<a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">První část článku</a> vysvětluje pojem „Projekty společného zájmu“ (PCI) a definuje podmínky, jež musí projekty splnit, aby byly do této kategorie zařazeny. Zároveň blíže představuje projekt vnitrostátního vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1. Ve této části jsou postupně představeny zbývající projekty PCI v ČR.
<h2>2. Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice PCI 3.11.2</h2>
Nové dvojité vedení 400 kV Vítkov – Přeštice s provozním označením V490/491 s celkovou délkou přibližně 87 km bude přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V221/222 spojující rozvodny Přeštice a Vítkov.
Trasa nového vedení V490/V491 bude umístěna na území Karlovarského a Plzeňského kraje a bude v maximální možné míře využívat koridor stávajícího vedení V221/V222 (80 km).
Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v západních Čechách, zajištění spolehlivého napojení nové rozvodny 420 kV Vítkov na přenosovou soustavu, zvýšení stability provozu a zvýšení spolehlivosti dodávek v západních Čechách i v případě výstavby obnovitelných zdrojů energie na Karlovarsku, a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.
V prosinci 2017 bylo tomuto záměru vydáno rozhodnutí o umístění stavby a v roce 2019 začala výstavba nového vedení, která by měla skončit v roce 2021.
<h2>3. Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín PCI 3.11.3</h2>
<h3>a) Rozvodna Kočín, komplexní rekonstrukce</h3>
Rekonstruovaná rozvodna 420 kV bude situována na stávajících pozemcích společnosti ČEPS a z části na nových pozemcích východně od stávajícího areálu rozvodny.
Už dnes je rozvodna Kočín významným uzlem české přenosové soustavy, zejména proto, že zajišťuje vyvedení výkonu jaderné elektrárny Temelín do sítě 400 kV.
Rekonstrukce a rozšíření rozvodny zajistí obnovu dožitých prvků rozvodny a možnost zaústění všech připravovaných rozvojových záměrů ČEPS v oblasti. V případě, že v budoucnu dojde výstavbě 3. a 4. bloku JE Temelín bude možné tento nový výkon přes rozvodnu vyvést do přenosové soustavy.
Tato komplexní rekonstrukce přinese vyšší spolehlivost vyvedení stávající jaderné elektrárny, vyšší stabilitu, bezpečnost a v neposlední řadě efektivitu provozu české přenosové soustavy.
V lednu 2015 bylo vydáno stavební povolení pro tento projekt. V dubnu 2017 bylo stavba předána zhotoviteli a začali stavební práce. Dokončení realizace komplexní rekonstrukce rozvodny je plánováno na rok 2023.
<figure id="attachment_4514" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4514" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-512x370.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-768x555.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-725x524.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg 800w" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" height="740" /><figcaption class="wp-caption-text">Podoba JE Temelín v případě provedení dostavby 3. a 4. bloku.</figcaption></figure>
<h3>b) V432/429 Kočín – Přeštice</h3>
Vedení V432/429 bude mít délku přibližně 117 km a povede na územích Plzeňského a Jihočeského kraje. Trasa bude v maximální možné míře kopírovat trasu dnešního jednoduchého vedení V432 (cca 97 km), které vede také z rozvodny Přeštice do rozvodny Kočín a bude v rámci tohoto projektu zdvojeno. Pouze 20 km trasy nového dvojitého vedení  400 kV bude mimo stávající koridor.
Posílení existujícího přenosového profilu Přeštice – Kočín pomůže usměrnit toky výkonu z míst výroby do míst spotřeby (ze západu na východ). Tyto výkonové toky vznikají i kvůli tranzitním tokům protékajícím přes Českou republiku z Německa do Rakouska.
Aby mohlo být toto vedení realizováno musí také dojít k realizaci přeložek části vedení Chrást – Přeštice (V431/831), Kočín – Dasný (V473/873) a také k realizaci přeložky stávajícího vedení Kočín – Dasný (V1344/1345)
Zdvojení vedení V432  na V432/429 je plánováno v letech 2026 – 2028.
<h2>4. Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka PCI 3.11.4</h2>
<h3>a) Rozvodna Mírovka, komplexní rekonstrukce a rozšíření</h3>
K rozšíření rozvodny se využijí volné pozemky v majetku společnosti ČEPS ve stávající rozvodně 420 kV Mírovka, která leží u Havlíčkova Brodu v kraji Vysočina.
Stávající rozvodna tímto bude rozšířena o nová pole pro vedení, která jsou nezbytná pro bezpečné vyvedení výkonu z případných nových jaderných bloků v elektrárně Temelín. Toto rozšíření je zároveň nutné pro zlepšení toků výkonu přes českou přenosovou soustavu, pročež budou do rozvodny v dalších letech zaústěna nová vedení (V406/407, smyčka z V413 a zdvojení V422).
Záměr na rozšíření a rekonstrukci rozvodny je rozdělen do etap tak, aby byly respektovány časové návaznosti realizace jednotlivých vedeních.
<h3>b) V406/V407 Kočín – Mírovka</h3>
Nové vedení 400 kV s označením V406/V407 bude mít délku přibližně 121 km a bude procházet Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Vedení povede z rozvodny Kočín nejprve jižním směrem, aby se poté zlomilo směrem na východ a pokračovalo v souběhu se stávajícím vedením V474 (Kočín – Dasný). Po opuštění tohoto souběhu se vedení ve své trase směřující severovýchodně dostane ještě do souběhu s vedeními 110 kV společnosti E.ON Distribuce, vedením 220 kV Tábor – Sokolnice a vedením 400 kV Hradec – Mírovka. Do rozvodny pak bude nové vedení zaústěno od jihovýchodu.
Celá trasa je ke zhlédnutí <a href="http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDI4MV9vem5hbWVuaURPQ18xLnBkZg/MZP281_oznameni.pdf">zde</a>. Vede severně od Soběslavi, Choustník a Černovice míjí z východu, poté se nad Obrataní stáčí o 90° směrem na východ, severně míjí Kámen a Pelhřimov, u Vyskytné se stáčí na sever, v blízkosti obce Herálec překonává dálnici D1 a následně zaúsťuje rozvodny Mírovka.
<figure id="attachment_12806" class="wp-caption alignnone" style="width: 616px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg"><img class="wp-image-12806 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg" sizes="(max-width: 616px) 100vw, 616px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg 616w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406-512x288.jpg 512w" alt="" width="616" height="347" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení V406/407, Zdroj: Česká televize</figcaption></figure>
Důvodem pro výstavbu tohoto vedení je předpokládané zvyšování výkonu zdrojů v severozápadních a jižních Čechách, nutný transport tohoto výkonu směrem na východ a jihovýchod České republiky a také evropské tranzitní toky severojižním směrem, které zvyšují nároky na českou přenosovou soustavu. Toto nové vedení umožní požadované vyvedení výkonu do spotřební oblasti napájené z transformace 400/110 kV v rozvodně Mírovka.
K tomuto připravovanému investičnímu záměru bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a probíhá příprava realizace akce, ke které by mělo dojít v letech 2021 až 2024.
<figure id="attachment_12805" class="wp-caption alignnone" style="width: 605px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg"><img class="wp-image-12805 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg" sizes="(max-width: 605px) 100vw, 605px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605-512x383.jpg 512w" alt="" width="605" height="453" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rekonstrukce rozvodny Mírovka, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<h2>5. Vnitrostátní vedení Mírovka-V413 PCI 3.11.5</h2>
Výstavba smyčky z vedení V413 (Řeporyje – Prosenice) do rozvodny Mírovka o délce přibližně 23 km je zásadní pro usměrnění toků výkonu výkonu v přenosové soustavě a stabilizaci napětí v rozvodně Mírovka. K realizaci došlo v letech 2018 a 2019.

Elektroenergetika

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie – 2. část

Tento článek pojednává o takzvaných projektech společného zájmu v oblasti elektrické energie. Bude popsáno, co tyto projekty jsou, jaké podmínky musí určitý projekt splnit, aby mohl být do tohoto seznamu zařazen, a co to pro něj následně znamená. Následně budou podrobněji popsány jednotlivé projekty v oblasti elektrické energie, které jsou v České republice připravovány a jsou v seznamu projektů PCI. Vzhledem k obsáhlosti tématu bude článek rozdělen na dvě části – 1. část o projektech PCI obecně a o jednom konkrétním projektu a 2. část o zbývajících projektech.
<h2>Projekty společného zájmu (PCI – Projects of Common Interest)</h2>
Projekty PCI jsou definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (Evropské unie) <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R0347&amp;qid=1404817276655&amp;from=CS">č. 347/2013</a> a jejich smyslem je pomoc v dosažení cílů, jež byly schváleny jako závazné pro jednotlivé členské státy Evropské unie nebo obecně pro Evropu.
Zmíněné nařízení Evropského parlamentu a Rady uděluje prioritní postavení projektům majícím nadnárodní význam. Cílem tohoto prioritního postavení je zaručení nejvyššího možného národního významu a režimu, ve kterém se na ně budou vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur. Dále také mohou po splnění podmínek obdržet finanční podporu EU.
Základní podmínky uvedené v článku č. 4 tohoto nařízení, tedy požadavky na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu nejen přenosové soustavy dané členské země, ale i přispění k naplnění evropských cílů s ohledem na bezpečnost provozu celé propojené soustavy, splňují i některé projekty z investičního plánu <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank" rel="noopener">společnosti ČEPS</a>.
Tyto projekty společnosti ČEPS byly hodnoceny na základě uveřejněné metodiky hodnocení přínosů v rámci procesu zpracování Evropského desetiletého plánu rozvoje, který vytváří <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank" rel="noopener">Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu</a> („ENTSO-E“). V hodnocení přínosů níže uvedené projekty uspěly a byly proto zařazeny na seznam projektů společného zájmu.
Projektů společnosti ČEPS zařazených mezi projekty PCI je pět:
<ul>
<li>Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov</li>
<li>Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice</li>
<li>Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín</li>
<li>Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka</li>
<li>Vnitrostátní vedení Mírovka-V413</li>
</ul>
Jak je vidět na schématu níže, tato vedení tvoří přenosovou cestu z Ústeckého kraje přes západní a jižní Čechy do stávajícího vedení V413 na Vysočině.
Tato přenosová cesta již dnes do jisté míry existuje, ale realizací těchto projektů dojde k jejímu výraznému posílení.
<figure id="attachment_11106" class="wp-caption alignnone" style="width: 625px;"><figcaption class="wp-caption-text"><img class="alignnone size-large wp-image-76546" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-768x443.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-800x461.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019.jpg 1242w" alt="" width="525" height="302" /> 
Mapa PCI v ČR, Zdroj: European Commission</figcaption></figure>
<h2>1. Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1</h2>
<h3>a) Rozvodna Vernéřov, nová rozvodna 420 kV</h3>
Nová rozvodna 420 kV Vernéřov je umístěna na území Ústeckého kraje severozápadně od města Kadaň. Umístění rozvodny bylo zvoleno s ohledem na minimalizaci jejího vlivu na životní prostředí a přitom umožňující co nejhospodárnější přenášení elektrického výkonu v přenosové soustavě.
Výstavba této rozvodny byla navržena zejména na základě žádosti distribuční společnosti ČEZ Distribuce na zajištění rezervovaného příkonu a výkonu. Požadavek vznikl na základě vývoje zdrojové základny a vývoje spotřeby v distribuční oblasti, hlavně jako náhrada za plánované odstavení dvou bloků elektrárny Prunéřov I, která je do R 110 kV Vernéřov vyvedena. Dále je tato rozvodna potřebná pro vyvedení výkonu z plánovaného větrného parku v oblasti Chomutova. 
Výstavba této rozvodny byl významný koncepční krok při řešení energetické situace v severozápadní části PS.
Stavba rozvodny začala v roce 2015 a v září 2017 bylo vydáno povolení k předčasnému užívání rozvodny a rozvodna byla uvedena do provozu. Následně v prosinci téhož roku byl rozvodně vydán kolaudační souhlas. V první polovině roku 2018 ještě probíhaly dokončovací práce a poté byla tato část PCI 3.11.1 úspěšně ukončena.
<h3>b) Rozvodna Vítkov, nová rozvodna 420 kV</h3>
Nová rozvodna 420 kV Vítkov bude umístěna na území Karlovarského kraje jižně od města Sokolov. Umístění je voleno v těsném sousedství stávající transformační stanice 220/110 kV z důvodů vyhovění požadavkům na ochranu životního prostředí a zároveň co nejhospodárnější technické provedení stavby.
Výstavba rozvodny je navržena jako opatření pro zajištění zásobování přilehlých oblastí Karlovarska elektřinou, dále bude také rozvodna využita při vyvedení výkonu plánovaných obnovitelných zdrojů v západních Čechách do přenosové soustavy. Výstavbou této rozvodny bude posílena přenosová soustava západních Čech a tím bude umožněn postupný přechod ze systému 220 kV na 400 kV.
V září 2016 bylo vydáno stavební povolení a v dubnu 2018 byla stavba předána zhotoviteli, čímž byly zahájeny stavební práce, které by měly být ukončeny v roce 2020.
<h3>c) V487/488 Vernéřov – Vítkov</h3>
Nové dvojité vedení 400 kV Vernéřov – Vítkov s provozním označením V487/488 s celkovou délkou 83 km bude převážně (cca 70 km) přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V223/224 vedoucího mezi rozvodnami 220 kV Hradec a Vítkov. Vedení V487/488 povede přes území Ústeckého a Karlovarského kraje.
Část trasy vedení V487/488 od nové rozvodny Vernéřov do blízkosti rozvodny Hradec dlouhou zhruba 13 km bude nutné vystavět na „zelené louce“. Od rozvodny Hradec pak bude dále využit koridor stávajícího vedení V223/224 až do rozvodny Vítkov s jednou jedinou výjimkou. Tou je lokalita u obce Nadlesí, kde bude vedení vymístěno ze stávajícího koridoru.
Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v severozápadních Čechách, zajištění spolehlivého napojení obou výše uvedených rozvoden do přenosové soustavy, zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie v oblasti Karlovarského a Ústeckého kraje a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.
K tomuto projektu již bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a v červnu 2018 byl koridor budoucího vedení zanesen do Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje. Výstavba vedení je plánována na roky 2021 až 2023.
Jak je již uvedeno výše, zbylé 4 projekty PCI budou představeny ve druhé části tohoto článku.
Zdroje: ČEPS a.s., European Commission

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie - 1. část

Minisérie o české přenosové a distribuční soustavě pokračuje. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/">V minulém dílu</a> jste se mohli dozvědět o elektrifikaci České republiky a o principiální funkci přenosové a distribuční soustavy. Dnešní díl  se bude věnovat jedné z nejdůležitějších částí české přenosové soustavy, a tou jsou rozvodny.
Přenosová soustava, která je v České republice provozována společností <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS</a>, se skládá ze dvou hlavních částí, rozvoden a vedení, jež tyto rozvodny spojuje. Vedení  jsou provozována na třech napěťových úrovních: 400 kV (ZVN – zvláště vysoké napětí), 220 kV a 110 kV (oboje VVN – velmi vysoké napětí). Přesné délky vedení na území ČR jsou následující:
<ul>
<li>400 kV (značeno V4xx) – 3 735 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 371km)</li>
<li>220 kV (značeno V2xx) – 1 909 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 038km)</li>
<li>110 kV (značeno Vxxxx) – 84 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 78 km)</li>
</ul>
S okolními státy je česká přenosová soustava propojena 11 vedeními 400 kV a 6 vedeními 220 kV.
K těmto třem hladinám přísluší i odpovídající rozvodny, jichž je celkem 43. Transformaci zajišťuje celkem 78 transformátorů. Jejich součtový transformační výkon je 22 450 MVA. Tento výkon je rozdělený mezi 4 <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátory</a> 400/220 kV, 49 transformátorů 400/110 kV a 21 transformátorů  220/110 kV. Dále jsou v provozu 4 transformátory s řízeným posuvem fáze (PST-Phase-shifting Transformer) s transformačním výkonem 400/400 kV o velikosti 3 400 MVA.
Pro řízení přenosové soustavy je nezbytná možnost dodávat kompenzační výkon, k čemuž slouží 22 uzlových tlumivek o celkovém kompenzačním výkonu 1 518,6 MVAr.
Dále bude uveden seznam nejvýznamnějších rozvoden rozdělených podle napěťové hladiny, na které v přenosové soustavě v současnosti pracují, a stručné informace o nich, jako jsou zaústěná vedení, rok výstavby, poloha a jiné.
Všechna data v tomto příspěvku jsou aktuální k září 2019, není-li uvedeno jinak.
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 400 kV</h2>
<ul>
<li>Nošovice (Označení stanice: NOS, rok uvedení do provozu: 1959, okres: Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V403, V404, V405, V444 a V460</li>
<li>V době vzniku zde byla pouze vedení 220 kV, ale všechna byla postupem času přestavěna na napětí 400 kV</li>
<li>Vedení V404 a V444 jsou přeshraniční, V404 vede na Slovensko a V444 vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Krasíkov (KRA, 1969, Ústí nad Orlicí)
<ul>
<li>V401, V402, V453, V457 a V458</li>
<li>Svým postavením rozvodna rozdělila původní vedení z Výškova do Prosenice.</li>
<li>Do této rozvodny byla v roce 1993 připojena <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/">přečerpávací vodní elektrárna</a> Dlouhé Stráně (V457).</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které propojilo rozvodnu Krasíkov s rozvodnou Horní Životice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Albrechtice (ALB, 1970, Karviná)
<ul>
<li>V443 a V460</li>
<li>Vedení V443 je přeshraniční, vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Čebín (CEB, 1974, Brno – venkov)
<ul>
<li>V422, V434 a V423</li>
<li>Rozvodna vznikla na trase původního vedení mezi Hradcem a Sokolnicí.</li>
<li>Mezi lety 2013 a 2015 proběhla celková rekonstrukce rozvodny.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 588px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg"><img class=" wp-image-7530" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg" sizes="(max-width: 588px) 100vw, 588px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg 904w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-800x534.jpg 800w" alt="Rozvodna Čebín" width="588" height="392" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Čebín, Zdroj: foto.fojt.cz</figcaption></figure>
&nbsp;
<ul>
<li>Řeporyje (REP, 1975, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V412, V413 , V475 a V414</li>
<li>Svým vznikem rozvodna rozdělila vedení z Hradce do Prosenice na V412 a V413.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Týnec (TYN, 1977, Kolín)
<ul>
<li>V400, V401 a V471/472</li>
<li>Do rozvodny Týnec je vyveden výkon z elektrárny Chvaletice (V471/472), kvůli jejíž výstavbě byla rozvodna vybudována a rozdělila tím původní vedení z rozvodny Čechy Střed do Krasíkova.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Otrokovice (OTR, 1977, Zlín)
<ul>
<li>V417 a V418</li>
<li>Původní vedení mezi rozvodnami Sokolnice a Prosenice bylo postavením této rozvodny rozděleno na vaedení V417 a V418,.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Slavětice (SLV, 1977, Třebíč)
<ul>
<li>V433, V434, V435/436, V437/438, V481/482, V483, V484, V485 a V486</li>
<li>Rozvodna uvedena do provozu společně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice (V481/2) a v roce 1985 byla do této rozvodny připojena jaderná elektrárna Dukovany (V483, V484, V485 a V486).</li>
<li>Vedení V437/438 je přeshraniční, vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Babylon (BAB, 1980, Česká Lípa)
<ul>
<li>V450, V451 a V470</li>
<li>Rozvodna vznikla z důvodu potřeby připojení elektrárny Mělník (V470).</li>
<li>Zajímavostí je, že byl roku od 1980 do roku 2013, kdy začala rekonstrukce, vybaven transformátorem britského původu (Hawker Siddeley), což byla v době železné opony výjimka, většina transformátorů byla sovětské nebo tuzemské výroby.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 382px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg"><img class=" wp-image-7512" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg" sizes="(max-width: 382px) 100vw, 382px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon-512x384.jpg 512w" alt="rozvodna Babylon" width="382" height="287" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Babylon, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Neznášov (NEZ, 1980, Náchod)
<ul>
<li>V452 a V453</li>
<li>Spolu s rozvodnou Babylon rozdělila původní vedení z Výškova do Krasíkova na tři samostatné části.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chrást (CHR, 1981, Plzeň – město)
<ul>
<li>V430 a V431</li>
<li>Svým postavením přivedla výkon z rozvodny Hradec do Plzeňského kraje na hladině 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Dasný (DAS, 1981, České Budějovice)
<ul>
<li>V473, V474 a V433</li>
<li>V1344/1345</li>
<li>Vznikem této rozvodny byl přes rozvodnu Chrást přiveden výkon ze severu Čech do jižních Čech vedením 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Mírovka (HBM, 1982, Havlíčkův Brod)
<ul>
<li>V413, V416, V420 a V422</li>
<li>Svým vznikem rozdělila vedení z Hradce do Čebína.</li>
<li>Mezi lety 2012 a 2015 proběhla komplexní rekonstrukce.</li>
<li>V roce 2019 proběhla výstavba smyčky z vedení V413, čímž bylo toto vedení rozděleno na V413 (Řeporyje – Mírovka) a V416 (Mírovka – Prosenice)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Horní Životice (HZI, 1987, Bruntál)
<ul>
<li>V459 a V458</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které vede z rozvodny Krasíkov.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7537" class="wp-caption aligncenter" style="width: 540px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg"><img class="size-full wp-image-7537" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg" sizes="(max-width: 540px) 100vw, 540px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg 540w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice-512x384.jpg 512w" alt="Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz" width="540" height="405" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Chodov (CHD, 1993, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V414, V415 a V476</li>
<li>Rozvodna vznikala v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a díky této rozvodně je výkon dodáván pražské aglomeraci (spolu s rozvodnou Řeporyje).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kočín (KOC, 1994, České Budějovice)
<ul>
<li>V051, V052, V432, V473, V474 a V475/476</li>
<li>V1344/1345 a V1346/1347</li>
<li>Nedaleko rozvodny leží jaderná elektrárna Temelín, kvůli které vznikla a která je do této rozvodny připojena (V051 a V052) spolu s vodní elektrárnou Hněvkovice (V1346/1347).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kletné (KLT, 2012, Nový Jíčín)
<ul>
<li>V405 a V459</li>
<li>Rozvodna byla postavená v koordinaci se společností <a href="http://www.cez.cz">ČEZ Distribuce</a>.</li>
<li>Rozdělila původní vedení V459 na dvě samostatná vedení.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vernéřov (VER, 2017, Chomutov)
<ul>
<li>V461</li>
<li>Rozvodna byla postavena z důvodu požadavku distributora na novou transformaci v této oblasti.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h2>Rozvodny 400 kV a 220 kV</h2>
<ul>
<li>Výškov (VYS, 1951, Louny)
<ul>
<li> V410/419, V411, V450, V467, V468, V469 a V480</li>
<li>V201, V225, V226V a V211</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Opočínek.</li>
<li>Elektrárna Počerady je zde připojena do elektrizační soustavy (V467, V468 a V469).</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Sokolnice (SOK, 1952, Brno – venkov)
<ul>
<li>V417, V423, V424, V435/436 a V497</li>
<li>V203, V207, V243/244, V251/252 a V280</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu s Prosenicí a Lískovcem).</li>
<li>Rozvodna s největším počtem zaústěných vedení na Moravě.</li>
<li>Vedení V424, V497 a V280 jsou přes hraniční, vedou na Slovensko.</li>
<li>Vedení V243/244 je také přeshraniční, ale vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Prosenice (PRN, 1952, Přerov)
<ul>
<li>V402, V403, V416 a V418</li>
<li>V251/252 a V253/254</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu se Sokolnicí a Lískovcem).</li>
<li>První vedení 400 kV vedlo z rozvodny Hradec právě do rozvodny Prosenice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Hradec (HRA/HRD, 1959, Chomutov)
<ul>
<li>a) HRA
<ul>
<li>V411, V412, V461, V462, V441 a V463/464</li>
<li>V223/224 a V225/226H</li>
</ul>
</li>
<li>b) HRD
<ul>
<li>V420, V430, V445/V446 a V465/V466</li>
</ul>
</li>
<li>Do rozvodny Hradec u Kadaně je vyveden výkon z dvou uhelných elektráren, těmi jsou Prunéřov (V462, V465 a V466) a Tušimice (V463 a V464).</li>
<li>V roce 2004 byla tato rozvodna rozdělena na dvě na sobě nezávislé části (HRA a HRD).</li>
<li>V roce 2017 byly zprovozněny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/">transformátory s řízeným posunem fáze (PST)</a>.</li>
<li>Vedení V445/446 a V441 jsou přeshraniční, vedou do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_76437" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76437" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-800x450.jpg 800w" alt="Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1080" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<ul>
<li>Čechy – Střed (CST, 1960, Praha – Východ)
<ul>
<li>V400, V410/419, V415 a V454</li>
<li>V201, V202, V205/206, V208 a 209</li>
<li>Rozvodna svým vznikem rozdělila historicky první vedení přenosové soustavy mezi Výškovem a Opočínkem.</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Přeštice (PRE, 1963, Plzeň – Jih)
<ul>
<li>V431/432 a V442</li>
<li>V216</li>
<li>První rozvodna postavená na území dnešního Plzeňského kraje.</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Vítkov, na napěťovou hladinou 400 kV.</li>
<li>Vedení V442 je přeshraniční, vede do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Bezděčín (BEZ, 1964, Jablonec nad Nisou)
<ul>
<li>V451, V452 a V454</li>
<li>V 209 a V210</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chotějovice (CHT, 1965, Teplice)
<ul>
<li>V480 a V016</li>
<li>V210 a 211</li>
<li>Do této rozvodny je připojena elektrárna Ledvice vedením V016.</li>
<li>Od roku 2011 je zde zapouzdřená rozvodna izolovaná plynem SF6, jež vznikla v souvislosti s výstavbou nového nadkritického bloku v uhelné elektrárně Ledvice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 537px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png"><img class=" wp-image-7527" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png" sizes="(max-width: 537px) 100vw, 537px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png 654w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice-512x346.png 512w" alt="Zapouzdřená rozvodna Chotějovice" width="537" height="363" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zapouzdřená rozvodna Chotějovice, Zdroj: allforpower.cz</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 220 kV</h2>
<ul>
<li>Opočínek (OPO, 1951, okres Pardubice)
<ul>
<li>V202 a V203</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Výškov.</li>
<li>Od svého vzniku do této rozvodny nebylo přivedeno žádné nové vedení přenosové soustavy.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Lískovec (LIS, 1952, Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V245, V246, V253/254 a V270</li>
<li>Z této rozvodny vedlo první vedení přenosové soustavy na území dnešního Slovenska.</li>
<li>Vedení V270 vede na Slovensko.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vítkov (VIT, 1960, Sokolov)
<ul>
<li>V011, V017/018  a V223/224</li>
<li>Do rozvodny postavené v Sokolovské uhelné pánvi, jsou vyvedeny výkony z elektráren Tisová (V011) a Vřesová (V017/018).</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Přeštice, na napěťovou hladinou 400 kV, s čímž souvisí i výstavba nové rozvodny 420 kV v této lokalitě.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Milín (MIL, 1960, Příbram)
<ul>
<li>V001, V002, V204, V208 a V216</li>
<li>Vznik je úzce spjat s vodní elektrárnou Orlík, jež je do této rozvodny připojena (V001 a V002).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Malešice (MAL, 1967, Hlavní město Praha, Střed)
<ul>
<li>V205/206</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Tábor (TAB, 1973, Tábor)
<ul>
<li>V204 a V207</li>
<li>Rozdělila svým vznikem původní vedení mezi rozvodnami Milín a Sokolnice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
To by bylo vše k rozvodnám přenosové soustavy a příště se můžete těšit na stejně podrobný díl, tentokrát o vedeních přenosové soustavy.
Zdroj: ČEPS, a.s.
Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz

Přenos elektřiny

Česká přenosová a distribuční soustava - 2. díl: Rozvodny přenosové soustavy

Dvě jednotky hasičů zasahovaly v noci na dnešek u požáru <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/'>transformátoru v</a> Otrokovicích na Zlínsku. Hořelo v areálu rozvodny v lokalitě Jaříč. Podle vyšetřovatele hasičů vybuchl transformátor napětí, což poškodilo i dva sousední transformátory. Předběžná výše škody byla vyčíslena na 1,5 milionu korun, uvedl na <a target="_blank" href="https://www.hzscr.cz/clanek/dve-jednotky-hasicu-vyjely-k-pozaru-transformatoru-v-arealu-rozvodny-v-otrokovicich.aspx"> webu </a> krajských hasičů jejich mluvčí Roman Žemlička. Událost způsobila asi sedmiminutový výpadek dodávek elektrické energie, řekla ČTK mluvčí společnosti E.ON Martina Slavíková. 
 Hlášení o požáru transformátoru přijali hasiči dnes před 01:30. Na místo vyjížděli se třemi automobilovými cisternami a jedním kombinovaným hasicím automobilem. V době jejich příjezdu hořel podle mluvčího transformátor umístěný ve výšce asi pěti metrů nad zemí. 
 Podle Slavíkové měl transformátor technickou závadu. 
<blockquote>
&#8222;Výpadek dodávek elektřiny trval necelých sedm minut, od 01:07 do 01:13. Zasáhl Otrokovicko, Hodonínsko, Kyjovsko a Uherskobrodsko. Nyní už vše funguje naprosto bez problémů,&#8220; řekla Slavíková.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Hořící olej vyteklý z transformátoru zapálil travní porost u paty příhradového sloupu. Na místo se dostavil pracovník pohotovostní služby a s velitelem zásahu se dohodli na postupu hašení. Z důvodu možných větších škod nebyla soustava vysokého napětí odpojena, a hasiči tak uhasili pouze hořící travní porost. Transformátor se nechal kontrolovaně vyhořet,&#8220; uvedl Žemlička.
</blockquote>
 <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/'>Rozvodna</a> v Otrokovicích představuje pro energetiky jeden ze stěžejních uzlů, jde o rozhraní přenosové a distribuční soustavy. Po příčině vzniku požáru hasiči nadále pátrají. Na místě události pracují také policisté.