První evropské komerční bateriové úložiště ztrojnásobí svou kapacitu
Provozovatel vůbec prvního komerčně provozovaného bateriového úložiště v Evropě, německá společnost WEMAG, rozšíří své bateriové úložiště na severu Německa. Projekt za 5 milionů euro povede k dvojnásobnému navýšení výkonu a ztrojnásobení akumulační kapacity.
Bateriové úložiště Schwerin, které bylo uvedeno do provozu v září roku 2014, v současné době poskytuje s výkonem 5 MW a kapacitou 5 MWh podpůrné služby pro regulaci frekvence v síti. Po rozšíření, jež má být dokončeno v červnu příštího roku, vzroste výkon na 10 MW a akumulační kapacita na 14,5 MWh.
„Zejména z důvodu rozvoje využívání obnovitelné energie a budoucímu odstavení starých elektráren je potřeba investovat do technologií, které nejen pokryjí poptávku po elektrické energii, ale také zajistí kvalitu dodávek a stabilitu sítě.“
Christian Pegel, ministr energetiky, infrastruktury a územního rozvoje spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Vzhledem k postupnému odstavování starších tepelných elektráren, a tím i poklesu rotujících hmot, bude potřeba investovat do nových zařízení, která zajistí stabilitu frekvence i napětí v síti. „Skutečnost, že WEMAG nyní investuje 5 milionů eur na zvýšení dostupného výkonu a kapacity pro systémové služby, je jasným důkazem komerčního úspěchu bateriových úložišť v Evropě,“ uvedl Alexander Schönfeldt, vicepresident společnosti Younicos, jež bude na projektu spolupracovat.
Podle Thomase Pätzolda, technického ředitele společnosti WEMAG, úložiště během svého dvouletého provozu prokázalo technickou i ekonomickou efektivitu, což bylo hlavním důvodem k rozhodnutí zařízení rozšířit. „Věříme, že rychlé a autonomní úložiště významně přispěje ke stabilnímu chodu elektrizační soustavy.
Zdroj úvodní fotografie: younicos.com
Mohlo by vás zajímat:
Jestli do dobře počítám, tak úložiště o kapacitě Dlouhých Strání (3900 MWh) by stálo cca 50 mld Kč. Takže baterky jsou v tuhle chvíli cca 5x dražší na vybudování než přečerpávání (počítám cenu DS v dnešních cenách cca 10 mld Kč).
Otázka je životnost dané technologie baterií, 50 let to asi nebude.
Těším se až ta cena s bateriemi spadne třeba na dvounásobek přečerpávání.
Loni měly tyhle bateriové aplikace pokles ceny mezi 20-40%. Je to nová technologie a vše jsou do značné míry pilotní projekty. Ale už i ty mají svůj ekonomický smysl. Jak se to jednou začne standardizovat, tak cena poletí dolů jak blesk. Určitě rychleji než případná stavba dalších PVE. Mimo možných Lipno I - Lipno II, Orlík-Kamýk nebo Slapy-Štěchovice, kde by to šlo vybudovat asi do 5 let.
A nebo taky ne, protože jako blesk poletí nahoru cena primární suroviny, ze které se ty baterie vyrábí :-).
Zatím všechny elektronické technologie se cenově během pár let od uvedení na trh cenově výrazně propadly a to bez ohledu na to, že jsou skoro ve všech používané drahé nebo vzácné kovy - zlato, stříbro, měď, tantal... Jestli bude s něčím problém, tak spíš s kobaltem. Lithia je dost.
Myslíte lithium? Tam není růst ceny dán nedostatkem suroviny, ale nedostatkem těžebních kapacit. To splaskne. Jestli se ovšem pletu, tak a bude o lithium nouze, tak se pro gridové aplikace klidně může třeba přejít zpátky na spolehlivé staré držáky, Edisonovy Ni-Fe baterie.
Younicos (provozovatel systému z článku) už provozuje systém, kde dokonce dokáže integrovat do jednoho systému více chemismů. Třeba pár drahých Li-ion s výbornými výkonnostními parametry, které budou doplňovat jiné, levnější chemismy. Mají to reálně odzkoušené.
Zajímavý článek o tom, proč baterie nemusí vůbec zlevnit:
Pane Hájek, cena lithia (rok 2016) v baterii představuje jen pár procent ceny Li-ion baterie. Až budou baterky 10x levnější, tak už to může být problém (ale to se již budou užívat i jiné elektrochemické systémy, bez lithia, mnohem lacinější, zvláště pro velkou energetiku). Není důvod proč by cena baterií neměla sledovat dosavadní "learning curve" (obdobnou té pro fotovoltaické panely), a tu snad znáte...
No pokud bude Lithium 10x dražší, tak to může být problém také. Těžební kapacity jsou omezené a bude problém je rychle navýšit. Zatím je Lithium stále velmi levné, i když jeho cena rychle roste. Jenomže právě to, že ta cena je zatím zlomkem ceny finálního produktu dává prostor k jejímu dalšímu rychlému růstu, který může výrazně brzdit pokles ceny baterií. Fotovoltaické panely jsou jiný případ, tam je primární surovina prakticky zadarmo a její nedostatek opravdu nehrozí, drahé a technologicky náročné je její zpracování.
Pane Hájek na YouTube máte přednášku prof. Cui ze Stanfordu kde se můžete dovědět více. Trvá to přes 1 hodinu ale je to poučné. Odhad světových zásob Li je takový že by vystačilo na uložení veškeré produkované el. energie na světě po dobu desítek hodin.
A co se týče mého odhadu že současná cena Li v baterii je několik procent ceny, on uvádí že to jsou 3%.
A samozřejmě jsou i baterie bez lithia, některé z nich se mohou ukázat vhodnějšími pro grid-scale storage.
Takže můžeme klidně spát....
Nad uvažovanými PVE jsem také přemýšlel, ale jejich kapacita kvůli malým dolním nádržím nebude nic moc závratná, ani pokud byste využíval rozsah dolních nádrží od minimálního spádu jejich elektráren po maximální dovolenou hodnotu při povodních. Pak také je otázka jestli chcete honit výkon, nebo čas provozu. A je otázka jestli měnit celé soustrojí, nebo jen přistavět čerpadla.
Pro Štěchovice by vyšlo kolísání hladiny asi 3m, kapacita 2 580 000m3, maximální vteřinový průtok po dobu hodiny pak 791.6m3/s. při deseti hodinách provozu je to 79m3/s v výkon PVE nějakých 37MW, pokud by tato voda prošla přes současnou elektrárnu na slapech, je to vody na asi 2h 25minut provozu. Přičemž voda z normálního akumulačního provozu VD Slapy by musela být rovnou převáděna do VD Vrané, což není efektivně možné, protože hltnost Štěchovické elektrárny je jen 180m3/s.
U Kamýku je pak dostupný objem vody 3 900 000m3, to dává až 1083m3/s po dobu jedné hodiny, při 10 hodinách je to 108m3/s, to je asi 72MW výkonu, se současnou elektrárnou je to pouze na asi 1h a 50minut.
Lipno II je z tohoto pohledu zcela zanedbatelné nepoužitelné. Existuje návrh na PVE mezi Vltavou a Dunajem, bohužel není na našel území instalován dostatečný spád, který by umožnil několik desítek m3/s do Vltavy aniž by to znamenalo energetické ztráty.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se