Jaderná elektrárna Temelín zavedla opatření proti šíření nákazy koronavirem od březnového začátku pandemie. Koncem srpna se pak vrátila i k nošení roušek ve vnitřních prostorách, kde nelze dodržet dvoumetrové rozestupy. V celé zemi tato povinnost znovu platí ode dneška. Elektrárna také opět zavedla koridory před vstupem a zpřísnila opatření v jídelnách. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Nemoc covid-19 se podle něj potvrdila u jednoho pracovníka.
Nakažený zaměstnanec je spolu s dalšími pěti lidmi, se kterými přišel do kontaktu, v domácí karanténě. &#8222;Tito pracovníci už mají za sebou první test, který byl negativní. V karanténě zůstanou do výsledku druhého testu, minimálně do konce tohoto týdne. Bezpečnost elektrárny a její provoz tím nejsou jakkoli dotčeny a zůstávají v plném rozsahu,&#8220; řekl mluvčí.
V obou českých jaderných elektrárnách platí od začátku pandemie přísnější opatření, která se podle Svitáka osvědčila. Maximální dodržování hygieny, zásadní omezení služebních cest a fyzických kontaktů i omezení v jídelnách: od srpna je opět snížená kapacita lidí, kteří tam mohou naráz jíst. Od jara chrání obsluhu u výdejních pultů plexiskla. Důraz kladou energetici i na elektronickou komunikaci a u profesí, kde je to možné, dávají přednost práci z domova.
<blockquote>&#8222;Jsme neustále v kontaktu s hygieniky a lékaři a sami i navrhujeme opatření nad rámec běžné praxe. Především díky těmto opatřením jsme od počátku samotné pandemie zabezpečili vždy nepřetržitý spolehlivý provoz a dodávku elektřiny,&#8220; uvedl Sviták.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 9,8 TWh.

Elektrárny v ČR

Temelín znovu zavedl koridory před vstupem, jeden pracovník je pozitivní na covid-19

Americký prezident Donald Trump <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/071319-trump-rejects-uranium-import-limits-but-begins-nuclear-fuel-review" target="_blank" rel="noopener">na konci minulého týdne zamítl požadavek tamních těžařů uranu</a>, kteří žádali, aby si jaderné elektrárny v USA musely povinně zajišťovat část jaderného paliva z domácí produkce. Nařídil však přezkoumání vlivu řetězce zásobování jaderným palivem na národní bezpečnost.
Administrativa Donalda Trumpa nevyslyšela prosby amerických těžařů uranu, podle kterých dovoz ze zahraničí poškozuje jejich a národní zájmy. Prezident se tak přiklonil na stranu provozovatelů jaderných elektráren v USA, kteří se nyní potýkají s levnou konkurencí v podobě plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.
Provozovatelé amerických jaderných zdrojů varovali, že obchodní restrikce by mohly vést k ukončení provozu jaderných bloků, které se potýkají se špatnou ekonomickou situací.
Ministerstvo obchodu USA podle Trumpa nicméně dospělo k závěru, že dovoz uranu ohrožuje národní bezpečnost, nařídil proto vypracování analýzy.
<blockquote>„Nyní je nezbytné provést plnou analýzu národní bezpečnosti s ohledem na celý řetězec zásobování jaderným palivem,“ uvedl prezident Trump.</blockquote>
Podle Trumpa bude ustavena pracovní skupina z Bílého domu, která bude reportovat o všech aspektech řetězce zásobování jaderným palivem a učiní doporučení pro budoucí zásobování domácí výroby paliva, pokud bude nutná.
<h2>Kvóty by měly zdrcující dopad na jaderné elektrárny, varují asociace</h2>
Skupina Ad Hoc Utility Utilities Group, která zastupuje většinu z provozovatelů jaderných bloků v USA, vítá rozhodnutí Trumpa. Podobně se vyjádřil Nuclear Energy Institute, který sdružuje širokou řadu společností z jaderné energetiky.
<blockquote>„Kvóty na dovoz uranu by měly zdrcující dopad na ekonomiku provozu americké jaderné flotily,“ uvedl Nuclear Energy Institute.</blockquote>
O nařízení odběru domácího uranu požádaly společnosti Energy Fuels a Ur-Energy v rámci článku 232 zákona o rozvoji obchodu. Američtí producenti uranu žádali o stanovení minimálního podílu uranu z domácí produkce ve výši 25 % s ohledem na národní bezpečnost. Společnosti rovněž požadovaly, aby americká vláda rovněž odebírala uran vytěžený v USA.
Tato žádost rozpoutala debatu o nutnosti chránit americké těžaře uranu, kdy se energetické společnosti bránily, že jakákoliv cla či kvóty by zvýšily jejich náklady ve stejné době, kdy současné ceny elektřiny přivedly některé jaderné elektrárny na hranici ekonomického provozu. Růst nákladů na jaderné palivy by podle nich znamenalo konec pro některé jaderné elektrárny.
<h2>Těžaři: Dovoz ohrožuje národní bezpečnost</h2>
Žádost uváděla, že dovoz uranu energetickými společnostmi ohrožuje národní bezpečnost, jelikož téměř 40 % potřeb pokrývají státem vlastněné či podporované společnosti v Kazachstánu, Rusku a Uzbekistánu, zatímco domácí produkce pokrývá necelých 5 % potřeb americké jaderné energetiky.
Ministerstvo zaslalo svá doporučení prezidentovi již 14. dubna, který měl na své rozhodnutí následně 90 dní. Doporučení ministerstva sice ještě nebyla zveřejněna, nicméně zdroje z jaderného průmyslu uvedly, že jedním z doporučení bylo zavedení počáteční 5% kvóty, která by následně postupně vzrostla na 25 %.

Energetika v zahraničí

Trump odmítl požadavek těžařů nařídit elektrárnám v USA povinný nákup uranu z domácí produkce

Ochranu <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>jaderné elektrárny Temelín</a> při teroristickém útoku bude od 20. do 22. března cvičit 300 vojáků, policistů, zástupců ČEZ a <a href='http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/'>ČEPS</a>. Při cvičení Safeguard Temelín 2019 se zaměří na odvrácení vzdušného útoku a monitorování nepřítele. Cvičení vyvrcholí 22. března praktickými ukázkami. Okolních obyvatel se cvičení nedotkne. ČTK to dnes v tiskové zprávě oznámil temelínský mluvčí Marek Sviták. Cvičení opakuje Temelín jednou za dva roky. 
 Vojáci začnou své jednotky a techniku přesouvat k elektrárně 19. března. Zapojí se vojáci pěších rot Aktivní zálohy Armády ČR z Českých Budějovic a Pardubic, 110 záložníků. 
<blockquote>
&#8222;Je to poprvé v historii těchto cvičení, kdy se na ochraně elektrárny Temelín budou podílet dvě roty ze dvou různých krajů. Ochranu budou cvičit také u rozvodné stanice Kočín,&#8220; uvedl mluvčí Krajského vojenského velitelství České Budějovice Miroslav Lyga.
</blockquote>
 Zapojí se také 25. protiletadlový raketový pluk ze Strakonic. K elektrárně přiveze zařízení pro odpalování raket i radar pro vyhledávání a zaměřování vzdušných cílů. 
<blockquote>
&#8222;Procvičíme zaujetí postavení, odvrácení útoku ze vzduchu i komunikaci s ostatními složkami,&#8220; uvedla mluvčí pluku Jana Samcová.
</blockquote>
<figure id="attachement_15899" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Petr-Šmolík-JE-Temelín-Panoramio-800x537.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Petr-Šmolík-JE-Temelín-Panoramio-800x537.jpg" alt="JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Cvičit bude i policie, která má svoji jednotku trvale u elektrárny, přidá se i ČEZ. Cvičit bude podle Svitáka celá ostraha i havarijní štáb elektrárny, zhruba 100 zaměstnanců Temelína. 
 Elektrárna patří k nejpřísněji střeženým místům v ČR. Má vlastní systém fyzické ochrany a desítky pracovníků bezpečnostní agentury, na ochraně se podílí nepřetržitě i policie a armáda. 
 Do posledního podobného cvičení v dubnu 2017 se zapojilo 200 vojáků, policistů a specialistů ČEZ. Cvičení Safeguard Temelín 2017 vyvrcholilo odvrácením simulovaného útoku letadla a kamionu na elektrárnu. 
 Temelín je největším výrobcem elektřiny v ČR, jeho produkce kryje pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 TWh elektřiny, byla to druhá nejvyšší výroba. Od začátku letošního roku vyrobil 3,4 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Armáda procvičí ochranu Temelína před útokem teroristů

Lithium-iontové baterie jsou v dnešní době běžným zdrojem elektrické energie pro řadu zařízení, od spotřebitelské elektroniky, přes elektromobily až po bateriová úložiště stabilizující velké energetické sítě. Jejich stinnou stránkou je nicméně nebezpečí požáru, které vzniká především při mechanickém poškození baterie. <a href="https://www.acs.org/content/acs/en/pressroom/newsreleases/2018/august/these-lithium-ion-batteries-cant-catch-fire-because-they-harden-on-impact.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vědci nyní přišli se snadným řešením</a>, jak toto riziko minimalizovat.
Pro zvýšení bezpečnosti baterií někteří výrobci využívají ve svých článcích pevný, nehořlavý elektrolyt. Přechod na výrobu baterií s pevným elektrolytem nicméně vyžaduje úpravu výrobních procesů. Výzkumník Gabriel Veith se svým týmem nicméně přišel s inovativním řešením, které spočívá v nárazuvzdorném elektrolytu.
<blockquote>
&#8222;V lithium-iontových bateriích odděluje dvě elektrody tenký kus plastu. Pokud je baterie poškozena a plastová vrstva selže, elektrody spolu mohou přijít do přímého kontaktu a způsobit vznícení tekutého elektrolytu baterie,&#8220; říká k nebezpečí požáru Li-ion baterií Gabriel Veith z Národní laboratoře Oak Ridge.
</blockquote>
Pokud dojde k poškození baterie při pádu či nárazu, například při nehodě elektromobilu, upravený elektrolyt při nárazu ztuhne, a zabrání tak kontaktu elektrod, čímž značně klesne riziko vzplanutí elektrolytu. Úprava elektrolytu přitom spočívá v přimíchání aditivita, konkrétně oxidu křemičitého, což nevyžaduje žádné zásadní úpravy běžných výrobních procesů.
<h2>Inspirací byla &#8222;hračka&#8220;</h2>
Tento nápad se zrodil, když si Veith hrál se svými dětmi se směsí vody a kukuřičného škrobu. Tato &#8222;škrobová voda&#8220; se totiž chová jako nenewtonská tekutina, tedy látka u které není rychlost její deformace úměrná působícím silám. V praxi tak tyto kapaliny běžně při působení vnějších sil tuhnou.
Tato zvláštní vlastnost se objevuje u kapalin, ve kterých jsou rozpuštěny velmi jemné částice pevných látek. Jako nejběžnější látky pro demonstraci vlastností nenewtonských tekutin jsou využívány voda a škrob. Pro svůj upravený elektrolyt Veith a jeho kolegové použili běžný elektrolyt užívaný v lithium-iontových bateriích, ve kterém rozpustili velmi jemné částice oxidu křemičitého o průměru pouhých 200 nanometrů, v podstatě extrémně jemný písek. Při nárazu se částice oxidu křemičitého shlukují, čímž zablokují tok iontů elektrolytem.
<blockquote>
&#8222;Pokud máte částice o takto konzistentní velikosti, rozptýlí se v elektrolytu rovnoměrně a funguje to nádherně. Pokud však nejsou stejně velké, viskozita kapaliny při nárazu tolik nestoupne a to je špatně,&#8220; říká Gabriel Veith.
</blockquote>
Podobnou cestou se již dříve vydaly i jiné vědecké laboratoře. Jeden vědecký tým prováděl podobný výzkum s využitím pyrogenického oxidu křemičitého. Další skupina vědců použila částice oxidu křemičitého ve formě proutků. Gabriel Veith se nicméně domnívá, že jeho sférické částice mohou být snadnější na výrobu než proutkové formace a mohou reagovat rychleji a účinněji než pyrogenický oxid křemičitý.
V budoucnu by Veith chtěl svůj systém dále vylepšit, tak aby elektrolyt v bateriích poškozených při nárazu zůstal v pevné formě, zatímco zbylé nepoškozené baterie baterie by pracovaly i nadále. Tým bude zpočátku cílit na aplikace jako například baterie pro drony, ale následně by chtěl vstoupit do oblasti automotive. Projekt je podporován americkým <a href="https://arpa-e.energy.gov/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ministerstvem energetiky</a> a <a href="https://www.ornl.gov/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Národní laboratoří Oak Ridge</a>.

Akumulace energie

Bezpečnější Li-ion baterie? Požárům baterií má zabránit elektrolyt tuhnoucí při nárazu

Kybernetická bezpečnost v energetice je stále významnějším tématem pro vyspělé státy provozující složitou energetickou infrastrukturu. V USA byl pro účely řešení kybernetické bezpečnosti v energetice založen nový úřad. Jde o reakci na zprávu Ministerstva energetiky USA, která hodnotila kybernetickou bezpečnost a dle které existují v této oblasti mezery.
Přibližně před rokem podepsal prezident Trump exekutivní příkaz číslo 13800, zaměřený na posílení kybernetické bezpečnosti federální síťové infrastruktury a kritické infrastruktury. Tímto příkazem nařídil zpracování řady reportů, které hlouběji zkoumají jednak situaci kybernetické bezpečnosti infrastruktury USA, a také možnosti snížení potencionálních rizik.
Ministerstvo energetiky USA (<a href="https://www.energy.gov/">DOE</a>), ve spolupráci s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti (<a href="https://www.dhs.gov/">DHS</a>), dalšími agenturami a průmyslovými podniky (včetně energetických) vypracovalo požadované <a href="https://www.energy.gov/ceser/articles/department-energy-releases-integrated-strategy-reduce-cyber-risks-us-energy-sector">analýzy</a>. Výsledná zpráva byla ze strany DOE publikovaná 30. května tohoto roku a neshledala za zkoumané období žádné trvalé následky způsobené kybernetickými útoky. Zároveň ovšem upozornila na trend, kdy narůstají rizika spojená s kybernetickou bezpečností.
<h2>Kybernetickou bezpečnost ohlídá nový úřad</h2>
Ministerstvo energetiky USA přikročilo k vytvoření nového úřadu, Office of Cybersecurity, Energy Security, and Emergency Response (<a href="https://www.energy.gov/ceser/office-cybersecurity-energy-security-and-emergency-response">CESER</a>), jehož cílem je posílit roli při ochraně energetické infrastruktury před kybernetickými hrozbami, fyzickými útoky a přírodními katastrofami. Podle ministra energetiky, Ricka Perryho (R), jde o významný krok ze strany ministerstva.
<blockquote>
&#8222;Ministerstvo energetiky bude nadále spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti, našimi národními laboratořemi, veřejnými partnery a partnery ze soukromého sektoru. Cílem je zlepšit postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti a vyvinout nástroje a schopnosti nové generace, kterými bude možné lépe pochopit a zmírnit kybernetickou zranitelnost v energetickém sektoru.&#8220;
Rick Perry, ministr energetiky USA
</blockquote>
<figure id="attachment_52352" style="width: 618px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52352 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Rick-Perry-DOE-USA.jpg" alt="Rick Perry, Ministr energetiky USA. Zdroj: DOE" width="618" height="318" /><figcaption class="wp-caption-text">Rick Perry, Ministr energetiky USA. Zdroj: DOE</figcaption></figure>
<h2>Mezery v kybernetické bezpečnosti</h2>
Podle zprávy DOE existují v současnosti na poli kybernetické bezpečnosti energetiky mezery. Ty byly rozřazeny do sedmi oblastí. Jedná se o 1) povědomí o možných hrozbách a analýza potencionálních dopadů, 2) vyjasnění rolí a odpovědnosti při reakci na kybernetické hrozby, 3) integraci kybernetické bezpečnosti do plánování energetického zabezpečení, 4) zajištění odborníků ve sledovaných oblastech s odbornými znalostmi, 5) stanovení podmínek pro důvěryhodnost partnerů a dodavatelů, 6) sdílení informací mezi veřejnými institucemi a soukromými společnostmi, 7) zajištění potřebných zdrojů. Podle DOE bude třeba na těchto bodech dále pracovat. Měla by tak dále pokračovat spolupráce mezi vládou a průmyslem.
<blockquote>
&#8222;Pokračování a posílení partnerství má zásadní význam pro odstranění zjištěných nedostatků ve schopnostech připravenosti a reakce na kybernetické hrozby, omezování potenciálního rozsahu a trvání významné kybernetické události, stejně jako i snížení dopadů na kritické funkce národního hospodářství, obrany a záchranné sítě.&#8220;
Výňatek z tiskové zprávy DOE
</blockquote>

USA: Ministerstvo energetiky upozorňuje na mezery v kybernetické bezpečnosti

Společnost Westinghouse Electric podepsala smlouvu s ukrajinským národním provozovatelem jaderných elektráren o dodávkách kontrolních přístrojových systémů do jaderné elektrárny v Záporoží. Smlouva je součástí dlouhodobého programu, jehož cílem je zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení.
Dle smlouvy, kterou nedávno podepsaly společnosti <a href="http://westinghouse.com/">Westinghouse</a> a <a href="http://www.energoatom.kiev.ua/en/">Energoatom</a>, budou dodána nová zařízení do bloků 3, 4, 5 a 6 JE Záporoží. Projekt je součástí <a href="http://energoatom.kiev.ua/en/actvts/integrated_security_program/">programu</a> zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren na Ukrajině, který probíhá v rámci úvěrových smluv s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (<a href="http://www.ebrd.com/home">EBRD</a>) a <a href="http://oenergetice.cz/clanky/euratom/">Euratomem</a>.
Bloky 1 a 2 již modernizací prošly v letech 2015 a 2016. Nový projekt má být zahájen okamžitě, přičemž dodávka prvních zařízení pro 4. blok JE má být spuštěna začátkem příštího roku. Jako poslední by měl být modernizován blok č. 6 a poslední systém má být do elektrárny dodán roku 2021.
<figure id="attachment_3417" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-3417 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/npp-ukraine.jpg" alt="Jaderná elektrárna v Záporoží. Zdroj: Energoatom" width="800" height="578" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna v Záporoží. Zdroj: Energoatom</figcaption></figure>
<h2>Westinghouse dodá monitorovací zařízení</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/clanky/westinghouse/">Westinghouse</a> dle smlouvy dodá systémy pro sledování havárií a jejich následků, stejně jako i zařízení pro monitoring koncentrace <a href="http://oenergetice.cz/?s=vod%C3%ADk">vodíku</a>. Smlouva zahrnuje kromě samotných zařízení i přidružené vybavení a dozor nad montáží, školení a záruky na produkty a služby. Společnost Westinghouse bude na projektu spolupracovat i s vybranými ukrajinskými společnostmi. Jednou z uvedených společností byla například firma Westron.
<blockquote>
„Projekt potvrzuje společnost Westinghouse jako specializovaného poskytovatele automatizace pro ukrajinský jaderný trh a odráží vysokou důvěru společnosti Energoatom v poskytovaná řešení na vysoké úrovni.“
Aziz Dag, viceprezident Westinghouse pro severní Evropu
</blockquote>
V roce 2011 byl na <a href="http://oenergetice.cz/clanky/ukrajina/">Ukrajině</a> zahájen program, jehož cílem je sladit ukrajinské provozní standardy s mezinárodními normami a předpisy. Evropská banka pro obnovu a rozvoj schválila Ukrajině v roce 2013 půjčku ve výši 300 milionů € (7,8 mld. Kč při současném kurzu) na tento projekt a podobnou sumu půjčil i Euratom. Původně plánované dokončení v roce 2017 bylo nakonec přehodnoceno na rok 2020. Důvodem byla změna vládního postoje po volbách v roce 2014, kdy ukrajinská vláda odložila vstup dohod v platnost.
<h2>Energetický komplex</h2>
Ukrajinský energetický komplex v Záporoží, někdy označovaný jako Energodar (podle města vybudovaného spolu s elektrárnami), se skládá z celé řady elektráren různých typů. V blízkosti se nachází největší <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/">vodní elektrárna</a> na řece Dněpr (DněproGES) a zdejší jaderná elektrárna dokonce nese evropské prvenství v největším instalovaném výkonu. Nachází se zde 6 reaktorů typu V-320 <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/svet-jadernych-reaktoru-vyvoj-tlakovodnich-reaktoru-vychodni-koncepce-vver/">VVER </a>(stejný typ jako v <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/">Temelíně</a>), každý o instalovaném výkonu 950 MWe. První reaktor zahájil komerční provoz v roce 1985 a poslední, šestý, v roce 1995.
O jaderné elektrárně se hovořilo v nedávné historii v souvislosti s boji na východě Ukrajiny. Jaderná elektrárna totiž leží přibližně 200 km od města Doněck, ovládaného proruskými separatisty, což vyvolalo otázky nad možným ohrožením jaderné bezpečnosti v případě útoku na elektrárnu.