ERÚ povede při vyšetřování blackoutu pracovní skupinu pro předcházení problémů

Nicméně, kdyby to Prahu minulo, tak by se to byla jen krátká zpráva, na kterou by se už druhý den zapomnělo.

Kopíruji sem svůj příspěvek, který je z debaty pod článkem: Německa ministryně obnovitelné energie musí spolufinancovat rozvoj site:

Bob

23. červenec 2025, 20:34

On to v ČR nebyl blackout (ten vypadá jinak), ale jen rozsáhlý výpadek. U nás třeba výpadek na cca 20 minut a to jsme připojeni na postiženou rozvodnu Krasíkov.

Prvotní příčina je známa ve Španělsku - nejmenovaná FVE, u nás - přetržené vedení.

Kromě těchto rozdílů jsou tam ale i podobnosti: obě události se staly v poledne a ve stavu, kdy kvůli OZE (ve Španělsku vlastní, u nás hlavně z dovozu) byly "klasické elektrárny" v útlumu a síť více náchylná k výpadkům. Pravda ve Španělsku byl útlum a pak i následky extrémní.

Jakou roli v tom hrály Ledvice se snad dozvíme, ale podle toho, co se proslýchá, tak dostaly v krátkém sledu pokyn ke sjetí s výkonem na 0 a pak znovu na vysoký výkon. To je mimo jejich technické možnosti a tak je ochrany zcela odstavily.

P.s. všimněte si ochran při odpojení elektráren v případě balkánského blackoutu v tabulce v odkazu níže.

medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-balkansky-blackout-spustila-prerostla-vegetace-nebicujme-se-za-ten-cesky

Nicméně, mělo by nás velmi zajímat, proč stejné přerušení vodiče na stejné lince v pátek 29. listopadu 2024 ve 20:57 žádný výpadek nezpůsobilo a tuto událost jsme vůbec nezaregistrovali! Jaký byl rozdíl mezi událostí ve 2024 a 2025?

seznam.cz/clanek/petr-dusek-kdyz-na-podzim-vypadla-blackoutova-linka-v411-sit-byla-plna-uranu-a-uhli

Nebo měl zrovna službu schopnější dispečer.

Taky možnost, nicméně zajímavé je, že ke všem třem případům výpadku došlo téměř přesně v poledne v létě, ale na podzim večer stejná závada nic nezpůsobila.

Ukazuje se, že zatímco dříve byly pro síť kritické doby zimního maxima odběru, nyní jsou to letní poledne a to převážně kvůli nárazové výrobě FVE. Pak stačí jakýkoliv jiný další problém a je hotovo. Zvláště, když je "manévrovací prostor" omezen vypínáním a omezováním výkonu řiditelných zdrojů.

Dobrý den,

Neznám přesně datumy, ale od kdy je vypnuté V431? Fyzicky jezdím kolem každý týden (autem Plzeň-Přeštice, na rozvodnu Přeštice je vidět ze silnice, nedá se přehlédnout) a buldozery a bagry stavící servisní polňačky aby se s technikou dostali ke sloupům se objevily řekl bych na přelomu 2024/2025. Ale nevím zcela přesně, nevěnoval jsem tomu tolik pozornosti.

Zkuste si na stránkách ČEPSu najít např. dokument o plánu rozvoje PS. Hledejte Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy České republiky 2023 – 2032 z 11/2022. Tam jsou například obrázky a tabulky stávajícího stavu PS (skutečná zatížení, míra přetížení jednotlivých linek, plánované vs. skutečně realizované přeshraniční přetoky v posledních několika letech) a z nich jsou jasně vidět úzká hrdla. Jsou tam i nákresy plánovaného stavu sítě v budoucnu plus několik modelových situací a vytíženosti PS, plus je tam vidět kdy předpokládají co za zdroje (celkové objemy, ne konkrétní elektrárny) připojovat do sítě, kolik výkonu ze sítě asi kdy zmizí, .... Prostě kvalitní obsáhlá zpráva.

Není to úplně nejveselejší a nejsnadnější čtení.

- Tranzit přes ČR vysoký, systematicky nad dlouhodobě plánovanými (dopředu obchodovanými) hodnotami.

- Tranzit přes ČR již nyní blízko max. propustnosti sítě a má tendenci stoupat.

- Předpoklad že mezi lety 2025-2026 dojde k odpojení/vyřazení cca 0,8 GW řiditelných zdrojů. V roce 2030-2031 dojde k odpojení dalších cca 2 GW v řiditelných zdrojích.

- Instalovaný výkon FVE stoupne do roku 2032 o cca 6 GW (na skoro 9 GW).

- Od roku 2028 bude rok co rok uvedeno do provozu nových cca 0,5 GW v paroplynu. To považuji za nereálně optimistické již nyní. Jen stavba trvá 5 let, ale dalších 5-8 let před tím je třeba na projekt+razítka+smlouvy... V tuto chvíli je ve fázi projektové a stavební přípravy jedna elektrárna co vím a druhá je v "záměru". Ale možná jen nejsem dostatečně informován a nemám přístup ke všem informacím. Není to má profese, jen mě to jako laika dlouhodobě zajímá.

- V 2035 se předpokládá dle rámcových smluv uvedení/připojení do provozu nových jaderných bloků v objemu skoro 3GW a o rok později dalších skoro 6 GW. Můj komentář: tak toto je naprostá optimisticlká utopie. To se nedá časově stihnout, nejsou podepsané smlouvy na tyto objemy... První blok před rokem 2040 nikdo do provozu určitě neuvede. Jediný kdo to stíhá rychleji je Čína a Rusko, ale ani jedno tu nechceme a lze pochybovat, zda splňují západní standardy bezpečnosti a spolehlivosti. Na to nemusím být odborník na toto, to je očividné.

- Klíčová je kapitola 4, její úvodní 3 odstavce realisticky popisují dosažitelné možnosti a překážky.

- Kapitola 5 o modelování stavu budoucího, jakkoli se z principu jedná o věštění z křišťálové koule, je také důležitá. Porovnání vytížení PS dnes vs. předpoklady po roce 2032 ukazují, že i přes masivní investice do údžby a rozvoje v podstatě jen budeme (snad) držet krok s růstem zatížení a i přes masivnost investic se stav (spolehlivost) nebude nějak zásadně zlepšovat.

- Od roku 2030 lze v jarně-letních měsících, s vyšším momentálním podílem OZE v síti, se budeme blížit/pohybovat k bezpečné mezi přirozené setrvačnosti v soustavě. Prevence Španělského scénáře 2025 - vyšší míra rizika rozpadu soustavy, pokles spolehlivosti.

- Moc "pěkná" je kapitola Vliv zahraniční spolupráce a propojení s ostatními přenosovými soustavami EU – „Kategorie III“ ze které jak sláma z bot čouhá, že naše vnitřní problémy v ČR jsou naprosto nicotné. To co je ve skutečnosti důležité, je DE a rozvoj jejich severo-jižního propojení. Protože jestli oni nedobudují toto, tak vše budou směrovat přes nás, Polsko a Slovensko a naše síť to nemá šanci přenést. Na toto nejsme a nikdy nebudeme připraveni, takové investice si nemůžeme dovolit. Takto na plnou pusu to tam není napsané aby to nebylo politicko-manažersky neakceptovatelné. Ale kdo použije mozek, tak to v těch datech vidí.

- Moc zajímavá je kapitola Vliv obnovy vedení a stanic PS – „Kategorie IV“ ze které vyplývá, že většina našich vedení a rozvoden je již teď na hraně spolehlivé životnosti. Ne že by to nešlo používat i nadále, ale prostě bude klesat spolehlivost - růst četnosti závad, nutnost vyšší míry údržby. V předchozích 15 letech byly příliš utlumené investice, ale hlavně příliš byrokracie a překážek v plánování a povolování především liniových staveb. A to se určitě nezmění k lepšímu. Vsuvka nad rámec zprávy, vždyť jen rekonstrukce linky V431 se plánuje a řeší schválení a povolovací procesy okolo 15 let co koukám na datumy zpráv a zmínek o záměru dostupných na netu, samotná realizace stavby je pak cca rok, dva i s nákupy a přípravami okolo.

Doporučuji k přečtení, odkaz přímo dávat nebudu aby se příspěvek nezasekl na schválení - aneb kdo se moc ptá, málo Googlí.

S pozdravem,

M. Prokš.