Sněmovna podpořila návrh na rychlejší výstavbu paroplynových elektráren
Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila poslanecký návrh novely energetického zákona a zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, který má přispět k rychlejší výstavbě paroplynových elektráren. Tyto zdroje by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí. Návrh, přezdívaný lex plyn, by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let.
Návrh ve Sněmovně předložil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) ve spolupráci s dalšími koaličními poslanci. Zákon podle něj má zajistit dostatek zdrojů elektřiny, jejichž výkon lze snadno regulovat a které mohou vyrovnávat výkyvy v produkci obnovitelných zdrojů energie.
„V každém případě: tento zákon je nezbytné přijmout pro zachování energetické bezpečnosti ČR,“ řekl zpravodaj a poslanec opozičního hnutí ANO Roman Kubíček.
Uvedl, že zákon ochrání občany před energetickou nedostatečností. Zdůraznil ale, že nejde o zákon o zlevnění elektřiny, ale poukazoval na to, že je nutné zajistit dostatek elektřiny pro topení, svícení či vaření, a to hlavně v období přechodů a špiček, kdy obnovitelné zdroje nestačí. „My nebudeme tento zákon nikterak obstruovat,“ podotkl. „Jsme pro tuto novelu,“ přidal se poslanec SPD Marcel Dlask a dodal, že zákon má posílit energetickou bezpečnost.
Vláda návrh svého člena Vlčka podpořila. Doporučila v něm však během projednávání vyřešit rozpory se stavebním zákonem, správním řádem i vazbu na mezinárodní závazky týkající se ochrany životního prostředí. Podle vlády je také nutné vyjasnit, zda je navrhovaná právní úprava v souladu s právem EU.
Plynové zdroje mají podle předkladatelů hrát klíčovou roli hlavně jako záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů. „Navrhovaná právní úprava energetického zákona reaguje na situaci na energetickém trhu, která vyžaduje přijmout opatření zajišťující energetickou bezpečnost ČR. Opatření by měla zahrnovat zajištění stability a spolehlivé dodávky energie pro spotřebitele a podniky,“ píšou poslanci v čele s ministrem ke zdůvodnění svého návrhu.
Navrhují například, aby Energetický regulační úřad mohl v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu uložit držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec licence. Vysvětlují to tím, že vzhledem k vysokému podílu uhelných zdrojů na výrobě elektřiny existuje riziko, že neřízené odstavení uhelných zdrojů by mohlo ohrozit spolehlivost dodávek elektřiny a snížit energetickou bezpečnost. Výrobce elektřiny, na kterého tato povinnost dopadne, bude mít právo na úhradu ztráty nebo přiměřeného zisku.
Investor do plynové elektrárny bude také muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.
Předlohu nyní posoudí sněmovní hospodářský výbor. Poslanci mu zkrátili lhůtu pro projednání na polovinu ze 60 na 30 dnů.
Mohlo by vás zajímat:
Minimálně v energetice má u mne současná vláda (oproti těm minulým) +.
Konečně se pohnulo dopředu mnoho věcí: Nové velké reaktory i SMR, po dlouhé době i nová VE, teď PPE a i v legislativě sice se zpožděním, ale také hodně.
Třeba legislativu ke sdílení (sice zpožděnou) hodnotí i OZE profesní organizace za jednu z nejlepších v Evropě. Akumulace je také ve fázi schvalování.
Po promrhané dekádě už bylo potřeba ty zahnívající vody (či spíše toxickým sviňstvem zapáchající větry) v české energetice rozhýbat, alespoň legislativně. Škoda jen, že se už nestihnou všechny změny. A silně pochybuju o tom, že dle preferencí předpokládaná nová garnitura v čele se "superodborníkem" na všechno s něčím v energetice hýbne. Ostatně, předchozí ztracená dekáda napovídá jak to bude. Ani tím vítězem tendru na postavení JE bych už si nebyl tak moc jistý.
Přidat bychom měli hlavně v OZ hlavně z větru a akumulaci, aby těch PPE bylo pro vykrytí nedostatku potřeba tak akorát. Velké jádro při rozvoji SMR v naší režii, když se tomu nebudou úmyslně házet klacky pod nohy může být méně výhodné hlavně ekonomicky s delší dobou výstavby a následným uvedením do provozu. V tomto energetickém odvětví lze navíc počítat s novími překvapivími řešeními, které můžou scénářem dosti zamávat.
To známe. Na nové zázračné technologie a OZE bez dotací už čekáme nejméně 25 let. A po stejnou dobu nám tvrdí, jak jsou ty nové JE a reaktory drahé a prodělečné, když budeme už brzo mít dost levné a čisté elektřiny z OZE.
Mezi tím za peníze, co jsme dali za OZE už jsme mohli mít novou JE s násobně vyšší výrobou elektřiny.
Ještě mám v paměti asi tak 15 lety oslavný článek s velkým nadpisem FVE dosáhly cenové parity. Až po důkladném přečtení celého dlouhého článku o levné FV elektřině vyšlo najevo, že cena FVE se za jasného poledne už nákladově vyrovná ceně elektřiny z benzínového generátoru, když se započtou i náklady za několikeré zakoupení nového generátoru za 20 let.
Proč by měly být SMR ekonomicky výhodnější než klasické reaktory a bloky na nich založené?
Množstevní sleva, umístění v blízkosti spotřeby při snadnějším využití odpadniho tepla s nižší nákladovostí, snadnější ochrana při uchování jaderné části např. i v podzemí, kratší doba výstavby související s dřívější návratnosti vložených investic, snadnější regulovatelnost ve spojení s OZ. S budoucím vývojem přijít na zpracování současného jaderného odpadu, když ne na výrobu elektřiny tak na produkci tepla.
A teď proč ne: je mnohem levnější vyrobit i udržovat jeden GW turbogenerátor než deset 100 MW, to samé platí i pro ostatní komponenty jaderné elektrárny (i s "množstevní slevou"). Řada nákladů jako třeba projektování, povolovací proces atd. je fixních bez ohledu na velikost elektrárny, jen se rozpočítají do menšího množství vyrobené elektřiny. "Uchování jaderné části např. i v podzemí" je samozřejmě dražší a nikoliv levnější. Velké reaktory mají už fázi drahých prototypů za sebou, SMR teprve před sebou. "Regulovatelnost" může být stejně dobrá u menších jako u větších reaktorů, nezávisí na velikosti. Z "jaderného odpadu" se vyrábět teplo natož elektřina smysluplně nedají, a pokud jste nemyslel jaderný odpad ale použité palivo, to jde opět ve velkých i v malých, ale levnější to není.
A víte že jsou elektrárny, které nepotřebují ani udržovat, ba ani instalovat turbogenerátor?
Už si zase vymýšlíte, Vaněčku, každá elektrárna potřebuje udržovat a jestli nepotřebuje turbogenerátor, potřebuje zase něco jiného, třeba střídač.
S tím rozšiřováním umístění JE (i SMR) bych byl opatrný. Každou takovou oblast dle mne musí hlídat zásahovka.
Proč by měly být SMR ekonomicky výhodnější než klasické reaktory a bloky na nich založené?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se