OZE letos poprvé vyrobily více elektřiny než uhelné zdroje. Tahounem je Čína

V první polovině roku 2025 dále rostla globální poptávka po elektřině, expanze obnovitelných zdrojů však nárůst převážila. Zdaleka největší podíl na ní měla solární energie. Z hlediska emisí skleníkových plynů Čína a Indie jejich množství snížily, zatímco západní ekonomiky zaznamenaly nárůst.

V první polovině roku 2025 vzrostla celosvětová poptávka po elektřině oproti prvnímu pololetí předchozího roku o 369 TWh, tedy o 2,6 %. Vyplývá to z reportu organizace Ember, která čerpá data z 88 zemí pokrývajících 93 % veškeré poptávky. Mezinárodní energetická agentura (IEA) připisuje tuto skutečnost zejména rostoucímu využívání elektřiny v odvětvích průmyslové výroby, zvýšené poptávce po klimatizaci, zrychlující se elektrifikaci vedené dopravním sektorem a rapidní expanzi datových center.

Podle autorů dokumentu s názvem Global Electricity Mid-Year Insights 2025 byl nárůst ovšem více než kompenzován zvýšením výroby solární a větrné energie. Poprvé v historii letos předstihly obnovitelné zdroje uhlí v množství vyrobené elektřiny. Zatímco podíl obnovitelných zdrojů se zvýšil z 32,7 % na 34,3 %, podíl uhlí klesl z 34,2 % na 33,1 %. Tahounem je zejména solární energie, která je zodpovědná za 83 % tohoto nárůstu. Ta zaznamenala meziročně přírůstek 31 %, větrná energie pak 7,7 %.  Výroba elektřiny z vodních zdrojů poklesla o 2 %. Pokles zaznamenala taktéž biomasa a bioplyn, celkem o 1 %. Mírný nárůst o 2,5 % zaznamenaly naopak jaderné zdroje, o 4,7 % pak ostatní nízkoemisní zdroje.

Kdo stojí za solárním boomem

Největší zásluhy na celosvětovém růstu výroby elektřiny ze solárních elektráren měla Čína s podílem 55 %. V prvních šesti měsících tohoto roku Čína přidala více solární a větrné energie než zbytek světa dohromady. Na druhou stranu ale také ve zmiňovaném období uvedla do provozu 21 GW nových uhelných elektráren. To je nejvíce od roku 2016.

Mezi dvacítkou největších solárních producentů na světě během prvních šesti měsíců tohoto roku hned sedm zemí vyrobilo alespoň pětinu své elektřiny ze solární energie. Jedná se o Maďarsko, Řecko, Nizozemsko, Pákistán, Španělsko, Austrálii a Německo. Přitom v Německu stejně jako v Číně zaznamenaly nárůst i černouhelné zdroje. Ve srovnání s prvním pololetím minulého roku dodaly do tamní soustavy o více než pětinu větší objem elektřiny.

Podle prognóz agentury IEA by měla solární energie do roku 2027 pokrýt přibližně polovinu očekávaného přírůstku globální poptávky po elektřině.

„Solární energie se stala motorem globální energetické transformace. V kombinaci s akumulátory se stane nezastavitelnou silou. Jako největší a nejrychleji rostoucí zdroj elektřiny je klíčová pro uspokojení neustále rostoucí světové poptávky. Uprostřed šumu je nezbytné soustředit se na skutečné signály. Teplejší počasí vedlo k nárůstu výroby z fosilních paliv v roce 2024, ale je velmi nepravděpodobné, že by se podobný skok opakoval v roce 2025,“ prohlásil Phil MacDonald, někdejší výkonný ředitel společnosti Ember.

Čína a Indie snižují emise, západní ekonomiky hlásí nárůst

Report organizace Ember se věnuje také monitoringu emisí skleníkových plynů. V první polovině roku 2025 došlo k jejich mírnému poklesu. V celosvětovém měřítku se jedná o 12 MtCO₂. Snížení díky růstu výroby z nízkoemisních zdrojů zaznamenaly Čína (-46 MtCO₂) a Indie (-24 MtCO₂). Naopak emise stouply ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku v Evropské unii (+13 MtCO₂) a Spojených státech amerických (+33 MtCO₂). Na tyto čtyři ekonomiky připadaly v daném období téměř dvě třetiny světové spotřeby elektřiny a zároveň bezmála dvě třetiny všech emisí CO₂.

V EU navzdory výraznému solárnímu boomu stagnovala výroba z větrné a vodní energie a biomasy. Poptávka proto musela být kompenzována vyšší výrobou z plynu a uhlí. V USA rostly nízkoemisní zdroje pomaleji než poptávka po elektřině, což vedlo k vyšší výrobě z uhlí. Podpora nové administrativy přitom nadále upevňuje roli uhlí v rámci energetického mixu.