Domů
Elektrárny ve světě
Termín spuštění prvního EPR bloku v čínské JE Taishan se opět posouvá

Termín spuštění prvního EPR bloku v čínské JE Taishan se opět posouvá

Komerční zahájení provozu prvního bloku čínské jaderné elektrárny Taishan, která má být první provozovanou elektrárnou typu EPR na světě, bylo během posledních dvou letech již třikrát posunuto. Původně měl být Taishan 1 spuštěn na konci roku 2017, nyní se očekává uvedení do provozu během roku 2018.

První blok jaderné elektrárny Taishan se začal stavět v listopadu 2009. Stal se tak třetím projektem elektrárny typu EPR, který je ve výstavbě. Prvním je Olkiuoto ve Finsku a druhým Flamanville ve Francii. Jaderná elektrárna typu EPR je reaktorem generace III, což znamená, že tyto reaktory by měly být bezpečnější a efektivnější než starší generace.

EPR reaktor
A – vnější plášť z armovaného betonu
B – stěna vnitřního krytu z předpjatého betonu s kovovou výstelkou
C – nádoba reaktoru
D – parogenerátory
E – kompenzátor objemu
F – napájecí čerpadla
G – aktivní zóna
H – budova turbíny
I záložní diesel-generátory
Zdroj: areva.com

Oddalování spuštění Taishan 1 a vyšší náklady

Podle původního plánu měl být první blok uveden do provozu v roce 2015. V srpnu 2017 majitel jaderné elektrárny Taishan, společnost CGN, prohlásila, že Taishan 1 zahájí komerční provoz na konci roku 2017. Na konci prosince ovšem společnost vydala nové prohlášení:

„Vzhledem k tomu, že doposud na světě není žádná komerčně využívaná jaderná elektrárna typu EPR, [stavební firma] musí provést více ověřování designu a vybavení elektrárny.“

společnost CGN

Nyní se podle prohlášení CGN očekává komerční spuštění prvního bloku elektrárny Taishan v roce 2018. Současně je ve výstavbě také druhý blok elektrárny. Ten je momentálně ve fázi instalace zařízení a spuštěn má být v roce 2019.

Poslední posunutí uvedení do provozu s sebou podle ratingové agentury Moody’s nese ztrátu možných ročních zisků o hodnotě 770 milionů amerických dolarů (16,4 miliard korun), což odpovídá přibližně 7 % ročních zisků firmy CGN v roce 2016. Potenciálně jsou zde také další kapitálové výdaje. Dalším přirozeným důsledkem oddalování zprovoznění je i zvyšování nákladů na jednotku instalovaného elektrického výkonu. Společnost CGN v rozpočtu původně počítala s náklady přibližně 14 čínských juanů (46 Kč) za watt, nicméně nyní jsou náklady odhadovány na 22 – 23 juanů (72 – 75 Kč).

Komentáře

(6)

Milan Vaněček

4. leden 2018, 10:30

Když čtu realitu okolo EPR reaktorů a porovnám to s popisem pana Wagnera o stavu jaderné energetiky, tak se mi zdá, že se kolega Wagner prochází růžovým sadem, někde mimo praxi, někde kde kvete spousta nádherných výzkumných projektů ale skutek utek. Ale to je jen pohled můj, pohled laika.

Martin Pácalt

4. leden 2018, 16:14

Typický pan Vaněček, vybere si problémový francouzský reaktor a hned je to obraz celé jaderné energetické výstavby obecně. Proč nezmiňujete ruské VVER 1200 nebo lépe, proč jste se rovnou extrémního příkladu nevyvaroval a nemluvil obecněji?

Petr

4. leden 2018, 20:54

Proto taky Francouzi a jejich EPR byli u nás okamžitě při už skutečném vybírání vyřazeni.

Smutnější je, že po Brexitu při jakékoliv další centralizaci EU by tito multikulturní neschopáci (kterým už dochází poslední zbytky staletých zisků z kolonializmu a otrokářství) přednostně zabrali vedení evropské armády, tajných služeb i jaderného průmyslu.

Nejedlý

5. leden 2018, 10:27

Samozřejmě lze nalézt i jiné příklady, stačí jen chtít. Ostatně jeden je konkrétně zmiňován i přímo na tomto serveru:

http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-tianwan-3-byla-pripojena-k-siti-vystavba-byla-rekordne-rychla/

Milan Vaněček

5. leden 2018, 12:33

To je ruská stará technologie co propagujete. Být v jaderné (a plánovaně v dominantní) technologii 100% závislý na Rusku, to je mnohem horší než dovoz plynu (zde si můžem vybírat i měnit z roku na rok).

Tomu říkáte energetická nezávislost a soběstačnost?

Pro mě je soběstačnost pouze naše slunce, vítr, voda a biomasa. Jen naše špinavé uhlí musíme postupně pomalu modernizovat a nahrazovat.

Petr

5. leden 2018, 13:22

Palivo se dá naskladnit do zásoby na 2-3 roky, a do té doby se můž epřejít na dražší od Westinghouse, které jsme jim pro náš typ elektráren pomáhali vyvinout. Naše jaderné elektrárny si umíme udržovat sami, to je právě ta výhoda našeho místního know-how, které se ovšem bez generačního předávání každých 20 let nejjistěji výstavbou nového alespoň 1 reaktoru, nepodaří udržet.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.