WindEurope: Až 11 % elektřiny EU mohou vyrábět offshory, potenciál mají Nizozemsko a Francie
Podle organizace WindEurope mohou offshore větrné elektrárny v roce 2030 pokrývat mezi 7-11 % výroby elektrické energie v Evropské unii, což je podle jejich nejnovější analýzy pouze zlomek potenciálu, které elektrárny v evropských přímořských vodách mohou mít. Významný rozvoj je očekáván zejména ve Francii a Nizozemsku.
Po nedávných úspěších offshore větrných elektráren v aukcích pořádaných nejdříve v Nizozemsku a následně v Německu se elektrárny na moři dostávají více do popředí zájmů v energetických odvětvích. Svoji analýzou k tomu přispívá i organizace WindEurope, která vyhodnocuje potenciál větrných elektráren v Evropské unii.
Analýza na počátku zmiňuje celkový teoretický potenciál, který tento způsob výroby elektřiny v EU má. Větrníky na moři by mohly při ceně 65 EUR/MWh (včetně nákladů na připojení) ročně vyrábět mezi 2600 – 6000 TWh elektrické energie, což je pro srovnání 80-180 % celkové spotřeby elektřiny EU.
Celá studie je rozdělena na základní a vysoký scénář. I podle základního scénáře by měl celkový výkon offshore větrných elektráren v EU dosáhnout v roce 2030 64 GW, přičemž analýza počítá s roční přírůstkem ve výši cca 4 GW.
Ve vysokém scénáři se počítá s téměř dvojnásobným růstem výkonu offshore větrných elektráren. V takovém případě by Evropě mohlo dodávat elektřinu až 88 GW offshore větrných elektráren.
Výrazný rozvoj je v dalších letech předpokládán zejména v Nizozemsku, kde by měly offshory přibývat přibližně stejným tempem jako ve Velké Británii, která momentálně patří mezi leadery tohoto oboru. Kromě Nizozemska počítá WindEurope také s rozvojem instalovaného výkonu ve Francii.
Díky tomu by se obě výše zmíněné země mohly dostat společně s Velkou Británií a Německem mezi čtyři evropské země s největším množstvím instalovaného výkonu offshore větrných elektráren.
Klíčová je spolupráce a podpora projektů ze strany států
Aby bylo možné dosáhnout dalšího úspěšného rozvoje, je podle organizace nutné dosáhnout spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, které mají možnost větrné elektrárny budovat. Zejména pak při koordinaci jednotlivých tendrů, na jejichž základě je přidělována podpora pro nové projekty.
Klíčová je také podpora projektů a jejich rozvoje ze strany státu spolu se stanovením ambiciózních cílů, které by měly udržet postupný rozvoj odvětví.
Aktuálně je po celé EU vystavěno 12,6 GW offshore větrných elektráren. Celou analýzu potenciálu Evropské unie je možné najít na webu windeurope.
Zdroj úvodního obrázku: innogy, větrná elektrárna Thornton Bank
Mohlo by vás zajímat:
A teď jak je to doopravdy, když odložíme růžové brýle lobbistů z WindEurope. Další masivní instalace off-shore větrníků v Německu, Nizozemí a Dánsku nedává do roku 2030 žádný smysl, protože do té doby nebudou vybudována vedení směrem na jih a výroba těchto parků by musela být zásadně omezována a tudíž by byla na jednotku využité elektřiny velmi drahá. Podstatně dražší než při výstavbě ve větrně méně příznivých oblastech na souši zato blízko spotřeby.
Otazník je Velká Británie, tam nemám přesné informace, co ještě síť unese. Asi také bude velmi záležet na tom, kde se by se to off-shore stavělo, ale asi to jde možnostem sítě dost přizpůsobit.
Velký otazník je také Francie, ta má určitě ještě dost místa na souši, tak proč stavět na moři, kde je to dražší?
Ale ono se to samozřejmě zafinancuje. Ze společného evropského fondu, kam budou všichni solidárně přispívat a čerpat z něj bude pár vyvolených zemí.
No u Německa ještě záleží na tom jak se podaří udělat podvodní prodrátování do dalších zemí, případně jestli se začnou na severu v masivním měřítku stavět elektrovýtopny, vodíkárny a podobná zařízení, šanci bych jim ale moc nedával.
U Británie bych počítal s tím, že si toho síť ještě nechá dost líbit, je to velká síť a ostrov s mnoha potenciálními místy pro připojení a možností větrníky naskládat velmi pěkně kolem dokola.
Pokud by dosáhli opravdu 65€, je to pěkný krok kupředu, ono to je sice s přípojkou stále 85€/MWh (jestli je přípojka už v tom, tak je to ještě lepší), ale nedávno to ještě vypadalo že by to mělo být v r. 2030 s přípojkou kolem 120€/MWh, ale je tu opravdu ten gigantický problém co s tím výkonem, kam jej dodat. Navíc se do toho začnou míchat FVE a další zdroje, což je... No prostě se nám tu OZE navzájem v momentě kdy skončí dotace tak říkajíc pozabíjí.
Navíc, jak píši jinde, pokud OZE mohou spolu s dalšími pružnějšími způsoby výroby proudu zlikvidovat ostatní způsoby výroby a akumulace elektřiny a to může být problém. Celkem bude zajímavé sledovat jestli se bude dát držet konstantní cena proudu z FVE a VtE při klesajícím koeficientu využití, což může být způsobeno nuceným odstavováním, což ale zase už posune všechny ty křivky takovým způsobem, že OZE vyplní mnohem větší podíl pod plochy pod křivkou spotřeby, takže vlastně nebude představovat finanční problém stavět větrné či solární parky na nepříznivé podmínky, tedy nízkou rychlost větru a zamračeno.
Do roku 2030 se to Německu nemůže podařit ani omylem a ani tam s tím už nikdo nepočítá. Postaví přípojku do Norska, navýší propojení do Nizozemí (což je ovšem k ničemu, pokud by také masivně stavělo off shore), to je ale ve srovnání s plánovaným výkonem pořád kapka v moři. Páteř sever-jih je běh do roku 2040, když to dobře půjde.
Mno, já jsem psal o ceně stavby VtE na moři, ne o vedení. Ještě mne napadá že zkusí udělat přímé vedení do Pobaltských států, ale to nevím jak dopadne, navíc Balt je už skoro nebezpečně zadrátovaný.
Litva, Lotyšsko, Estonsko, pokud se dobře pamatuji, nemají zase tolik větrníků a za každou příležitost jak nebýt závislí na IPS/UPS budou rádi. Několikrát projevily tyto republiky zájem přepojit se na UCTE, stejně jako se k ní postupně přepojuje Ukrajina, severní Afrika a Aisa Minor, ale problém činí tlak Ruska na spojení oblasti Královce s jeho sítí, takže se to řeší jenom DC spojkami a celé pobaltí je tak jako jediná oblast EU synchronní se sítí bývalého SSSR.
V té oblasti jsou s dědictvím sovětského svazu stále problémy, jestli začne v Evropě válka s Ruskem, spíš to bude tam než na Ukrajině. Teď se například chytají na přerozchodování železniční sítě, Rail Baltica je třeba stavěná se standardním rozchodem a občas nějakou splítkou se širokým.
Prostě dělají všechno aby se od Ruska definitivně odstřihli.
Ano, jenže aby měla ta výstavba VtE na moři nějaký smysl, tak i kdyby byla sama o sobě zadarmo, tak musí být právě ta vedení někam ke spotřebiteli, protože ten zatím většinou na moři nebydlí. Na Baltu je už větrníků spousta a další tam přibydou, tam nemá smysl vedení stavět, protože to nic neřeší. Propojíte oblasti s přebytkem výkonu při větru s oblastmi s přebytkem výkonu při větru. To je při vší úctě pitomost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se