Domů
Elektřina
Výroba malých vodních elektráren v ČR loni meziročně vzrostla
Vodní elektrárna Lipno
Vodní elektrárna Lipno. Zdroj: cez.cz

Výroba malých vodních elektráren v ČR loni meziročně vzrostla

Elektřina
22 komentářů
15. únor 2021, 14:15
ČTK

Výroba malých vodních elektráren v Česku loni meziročně vzrostla. Mluvčí ČEZ Martin Schreier dnes ČTK sdělil, že malé vodní elektrárny společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje loni v ČR vyrobily více než 229 gigawatthodin (GWh) elektřiny, meziročně o 16 procent více a nejvíce za posledních šest let. Svou produkcí by podle něj pokryly roční spotřebu více než 65.000 domácností. Meziroční růst výroby potvrzuje i Cech provozovatelů malých vodních elektráren.

„V posledních dvou letech těžíme z relativně stabilních podmínek pro výrobu elektřiny na průtočných malých vodních elektrárnách. Za dobrými výsledky ale stojí i jejich pokračující modernizace a zvyšování efektivity. V posledních letech se uskutečnily generální opravy například na vodních elektrárnách v Brně nebo Hradci Králové,“ uvedl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Jan Kalina.

Z malých elektráren ČEZ využívajících energii vody dominovala loni šumavská Vydra, která dodala do sítě 29,2 GWh energie a pokryla tak pomyslnou spotřebu 8500 západočeských domácností. Následovala malá vodní elektrárna Práčov, která leží na Chrudimce pod vodním dílem Křižanovice, s 16,1 GWh a elektrárna Spytihněv na řece Moravě s 12,7 GWh dodané energie. ČEZ má na trhu malých vodních elektráren v Česku zhruba pětinový podíl.

Meziroční nárůst výroby ČTK potvrdil předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval. „Není to úplné pravidlo, například v oblasti srážkového stínu Krušných hor byly odtoky spíše podprůměrné, ale na většině území ČR byla situace výjimečně dobrá,“ uvedl.

Dodal osobní zkušenost z malé vodní elektrárny v Jeseníkách, kterou provozuje. „Výroba na naší elektrárně byla proti dlouhodobému průměru dokonce v poměru 1,6 GWh v roce 2020 versus jedna GWh v dlouhodobém průměru. Vše bylo dáno deštivým létem a podzimem. Zima byla velmi slabá – byly velmi slabé zásoby vody ve sněhu ze sezony 2019/2020. To jsme dohnali vlastně až v srpnu. Protože však v Jeseníkách deštivé počasí pokračovalo celý podzim až do konce roku dopadlo vše tak, jak dopadlo,“ řekl Zachoval.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zatím údaje o výrobě elektřiny za celý rok 2020 nezveřejnil. V předloňském roce činila celková výroba elektřiny v Česku 86.988 GWh. Vodní zdroje přispěly asi 2000 GWh, tedy zhruba 2,3 procenta, z toho výroba malých vodních zdrojů do deseti megawattů tvořila zhruba polovinu. Cech malých vodních elektráren na svém webu uvádí, že je v něm zaregistrováno 275 malých vodních elektráren o celkovém výkonu 75 megawattů a roční produkci 310 GWh.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
pr
15. únor 2021, 15:51

Hurá,

již i ČEZ si zkusil, že MVE je možno provozovat pro zisk z nich. Že jejich provoz za účelem dokázat obecenstvu že "nic nevyrobí" se akcionářům věčně líbit nebude ;-)

Petr
15. únor 2021, 17:54

Spíš bylo teď konečně dost vody, v jiné roky je zásadní rozdíl mezi ČEZem, který tam dodržuje všechna pravidla, a malými soukromníčky, kteří je hromadně porušují, a bez častých kontrol a pokut způsobují problémy.

Modernizace říčních vodních elektráren na přečerpávací je to správné řešení, bohužel i tyto stavby dnešní zákony a zelení aktivisté podobně jako jiné velké stavby desetiletí zdržují či rovnou blokují.

Carlos
15. únor 2021, 22:39

Říčních elektráren na přečerpávací... prosím projděte si koncepce elektráren, ne, z klasické průtočné elektrárny s jezem fakt přečerpávačku neuděláte kdybyste se na hlavu stavěl a rajtoval při tom na koze. To můžete tak maximálně ze Střekova a to už je přehrada.

Petr
16. únor 2021, 07:51

Jasně že myslím staré s přehradou, kde už je čas na rekonstrukce po 30-60 letech.

pr
16. únor 2021, 16:47

Máte nějaký důkaz o svých výrocích týkajících se čezu v dobrém a soukromníků v dehonestujícím stylu?

Nevěřím např., že kontroly u ČEZu nedělá stejný stát, který je jeho většinovým vlastníkem.

A to že kontroly nečiní u soukromníků jak naznačujete můžete oznámit orgánům činným v trestním řízení.

Do té doby jste škodlivým mluvkou.

Miloslav Černý
16. únor 2021, 12:15

Při instalaci nových typů levnějších turbín pro větší účinnost pro menší spády od 1 m na již zbudovaných jezech se dá získat spousty 100 MW. A mi děláme jako by jsme o tom nevěděli. Nechtěl bych vidět tu celkovou sumu, která nám svou přezíravostí klidně odtéká a mi se tady utápíme raději ve sporech o dostavbě JEDU. Hold když se dva perou, třetí (vyšší moc) se směje.

Carlos
16. únor 2021, 19:13

Počítejte ztrátu tak 5.5GWh/MW. Pro zahraniční obchod je to asi 250 milionů za plyn. Na škody na ŽP asi 570 milionů a v hodnotě proudu asi 1.1 miliardy. Za rok. Další problém je rychlí odtok, vysoké špičky a nízké průtoky v jinou dobu. A to přestože by se daly kolem většiny větších řek vymezit území pro rozliv. Místo třeba 400 vteřinových kubíků by pak bylo 250 po delší dobu, což už může jít efektivněji zpracovat. Nebo se navrhují hydrorekultivace ale tak nešťastně že ta jezera nemohou zasahovat do režimu povodní, respektive jen omezeně a nemohou zároveň vodu do řek zpětně dodávat pokud hladiny klesá. Což je poměrně velká škoda.

Vinkler
15. únor 2021, 16:13

Je třeba si uvědomit již před stavbou negativní dopady na celý daný ekosystém.

V prvé řadě se jedná o stavbu, jejíž provoz vždy ovlivní a to dosti negativně hydromorfologické charakteristiky vodního toku a následně vodní biotu a též dojde k fyzikálně chemickým změnám.

MVE negativně ovlivní rybí osádku daného toku, neboť dojde k vytvoření migračních bariér, dojde k fragmentaci toku, což může způsobit nekontinuální rybí populace, dojde ke změně průtokových režimů v dané lokalitě, což vede ke změnám teplot, zarůstání, sedimentaci jílovitých částí, ale i ke zvýšené predaci ryb rybožravým ptactvem. Dochází ke snižování potravní základny a to vlivem rozkolísanosti průtoků a celkové zhoršení kvality vod, neboť v mnoha případech se zvyšuje kvantita organické hmoty v podjezí, což může vést až ke zvýšenému úhynu ryb.

Konkrétně:

https://www.crshradec.cz/2021/02/13/prehled-vyznamnych-havarii-a-skod-spojenych-s-uhynem-ryb-za-rok-2020-ve-vcus-crs-z-s/

energetik
15. únor 2021, 18:04

Souhlas. Začal bych u vodní nádrže Dalešice, zrušit a zbourat. Nemají tam ani rybí výtah.

Kozák
15. únor 2021, 18:42

Sohlasím, zbourat Dalešice. Zároveň by se tím vyřešil problém s jadernou energetikou na Moravě.

Carlos
16. únor 2021, 00:00

No hlavně že se u každé MVE dnes musí stavět rybí přechod i když překážka na toku je klidně třicet, padesát, nebo i sto let.

Co se týče úhynu, pokud tam někde vznikne uzavřená tůň, tak je to blbost návrhu daného jezu. Nehledě na to elektrárna podle stylu tam stojí dost dlouho, bůh ví jakou má regulaci a za celou dobu si v tom splavu povodí ani nikdo jiný nenechal postavit rybochod, který by i při zaklesnutí vody pod korunu jezu, vodu převáděl.

Většina MVE může rozkolísat průtok v řádu centimetrů, ne více, protože by se připravily o spád. Jediný kdo s tím může pohnout jsou elektrárny na přehradách, to si ale jděte stěžovat na manipulační řád povodí, ne na MVE, ty semelou to co zrovna teče. MVE nejsou tolik odlišné od mlýnů, koncept je stejný, místa jsou stejné většinou. Jez tam většinou stál už když Franz Josef tahal kačera. Ten tok už v momentě stavby většinou rozdělený je, stejně jako stovky let před tím. Z ničeho nic má být ten jez a rozdělení problém? Nenastala spíš nějaká jiná nová situace která z toho ten problém dělá? Nevím, třeba změna vodního režimu krajiny?

Co se dá řešit co za jakých stavů má přes daný stupeň mít možnost migrovat, jak to udělat, dalo by se řešit jak upravit třeba Střekov, nebo Nové Mlýny aby byli prostupné pro ryby, i poměrně velké, eventuálně malé lodě. Jak tím zlepšit, nebo alespoň nezhoršit převádění povodní.Dá se to, jenom je prostě otázka, zda do toho někdo půjde.

Carlos
16. únor 2021, 00:00

No hlavně že se u každé MVE dnes musí stavět rybí přechod i když překážka na toku je klidně třicet, padesát, nebo i sto let.

Co se týče úhynu, pokud tam někde vznikne uzavřená tůň, tak je to blbost návrhu daného jezu. Nehledě na to elektrárna podle stylu tam stojí dost dlouho, bůh ví jakou má regulaci a za celou dobu si v tom splavu povodí ani nikdo jiný nenechal postavit rybochod, který by i při zaklesnutí vody pod korunu jezu, vodu převáděl.

Většina MVE může rozkolísat průtok v řádu centimetrů, ne více, protože by se připravily o spád. Jediný kdo s tím může pohnout jsou elektrárny na přehradách, to si ale jděte stěžovat na manipulační řád povodí, ne na MVE, ty semelou to co zrovna teče. MVE nejsou tolik odlišné od mlýnů, koncept je stejný, místa jsou stejné většinou. Jez tam většinou stál už když Franz Josef tahal kačera. Ten tok už v momentě stavby většinou rozdělený je, stejně jako stovky let před tím. Z ničeho nic má být ten jez a rozdělení problém? Nenastala spíš nějaká jiná nová situace která z toho ten problém dělá? Nevím, třeba změna vodního režimu krajiny?

Co se dá řešit co za jakých stavů má přes daný stupeň mít možnost migrovat, jak to udělat, dalo by se řešit jak upravit třeba Střekov, nebo Nové Mlýny aby byli prostupné pro ryby, i poměrně velké, eventuálně malé lodě. Jak tím zlepšit, nebo alespoň nezhoršit převádění povodní.Dá se to, jenom je prostě otázka, zda do toho někdo půjde.

Vinkler
16. únor 2021, 07:32

Mám osobní zkušenost s jezem v Cvrčovicích. Jez tam stojí dlouho. Napájí rybníky v Pohořelicích, jez je vysoký, ale rybníky se napouštěly mimo léto a vody přepadala. No ale dostali tam povolení k MVE. Drobné úpravy:

Jez navýšili o 10-15 cm. Nic moc. Vybagrovali kolem břehu odpadní kanál od MVE. Tím vznikla pod jezem laguna bez průtoku. Hnije. Nedá se tam koupat, ani lovit ryby. A byla to výborná tůň, kde se třely ryby, byli mníci.... Majitel MVE drobnou dostal všechnu vodu na turbínu s vyšším spádem. Ono i 25 cm něco hodí.

Petr
16. únor 2021, 08:01

Tím že navýšil provozovatel spád o 12cm na jezu to vám vadí. proč? závist? Zapomněl jste se zmínit,že mlýnským náhonem, co krmí rybníky kolem Pohořelic, je odebíráno z Jihlavy 365 dní v roce nějaká část vody,at je sucho nebo ne. Jinač souhlas,ten odpadní kanál, co pod jezem vznikl tam být nemusel.

Vinkler
16. únor 2021, 08:58

Ano rybníky odebírají, ale nikdy to nebylo 100%. Navíc, já nepsal, že mi vadí 12 cm, co kecáte. Vadí mi, že přes jez a do podjezí nejméně 1/2 roku nic neteče. Každý cm a každý litr je dobrý. Že zničil podjezí a cca 200m řeky, řeka není jeho, tak co.

Kozák
16. únor 2021, 09:55

A co ty dva kubíky, které z řeky vezmou Dukovany? Proč to nikomu nevadí a všichni obviňují jen MVE.

Vinkler
16. únor 2021, 11:25

A nemáš MVE?

2 kubíky při zachování průtoku není moc. Na to je tam celá velká přehrada, co v zimě nachytá vodu pro Dukovany a v létě udržuje minimální průtok v řece. Taky je v říjnu o 10 m níže.

Zato 200m řeky v Cvrčovicích úplně bez vody dělá MVE a to úplně chcíplou. To je EKOLOGIE.

Carlos
16. únor 2021, 18:22

Pane Vinklere,

podívejte se na tu lokalitu ještě jednou, ten odtokový kanál pravděpodobně zformovala sama voda při nějaké povodni.

Jinak ten jez je pitomě navržený a byl vždy a už dávno se na něj měl přidat rybochod, nebo měl být upraven pro zachování opravdu minimálního (třeba 50l/s) Víc snad nemá cenu ani stanovovat přes jez, voda se vrací velmi blízko pod ním.

Petr
16. únor 2021, 07:32

Tak fungují mve u těch prozíravějších provozovatelů co nehledí jen na zisk.

https://www.youtube.com/watch?v=5XrdMtgvPGg&t=1060s

Vinkler
17. únor 2021, 10:09

Pane Carlosi, žádná povodeň ale bagr. To vím jistě.

Jez je pitomý, ale jaksi sloužil dokud MVE nesebrala VŠECHNU vodu. Ani těch vámi doporučených 50l/s nenechá po celé léto, pokud není povodeň.(a já bych viděl minimum aspoň 500l/s)

Carlos
17. únor 2021, 22:26

Pane Vinklere,

vzhledem k tomu že jsem tu měl včera spíš internějet místo internetu, tak jsem se nedíval na ČÚZK a prostor pod jezem je hodně dynamický a byl vždy. Prohrábka tam asi nastala ale jinak je to asi součást přirozeného procesu ukládání naplavenin. V Břeclavi se pod splvem také dynamicky formují písčiny podle nastavení klapek a provozu elektrárny.

Stanovovat nějaký vysoký sanační průtok nebude moc míst smysl, takže těch 50l/s jsem navrhl od stolu pro zachování nějakého přítoku do tůně pod jezem.

ags. cuzk. cz/archiv/openmap. html?typ=lms&idrastru=WMSD24. 2018. POHO30. 00974&extent=-607239. 4137783617,-1182447. 3092132702,-606980. 9349518443,-1182320. 4930390099&link=ext

ags. cuzk. cz/archiv/openmap. html?typ=lms&idrastru=WMSA08. 1957. POHO31. 00768&extent=-607416. 541025988,-1182457. 7721916705,-607022. 0754836969,-1182264. 2375349838&link=ext

Vinkler
18. únor 2021, 07:09

Ale jo, 500 je lepší a 50 je lepší než drátem do oka.

Ale po dlouhé měsíce v létě tam teče 0. A asi pod dojmem tvrzení o dynamice si prohrábli odpad tak, aby si snížili hladinu odpadu o nějaký centimetr, podjezí/nepodjezí. V prvním roce provozu totiž byl odpad sveden přímo paralelně s jezem do jezera. To ještě šlo. Pak nepřekonali lakotu, ryby a koupající se na 200-300 metrech řeky je nezajímali.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se