Domů
Elektřina
O rozdělení E.ONu a jeho důvodech
e.on logo

O rozdělení E.ONu a jeho důvodech

Německá energetická společnost E.ON oznámila vyčlenění své konvenční výroby tradingu a plynárenské divize do nově vytvořené nezávislé společnosti, která má být v provozu od roku 2016. Tato informace byla poskytnuta dne 30.11. 2014 generálním ředitelem Skupiny E.ON Johannesem Teyssenem. Rozdělení umožní E.ONu silné zaměření na obnovitelné zdroje, distribuční sítě a zákaznické služby.

Johannesem Teyssen dále ve vyjádření uvedl, že rozdělení umožní větší transparentnost pro regulátora v rámci oddělení výroby elektřiny/extrakce plynu a tradingu od aktivit zaměřených na koncového zákazníka.

Rozdělení aktiv podle nového modelu bude následující:

Původní společnost E.ONu (cca 40 000 zaměstnanců)

  • Provoz a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (především větrných a fotovoltaických elektráren)
  • Distribuční sítě
  • Služby zákazníkům

E.ON si v původní společnosti ponechá zejména obnovitelné zdroje energie, které budou hlavním cílem investic. Dále se společnost zaměří na integraci výkonu obnovitelných zdrojů pomocí chytrých sítí, díky kterým je možné lépe plánovat výrobu a spotřebu elektrické energie.

Nová společnost E.ONu (cca 20 000 zaměstnanců) se bude věnovat těmto oborům:

  • Výroba elektrické energie z konvenčních zdrojů (včetně jádra)
  • Globální obchodování s energiemi
  • Ropný business
  • Plynárenský business
  • Toxická aktiva získaná formou akvizic například v Brazílii

Nová společnost by se měla zaměřit na „poskytování spolehlivé záložní kapacity“, které bude potřeba v kontextu budoucího vývoje energetiky v Evropě – z důvodu značného rozvoje a nasazení obnovitelných zdrojů. Do budoucna je otázkou, zda se adekvátně rozvine podpora záložních elektráren formou kapacitních mechanismů. V takovém případě by se jednalo podstatnou příležitost pro nově vznikající společnost E.ONu.

E.ON plánuje převést většinu akcií nové společnosti na své akcionáře a v střednědobém horizontu pozvolna odprodat zbývající podíl bez tlaku na cenu akcií. Finální schválení „splitu“ se očekává na valné hromadě v roce 2016. E.ON plánuje rozvíjení svých nových tří pilířů – obnovitelné zdroje, distribuční sítě a zákaznické služby – navýšením investic v roce 2015 o EUR 0,5 mld. na celkových EUR 4,8 mld. Dodatečná likvidita může být firmě poskytnuta i z prodeje aktiv ve Španělsku a Portugalsku (dohodnutý prodej firmě Macquarie za 2,5 mld. EUR). „Nová společnost“ by chtěla mít silnou výchozí finanční pozici a počítá s vysokým ratingem společnosti.

Finanční pozice koncernu resp. propad tržeb z provozní činnosti v roce 2014 bude citelný z důvodu dopadu na zahraniční aktivita v kontextu politické krize EU – Rusko.

Tento krok vzbudil obavy, zda nová společnost bude mít dostatek kapitálu na vyřazování jaderných elektráren a zpracování jaderného odpadu. Jaderná a konvenční aktiva ponesou břímě rizikovějších aktiv oproti pilířům novým.

Převedení dluhů společnosti

Po finanční stránce musela být vyřešena i problematika dluhů původní společnosti. Vedení E.ONu rozhodlo, že veškeré dluhy převezme společnost zaměřená na obnovitelné zdroje, distribuci a služby zákazníkům. Nově vznikající společnost E.ONu tak bude od počátku bez jakýchkoliv dluhů.

Důvody rozdělení E.ONu

Na první pohled se může zdát, že rozdělení E.ONu je environmentálně laděné, protože se má společnost zabývat více obnovitelnými zdrojemi. Cíle společnosti se mění a vyzdvihují rozvoj obnovitelných zdrojů energie a investice do chytrých sítí. Zlepšení klimatických podmínek je však pouze jedním důvodem. Jde i o přežití společnosti, která dlouho spoléhala na klasické zdroje energie.

Mnohem větší problém pro E.ON, energetickou společnost se sídlem v Düsseldorfu, bylo zadlužení, které mohl vyústit až v pád společnosti. V období vysokých cen elektřiny, kdy koncern prosperoval, investoval do aktiv po celém světě. V tu chvíli neměl nikdo ve vedení obavy o budoucnost podniku. Elektrárny E.ONu, zejména jaderné, byly schopné spolehlivě vyrábět elektřinu a uspokojivě tak přispívat do rozpočtu společnosti.

Poté ale přišla v roce 2011 nehoda v japonské elektrárně Fukushima a německá vláda zareagovala rozhodnutím postupně odstranit výrobu elektřiny v jaderných zdrojích a nahradit ji zejména větrnými a solárními elektrárnami. Zrodila se tak německá politika Energiewende. Od té doby se německá energetika dostala do středu pozornosti a každý chce zjistit, zda jedná z největších ekonomik světa může produkovat energii z obnovitelných zdrojů při odstavení stávajících jaderných a uhelných elektráren.

Kurz se otočil a klasické elektrárny se v Německu přestaly prosperovat a to hlavně kvůli rostoucímu instalovanému výkonu dotovaných větrných a solárních elektráren. Investice do obnovitelných zdrojů byly v minulosti v E.ONu, stejně jako v RWE a Vattenfallu nízké, a proto velkým společnostem mírně řečeno „ujel vlak“.

Důsledky změn energetické politiky

Důsledkem této situace je zmíněné rozdělení společnosti. Kromě toho se E.ON zbavuje svých zahraničních aktiv, ale prodává i uhelné elektrárny v Německu. Prodejem aktiv se svoji situaci snaží vyřešit i Vattenfall, který plánuje z Německa kompletně odejít.

Jednou z možností, jak alespoň částečně nepříznivé důsledky částečně zahladit, je úspěch v žalobě, kterou společnost E.ON společně s RWE a EnBW podaly proti vládnímu rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren.

Největší výzva, která před energetickými společnostmi typu E.ON bude stát, je odstavení jaderných elektráren v jejich vlastnictví, které zůstává v režii vlastníka elektrárny.

Štítky:E.ON

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se