Domů
Elektrárny v ČR
ČEZ v Temelíně letos investuje 2,5 miliardy Kč, o třetinu víc než loni
Pohled na JE Temelín s BAPP v popředí a čtveřicí chladících věží v pozadí. Zdroj: ČEZ

ČEZ v Temelíně letos investuje 2,5 miliardy Kč, o třetinu víc než loni

ČEZ letos v Temelíně investuje 2,5 miliardy korun, asi o třetinu víc než loni. Posílí bezpečnost, zefektivní výrobu. Temelín vymění i separátory I. bloku, které z páry procházející turbínou odstraňují vlhkost a pak ji přihřívají. ČEZ chystá 198 investičních akcí, většinu na dvě dvouměsíční plánované odstávky, kdy vymění palivo: I. blok odstaví tento pátek, II. blok začátkem července. Novinářům to dnes řekli členové vedení elektrárny.

Temelín letos investuje víc než loni, protože naplánoval větší rozsah akcí. Dlouhodobý průměr ročních investic je miliarda, řekl ČTK ředitel elektrárny Jan Kruml. ČEZ chce letos v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany vyrobit přes 30 terawatthodin (TWh) elektřiny, řekl člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek. Loni obě elektrárny vyrobily 30,05 TWh. Do obou letos ČEZ investuje asi 4,5 miliardy Kč.

Temelín dá stovky milionů do věcí spjatých s životním prostředím. Nejvýznamnější bude výměna separátorů na prvním bloku při jarní odstávce. Loni vyměnili energetici separátory na druhém bloku, ročně se tak ušetří téměř 30.000 tun oxidu uhličitého. „Od spuštění Temelína v roce 2000 jsme zvýšili jeho výkon o více než 200 megawattů elektrických, což odpovídá velkému uhelnému bloku a roční úspoře kolem milionu tun oxidu uhličitého,“ uvedl Zronek.

Energetici také dál zlepší provoz turbíny, jejíž spolehlivost by měla v budoucnu stoupnout z loňských 98,5 procenta na víc než 99 procent. Pomoci by měl takzvaný hltič vibrací na turbínách obou bloků.

jaderná elektrárna temelín v noci
Ilustrační foto

Řada investic se týká bezpečnosti. Energetici modernizují systém, který měří stabilitu ochranných budov kolem obou reaktorů. Vymění 248 teplotních a optických čidel. „Nová čidla budou přesnější. Moderní bude i způsob měření, který funguje na principu šíření světla v optickém vláknu. Tato technologie se používá především v IT k přenosu dat, nově se začíná využívat i u čidel ve stavebnictví,“ uvedl Kruml.

Energetici také posílí požární ochranu strojovny. Zmodernizují i elektrickou požární signalizaci, měnit se bude i 40 kilometrů kabelů.

Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 4,3 TWh. Od začátku provozu investoval ČEZ do modernizace Temelína 22,5 miliardy korun.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(28)
ijn
24. březen 2021, 11:02

všechny data a informace dokládají, že rozhodnutí o dostavbě ETE34 shodné technologie=stejné bloky s ETE12 (díky značným provozním zkušenostem) je racionální odpovědné a moudré. Kdo a proč odpovědnému rozhodnutí brání? K dostavbě ETE12=ETE34 vyhlašme referendum, pokud odborníci a ČEZ energetici nemají odvahu moudře rozhodnout.

Pomůže referendum a národ se i na financování složí přes jaderný dluhopis ETE34!!!

Miloslav Černý
24. březen 2021, 13:27

Jestliže bude referendum obsahovat všechny sounáležitosti bez skrytých poplatků a budou obyvatelstvu předloženy všechny dostupné informace spojené s vývojem a jinou alternativou, na které se shodnou jak příznivci tak odpůrci pro transparentnost, bude to mít vypovídací hodnotu. V opačném případě to nepřinese nic nového do tohoto nekončícího divadla.

Eda
24. březen 2021, 21:13

Tak "národ" se v případě stavby bude skládat tak jako tak, ale nedobrovolně a všichni.

Jelikož to finančně nevychází ani při všech korekcích musel by to financovat stát + každou vyrobenou kWh by se doplácelo.

Šance že stát který nedovede ani opravit dálnici takovou stavbu dokončí je blízká 0. Prostě jen mega tunel.

Ondra
25. březen 2021, 21:52

Jako že se bude opět stavět ruská technika s americkým systémem řízení? To je absolutní nesmysl, nelze stavět jadernou elektrárnu bez licencovaného projektu. A ten prostě ČEZ ani nikdo jiný v Česku nemá. Také reaktorovou nádobu už v Česku asi těžko někdo vyrobí. Je to prostě zcela neprůchozí řešení, se kterým byste nepochodil nikde, ani u SÚJB.

St
24. březen 2021, 14:00

Je dobře, že se investuje, ještě lepší by bylo, kdyby se stavěli nové bloky.

Karásek
24. březen 2021, 16:21

Komentář byl odstraněn z důvodu porušení pravidel diskuze.

Emil
24. březen 2021, 16:36

To bránění výstavbě OZE spočívá v čem? V tom že např. střešní fotovoltaika dostává z NZÚ dotaci "jen" i 50 % uznatelných nákladů?

Náklady na přední a zadní palivový cyklus započítány samozřejmě jsou a občan žádné takové náklady na svých bedrech nenese. To si opět vymýšlíte.

Když už chcete někoho kritizovat za pravopis, tak byste na něm měl zapracovat v první řadě sám. Třeba čárky mezi větami se vám taky nějak nedaří...

St
24. březen 2021, 18:04

Jak vidím, tak pan Karásek se nějak rozohnil :-) Asi mu vadilo, že jsem udělal pravopisnou chybu. Za což se samozřejmě omlouvám. Jak dojdou argumenty, tak vždy dojde na pravopis :-D

Eda
24. březen 2021, 21:08

Takže 2,5 miliardy ročně jen jako základ + palivo. 2 měsice v roce odstávka.

Pak jen vyhledávání uložiště stojí cca 1 miliardu každý rok.

Pak máme demolici po skončení JE - cena? a stavba uložiště odhad přes 30 miliard (ve skutečnosti to bude daleko více) + provoz uložiště kde cena bude ve stovkách miliard.

Zároveň rekultivace a sanace po těžbe uranu v desítkách miliard.

Opravdu je jaderná energetika tak finančně výhodná jak je prezentováno?

Emil
24. březen 2021, 21:54

Není to 2,5 miliardy ročně. "Od začátku provozu investoval ČEZ do modernizace Temelína 22,5 miliardy korun." Je to tedy 1,1 miliardy ročně. Palivo stojí ročně zhruba stejnou částku, takže řekněme dohromady 2,5 miliardy Kč ročně. Při roční výrobě kolem 15 miliard kWh to je 17 haléřů na kWh, aneb 6,4 €/MWh.

Vyhledání úložiště nestojí cca miliardu každý rok, hledá se od 90. let minulého století a za celou dobu bylo utraceno 1,8 miliardy Kč.

Tomáš
25. březen 2021, 06:58

Ještě musíte připočítat náklady na provoz a údržbu (OPEX).

Emil
25. březen 2021, 07:14

Nemusím, já se totiž nesnažil vyčíslit celkové provozní náklady, ale jen jak se konkrétně projeví uvedené investice a náklady na palivo v ceně vyrobené elektřiny, a vyvrátit tak podsouvání "Edy", že díky těmto nákladům snad není tak "jaderná energetika tak finančně výhodná jak je prezentováno". Ve skutečnosti totiž, jak vidno, hrají v ceně elektřiny marginální roli.

Eda
25. březen 2021, 08:54

Hledání uložiště stojí daleko více. Jen jeho hledání. Budování a provoz na několik set let je další položka. Ne malá:)

Likvidace elektrárny a opět jen zakopání jejich částí (nic jiného s tím totiž neumíme než to zakopat a dělat že to neexistuje).

To jste do ceny počítal?

Rekultivace po těžbe uranu u nás stála už kolik deítek miliard?

Proč říkáte jen polovinu pravdy?

Emil
25. březen 2021, 09:23

Hledání úložiště nestojí daleko víc, dosud stálo 1,8 miliardy podle NKÚ: "NKÚ: Na přípravu úložiště dal stát 1,8 mld Kč" www. ceskenoviny. cz/zpravy/nku-na-pripravu-uloziste-dal-stat-1-8-mld-kc-o-miste-jasno-nema/1955896

Navíc vás nemusí trápit kolik stojí, úložiště platí původce odpadu, stejně jako likvidaci elektrárny platí provozovat jaderného zařízení ze svého. Na vázaném účtu schraňuje podle zákona prostředky na vyřazení z provozu dopředu. A proč bych to měl do ceny počítat? Já vám počítám, jak se projeví v ceně elektřiny položky, které jste zmiňoval, ne ty které jste nezmiňoval. Ale klidně vám připočtu i tuto položku. Náklady na vyřazení z provozu dvou temelínských bloků jsou např. vyčíslené na 18,4 miliardy Kč. I kdybych to hodně přestřelil a počítal např. 40 miliard Kč, tak se to projeví v ceně vyrobené elektřiny za celou životnost elektrárny asi 4 haléři za kWh. Tj. částka prakticky zanedbatelná.

A jak proboha souvisí těžba uranu zejména v padesátých letech pro vojenské účely s provozem našich jaderných elektráren dnes? Proč to sem taháte?

Eda
25. březen 2021, 10:00

Na jaderném účtu je kolik a jaká je potřeba částka? Platí to původce odpadu. Tedy státní firma. V případě stavby další JE by se jednalo o 100% financí státu.

Proč je jasné. Finančně to nedává smysl.

Emil
25. březen 2021, 10:24

Na jaderném účtu je v tuto chvíli 31,85 mld. Kč. K samotné výstavbě je potřeba cca 30 miliard Kč. Další finance jsou potřeba na uzavření a provoz, jehož délka záleží na tom, jak dlouho bude vznikat odpad do úložiště určený. Pokud bude vznikat dlouho, budou se i dlouho a ve větším objemu sbírat prostředky na provoz.

ČEZ není státní firma, je to soukromá firma s většinovým vlastnictvím státu. Náklady na uložení odpadu jen mírně snižují zisk z výroby elektřiny tímto způsobem. Kdyby ČEZ odpad netvořil, zisk by nebyl mírně nižší ale nebyl by žádný. Proč do toho motáte případnou půjčku státu na nový jaderný zdroj víte asi jen vy sám, s uložením odpadu nemá žádnou souvislost.

Eda
25. březen 2021, 14:18

Takže na jaderném účtu je částak max na teoretické vybudování uložiště. Realita je taková, že po x desítkách let a investich v řádech miliard není známo ani kde se bude kopat. Cena jen za vybudování bude daleko větší. Opět jsme u toho, že to má být řízeno státem který nedokáže uřídit v čas a za danou částku ani rekonstrukci dálnice což je neporovnatelně jednoduší věc.

Na hledání je vynaloženo více peněz než uvádíte viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cesko-hlubinne-uloziste-jaderny-odpad-pruzkumne-prace-vyzkum_2001051054_vtk

A to vše je jen za vybudování. Za provoz na minimálně 100 let než se to zakope a bude se dělat, že to neexistuje jsou to další desítky miliard. Aby bylo jasno a jakých absurditách to je, tak máme budovat něco co musíme provozovat min do roku 2200. Je to stejné jako když by dnes nějaká organizace z roku 1820 uzavírala svůj sklad:)

A proč do toho dávám model financování případné další JE. Protože to jasně ukazuje jak finančně záporná celá jaderná energetika je. Náklady budou obrovské. Nikdo na světě nedokáže stavět za dané peníze. Stát to musí finacovat aby udržel alespoň nějaký rozumný úrok. Případné nehoda jde celá jen za státem.

Emil
26. březen 2021, 06:42

1) Vzhledem k tomu, že hlubinné úložiště bude dokončeno nejdříve za 44 let, přičemž objem prostředků na jaderném účtu neustále roste a již teď pokrývá veškeré předpokládané náklady, je ta vybraná částka v tuto chvíli dostatečná. Ve Finsku je úložiště před dokončením a částka tam vyšší není. Že to bude u nás daleko více je jen vaše bezcenná spekulace.

2) Ve vámi uváděném článku se nepíše, kolik bylo vynaloženo, ale kolik bude vynaloženo v následujících letech, tak si nevymýšlejte.

3) Provoz úložiště bude tak dlouhý, jak dlouho budou vznikat odpady pro něj určené. Čím déle budou vznikat, tím víc prostředků se logicky vybere.

4) Jestli máte lepší nápad, co s tím odpadem udělat, sem s ním. Silně ale pochybuji že na něco přijdete.

5) S novým jaderným zdrojem má úložiště souvislost jedině tu, že víc odpadu znamená ve výsledku menší potřebnou částku na uložení jednoho obalového souboru.

6) Stále jste nepochopil nebo záměrně zakrýváte, že veškeré náklady hradí původce odpadu, a tyto náklady jsou pouhá 2 €/MWh, nejsou tedy nijak významné.

Eda
26. březen 2021, 11:43

cena uložiště - lokalita se hledá už desítky let a zatím ani to není - odhadovaná cena je tedy jen odhad. Jak dopadá cena a termíny u projektů v ČR můžeme vidět například u rekonstrukce dálnic.

Jaderný účet je dnes cca 31miliard, ale už dnešní odhadovaná cena stavby plus provozu je 110 miliard. Vše samozřejmě bude stoupat o inflaci.

Původce odpadu je stát, kdo by to byl jiný když ČEZ je z většiny státní firma?

Antonín Mikeš
28. březen 2021, 12:45

Cena uložiště prakticky vůbec nesouvisí s jeho umístěním.

Všechny lokality jsou si s z geologického hlediska podobné, stejné budovy stavěné na stejné geologii budou mít velmi podobnou cenu.

Hlavní část ceny úložiště je jeho vybudování, samotný provoz bude výrazně levnější, po jeho uzavření zanedbatelný.

Z jakého zdroje máte tu odhadovanou cenu stavby? Onkalo (úložistě ve Finsku) stálo asi 22 mld kč. Prostředky na jaderném účtu se také úročí, tedy rostou zhruba s inflací. Navíc je předpoklad provozu JE v ČR ještě velmi dlouhé roky, během kterých se významné prostředky nasbírají.

ČEZ není státní firma, minimálně za 30% toho odpadu jsou zodpovědní minoritní akcionáři.

ijn
24. březen 2021, 21:57

Proč použité palivo NEVYUŽÍT do reaktorů IV. GENERACE?

Proč stavbu nevyžít pro osazení novými reaktory + turbosoustrojí?

Co bude za 80let JE,když neumíme likvidovat FVE po 25 letech provozu?

ijn
24. březen 2021, 21:57

Proč použité palivo NEVYUŽÍT do reaktorů IV. GENERACE?

Proč stavbu nevyžít pro osazení novými reaktory + turbosoustrojí?

Co bude za 80let JE,když neumíme likvidovat FVE po 25 letech provozu?

Eda
25. březen 2021, 06:09

Jen pár chyb, místo neumíme likvidovat FVE je správně nemusíme. FVE mají o hodně delší životnost a recyklace není velký problem.

Likvidovat JE ale opravdu neumíme, tam je jediné řešení. Zakopat a dělat že to neexistuje.

St
25. březen 2021, 07:40

No tak pane Edo. Ta recyklace solárů se tu už několikrát probírala. Zkuste si je prosím dohledat. Kolegové tam názorně ukázali, že recyklace solárů je velmi ekonomicky nevýhodné, proto je mnohem levnější je prostě zakopat do země. Což je velmi ekologické.

Ono s tou ekologičností solárů je to podobné jako s jejich ekonomickou výhodností. Obojí stojí značně na vodě.

Eda
25. březen 2021, 08:49

Ano, hlavní nedostatek solárů a recyklace je, že zatím je málo panelů na recyklaci z důvodu, že jejich životnost je daleko větší než se předpokládalo.

FVE recyklovat jdou. Jaderný odpad i přes veškerá prohlášení ne. Jde ho max redukovat za extrémních nákladů.

St
25. březen 2021, 14:10
Eda
25. březen 2021, 20:12

Klidně oponujte, ale proč k tomu dáváte odkaz který potvrzuje to co říkám?

St
26. březen 2021, 18:15

Vy tvrdíte že to není problém. Já tvrdím, že to problém je, že nyní většina starých použitých solárů končí na skládce. Což rozhodně není ekologické. Až jednou se rozjede ta recyklace, tak možná. Ale nyní to je problém a velká zátěž pro přírodu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se