tempa také nezanedbatelnou měrou přispívá prezident USA Donald Trump, který se netají podporou fosilního průmyslu a s heslem "drill, baby, drill"  vyzývá producenty k maximálnímu využívání fosilních zdrojů.

Návrat k průzkumu

Velké energetické společnosti - BP, Chevron, ExxonMobil, Shell a TotalEnergies - na svých nedávných prezentacích hospodářských výsledků zdůraznily, že se po letech upřednostňování obnovitelných zdrojů začaly znovu zaměřovat na zajišťování nových ropných zásob.

BP po investicích do čisté energie oznámila plán na 40 nových vrtů během tří let a hlásí největší objev za 25 let u brazilských břehů. Chevron rozšířil své portfolio o 11 milionů akrů nových oblastí a přiznal, že dosavadní výsledky v průzkumu ho neuspokojovaly. ExxonMobil se vrací k průzkumu po letech zaměření na jiné aktivity. Otevírá projekty v Libyi a Trinidadu a Tobagu. TotalEnergies a Shell hlásí nové licence od USA přes Malajsii po Alžírsko.

Zdroj: Flickr / Lindsey G / CC BY 2.0

Růst poptávky a obavy z nedostatku

Podle konzultantů z Wood Mackenzie by pomalejší transformace mohla znamenat, že od poloviny 30. let bude svět potřebovat o 5 % více ropy ročně, než se dříve předpokládalo. To by vyžadovalo více než 100 miliard dodatečných barelů do roku 2050. Průmysl tak dohání ztrátu z let, kdy hledání nových zásob tlumil.

Technologie jako zbraň v závodu o zdroje

Ropné firmy využívají nové technologie, které jim umožňují navyšovat průzkum bez dramatického růstu nákladů. Chevron používá miniaturní seismické uzly na mořském dně, které díky AI umožňují zpracovat data v řádu minut místo měsíců. BP zase využila technologické inovace k naplánování složitého vrtu v Ázerbájdžánu během několika dnů.

Zatímco ještě před pár lety se zdálo, že ropné společnosti budou ustupovat do pozadí, dnes znovu posilují svou roli. Trumpovo „drill, baby, drill“ se stalo symbolem politického tlaku na podporu těžby. Pochybnosti o tempu zelené transformace byly vždy přítomné. Rostoucí náklady, geopolitické otřesy a důraz vlád na energetickou bezpečnost nyní tyto pochybnosti podporují. Zda budou nové investice do fosilních zdrojů stačit k pokrytí rostoucí poptávky, zůstává nejisté. Otázkou zůstává také, zda se vládám podaří udržet křehkou rovnováhu mezi energetickou bezpečností a klimatickými závazky.