Jaká je role jaderné energie v době, kdy Evropa hledá cestu ke klimatické neutralitě a energetické soběstačnosti? Stojíme na prahu nové éry pokročilých technologií a změny přístupu k jádru? Přednáška osvětlí, co všechno dnes reálně umíme, co zůstává výzvou a proč se bez racionální debaty o jádru neobejdeme. - Hosté: Vladimír Wagner -  Přednáška je čtvrtým dílem cyklu Příběh jádra.

Budoucnost jaderných reaktorů (6. května 2025)

Čína schválila výstavbu deseti nových jaderných reaktorů

1. blok jaderné elektrárny Taishan byl odstaven kvůli výměně vadných palivových tyčí

V čínské jaderné elektrárně Taishan byly odhaleny vadné palivové tyče

EDF hledá cestu z krize ve výstavbě jaderných elektráren, na návrh řešení má měsíc

Druhý jaderný blok typu EPR vstoupil v Číně do komerčního provozu

Druhý čínský jaderný blok s reaktorem typu EPR byl připojen k síti

Taishan 1: První jaderný blok typu EPR, který byl připojen k elektrické síti

V prvním jaderném reaktoru typu EPR bylo dosaženo kritického stavu

Finská JE Olkiluoto 3 o krok blíže spuštění. Horké funkční testy úspěšně ukončeny

Zájemce o dostavbu Dukovan slibuje u dalšího projektu cenu nižší až o čtvrtinu

Tak tady máme nového experta. Dotaz: Jaká je jeho kvalifikace?

Dánsko po 40 letech zvažuje konec zákazu využívání jaderné energie

Argumentovat selektivně vybranými fakty o JE Olkiluoto, je pošetilost. To, že Areva vstoupila do výstavby Olkiluoto společně se SIEMENSEM, který po jaderné hysterii s Fukušimou (bez ohledu na smluvní závazky) z projektu vycouval, je zkrátka fakt stejně jako tehdejší smluvně garantované závazky Arevy vůči Finsku. Zejména proto se pak jednalo o extrémně dlouho trvající projekt a proto již nyní francouzská EDF podobné garance nenabízí.
Je-li ve hře celá řada nových JE technologií včetně dánské thoriové (Copenhagen Atomics), bylo by směšné, aby Dánsko stálo mimo tyto perspektivní možnosti energetiky. Stačí se jen podívat na dlouhá období větrné bídy Dánska v průběhu posledního měsíce, během kterého by se Dánsko bez masívních dovozů elektřiny neobešlo. Zkrátka ani jejich HVDC linky do všech stran nejsou samospásné.
Je zřejmé, že stará dogmata (i skutečné nevýhody) o JE postupně přestávají platit. To, že renesance potřeby JE, povede i k rozvoji množivých reaktorů využívajících rychlé neutrony, je stále reálnější. Místo utápění obrovských kvant surovin v bateriových úložištích jsou již známy výhodnější technologie. Vyrábět provozem množivého reaktoru více paliva (pro dosavadní JE), než se ho provozem spotřebuje, je dávno známý princip. Tak jako energetická krize ze 70. let vyvolala tehdejší boom výstavby JE, vyústí současná drahota a náklady na OZE ve výhodnost posunout inovace i v jaderné oblasti. Jestliže se ekonomicky vyplácela výroba elektřiny v JE s využitím 0,7% izotopu U235 a zbytek (99% U238) zůstával převážně nevyužit, je logické, že nové JE technologie přinesou zlevnění produkce elektřiny. A otevření JE oblasti do využití Thoria znamená dostatek energie na dlouhá tisíciletí. Místo toho u OZE nelze takové dramatické změny očekávat. Proč vyhazovat stamiliardy na bateriová úložiště (s životností 10 či 20 let), když bude levnější vyrobit elektřinu pomocí novějších JE technologií kdykoliv? Kde je ta ekologie utápět obrovská množství surovin v lesech VE s diskutabilní ekonomií a s ekologickými riziky? Na jedné straně lesy vrtulí stavět a na druhé je po 25 letech kácet?
Bohužel jako vždy o všem nerozhodují ušlechtilé pohnutky, ale především ekonomie provozu, ale i náklady na vývoj. Proto byla ta dlouhá pauza v posunu JE na vyšší level.

Tak to je trochu nefér srovnávání, když jsme tu měli socík s tou obrovskou neefektivitou, se zničením soukromého podnikání, s obří 180.000 armádou.

Vaněčku, Francouzi Finům "zafinancovali" jen své vlastní chyby a z nich plynoucí vícenáklady, kterých se při stavbě dopustili. To by musel ve výsledku udělat i každý jiný dodavatel.
"Technické nedávné problémy" nic nemění na tom, že "šlape dobře a cena elektřiny je velmi dobrá", zvlášť když nebyly nijak významné, došlo k nim během plánované odstávky, takže logicky na výrobu elektřiny neměly žádný vliv.
Dojmy jste uváděl vy sám, Vaněčku, cituji je: "Postavit v Dánsku "Jaderného mamuta" by jim cenu spolehlivě a hodně zvýšilo." Ta vaše "fakta" tento váš dojem vůbec nijak nepodporují.

Problémem Dánska je obrovská závislost na Švédsku a Norsku. Až jim nějaká kotva kabely přetrhne nebo Švédové na konci životnosti tento pro ně nevýhodné spojení neobnoví, tak Dánsko při bezvětří zhasne.

Technolog vodních elektráren

SPECIALISTA/SPECIALISTKA ANALÝZ NEE

Nejprve zkolabovala rozvodna v Granadě, poté následovalo selhání rozvoden v Seville a Badajozu a pak se zhroutily dodávky po celé zemi. Po necelých třech týdnech začíná být trochu jasné, co způsobilo blackout ve Španělsku a Portugalsku. Základní

Pátrání po příčinách španělského blackoutu. Může za to podinvestovaná přenosová síť?

Datových center po celém světě přibývá. Jejich provoz je však energeticky velice náročný a vzniká při něm množství zbytkového tepla. Ve Finsku se ale snaží tyto negativní vlivy částečně zmírňovat. Některá města začínají využívat zbytkové teplo k

Teplo z datových center hřeje Finy. Někde už se rozloučili i s teplárnami

V zemi, která roky zažívá trauma z vysokých dotací pro „solární barony“, to zní jako paradox. Ale cestou ke zlevnění energií není boj se zelenými zdroji, právě naopak. Pokud se jich teď nepostaví dost, což hrozí, budeme litovat.

Česku opět hrozí dražší elektřina. Green Deal za to nemůže

Konstituční monarchie na severu Evropy sice před 40 lety zakázala využívání jaderné energetiky na svém území, nyní se ale k myšlence využití těchto technologií vrací.

Dánové se chtějí vrátit do jaderné rodiny. Zákaz atomu v zemi platí od roku 1985

Skupina ČEZ plánuje v Tušimicích na Chomutovsku stavbu až šesti modulárních reaktorů. Aktuálně k tomu společnost předložila dokumentaci pro posouzení vlivu na životní prostředí.