Domů
Jaderné elektrárny
Vyřazování reaktorů V1 v Jaslovských Bohunicích bylo dokončeno
Decommissioning jaderného reaktoru V1 v Jaslovských Bohunicích
Zdroj: EBRD

Vyřazování reaktorů V1 v Jaslovských Bohunicích bylo dokončeno

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) oznámila, že dva reaktory typu VVER 440 V-230 v areálu slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice byly úspěšně demontovány. Oficiálně tak byl dokončen projekt jejich vyřazení z provozu.

Reaktory, spuštěné v 70. letech minulého století, byly prvními svého druhu postavenými mimo území tehdejšího Sovětského svazu. Jejich uzavření bylo jednou z podmínek vstupu Slovenska do Evropské unie v roce 2004, a to kvůli bezpečnostním obavám, které vznesla Západoevropská asociace jaderných dozorů (WENRA). Provoz prvního bloku byl ukončen na konci roku 2006, druhého o dva roky později.

Více než deset let příprav a mezinárodní spolupráce

Přípravné práce na vyřazení reaktorů V1 začaly v roce 2012 s cílem připravit lokalitu k dalšímu využití do roku 2027. Projekt byl financován z Mezinárodního fondu na podporu vyřazování Bohunic (BIDSF), do něhož do konce roku 2023 přispěla Evropská unie a státy jako Rakousko, Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie částkou 638 milionů eur (přibližně 15,7 miliardy Kč).

Jaderná elektrárna Bohunice V2 s modernějšími reaktory VVER 440 V-213 je stále v provozu. Zdroj: Slovenské elektrárne

Realizaci projektu vedlo konsorcium v čele se společností Westinghouse, do něhož byla zapojena i slovenská firma VUJE. Podle EBRD bylo zajištěno bezpečné nakládání s komponenty primárního okruhu, včetně parogenerátorů, hlavních cirkulačních čerpadel, tlakových nádob a jejich vnitřních částí.

Bezpečná demontáž a dekontaminace tisíců tun materiálu

Demontáž zahrnovala zpracování 6 700 tun radioaktivních a kontaminovaných struktur pomocí mokrého a suchého řezání a robotických systémů pro dekontaminaci. Zároveň bylo zpracováno 479 tun sekundárního radioaktivního odpadu a 3 800 tun neaktivních materiálů, které byly uvolněny k dalšímu využití.

"Tento projekt ukazuje, čeho lze dosáhnout mezinárodní spoluprací. Potvrzuje náš společný závazek k jaderné bezpečnosti a ochraně životního prostředí a dokazuje, že i takto složité úkoly lze splnit efektivně a včas," uvedl Steven White, vedoucí fondu BIDSF při EBRD.

Jaderná elektrárna Mochovce. Zdroj: Slovenské elektrárne

Místopředseda Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise Massimo Garribba doplnil: "Dokončení tohoto vyřazovacího projektu v Bohunicích nastavuje vysokou laťku pro další podobné aktivity. Díky dohledu slovenské společnosti JAVYS a řízení fondu BIDSF byl projekt úspěšně dokončen."

Současný stav slovenské jaderné energetiky

Slovensko v současnosti provozuje pět jaderných reaktorů, které pokrývají přibližně polovinu domácí spotřeby elektřiny. Dva reaktory v Bohunicích (V2) byly uvedeny do provozu v letech 1984 a 1985, Mochovce 1 a 2 pak v letech 1998 a 1999. Výstavba bloků Mochovce 3 a 4 byla zahájena v roce 1986, přerušena v roce 1992 a následně znovu obnovena. Mochovce 3 byly uvedeny do provozu v roce 2023, zatímco práce na bloku 4 stále pokračují.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
hellokitty
24. červenec 2025, 16:54

"Projekt byl financován z Mezinárodního fondu na podporu vyřazování Bohunic (BIDSF), do něhož do konce roku 2023 přispěla Evropská unie a státy jako Rakousko, Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie částkou 638 milionů eur (přibližně 15,7 miliardy Kč)."

preco sa to financovalo z medzinarodneho fondu? tam do nakladov na vystavbu a celkovu cenu projektu este nepocitali naklady na ukoncenie provozu? to sa zacalo robit az niekedy teraz nedavno?

Antonín Mikeš
24. červenec 2025, 18:35

Nebude to tím, že V2 byla predčasne odstavena při vstupu Sloveska do EU?

Emil
24. červenec 2025, 18:43

Náklady na ukončení provozu samozřejmě počítali, ale elektrárna byla uzavřena předčasně, byla to podmínka vstupu Slovenska do EU, proto se taky EU na těch nákladech podílí.

Petr Turek
25. červenec 2025, 12:19

Finská jaderná elektrárna s obdobnými reaktory, které jsou však o více jak 10 let starší než JB stále vyrábí elektřinu. Prostě někdo se potentoval a pro vstup do EU zničil fungující zdroj ekologické elektřiny.

Smutné, kam až to rudo-zelené šílenství dojde...

Emil
25. červenec 2025, 13:20

Finská elektrárna má obdobné reaktory ale taky má mj. plnotlaký kontejnment, který V1 v JB neměla.

Mex
25. červenec 2025, 14:39

Protože Rakousko v případě Finska nebylo zemí s fanatickým odporem k JE a s právem veta. Navíc v době, kdy se vstup do EU ještě považoval za čest.

Anton Meško
25. červenec 2025, 16:10

Jadrová elektráreň V1 v Jaslovských Bohuniciach bola vybavená dvoma blokmi s reaktormi typu VVER 440/V230. Tieto reaktory boli tlakovodné reaktory ruskej konštrukcie.

Po havárii v Černobyle Slovensko nalialo mld. sk do opatrení na zvýšenie bezpečnosti prevádzky elektrárne. Dosiahli sme, že V1 splňovala bezpečnostné podmienky. Napriek tomu...

Jadrová elektráreň V2 v Jaslovských Bohuniciach má dva bloky s tlakovodnými reaktormi typu VVER 440/V-213. Elektráreň teda využíva dva reaktory typu VVER 440/V-213, ktoré sú chladené vodou a využívajú ako palivo obohatený urán. Každý blok má elektrický výkon 500 MWe a tepelný výkon 1471 MWt.

Tieto reaktory boli uvedené do prevádzky v rokoch 1984 a 1985 a elektrinu vyrábajú dodnes.

Na odstavenie V1 pristúpil vyjednávač podmienok vstupu do EU Fígeľ, lebo ako som v jednom komentári čítal sa potentočkoval.

Likvidácia V1 bola vyčíslená na 1,237 mld.€, z toho EÚ zaplatila 190 + 437 = 627 miliónov €. V1 vyrobila do odstávky v rokoch 2006 a 2008 teda za približne 27 rokov 140 TWh a dodnes mohla vyrobiť približne 93 TWh, čo je viac ako trojročná súčasná výroba elektriny na Slovensku a pri cene 60 €/MWh je to 5,58 mld.€.

Ivan Novák
27. červenec 2025, 10:22

Libovolně velké peníze nemohly zvýšit bezpečnost V1 (zvládnutí tzv. největší projektové havárie) na úroveň rychlého prasknutí studené větve hlavního cirkulačního potrubí s oboustranným výtokem primárního chladiva plným profilem, což je pro PWR, včetně finské JE Loviisa, standard. Naopak, vyžádalo si velké úsilí prokázat vůči WENRA, že hermetické kobky a barbotáž V213 jsou co do zabránění úniku radioaktivity ekvivalentní plnotlakému kontejnmentu. Nemluvě o vysoké seismicitě lokality Jaslovské Bohunice, kvůli níž bude jistě nutné i podstatně upravit design AP1000, který se tam plánuje.

Anton Meško
28. červenec 2025, 10:04

Netreba si mýliť haváriu na A1 s elektrárňou V1, o ktorú sa jedná a postupne bola odstavená z politických, nie bezpečnostných dôvodov. Z vyjadrenia UJD v roku 2024 vyberám: Úrad komplexne posúdil bezpečnosť jadrovej elektrárne v roku 2001 po rekonštrukcii a vydal oprávnenie na prevádzku, podľa ktorého môže prevádzka JE pokračovať ďalších 10 rokov. Keby elektráreň po 10 rokoch predložila bezpečnostnú správu, v ktorej by bola schopná preukázať bezpečnosť zariadenia, prevádzka by mohla byť predĺžená. Predsedníčka úradu na základe dostupných informácií o blokoch jadrových elektrární v iných štátoch konštatovala, že bezpečnosť blokov V1 je plne porovnateľná s rovnako starými blokmi v západných krajinách.

Úrad komplexne posúdil bezpečnosť jadrovej elektrárne v roku 2001 po rekonštrukcii a vydal oprávnenie na prevádzku, podľa ktorého môže prevádzka JE pokračovať ďalších 10 rokov. Keby elektráreň po 10 rokoch predložila bezpečnostnú správu, v ktorej by bola schopná preukázať bezpečnosť zariadenia, prevádzka by mohla byť predĺžená. Predsedníčka úradu na základe dostupných informácií o blokoch jadrových elektrární v iných štátoch konštatovala, že bezpečnosť blokov V1 je plne porovnateľná s rovnako starými blokmi v západných krajinách.

Podľa pravdepodobnostného hodnotenia sa vtedy podarilo znížiť pravdepodobnosť tavenia aktívnej zóny až na takú úroveň, že k spomínanej nehode by mohlo prísť raz za 40 tisíc rokov a akceptovateľná úrovne v rámci medzinárodného hodnotenia bezpečnosti pripúšťa pravdepodobnosť vzniku poruchy v aktívnej zóne raz za 10 tisíc rokov.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se