Domů
Elektřina
Kapacitní trhy ve Velké Británii pro rok 2015
Uhelná elektrárna

Kapacitní trhy ve Velké Británii pro rok 2015

Ve Velké Británii byl v loňském roce, jako v první zemi v Evropě, zaveden systém kapacitních aukcí. Cílem je zejména podpořit stavbu nových zdrojů a v dlouhodobém horizontu zajistit dostatečné dodávky elektrické energie. První aukce se konala v prosinci minulého roku poté, co byla i přes obtíže povolena Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž EU. Například Norsko proti jejich zavedení vzneslo k Evropské Komisi stížnost (kvůli vyjmutí zahraničních výrobců elektrické energie z kapacitního trhu) a samotná Evropská Unie se k zavádění národních kapacitních mechanizmů staví spíše negativně.

Plánem britského ministerstva pro energetiku a klimatické změny (DECC) bylo uzavřít jedno- až patnáctileté kontrakty na zhruba 50 GW elektrického výkonu (zhruba hodnota plánované poptávky Velké Británie ve špičce v zimě 2018), které by byly dostupné v nouzových situacích nebo ve špičkách, a to po dobu minimálně čtyř hodin.

Aukce probíhala následovně: Dražitelům bylo nabídnuta 75 liber za kW výkonu, jenž se zaváží v případě potřeby dodat. Za tuto cenu vstoupilo do aukce celkem 64 969,341 MW. Cena byla postupně snižována, dokud neklesl nabízený výkon až na konečných 49 258,938 MW s cenou 19,40 £/kW.

Rozdělení vydražené kapacity dle typu zdroje

 

Jestliže byl jedním z hlavních cílů aukce podpořit výstavbu nových zdrojů, lze o jejím úspěchu polemizovat. Celých 68 % výkonu pochází z již existujících zdrojů, 14 % z rekonstruovaných, 12 % ze zdrojů s plánovanou rekonstrukcí a méně než půl procenta z DSR (demand-side-response – snížení spotřeby ze strany poptávky). Nově budou postaveny zdroje s výkonem 2,6 GW, což činí pouze 5 % z celkového vydraženého výkonu.

Důvodem může být právě nízká konečná cena, která stále neláká investory k budování nových zdrojů. Pocházelo z nich 46 % z nabídek, které byly vyšší než 19,40 £/kW a v aukci tedy neuspěly. Cena se dostala takto nízko hlavně proto, že stávající elektrárny nemusí dělat prakticky nic nad rámec jejich dosavadních aktivit, aby mohly v kritických situacích nabídnout požadovaný výkon.

Absurdní se může například zdát fakt, že mezi úspěšnými dražiteli byla přečerpávací elektrárna v Dinorvigu v severním Walesu. Ta přímo pracuje na principu, že v případě nízké poptávky čerpá vodu do nádrže a naopak v případě vysoké poptávky vyrábí elektřinu, pravděpodobně bude tedy pouze pokračovat v dosavadní činnosti a k tomu získá cca. 31 milionů liber (Společnost GDF, vlastník elektrárny, nabídla výkon zhruba 1500 MW s jednoletým kontraktem). Stejně tomu je tak i u společnosti EDF. Ta nabídla 7,9 GW vyráběných v jejích jaderných elektrárnách, které by byly provozovány na daný výkon i bez dotace. I proto byl anglický mechanismus kapacitních plateb označen spíše za „státní dotaci“.

Další cíl DECC, zajistit v dlouhodobém horizontu spolehlivost dodávky elektrické energie, se také nepodařilo splnit. Z Výsledků aukce vyplývá, že u celých 88 % kapacity byla dohodnuta doba kontraktu na jeden rok, u 6 % na roky tři a pouze u necelých 5 % na patnáct.

„Otázkou také je, proč demand-side-response dostaly kontrakt pouze na rok, zatímco nové elektrárny na 15 let.“ 

Systém kapacitních aukcí v současné podobě sklízí ve Velké Británii veskrze negativní kritiku. Nesplnily ani jeden z cílů, které si od nich slibovalo DECC. Místo podpory výstavby nových zdrojů jsou dotovány stávající velké elektrárny. V budoucnu by se měla tedy britská vláda zaměřit na hledání způsobů, jak stávající problémy vyřešit a nastavit nové podmínky tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů. Ve stávající podobě nemají totiž kapacitní aukce ve Velké Británii smysl.

Anglie je jedním ze států, který v Evropské Unii táhne výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Jedním z posledních projektů, který byl zveřejněn, je plán na výstavbu největší off-shore větrné elektrárny světa. Díky přístupu Anglie k obnovitelným zdrojům a jejich rozvoji je možné dosáhnout cílů v oblasti emisí CO2, které ukládá EU. Jak tomu napomáhá nově zavedený kapacitní mechanismus? Největší podíl si v kapacitním modelu připíší úspěšní provozovatelé plynových (celkem 24 GW) a uhelných elektráren (celkem 8,9 GW). I za tento efekt, je výrazně kritizován, protože jde proti aktuální politice Británie a EU.

Otázkou je také množství, kterému je kapacitní platba přidělena. Jak bylo zmíněno na začátku, výkon přidělený v aukci převyšoval 49 GW. Pro upřesnění: v Anglii se v průběhu zimy pohybuje spotřeba elektřiny kolem 43 GW. Minimum bývá kolem 30 GW a špička kolem 49 GW. Z toho vyplývá, že aktuální výkonová „špička“ je pouze 6 GW. Nasmlouváno bylo ale celých 43 GW. Tím dostává kapacitní mechanismus další šrám na racionalitě.

Co je Kapacitní trh: Jeden z kapacitních mechanizmů. Výrobce elektrické energie se zaváže v případě potřeby dodávat do elektrické sítě dohodnutý výkon. Operátor/TSO určí požadovaný výkon a cenu určí následná aukce.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
Tomáš Kubišta
7. březen 2015, 07:40

Dobrý den,

zajímalo by mě, zda již někdo zkoumal, jak se tyto ceny projeví na fakturách konečných spotřebitelů (Britských domácností), zda budou kapacitní platby nějak svázané s celkovou spotřebou elektřiny, nebo zda se bude jednat o nějaký způsob paušální platby?

Děkuji za odpověď.

Jiří Zárybnický
8. březen 2015, 08:56

Dobrý den,

pro rok 2018 by se měla zvednout faktura pro spotřebitele o 11 liber. Společnosti, které v aukci uspěly, dostanou zaplacenou nasmlouvanou částku bez ohledu na to, zda bude jejich kapacita skutečně využita.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se