Sněmovní výbor přerušil projednávání návrhu na zrušení zákazu dodávek do Búšehru

Sněmovní hospodářský výbor dnes přerušil projednávání návrhu KSČM na zrušení zákona o zákazu dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr. Vzhledem k tomu, že v této věci nejde jen o obchod, ale také o politickou a bezpečnostní stránku, výbor vyčká, jak se k předloze postaví zahraniční a bezpečnostní výbor. Oba by ji měly posuzovat ve čtvrtek.

Poslanec KSČM Leo Luzar připomněl, že jaderná elektrárna v Búšehru již funguje, nyní jde o dostavbu dalšího bloku a o plánovanou stavbu dalších dvou bloků.

„Je to o byznysu, zda na něm budeme participovat, nebo nebudeme,“ řekl.

Naopak například Ivan Adamec (ODS) poukazoval na složitou situaci v Íránu.

„Není možné prosazovat byznys, který se nám vrátí v podobě raket. Byl bych velmi opatrný,“ prohlásil.

Pro přerušení debaty o předloze hlasovali všichni přítomní členové výboru kromě dvou zástupců KSČM, kteří byli proti. Návrhem se ve Sněmovně zabývá šest výborů potom, co v úvodním kole na plénu odolal snaze ODS o jeho zamítnutí.

Zákon o zákazu dodávek z roku 2000 reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Plánovaný obchod tenkrát kritizovaly Británie a Spojené státy, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí vojenských nukleárních projektů.

Zákon zakázal českým výrobcům vyvážet zboží, poskytovat služby, dokumentaci nebo informace v souvislosti s elektrárnou v Búšehru.

Komunisté tvrdí, že zákon brání normalizaci obchodních i ekonomických vztahů s Íránem a poškozuje český export. V minulých volebních obdobích s návrhem na jeho zrušení neuspěli.

V dubnu 2015 dosáhly světové mocnosti ujednání s Íránem, na jehož základě poté uzavřely dohodu o jeho jaderném programu. Na plnění dohody dohlíží Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která o rok později ve zprávě uvedla, že Írán své závazky dodržuje.

Americký prezident Donald Trump nedávno rozhodlo o odstoupení USA od jaderné dohody. Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím a opětovným zavedením hospodářských sankcí vůči Íránu nesouhlasí a chce stejně jako země, které dohodu s Íránem podepsaly (Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko), udržet dokument při životě.