Kazašská státní železniční společnost KTZ pozastavila dodávky zkapalněného ropného plynu (LPG) a uhlí na Ukrajinu, protože Rusko zakázalo tranzit těchto dodávek přes své území. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na dokumenty, do nichž měla možnost nahlédnout. 
 Rusko zakázalo svým společnostem vyvážet od 1. června <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>ropné produkty</a>, LPG a uhlí na Ukrajinu bez zvláštního vládního povolení. KTZ pak 24. května poslala svým zákazníkům dopis, ve kterém je informovala, že zákaz se bude vztahovat i na dodávky z Kazachstánu. 
 Zákaz se týká těžařů ropy a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> jako je Tengizchevroil, kterého vlastní firmy Chevron, ExxonMobil, Lukoil a KazMunayGaz (KazMunajgaz). Firma je největším dodavatelem LPG z Kazachstánu na Ukrajinu. 
 Ruská státní železniční společnost odmítla záležitost komentovat. KTZ se zatím nevyjádřila. 
 Kazachstán se loni na dovozu LPG na Ukrajinu podílel 18,8 procenty, o rok dříve byl podíl Kazachstánu 4,8 procenta. Letos firmy z Kazachstánu vyvezly na Ukrajinu měsíčně 20.000 až 25.000 tun LPG. Kazachstán také loni vyvezl na Ukrajinu 455.000 tun uhlí.

Rychlé zprávy

Rusko prý zakázalo tranzit LPG a uhlí z Kazachstánu na Ukrajinu

Kazašská státní společnost Kazatomprom hodlá během příštích tří let snížit těžbu uranu o 20 procent, neboť trh se potýká s přebytkem jaderného paliva. Podnik, který provádí největší těžbu uranu na světě, tak příští rok omezí dodávky rovnající se zhruba 7,5 procenta globální nabídky. Vyplývá to z jeho dnešního prohlášení. 
Podle analytiků společnosti Cantor Fitzgerald je oznámení Kazatompromu překvapivé, protože standardně zveřejňuje roční a nikoli tříleté plány, napsal list Financial Times. Redukce těžby, která bude zahájena v lednu 2018, dosáhne 11.000 tun uranu.
Od havárie japonské jaderné elektrárny <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">Fukušima</a> v březnu 2011 se ceny uranu na světovém trhu snížily o více než 70 procent.
Také kanadská společnost Cameco se rozhodla omezit aktivitu. Minulý měsíc ohlásila přerušení těžby v jednom ze svých stěžejních dolů. Její akcie dnes v reakci na zprávu kazašského těžaře zpevnily o 13 procent.

Největší těžař uranu na světě hodlá snížit těžbu o 20 %

V Astaně, kam dorazila společnost z Frýdku-Místku s pomalým termickým rozkladem odpadu, se rýsuje spolupráce s ministerstvem energetiky. V Londýně, kde firma spouští do provozu referenční zakázku, se zároveň připravuje energetický most kazašským směrem, jehož by mohly být Hedviga součástí. 
Společnost Hedviga Group zabodovala na specializované výstavě v kazašské Astaně hned dvakrát. Její modelová linka pro výrobu elektrické energie a tepla ekologicky, a to šetrným pomalým termickým rozkladem (PTR) komunálního odpadu, zaujala hostitelskou zemi natolik, že si toto řešení vybrala pro domácí potřeby. Delegace ministerstva energetiky už navštívila výzkumné centrum Hedvigy v Bludovicích u Nového Jičína. Technologii PTR dalo kazašské ministerstvo pomyslnou „zelenou” oficiálním dopisem.
<blockquote>
„EXPO je pro nás obrovská výzva, začínají se nám ozývat podniky z Číny, Ruska, Indie, Íránu a také Kazachstánu. Tam bychom rádi postavili pilotní jednotku na výrobu elektrické energie a další pak v centrálním Rusku,” předeslala ambice společnosti Hedviga ještě před začátkem akce v polovině června ředitelka pro výzkum a vývoj Monika Pullmanová.
</blockquote>
Česká firma, jejíž technologie byla v prvním říjnovém týdnu spuštěna do zkušebního provozu v Londýně, se rovněž dostala do centra pozornosti ve Velké Británii. Napomohla tomu návštěva ministra zahraničního obchodu Spojeného království Grega Handse. Ten zavítal do českého pavilonu, v němž Hedviga spolu s jinými výrobci vystavovala.
Pomyslný kruh Hedviga-Kazachstán-Británie, který se na EXPO v Astaně spojil, není náhodný. Hedviga tam představila záměr, který velmi dobře zapadl do motta výstavy „Energie budoucnosti”, protože se zabývá získáváním energie z jiných než fosilních zdrojů. Jde tudíž zelenou cestou, kterou by se svět, potažmo Kazachstán, v budoucnu rád ubíral. Přítomnost 3D modelu PTR od Hedvigy napomohla ostatně k zisku bronzové medaile. Tu získal národní pavilon za to, jak pojal téma výstavy v kategorii menších expozic.
Kazachstán je zase jasným tahounem regionu Střední Asie a usiluje o modernizaci své ekonomiky a jejího průmyslu.
<blockquote>
„Čeští výrobci mají světu co ukázat a EXPO je pro využití potenciálu představení tuzemských technologií vhodnou světovou platformou,“ uvedl při své návštěvě výstavy náměstek průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
</blockquote>
A do třetice, Británie je v Kazachstánu šestým největším zahraničním investorem v zemi. Napříště se chce soustředit na technologický exporttímto směrem. Ministr Hands zná navíc Česko, odkud Hedviga a její koncept pochází, nejen jako bod na mapě. V Česku na sklonku 80. let studoval i pracoval, a při pobytu v kazašské metropoli si udělal čas na českou technologickou přehlídku. Našel tam právě onu patentovanou technologii, které dala příležitost k provozu britská metropole.
„Byl jsem v Kazachstánu v roce 2002 a pamatuji na skepsi, která vládla v otázce transferu hlavního města. Nyní je Astana hlavním bodem na mapě Kazachstánu. Na světovou mapu zařadilo Astanu právě EXPO, “ řekl Hands v Astaně.
<blockquote>
„Máme zájem o posílení vzájemné obchodní výměny. Kazachstán pozval svět na EXPO 2017, aby umožnil sdílení myšlenek a řešení pro řadu svých vlastních problémů, počínaje vzděláním až po výrobou elektřiny,” dodal.
</blockquote>
Londýn je v současnosti dvojkou ve vývoji nových technologií, za americkým San Franciscem. Hedviga je součástí této pozice. Česká inovace se nachází v londýnské Rainham Low-Emission Zone. Vyvinutá PTR technologie je výsledkem pětiletého výzkumu české firmy, která spojuje v modularitu kontejnerového uspořádání továrnu na zpracování odpadu a elektrárnu na výrobu paliv, včetně elektřiny na vlastní provoz. Nespornou výhodou tohoto procesu je, že vstupní suroviny, míněno odpady, stejně jako jiné organické látky (třeba drť z pneumatikči biomasu) nespaluje, nýbrž rozkládá. Mezitím umí zachytit a vytěžit obchodovatelná kapalná paliva &#8211; oleje, plyny a uhlík. Modulové pojetí umožňuje přizpůsobit výkon potřebám zákazníka.
<blockquote>
„Stojí tam první instalace PRT technologie &#8211; PTR 1000 kW6, která byla spuštěna do zkušebního provozu 2. října. Představuje zařízení o denní kapacitě navržené na zpracování pryže za současné výroby certifikovatelného kapalného a pevného paliva a elektrické energie s výkonem 1 MW a 1 MW v teple,” upřesnila ředitelka pro výzkum a vývoj Pullmanová.
</blockquote>
Pozornost, již si Hedviga v Astaně vysloužila, může pomoci k její expanzi na západ, stejně jako na východ. Británie má v úmyslu pomoci Kazachstánu s rozvojem tzv. chytrých měst. Patent českého výrobce s londýnskou adresou by se mohl do tohoto plánu hodit. Jen od roku 2011 pomohla britská vláda domácím společnostem k tomu, aby získaly u Kazachů zakázky za více než šest miliard liber.
<blockquote>
„Máme dodatečných 1,15 miliardy liber pro podporu britských společností, zabývajících se vývozem do Kazachstánu a kazašských zákazníku britské produkce,” připomněl ministr Hands.
</blockquote>
Pro Hedvigu by to byla výhra. Firma vnímala už předem svou přítomnost na EXPO jako přesahovou záležitost, protože z výstaviště v Astaně vede cesta nejenom do Kazachstánu, ale také do Číny, Ruska a Ázerbajdžánu. Přesah je dán i technologicky, protože PTR-princip představuje určitý most mezi ryze energetickými zařízeními a materiálovým využitím, výrobou paliv, chytrými moduly. „Jdeme na trh s tím, co dělá nás Čechy typickými &#8211; s hledáním důmyslných východisek a s vlastní vynalézavostí,” shrnula Monika Pullmanová.

Společnosti

EXPO: Česká Hedviga upoutala Kazachy i Brity

Dokázali jsme uspořádat tři vydařené podnikatelské mise, vyvolat zájem o naše technologie, získat důležité kontakty, uzavřít kontrakty a rozjednat dlouhodobé projekty, vypočítává šéf MPO.
<h2>Splnila česká účast na EXPO 2017 Vaše očekávání?</h2>
Moje očekávání vycházelo z úkolu, který Ministerstvu průmyslu a obchodu jako gestorovi projektu zadala vláda. Cílem naší účasti bylo využít EXPO především k rozvoji vztahů v obchodně-ekonomické rovině a k podpoře aktivit českých exportérů. A na tomto poli se nám dařilo velmi. Jako ČR jsme dokázali uspořádat tři vydařené podnikatelské mise, vyvolat zájem o naše technologie, získat důležité kontakty na pracovní úrovni, uzavřít kontrakty a hlavně rozjednat projekty dlouhodobé spolupráce, které přesahují rámec EXPO. Za mě tedy jednoznačně ano, splnila.
<h2>Co vás osobně nejvíce zaujalo přímo na místě?</h2>
EXPO jsem pracovně navštívil dvakrát a nejvíce mě oslovil přístup našich kazašských partnerů. Bylo vidět, že si cení proaktivnosti, s jakou se ČR postavila k akci, která je pro Kazachstán tak důležitá, a podle toho se odvíjely i naše vzájemné rozhovory. Sám jsem měl možnost jednat se zástupci vedení kazašského Ministerstva energetiky, s nimiž jsme dosáhli největšího pokroku a otevřeli již diskuzi o konkrétních projektech. Vztahy jsou nyní díky EXPO nastavené velmi přátelsky a kooperativně, jsme schopni bavit se konstruktivně prakticky o jakémkoliv tématu. Toto nám otevírá spoustu příležitostí, které bychom se do budoucna měli snažit dále aktivně rozvíjet.
<h2>Proč si myslíte, že je důležité, aby se ČR podobných akcí účastnila?</h2>
V Astaně se představilo 115 zemí světa a vedle nich ještě celá řada mezinárodních organizací a dalších subjektů. Bylo to historicky první EXPO v prostoru Střední Asie a zároveň největší platforma svého druhu na světě pro prezentaci myšlenek, technologií a inovací v oblasti energetiky. Nabízí se proto položit si otázku, jaký signál by ČR vyslala do světa, kdyby se takové výstavy nezúčastnila. Z dlouhodobého hlediska by to mohlo znamenat nejen uzavírání dveří středoasijského trhu pro naše firmy, ale i pozvolný posun ČR směrem k průmyslové a technologické periferii. Tyto efekty je však vhodné posuzovat vždy případ od případu, protože každá akce se odehrává ve specifickém kontextu.

EXPO: Ministr Jiří Havlíček: V Astaně jsme nemohli nebýt

V porovnání s ostatními pavilony jsme dokázali odlišit prakticky pojatou prezentací postavenou na ukázkách konkrétních technologií, zdůrazňuje představitel zastřešujícího rezortu 
<h2>Splnila česká účast na EXPO 2017 Vaše očekávání?</h2>
Když se ohlédnu zpět na začátek, řekl bych, že naše účast všechna očekávání překonala. Do příprav jsme vstupovali v časové tísni a navíc zcela bez zkušeností s výstavami tohoto typu. Zhruba po roce práce za sebou nyní máme jednu z nejúspěšnějších českých účastí na EXPO v poslední době. Náš pavilon zabodoval u návštěvníků i odborné poroty Mezinárodního úřadu pro výstavnictví a vůbec poprvé se ČR podařilo výrazněji zužitkovat účasti na EXPO ku prospěchu firem a k systematickému rozvoji vztahů se zahraničními partnery.
<h2>Co vás osobně nejvíce zaujalo přímo na místě?</h2>
EXPO je výstava světového formátu, kde je k vidění plno pozoruhodných věcí od architektury budov až po jednotlivé expozice. Moje role na místě spočívala zejména ve vyhodnocení naší práce, proto se moje pozornost soustředila tímto směrem. Pozitivně mě překvapilo, jak jsme se jako Češi dokázali na výstavě odlišit prakticky pojatou prezentací postavenou na ukázkách konkrétních technologií. Nesnažili jsme se zaujmout pomocí efektů, ale jako jedni z mála jsme vsadili na kvalitní obsah. To, co by se mohlo zdát jako hendikep českého pavilonu, se tak nakonec ukázalo jako jeho hlavní přednost. Čím více pavilonů člověk navštívil, tím více si toto uvědomoval.
<h2>Proč si myslíte, že je důležité, aby se ČR podobných akcí účastnila?</h2>
Nemyslím si, že je nutné zúčastnit se každé podobné akce. Angažmá má význam tehdy, když zapadá do naší dlouhodobé koncepce a podporuje aktivity a cíle, které se ČR v daném oboru nebo teritoriu snaží realizovat. EXPO Astana nám nabídlo ideální kombinaci, protože Kazachstán vnímáme jako velmi perspektivní exportní trh a české firmy na něm mají největší možnosti uplatnění právě v oblasti energetiky. Výsledky, kterých jsme naší účastí dosáhli, naznačují, že EXPO by se mohlo stát zásadním zlomovým bodem v česko-kazašských vztazích. Těžko bychom hledali lepší a účinnější cestu jak takového pokroku dosáhnout. Stejným způsobem pro ČR mohou být přínosné i další výstavy pořádané v různých částech světa.

EXPO: Náměstek Vladimír Bärtl: Měli jsme kvalitní obsah

Z pohledu člověka, který se podílel na přípravě této akce, se popravdě přiznám, že celé to rozhodnutí, celá ta akce, byla pro nás něčím novým, protože Česká republika dosud nikdy na tzv. malé EXPO nedělala, byl to krok do neznáma. Šli jsme do toho poměrně odvážně komerční cestou, snažili jsme se preferovat byznys a firmy. Pohybovali jsme se na dosti tenkém ledě ve vztahu k BIE (mezinárodní organizace pro výstavy), také organizačně to bylo docela složité, ale vše se nám podařilo nějak vyřešit.
Pokud by měl naši účast zhodnotit, myslím, že se nám záměr zdařil. O to jak způsobem, jímž jsme přistoupili k tématu, tak z pohledu výběru generálního dodavatele a výsledné návštěvnosti. Výčet těch, kdo se k nám přišli podívat, byl opravdu rozmanitý (viz níže). Stáli jsme o to, aby k nám lidé přišli, a snažili jsme se jim něco nabídnout, aby měli možnost něco vidět a udělat si představu, jak co funguje. Nešli jsme cestou multimediálních šouani komentovaných prohlídek, poskytli jsme volný prostor, kde se mohl každý zdržet, jak dlouho chtěl, najít si co ho zajímá a případně se k exponátu vrátit. Řekl bych, že to zabralo. Důkazem byly malé větrníky pro děti, zprvu banalita, ve finále atrakce. Na výstavišti jich bylo plno, takže bylo hned vidět, kdo všechno u nás byl.
Překvapila mě spolupráce s jinými zeměmi, ocenil bych spolupráci s Lotyši, se Slováky (půjčili jsme jim cimbál), s Rakušany nebo s Litevci. Nebylo tam klasické konkurenční prostředí.
<img class="aligncenter size-large wp-image-43575" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Obecná-768x1024.jpg" alt="" width="768" height="1024" />
Poděkování si zaslouží organizátoři, vyzdvihl bych způsob, jakým zajistili bezpečnost. Klobouk dolů, chovali se disciplinovaně a slušně, neobtěžovali. Byli korektní, nebuzerovali. Budiž jim opravdu ke cti, že se na EXPO nic nestalo. Dokázali navíc zajistit stravování pro nižší příjmové skupiny, ceny nebyly vyšroubované a jídlo bylo dostupné pro každého. Mezi nedostatky bych zařadil boj s klimatizací, která nefungovala, jak měla, stejně jako s technickými výkresy, od nichž byla realita poměrně vzdálená. Potíže byly také s dopravou vně výstaviště, dopravní kolapsy jsme ale nezažili.
Když to celé shrnu, plusy jsou v jasné převaze nad minusy. Byla to výstava, kde se Kazaši chtěli předvést, a to se jim podařilo. Snaha uspět byla vidět na každém kroku. Co se týče české přítomnosti, jsem přesvědčen o tom, že to byla povinnost: s Kazachstánem máme velmi dobré vztahy, je to pro nás důležitá země, nástupiště do střední Asie. Těšíme se tam dobré pověsti, a kdybychom nedorazili, nebylo by nám to odpuštěno.
Přesto &#8211; nebo právě proto &#8211; se ale domnívám, že se každá účast na mezinárodním, ne světovém EXPO, musí posuzovat individuálně. Kvůli teritoriu a oboru. Rozhodnout by mělo to, jak se dá taková příležitost uchopit proexportně.
Jan Krs, komisař české účasti
Šest let šest působil jako obchodní rada právě v kazašské Almatě, pracoval na zahraničních úřadech i v Moskvě (obchodní rada) a Jekatěrinburgu (obchodní konzul).

Uncategorized

EXPO: Specializovaná výstava „Energie budoucnosti“ očima komisaře české účasti Jana Krse

Veškeré poznatky, které jsme získali jak během vývoje elektricky poháněného SportStar EPOS letounu, tak od potenciálních provozovatelů přímo na EXPO, využijeme pro další vývoj v tomto segmentu, říká marketingový ředitel společnosti Evektor Martin Růžička.
České strojírenství dodává jak jednotlivé díly, vyrábí a vyvíjí letadla. Mezi špičky patří ve vývoji a výrobě leteckých motorů. Je také velmi úspěšné v produkci menších letadel. V devadesátých letech vyvezl český výrobce 1300 malých dvoumístných letounů EuroStar a SportStar. Leteckým průmyslem se na českém trhu zabývají desítky firem.
Česko je také uznávanou kapacitou ve výrobě letadel typu ultralight. Do USA bylo například dodáno přes 200 letadel typu Sport Cruiser z dílny úspěšného výrobce z Kunovic. Na EXPO se představil elektricky poháněný letoun SportStar EPOS společnosti Evektor. Stroj se stal ústředním motivem české expozice na EXPO. V prostoru české expozice byl představen v atraktivní „letové“ podobě. Návštěvníci si jej mohli prohlédnout ze země i z vyvýšeného patra české expozice.
„Využití elektrické energie pro pohon letadel za účelem jejich ekologického provozu, snižování emisí a provozních nákladů je v letectví velmi aktuálním tématem,“ říká marketingový ředitel společnosti Evektor Martin Růžička. Jeho společnost představila na výstavě EXPO 2017 v Astaně svůj elektricky poháněný letoun SportStar EPOS. Jde o dvoumístný lehký sportovní letoun poháněný elektromotorem Rotex Electric RE BB 90-5 o výkonu 75 kW (100 koní) a třílistou kompozitovou vrtulí.
Výkon motoru je řízen prostřednictvím elektronické řídicí jednotky, která zajišťuje optimální využití energie uložené v bateriových kontejnerech. Prezentace lehkého sportovního letounu Sport Star EPOS dokonale zapadá do tematického zaměření výstavy “Energie budoucnosti”. Společnost Evektor patří k předním světovým leteckým výrobcům, kteří se touto problematikou v současné době zabývají.
<blockquote>
„V současné době není ve světě sériově vyráběn žádný elektricky poháněný letoun. Je potřeba provést změny v letecké legislativě, které spolu s rychlým vývojem moderních technologií v oblasti elektrických pohonů umožní provoz těchto letounů u zákazníků,“ upozorňuje Růžička.
</blockquote>
Poptávka po SportStaru EPOS pochází jak od soukromých provozovatelů letounů, kteří mají zájem o moderní technologie, tak zejména ze strany leteckých škol, kterým SportStar EPOS umožní výrazné snížení provozních nákladů, zjednoduší údržbu letounu, sníží hlučnost a tím usnadní plnění zpřísňujících se hlukových limitů v obydlených oblastech a výrazné snížení produkovaných emisí.
„Účast na EXPO Astana nám přinesla velké množství kontaktů od zájemců o provoz elektricky poháněného sportovního letounu. Samotný letounu SportStar EPOS je vývojovým projektem představujícím koncept toho, jak bude budoucí technologie využití elektrických pohonných jednotek v těchto letounech vypadat. Není určený k sériové výrobě, a z tohoto důvodu nepřinesla jeho účast na EXPO konkrétní zakázky či objednávky. Veškeré poznatky získané jak během vývoje tohoto letounu, tak od potenciálních provozovatelů využijeme pro další vývoj v tomto segmentu,“ říká Růžička

EXPO2017: Česko potvrdilo pozici velmoce v malých letadlech

Česká účast na mezinárodní specializovaně výstavě EXPO ASTANA 2017, která se zaměřila na budoucnost energetiky, přinesla dvojí úžitek. Češi se jednak neztratili na přehlídce 115 zemí a 22 organizací v oboru, který hledá nové trendy a příležitosti pro příští léta, a za druhé předvedli nápaditou expozici, která přitáhla více než 500 000 návštěvníků. Toto číslo, které dokládá, že se českým směrem vydal každý osmý host EXPO, zdaleka překonalo očekávání týmu kolem komisaře Jana Krse.
„Česká účast v Astaně si připsala hmatatelný úspěch v podobě bronzové sošky v nominaci Pojetí tématu výstavy Energie budoucnosti, a to v kategorii pavilonu do 400 metrů čtverečních,“ zdůraznil ředitel českého pavilonu na EXPO Astana Bohumil Bochňák. Bronz připadl Čechům za koncept pavilonu s mottem Důmyslnost řešení. Zlato v této kategorii získalo Finsko, stříbrnou medaili má Singapur.
<blockquote>
„Český pavilon stál především na technologiích, které Češi běžně uplatňují doma i v zahraničí,“ doplnil Jan Krs, komisař české účasti na EXPO.
</blockquote>
Tříměsíční pobyt české expozice a zároveň historicky první českou účast na mezinárodním specializovaném EXPO zajistilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Praktický dopad pobytu v kazašském hlavním městě přináší uzavřené a rozjednané zakázky pro české vývozce a posílení české technologické image v řadách světové energetické elity.
„Českou účastí na EXPO jsme zabodovali na 150 procent. Česko se specializovaného EXPO účastní poprvé, neměli jsme proto zkušenost, takže jsme byli co do očekávání minimalističtí. Laťku jsme vytáhli hodně vysoko &#8211; ocenění nápadu pavilonu, obrovská návštěvnost, také úspěšné představení českých podniků,“ zhodnotil akci komisař Jan Krs.
<img class="aligncenter wp-image-43580 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/zájem-vrcholí-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" />
Což podtvrzuje, že Češi mají světu co nabídnout. „Zaujali jsme nejen naším technologickým potenciálem, ale pomohli zároveň ke konkrétním výsledkům v podobě uzavřených a rozjednaných kontraktů,“ doplnil koordinátor podnikatelského programu František Masopust.
<h2>Energetická světová špička na jedné adrese</h2>
Češi mají v energetice dobrý zvuk, a v Kazachstánu tuto pověst podtvrdili. Kromě konferencí a prezentací firem v českém pavilonu se zapojili do expertních diskuzí. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba vystoupil na klíčovém Eurasijském energetickém fóru KAZENERGY, které na závěr EXPO shrnulo směřování budoucího energetického vývoje. Koliba představil stav tuzemské energetiky, přiblížil představy o „zelené“ ekonomice a využití bezemisních zdrojů.
<blockquote>
„Podle prognózy Harvardské univerzity může nárůst celosvětové spotřeby energie dosáhnout 30 až 50 procent v průběhu následujících 25 let. V mnoha zemích povede navyšování kapacit k růstu cen elektřiny a negativně se odrazí na ekologii,“ uvedl Koliba.
</blockquote>
Prvním krokem v řešení problematiky emisí oxidu uhličitého do atmosféry by proto mělo být zvyšování efektivity existujících tradičních systémů. Energetická efektivita se tak stává investicí do budoucnosti.
<h2>Kazaši chtějí české technologie</h2>
České technologie zabodovali u Kazašské vlády. Ta si pro budoucí rozvoj země vybrala dvě české technologie představené na EXPO. Konkrétně jde o technologii termického zpracování odpadů od společnosti Hedviga Group a elektrobus od Škody Electric. První z nich má referenci v Londýně, je považována za revoluční a v Kazachstánu zaujala organizátory a ministerstvo energetiky. Jeho delegace už navštívila výzkumné centrum Hedvigy v Bludovicích u Nového Jičína.
Elekrobusy Škody Electric jsou zajímavé pro Kazachy zase tím, že Astana stojí na píscích a obtížně by se zde budovalo metro. V plánech vedení hlavního města je výstavba nadzemního metra se stanicemi, které jsou od sebe velmi vzdálené. Spojení mezi nimi by mohli zajišťovat právě elektrobusy.
Velkou příležitostí pro české firmy v  Kazachstánu je také modernizace tamních uhelných elektráren. Škoda Praha, která na EXPO prezentovala svoji referenční zakázku – uhelnou elektrárnu bez komínu Ledvice, byla proto přizvána k jednání ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka s kazašskými partnery. Češi uspěli i ve vodní energetice v regionu. Hned zkraje výstavy podepsal dohodu s kyrgyzským partnerem český výrobce vodních turbín společnost Mavel z Benešova. Jde o kontrakt na dodávky ve výši až dvou milionů EUR.
<h2>Letadlo, turbína, elektrárna</h2>
Dominatou českého pavilonu bylo letadlo na elektrický pohon společnosti Evektor, dalšími exponáty se staly funkční trubína pro malé vodní elektrárny z Mavelu, model modernizované uhelné elektrárny Ledvice společnosti Škoda Praha, fotostěna největší české převodovky ve světě od společnosti Wikov nebo, elektrokolo SilverGo značky AGOGS a další. Plzeňské vědecké centrum Techmania představilo experimentální stanici pro zvídavé. Ta prostřednictvím interaktivní expozice zajistila program pro malé návštěvníky, u kterého se bavili i rodiče.
Do Kazachstánu odjelo z Česka 15 kamionů, 5000 kilometrů dlouhá cesta cesta jim zabrala tři týdny. Další tři týdny se čekalo na jejich odbavení na kazašské celnici. Plocha české expozice sice představovala necelých 400 metrů čtverečních. Díky tří patrové kontrukci se z ní však vytěžil maximum – 470 metrů čtverečních pro výstavní prostor a dalších 300 pro konferenční a restaurační část. Pro českou restauraci Český les, která sloužila místem pro neformální setkání a zvala příchozí na tradiční českou kuchyni, bylo dovezeno 450 třicetilitrových sudů piva Budvar. Vypilo se do poslední kapky, v poslední den výstavy dokonce pivo došlo.
<h2>V hledáčku politické reprezentace</h2>
První limuzína, která projela branami EXPO, patřila českému prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten se zúčastnil slavnostního zahájení výstavy a oficiálně spustil českou technologickou přehlídku. Šéf rezortu průmyslu a obchodu, ministr Jiří Havlíček, navštívil EXPO davkrát, v polovině čevence a v půli srpna. Do kazašské metropole vedl pokaždé podnikatelské mise, diskutoval o vzájemných hospodářských vztazích na byznys forech.
Na bilaterálních jednáních jednal se zástupci zahraničních delegací a se členy kazašské vlády o možnostech zapojení českých technologií do modernizace průmyslu a energetiky v zemi, která se hodně zajímá o inovace. Při druhé návštěvě přivítal Havlíček v českém pavilonu rovněž Alexandra Vysokinského, vicegubernátora ruské Svedlovské oblasti, která je pro Česko významným obchodním partnerem. Na český den na EXPO v půli července přicestoval předseda Senátu Milan Štěch, do domácího pavilonu dále zavítal ministr justice Robert Pelikán, náměstek ministra zahraničí Miloslav Stašek, či předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník a další.
Protokol přijetí zahraničních hostů vypovídá pro změnu o návštěvě ministra průmyslu a investic Velké Británie Grega Handse, vicepremiéra ruské vlády Arkadije Dvorkoviče, náměstků ministra průmyslu a obchodu Ruska Georgije Kalamanova a Alexandra Morozova. Nechyběly ani delegace ministerstva národního hospodářství a rozvoje Maďarska, ministerstva životního prostředí Polska a nespočtu národních oficiálních reprezentací, které denně proplouvaly českým pavilonem.
<h2>Rekordní „malé“ EXPO</h2>
Den před uzavřením bran EXPO prohlásilo vedení Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE)
specializované EXPO v Astaně, tzv. „malé“ EXPO, za dosud největší jak počtem zúčastněných zemí a mezinárodních organizací, tak počtem doprovodných akcí. Za tři měsíce se uskutečnilo na výstavišti přes 3500 kulturních a odborných akcí a konferencí. Branami výstaviště prošly téměř čtyři miliony návštěvníků.
V průběhu akce ji navštívilo 40 hlav států z celého světa, včetně českého prezidenta Miloše Zemana, spolu s nimi devět nejvyšších představitelů mezinárodních organizací a 75 ministrů a státních tajemníků z více než 50 zemí.

EXPO2017: Bronzoví Češi zaujali odborníky i veřejnost

Přehlídka EXPO 2017 na téma „Energie budoucnosti“ začala v Astaně 10. června a skončila v neděli 10. září. Představilo se na ní 115 zemí a 22 mezinárodních organizací. Českou účast zajišťovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Generálním dodavatelem pavilonu byla firma ARTEO CZ s.r.o. 
<blockquote>
„Ukázalo se, že ve srovnání s ostatními pavilony, které byly mnohdy velice efektní, ale nepřinášely žádná sdělení nebo to sdělení nebylo jasné, bylo představení konkrétních řešení v našem pavilonu daleko vhodnější,“ uvedl jeden z autorů expozice, profesor Jan Němeček. 
</blockquote>
Celkový počet návštěvníků národního pavilonu přesáhl počet 500 tisíc, celková návštěvnost EXPO byla 3 997 545 lidí. Do české expozice tak zavítal zhruba každý osmý návštěvník. Půlmiliontým návštěvníkem Českého národního pavilonu na EXPO 2017 se stala Dina Mukuševová z Astany.
„Byla jsem v Praze a strašně se mi tam líbilo, hlavně památníky a jídlo, kterého u vás dávají skutečně veliké porce. Na vaší expozici mne zaujalo nejvíce létající kolo a letadlo na elektrický pohon,“ uvedla Dina. Ze zahraničních představitelů přišli předseda Senátu Kazachstánu Kassym-Tokayev a vicepremiér Ruské federace a poradce prezidenta Putina Arkadij Dvorkovič.
<img class="aligncenter size-large wp-image-43575" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Obecná-768x1024.jpg" alt="" width="768" height="1024" />
Dalšími příchozími byly dvě desítky ministrů, několik guvernérů, arabských šejků, vatikánský kardinál Peter Turkson a bezpočet náměstků ministrů, starostů měst i hejtmanů.
Restaurace „Český les“ pohostila více než 20 tisíc zákazníků, kteří vypili na 24 tisíc půllitrových piv Budějovického Budvaru, snědli dva tisíce porcí svíčkové na smetaně, dva tisíce porcí sma- ženého sýra či 1,5 tisíce porcí pečené kachny.
Největším hitem celého EXPO 2017 se stal klasický český guláš z koniny podle starodávných českých receptur, jeho výdej překročil počet pět tisíc porcí.

EXPO 2017 v číslech

Český pavilon na mezinárodní specializované výstavě EXPO v kazašské Astaně získal třetí příčku za to, jak pojal téma akce: „Energie budoucnosti“. Zlato v této kategorii získalo Finsko, stříbrnou medaili má Singapur. Přehlídka Expo 2017 začala v Astaně 10. června a končí v neděli 10. září, účastní se 115 zemí a 22 mezinárodních organizací. Českou účast zajišťuje ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade.
„Česká účast na EXPO 2017 ASTANA si připsala úspěch v podobě bronzové sošky v nominaci Pojetí tématu výstavy „Energie budoucnosti“ v kategorii pavilonu do 400 metrů čtverečních,“ sdělil ředitel českého pavilonu na EXPO Astana Bohumil Bochňák.
Bronzovou sošku si Češi odvážejí za koncepci národního pavilonu s mottem Důmyslnost řešení. Ocenění byla udělena na sobotním slavnostním ceremoniálu, který je tradičním galavečerem po dni Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE) na EXPO. Jeho historie se píše od roku 1851, tedy od první světové výstavy v Londýně
Národní expozice se soutěžily ve třech kategoriích, a to podle plochy pavilonu (nad 700 metrů čtverečních), (od 400 do 700 a do 400 metrů čtverečních). Ceny se dávaly všem stejně za nominace Design expozice a Pojetí tématu výstavy.
Bronz pro českou expozici se podařilo vybojovat ve světové konkurenci, která na výstavě prezentovala své energetické špičky a jejich technologická řešení pro obnovitelnou a bezemisní energetiku.
<blockquote>
„Český pavilon stál především na technologiích, které Češi běžně uplatňují doma i v zahraničí,“ popsal Jan Krs, komisař české účasti na EXPO. Podle něj stojí úspěch pavilonu právě na možnosti, že se exponáty dají využít v praxi. „V pavilonu máme funkční turbínu pro malé vodní elektrárny od firmy Mavel z Benešova,“ doplnil František Masopust, koordinátor podnikatelského programu na EXPO. 
</blockquote>
Češi zabodovali v průběhu výstavy také u návštěvníků a kazašské vlády. Návštěvnost pavilonu překročila hranici 500 000 příchozích, což znamená, že českým směrem se vydal každý osmý host EXPO. Kazašská vláda si zase vybrala dvě české technologie.
„Českou účastí na EXPO jsme zabodovali na 150 procent. Česko se specializovaného EXPO účastní poprvé, neměli jsme proto zkušenost, takže jsme byli co do očekávání minimalističtí. Laťku jsme vytáhli hodně vysoko – ocenění nápadu pavilonu, obrovská návštěvnost i lobování zájmu českých podniků,“ zhodnotil akci komisař Jan Krs.
Velmi důležité bylo, aby se české firmy prosadily pro mezi světovou energetickou elitou. „Zaujali jsme nejen naším technologickým potenciálem, ale pomohli zároveň ke konkrétním výsledkům v podobě uzavřených a rozjednaných kontraktů,“ doplnil koordinátor Masopust.
<img class="aligncenter size-large wp-image-43567" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/1-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" />
Den před uzavřením bran EXPO prohlásilo vedení Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE) specializované EXPO v Astaně za dosud největší jak počtem zúčastněných zemí a mezinárodních organizací, tak počtem doprovodných akcí. Za tři měsíce se uskutečnilo na výstavišti přes 3500 kulturních a odborných akcí a konferencí.
Branami výstaviště prošly do sobotního večera téměř čtyři miliony návštěvníků. V a v průběhu akce ji navštívilo 40 hlav států z celého světa, devět nejvyšších představitelů mezinárodních organizací a 75 ministrů a státních tajemníků z více než 50 zemí.
<h2>Naplnění českého technologického potenciálu na EXPO se stalo realitou</h2>
Kazašská vláda si vybrala pro další rozvoj země dvě české technologie představené na EXPO. Konkrétně jde o technologii termického zpracování odpadů od společnosti Hedviga Group a elektrobus od firmy Škoda Electric. První zmíněná technologie má podle referenci v Londýně, je považována za revoluční a zaujala tamní organizátory a ministerstvo energetiky. Jeho delegace už navštívila výzkumné centrum Hedvigy v Bludovicích u Nového Jičína.
Elekrobusy Škody Electric jsou zase zajímavě pro Kazachy tím, že Astana stojí na píscích a obtížně by se zde budovalo metro. V plánech vedení hlavního města je výstavba nadzemního metra se stanicemi, které jsou od sebe velmi vzdálené.
<h2>Tahouni nominací a kategorií vyhlášení cen BEI</h2>
V kategorii C tedy pavilony do 400 metrů čtverečních soutěžilo zhruba 60 pavilonů. Slováci zabodovali v Designu expozice a získali stříbrnou medaili. Zlato za Design získalo v této získalo Polsko, bronzová soška připadla Lotyšsku.
V kategorii A, kde byly hodnoceny pavilony s plochou přes 700 m2, si za Design expozice odnesla zlato Ruské federace. V Pojetí tématu výstavy první příčku obsadilo Německo. Kategorie B mezi pavilony od 400 a 700 metrů čtverečních, získal v designu zlato Katar. Za V Pojetí tématu výstavy vyhrálo zlato Švýcarsko.