7. únor 2016
Politické selhání nebo technická hranice? Německé baterie narážejí na limity sítí

Provozovatelé distribučních soustav v Německu se v posledních letech potýkají s raketovým nárůstem nových projektů bateriových úložišť. Již nyní čeká na schválení žádosti o budoucí připojení téměř 10 tisíc projektů. Podle provozovatelů sítí je nicméně opatrnost na místě, připojení všech potenciálních úložišť by totiž mohlo jednoduše přetížit tamní soustavu. Rozvoj akumulace, včetně bateriových úložišť, je pro Německo jedním z klíčových kroků vzhledem k stále rostoucímu výkonu obnovitelných zdrojů.
Německo v posledních letech a desetiletích výrazně navýšilo svůj instalovaný výkon ve větrných a solárních elektrárnách, což s sebou přináší i vyšší požadavky na vyrovnání jejich intermitentní výroby. Klíčovou roli mají v této oblasti sehrát především bateriová úložiště, a to vzhledem k jejich relativně snadné a rychlé výstavbě. Bateriová úložiště rovněž nabízí vysokou flexibilitu a kromě poskytování podpůrných služeb mohou pomoci s vyrovnáním cenových rozdílů v průběhu dne.
V různém stádiu se tak nyní nachází bezmála 10 tisíc takových projektů. Podle serveru Clean Energy Wire je bateriový boom z posledních let patrný zejména ve spolkové zemi Bavorsko. Podle tamního provozovatele distribuční soustavy Bayernwerk Netz vzrostl objem žádostí o připojení ze zhruba celkových 1000 MW z podzimu roku 2023 na 80 000 MW k začátku letošního roku. Jen v oblasti Mnichova podle provozovatele soustavy čeká na schválení žádosti o připojení více než 200 projektů.
Opatrnost je na místě
Němečtí provozovatelé distribučních soustav nicméně varují, že opatrnost je na místě. Připojení všech projektů ve frontě by totiž z pohledu provozu soustavy nedávalo smysl. Během období špičkového zatížení by totiž takto velký počet bateriových úložišť přetížil jejich soustavy. Podle společnosti Bayernwerk Netz se bateriová úložiště stávají významným odběratelem elektřiny. V některých oblastech by podle společnosti dokonce mohla zhoršit situaci vyvoláním nedostatku výkonu.
Podle některých developerů bateriových úložišť je nicméně problematická situace se síťovou kapacitou politickým selháním, ne technickým. Georg Gallmetzer, ředitel společnosti Eco Stor, jež se zaměřuje na rozvoj velkých úložišť, podle Clean Energy Wire uvedl, že Bavorsko je na spodku žebříčku německých spolkových zemí, co se týče zpracovávání žádostí o připojení.
Gallmetzer naopak poukázal na projekt největšího bateriového úložiště v Německu Bollingstedt, které se nachází na severu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Tento projekt podle něj dokazuje, že provozovatelé distribučních sítí a developeři se mohou dohodnout na pravidlech, která zajistí komerční životaschopnost úložišť a zároveň ochrání stabilitu distribuční sítě.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
22. prosinec 2017
3. duben 2018
7. říjen 2020
11. červen 2021
9. únor 2026
16. květen 2026
14. květen 2026
Komentáře (12)
Škoda, že ten německý experiment nemůžeme sledovat z větší vzdálenosti.
Naopak se díky nyní probíhajícímu větrníkovému akceleračnímu šílenství začínáme přibližovat. Plánovaných 1500-3000 GW výkonu větrníků nám spolu se současným výkonem ve FVE vyvolá v energo soustavě perfektní bouři.
To je to, o čem opakovaně píši: Externí BESS jsou možná jen v malém množství a v podstatě slepá cesta kvůli nutnosti dálkového propojení zdroje elektřiny a BESS.
Nejvýznamnějším zdrojem, který pro svou činnost potřebuje BESS jsou FVE s jejich nárazovou výrobou kolem 12 hodiny což se časově zcela rozchází s večerní a ranní špičkou spotřeby.
Poznámka VtE jsou už trochu o něčem jiném.
BESS mají význam především jako integrovaná součást FVE, tak, aby svou polední nárazovou výrobou nezatěžovaly nadměrně síť a dodávali do ní průběžně, podle potřeb odběratelů.
Alespoň v průběhu slunečných dnů, jako jsou zrovna nyní.
V roce 2026 se v Německu zvýšila kapacita baterií zatím o 2,4 GWh na aktuálních 27,7 GWh (z toho: domácí baterie 21 GWh, BESS 5,2 GWh, průmyslové baterie 1,5 GWh).
To je hezké, ale ty domácí a podnikové slouží primárně k jinému účelu, než k vyrovnání sítě. Správci sítě mají reálně k dispozici jen těch 5,2 GWh.
Přitom mají (ke konci 2025) instalováno cca 120 GWp FVE.
Které mají za ideálních podmínek v poledne výkon cca 70-90 GW.
Přitom příkon soustavy je v SO, NE, svátek zhruba 50 GW.
To máme v síti nadbytek cca 20-40 GW výkonu.
Těch 5,2 GWh bude nabito za: 0,26 až 0,13 hodin = 16, nebo 8 minut. A co potom?
Tož asi tak, kolik mají akumulace v BESS.
Budování BESS je na úplném začátku. V následujících letech čeká Evropu obrovský růst instalovaných BESS. Jen pro představu jakým směrem se ubírá Evropa, je situace v Kalifornii, kde BESS vytvořily minulý měsíc rekord, kdy se podílely na dodávkách do sítě dosáhl 42%.
Německo má aktuálně nainstalováno 111 GW FVE. Je to stále jen 50% plánovaných instalací.
Myslím, že jste nepochopil základní věc. Německo se rozhodlo, že přejde na OZE a tímto rozhodnutím ovlivní doslova celou Evropu. V budoucnu bude produkovat obrovské množství EE z OZE a tu bude tlačit do všech okolních států (v letošním roce již vyvezlo Německo do okolních státu 23,3 TWh energie z OZE, například do ČR to bylo 2,7 TWh). A to znamená jediné německé OZE budou nabíjet BESS nejen v Německu, ale i v ČR, Polsku, Rakousku atd. Aktuální instalovaný výkon FVE a VTE rozhodně do budoucna nebude stačit, v Německu už je 2,05 mil. elektroaut s celkovou kapacitou baterií 94 GWh = cca 7 TWh/rok. Německo má přes 45 mil. aut = 150 TWh/rok.
No právě, jsou v BESS teprve na úplném začátku, mají jich na nějakých 10 minut a potřebovali by tak 10 hodin. A to chtějí FVE ještě jednou tolik. A už teď s těmi 10 minutami narážejí na limity.
Takhle to do budoucna nepůjde.
Když píšete, kolik z OZE vyvezli (třeba k nám), je potřeba k tomu vždy dodat taky kolik dovezli. Většinu z jádra z Francie, ale i hodně našeho mixu. Více dovážejí, než vyvážejí.
Z Francie letos Německo dovezlo 3,5 TWh JE, a do Francie vyvezlo 0,8 TWh OZE. Ten systém je aktuálně nastaven tak, že ráno, večer a v noci Německo dováží energii z Francie, ČR, Švédska atd.. A přes den se toky obrátí a Německo energii vyváží do všech okolních států.. Stejné je to např. mezi Francii a Španělskem, kdy Francie v noci, ráno a večer energii vyváží do Španělska a přes den se toky obrátí a Francie dováží elektřinu z FVE ze Španělska. Bilance mezi Francií a Španělskem v letošním roce je následující, Francie ze Španělska dovezla 4,6 TWh OZE energie a vyvezla do Španělska 2,8 TWh jaderné energie.
To, čo opisujete, nie je dôkaz, že nemecký systém funguje. Je to priznanie, že bez susedov fungovať nevie.
Ráno, večer a v noci Nemecko ťahá výkon zo susedov. Cez deň, keď má prebytky z FVE a vetra, ich tlačí späť do okolia. A potom sa to zavádzajúco predáva ako svetlá budúcnosť, kde nemecké OZE budú nabíjať batérie v ČR, Poľsku či Rakúsku.
Lenže lacný alebo záporný prebytok v čase, keď ho sústava nepotrebuje, nie je dar. Je to problém presunutý za hranice: tlak na prenos, reguláciu, vlastné zdroje, ceny, redispečing a curtailment ( to všetko znamená nemalé náklady, ktoré Nemecko presúva na susedov).
Takže áno, ak Nemecko používa susedov ako tlmič vlastných prebytkov a zároveň ako záložný zdroj pri nedostatku, slovo parazitovanie je úplne na mieste. Technicky povedané: externalizuje volatilitu, rezervnú potrebu, náklady aj časť emisií do širšieho európskeho systému.
Prepojená sústava mala byť poistka a vzájomná výpomoc. Nie nemecký energetický airbag.
Tento článok je už pomerne korektný: batérie nie sú zadarmo, sieť nie je nafukovacia a 10-tisíc žiadostí o pripojenie neznamená 10-tisíc reálnych projektov.
Chýba mu však hlavná pointa: veľká BESS má najväčší zmysel vtedy, keď rieši konkrétny problém konkrétneho zdroja alebo uzla siete. Integrovaná pri veľkých FVE vie veľmi dobre „žehliť“ poludňajší peak a presúvať časť výroby do večera. Pri VTE vie pomôcť s rampami a prechodmi. Ale samostatná batéria hodená niekam do siete len preto, že developer získal bod pripojenia, nie je automaticky stabilizačný prvok.
Naopak, ak veľa batérií reaguje na rovnaký cenový signál, môžu sa z nich stať ďalší veľkí odberatelia v nevhodnom čase a ďalší problém pre sieť.
A tých 10-tisíc žiadostí? Veľká časť bude klasická developerská lotéria: rezervuj si výkon, skús viac lokalít, počkaj, či niekto vybuduje pripojenie, a uvidíš, či sa ekonomika trafí. Niečo podobné sme už videli pri iných OZE projektoch.
Batérie sú užitočné. Ale len vtedy, keď sú systémovo riadené. Inak je to ďalšia vrstva toho istého problému: najprv sa vytvorí volatilita a potom sa trhovo naháňame za tým, kto na jej hasení zarobí ako prvý.
Úložiště zadarmo má asi jen pan Veselý. Navíc by mě skoro sežral, když jsem už před drahným časem upozorňoval:
Takže určitě by bylo vhodné využít energetickou přípojku a přímo na místech FVE instalací budovat bateriová úložiště a tak vytvářet alespoň kvazistabilní zdroje. Je přeci pitomost valit z druhého konce republiky energii z úložiště do místa, kde právě přestalo svítit a vypadl velký výkon FVE! Logika velí: úložiště přímo kombinovat s nestabilním OZE zdrojem. Upravit pravidla, aby vedla k takovému postupu a aby se tím omezovaly další nutné náklady, snad dává smysl nebo ne?
Mít kdekoliv FVE a mít z nich „levnou“ elektřinu a pak mít kdekoliv byznysové úložiště pro spotový byznys, nutně může vést k situaci, že všichni budeme platit přenosové ztráty navíc a ještě platit nutné další masívnější posilování tras.
Obří skladiště elektřiny v Břeclavi: Největší baterie v Česku už je v provozu
Bateriové úložiště v Břeclavi o výkonu 12 MW a kapacitě 31 MWh je prvním ze sedmi projektů, které letos postupně uvádíme do provozu. …. přiblížila ředitelka divize Energy MND Jana Hamršmídová. Cena? Skoro čtvrt miliardy.
Zdá se tedy, že learning curve pana Vaněčka „zlevnila“ úložiště na cenu 8,1mil Kč/ MWh. Nebo kdyby ta celková cena byla jen 200 miliónů, tak by výše uvedené úložiště mělo měrnou cenu 6,5 mil Kč/MWh. Tak, jak dosud bylo obvyklé.
Kolik by stála úložiště pro celou síť Česka s dobou zálohy na 12 letních hodin, tedy s 20GWh, si určitě vynásobí každý sám.







