Úzká místa v německé přenosové soustavě omezují přeshraniční obchodování, tvrdí belgický regulátor CREG

Úzká místa v německé přenosové soustavě zabraňující přenosu elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách umístěných na severu Německa na jih země omezují podle belgického regulátora CREG přeshraniční obchodování s elektřinou v regionu střední a západní Evropy (CWE). Podle ředitele CREG Andrease Tireze je možným řešením tohoto problému „technické rozdělení“ jednotné obchodní zóny uvnitř Německa. 

Rozdělení společné obchodní zóny Rakouska a Německa na trhu s elektrickou energií, které je plánováno na říjen letošního roku, nemusí být pro Německo posledním dělením.

Podle ředitele belgického energetického regulátora CREG Andrease Tireze čelí propojený denní trh s elektřinou v regionu CWE řadě problémů, způsobených zejména německou jednotnou obchodní zónou.

Neplánované kruhové toky z německých větrných parků umístěných na severu Německa mají totiž prioritní přístup do sítě, čímž omezují obchodní dostupnost německých exportních linek a zvyšují ceny elektřiny v okolních zemích.

„Od spuštění flow-based market couplingu vznikají na belgickém denním trhu s elektřinou v období vysokých kruhových toků cenové špičky nad 100 €/MWh, což zdražuje elektřinu pro belgické spotřebitele,“ uvedl podle zahraničního serveru Platts CREG.

Tirez dodal, že nedostatečně rozvinutá přenosová soustava v Německu zároveň brání vyššímu začlenění výroby z obnovitelných zdrojů.

„Naše analýza situace na propojených trzích ve střední a západní Evropě ze dne 1. května 2017 ukazuje, že i přes přebytek obnovitelné energie v Německu a vysokému rozdílu cen v Belgii, Francii a Nizozemsku nebylo Německo schopno exportovat více než 2 000 MW do ostatních zemí regionu CWE,“ uvedl Tirez.

Podle Platts má přitom Německo v rámci flow-based market couplingu 6 až 7 GW obchodovatelné kapacity exportních linek.

„Technické rozdělení“ jako řešení?

Přestože je úplné rozdělení jednotné obchodní zóny uvnitř Německa podle Tireze nepravděpodobné, nabízí se možné řešení v podobě „technického rozdělení“ obchodní zóny podobně jako je tomu v Itálii, kde je jedna obchodní zóny určena pro spotřebitele a výrobci mají několik vlastních obchodních zón.

CREG dodal, že pokud nebude Německá jendotná obchodní zóna rozdělena, bude stále častěji třeba využívat tzv. redispečink.

V rámci redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle merit order dodat, zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

CREG však pochybuje, že by redispečink byl dostatečným řešením problémů, kterým čelí propojený denní trh s elektrickou energií v CWE regionu.

„Kromě toho, velké a časté redispečinky mohou vést k neefektivitě, diskriminaci a neférové konkurenci,“ uvedl CREG.

V roce 2017 zaplatil pouze TenneT, jakožto provozovatel přenosové soustavy na největším území Německa, za redispečink a další stabilizační opatření rekordní jednu miliardu euro.