Nizozemsko postupuje v přípravách výstavby jaderných elektráren. Stát dále posiluje svou roli

Nizozemská vláda postupně připravuje model financování dvou nových jaderných elektráren v zemi. Po vyhodnocení zájmu investorů dospěla k závěru, že soukromí investoři nejsou ochotni nést podstatnou část rizik výstavby. Proto stát převzal hlavní roli prostřednictvím plně státní společnosti NEO NL. Stát také ponese náklady na nejméně první část výstavby nových bloků, aby co nejvíce urychlil jejich výstavbu.

Nizozemsko je jedním z méně viditelných evropských zájemců o výstavbu nových jaderných bloků. Je to ovšem pouze proto, že je dosud na počátku příprav. V přípravách následuje širší evropský trend, v němž se nové velké jaderné projekty stále méně podobají běžným soukromým investicím. Stát tak v projektu nevystupuje pouze jako regulátor a poskytovatel podpory, ale přímo jako investor, věřitel a také budoucí vlastník projektu.

Aktuální výhodou Nizozemska je, že jeho projekt je nyní teprve na počátku příprav. Projekt se tedy dosud může relativně bezbolestně přizpůsobit současné realitě evropského trhu tak, aby zajistil co nejdřívější a nejlevnější dokončení.

Soukromí investoři se do stavby „nehrnou“

Jednou z hlavních otázek přípravy bylo, zda by projekt mohli připravit a realizovat soukromí investoři. Jak ovšem plyne z dokumentů vlády, soukromé společnosti jsou připraveny se zapojit pouze tehdy, pokud stát převezme prakticky všechna rizika spojená s přípravou a výstavbou elektráren.

Současná rizika výstavby jaderných elektráren jsou přitom dobře známá - jde zejména o dlouhou dobu výstavby, nejistoty ohledně nákladů, délky povolovacích procesů, vývoje úrokových sazeb i budoucích výnosů na trhu s elektřinou. Právě kombinace těchto faktorů dlouhodobě omezuje schopnost velkých jaderných projektů získat komerční financování bez rozsáhlé veřejné podpory.

Ze slibné investice se tak může velice jednoduše, a zcela bez vlivu investora, stát investorská noční můra.

NEO NL: Státní společnost odpovědná za výstavbu nových bloků

Nizozemská vláda proto zvolila řešení v podobě plně státem vlastněné společnosti Nucleaire Energie Organisatie Nederland, zkráceně NEO NL. Jejím úkolem má být příprava, výstavba a provoz nových jaderných elektráren, přičemž stát bude jejím jediným akcionářem.

NEO NL vznikla 16. února 2026 a má převzít úlohu budoucího vlastníka a provozovatele bloků. Nizozemská vláda tím reaguje i na doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, podle něhož má budoucí provozovatel vstupovat do přípravy projektu již ve fázi návrhu a výstavby.

Stát si od tohoto uspořádání slibuje větší kontrolu nad projektem, zejména nad volbou technologie, rozdělením rizik i dlouhodobým provozem elektráren.

Ostatně kontrola státu nad výběrem technologie byla jednou z priorit také české vlády. Ta nejdříve vyřadila z tendru na dodávku bloků v Dukovanech dodavatele z Číny a Ruska a konečná volba byla také výsledkem shody mezi ČEZ a státem.

Financování projektu převezme stát, přinejmenším v první fázi výstavby

Nizozemská vláda již v říjnu 2025 uvedla, že plně státní financování vychází podle její analýzy jako nejlevnější varianta z hlediska celkových nákladů projektu. Stát má totiž obvykle možnost získat peníze za lepších podmínek než soukromá společnost. Vyšší podíl soukromého financování by sice mohl snížit dopad na rozpočet, celý projekt by se ovšem prodražil.

Po dokončení elektráren by měla být úroková sazba nastavena na výnos nizozemských státních dluhopisů zvýšený o jeden procentní bod. Nizozemská vláda se ve svých dokumentech odkazuje právě na projekt v Dukovanech, jehož modelem veřejné podpory pro jeden blok se inspirovala.

V červnu letošního roku pak kabinet potvrdil, že stát ponese veškeré náklady na financování dvou nových velkých elektráren, a to alespoň v první fázi jejich výstavby. Soukromé financování zůstává teoreticky otevřené pro pozdější refinancování nebo případný kapitálový vstup dodavatele, nikoliv však jako hlavní zdroj peněz v rané fázi projektu.

Dvě zvažované lokality, dva hlavní dodavatelé

Vedle finančního modelu se postupně vyjasňuje i otázka dodavatele bloků. Nizozemsko původně posuzovalo možnosti francouzské EDF, amerického Westinghouse a jihokorejské KHNP. KHNP však v březnu 2025 z procesu výběru technologie odstoupila. Ve hře tak zůstávají dvě západní technologie.

Projekt se zatím týká dvou velkých bloků, vláda však zvažuje zahrnout do zakázky opci na další dva reaktory. I zde je patrná inspirace českým postupem, kdy současný kontrakt s KHNP představuje objednávku dvou reaktorů v lokalitě Dukovany a opci na další dva reaktory v Temelíně. Takový postup by mohl zkrátit přípravu třetího a čtvrtého bloku a současně zlepšit vyjednávací pozici při sjednávání ceny a podmínek dodávky.

Výběr lokality zatím není zcela uzavřen. Letos v červnu sice vláda vyřadila několik původně zvažovaných variant, stále se však rozhoduje mezi Eemshavenem v provincii Groningen a lokalitou u Terneuzenu v Zeelandu.

Z pohledu přenosové soustavy vychází nejlépe Eemshaven. TenneT uvádí, že zde lze připojit nový výkon o velikosti 3,2 GW bez dodatečných investic nad rámec již plánovaného rozvoje sítě. Terneuzen naopak vyžaduje výrazná opatření. Připojení 3,2 GW nových jaderných zdrojů by podle TenneT vyžadovalo další rozsáhlé zásahy do sítě, případně nutnost redispečinku s náklady až ve stovkách milionů eur ročně.

Kabinet chce rozhodnout o preferované lokalitě do konce roku 2026. Návrh formálního rozhodnutí o umístění má následovat v první polovině roku 2027.

Nizozemsko následuje český model výstavby

Nizozemský vývoj je pro Česko důležitý především jako další potvrzení, že soukromý model financování velkých jaderných bloků v Evropě ustupuje do pozadí. V obou zemích stát přebírá úlohu hlavního investora a vytváří strukturu, která má snížit náklady na financování a současně umožnit dlouhodobé řízení projektu.

Nizozemsko se přitom přímo inspiruje českým přístupem k bezúročnému úvěru během výstavby. Český model pro Dukovany je však dále rozpracován a zahrnuje širší přenos stavebních a finančních rizik na veřejný sektor.

Rozdíl spočívá zejména v institucionálním uspořádání. Nizozemsko vytváří samostatnou společnost NEO NL, která má projekt připravit, vlastnit a provozovat, zatímco český projekt je realizován prostřednictvím EDU II s dosud dominantní účastí státu a možným navýšením podílu státu až na 100 % prostřednictvím zestátnění mateřské společnosti ČEZ.