ČEZ Distribuce představuje plán investic za 23 miliard na rozvoj sítě do roku 2035

Jakub Malý
Jakub Malý
17. březen 2026, 08:20
25 komentářů
cez-distribuce-predstavuje-plan-investic-za-23-miliard-na-rozvoj-site-do-roku-2035

ČEZ Distribuce zveřejnila návrh desetiletého plánu rozvoje své regionální distribuční soustavy na období 2026–2035. Dokument  systematicky shrnuje plánované investice do vedení, transformoven a modernizace sítě, které mají reagovat na rostoucí poptávku po připojení nových zdrojů, zejména fotovoltaiky, a zároveň na rostoucí spotřebu elektřiny spojenou s elektromobilitou a tepelnými čerpadly. Celkové investice do hlavních síťových projektů mají v první pětiletce přesáhnout 22,9 miliardy korun.

ČEZ Distribuce provozuje největší regionální distribuční soustavu v České republice. Její infrastruktura pokrývá přibližně 66 % rozlohy země a zajišťuje dodávky elektřiny pro více než 3,8 milionu odběrných míst. Celková délka vedení v síti přesahuje 170 000 km, z toho přibližně 10 000 km tvoří vedení velmi vysokého napětí (110 kV).

Distribuční soustava slouží pro připojování spotřebitelů a menších výrobních zdrojů. Ke konci roku 2025 bylo v síti evidováno více než 155 tisíc výrobních zařízení, přičemž naprostou většinu tvoří obnovitelné zdroje energie, a to zejména fotovoltaické elektrárny.

Z pohledu plánování sítě je klíčové také očekávané zatížení. Distribuční společnost předpokládá, že maximální zatížení soustavy může do roku 2035 vzrůst přibližně na 6,2–6,48 GW, což představuje postupný nárůst oproti současným hodnotám.

Plán rozvoje obsahuje desítky konkrétních projektů výstavby a rekonstrukce vedení na hladině 110 kV, která představuje páteř regionální distribuční infrastruktury. Samotný plán lze připomínkovat do 6. 4. 2026.

Mezi významné plánované projekty patří například:

  • zdvojení vedení Drmoul – Tachov (2027–2028),
  • nové vedení Nový Bydžov – Staré Místo (2027–2028),
  • nové vedení Horní Heřmanice – Králíky (2027–2029),
  • propojení vedení Česká Lípa – Varnsdorf (2027–2030),
  • nové vedení Moravský Beroun – Šternberk (2027–2030).

Významnou část investic představuje rozšiřování rozvoden a transformoven, které zajišťují transformaci mezi jednotlivými napěťovými hladinami. Mezi nové nebo rozšiřované uzly patří například:

  • nová transformovna Cheb (Dvory),
  • nová transformovna Úžín u Ústí nad Labem,
  • nové transformovny Dobřichovice, Kosmonosy a Klecany ve Středočeském kraji,
  • nové rozvodny Komořany a Tachlovice,

Kapacitní limity v některých regionech

Z pohledu připojování nových zdrojů nebo velkých odběrů jsou zajímavé údaje o volné transformační kapacitě jednotlivých uzlů. Informace o volné kapacitě pro jednotlivé zdroje se dají dohledat na stránkách ČEZ. 

Například ve Středočeském kraji již několik transformoven nemá žádnou rezervní kapacitu – konkrétně Český Brod, Kutná Hora, Nymburk, Slaný, Strančice, Třeboradice a Vrané. Podobná situace je i v dalších regionech – například ve Východních Čechách mají nulovou kapacitu uzly Náchod, Nový Bydžov, Pardubice sever nebo Ústí nad Orlicí, zatímco v Moravskoslezském regionu se kapacitní limit objevuje například v Dolním Benešově, Kojetíně nebo Studénce.

Omezení připojení se podle plánu nejvíce koncentrují v severní části Středočeského kraje, kde by se situace měla zlepšit až po realizaci posilujících projektů mezi lety 2028 až 2032. Další miliardy budou směřovat do technologických projektů, například do zavádění inteligentního měření nebo digitalizace trafostanic.

Plán se věnuje také využití flexibility, tedy řízené změně odběru nebo dodávky elektřiny podle aktuálních potřeb sítě. Potenciálními poskytovateli mohou být odběratelé schopní posouvat svou spotřebu, výrobní zdroje nebo zařízení pro ukládání energie, například baterie, tepelná čerpadla či řízené dobíjení elektromobilů.

ČEZ Distribuce zároveň uvádí, že určitá forma odezvy poptávky již existuje prostřednictvím dvoutarifních sazeb na hladině nízkého napětí. Flexibilita však zatím není v distribuční síti využívána jako standardní nástroj řízení přetížení a její potřeba proto není v plánu kvantifikována. Dokument navíc pracuje se stávajícím tarifním rámcem a nepočítá s možnou změnou tarifní struktury.

Jakub Malý

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (25)

Jarda17. březen 2026, 09:11

"Dokument navíc pracuje se stávajícím tarifním rámcem a nepočítá s možnou změnou tarifní struktury."

Takže buď jsou plány na deset let nepřesné nebo se žádná tarifní změna nechystá.

Nevím, co je horší.

Bob17. březen 2026, 09:29

ČEZ distribuce nemůže předjímat rozhodnutí ERÚ a ani tam není jasno, jak bude nová distribuční soustava vypadat. Respektive zatím je jen návrh ke konzultaci pro OM na VN a VVN.

Jarda17. březen 2026, 09:45

"a ani tam není jasno, jak bude nová distribuční soustava vypadat"

No tak hlavně, že mají plány na deset let.

Bob17. březen 2026, 13:26

A víte, že stavební povolení na vedení VVN, VN a rozvodny se schvaluje cca 5-10 let?

Jarda17. březen 2026, 14:12

Ano, vím.

Bob17. březen 2026, 23:10

Tak Vám musí být jasné, že distributoři musí plánovat své investiční akce nejméně na 10 let dopředu, přestože ještě nevědí, jaká bude nová tarifní struktura distribuce.

Jarda18. březen 2026, 06:27

"Flexibilita však zatím není v distribuční síti využívána jako standardní nástroj řízení přetížení a její potřeba proto není v plánu kvantifikována.

Dokument navíc pracuje se stávajícím tarifním rámcem a nepočítá s možnou změnou tarifní struktury."

-

Mně z těchto informací je hlavně jasné, že v následujících 10 letech s investicemi v této oblasti vůbec nepočítají.

Což mi přijde neuvěřitelné.

Bob18. březen 2026, 09:40

Pro flexibilitu na straně spotřeby není z hardware potřeba nic jiného, než masová instalace chytrých elměrů a příslušenství a to musejí udělat stejně ze zákona. Takže s tím počítají.

Bohužel to záleží také na legislativě (tarifní struktuře) a to nevědí.

Nicméně tu přípravu, co se jich týká plánovat můžou a vzhledem k délce schvalovacích procesů a to i co se týká NN musejí nejméně na 10 let dopředu.

Co se týká přípravy distribuční sítě na zvyšování instalovaného výkonu decentrálních OZE (FVE), tam je také jasno. Povinná instalace FVE na nové budovy i rekonstrukce je též dávno schválena i s termíny.

Takže s většinou vlivů na investice počítají. Vliv nové tarifní struktury je omezený.

Jarda18. březen 2026, 10:04

To je super, že k flexibilitě potřebujeme jen nové elektroměry a legislativu, že je to již zahrnuto v těchto plánech investic a nebudou potřeba další peníze.

Jak můžete tvrdit, že "Vliv nové tarifní struktury je omezený", když netušíte, jaké ty tarify budou nebo máte nějaké inside info?

Bob18. březen 2026, 14:01

Na to Vám odpovím takto: Částečný přesun spotřeby v čase (což by mohla způsobit nová tarifní struktura) stejně nezpůsobí: "že budeme svítit v poledne a topit v létě". Vliv bude omezený.

A kromě toho distributoři mohou pracovat jen s informacemi co mají, ale plánovat musejí.

Jarda18. březen 2026, 14:51

Spotřeba elektřiny není jen o svícení a topení, máte omezený rozhled.

Distributoři mají hlavně monopol a podle toho to vypadá.

Bob18. březen 2026, 16:16

Nemá cenu vyjmenovávat všechno, co nejde přesunout. Vy jste si nevšiml uvozovek?

Však se můžete od distribuce odpojit.

Nebo, že byste ty "dráty" a celou infrastrukturu k Vám přece jenom potřeboval?

Jarda18. březen 2026, 16:59

Tak hlavně, že jste nesmyslně jmenoval marginální svícení.

Kdybych se odpojil, tak se ostatním zvednou platby, to nemohu ostatním udělat.

Bob19. březen 2026, 10:07

Kdybyste se odpojil, síti by se trochu ulevilo. Místo Vás by se s povolenými přetoky mohly připojit 2 poloviční FVE.

Bez dotací se dá čekat, že průměrná velikost nové FVE nebude přes 10 kWp, ale někde na té polovině.

Celkově by potom byly o něco nižší i polední přetoky ze stejné instalované kapacity FVE a o něco by se mohly snížit i platby za investice a údržbu sítě.

Jenže Vy se stejně neodpojíte.

Jarda19. březen 2026, 10:41

A mohu mít dotazy?:

1) na základě čeho usuzujete, že budou mít nižší polední přetoky než já?

2) na základě čeho usuzujete, že by se díky nim mohly snížit i platby na investice a údržbu sítě?

Děkuji

Bob19. březen 2026, 12:18

Jestliže má průměrná celo elektrifikovaná domácnost polední letní spotřebu elektřiny cca 800W:

Jedno OM s FVE 10 kWp = polední max. přetoky cca 10,5-0,8=9,2 kW

Dvě OM s FVE 5 kWp = polední max. přetoky cca 10-2*0,8= 8,4 kW

Z toho vyplývají i nižší náklady na investice a údržbu.

Nejvyšší zimní spotřeba závisí na dalších faktorech, ale ani pro novostavbu s TČ (a povinnou FVE) nebude dosahovat těch 4,2 kW na OM a nebude ve špičce zatížení.

Jarda19. březen 2026, 13:09

Asi jste zapomněl, že já nemám typickou spotřebu podle TDD a nejsem BFU.

Mám na FVE dvě domácnosti.

A co když ty dvě "nové poloviční" FVE jsou novostavby, rodiny celý den v práci, děti ve škole, vaří na plynu, přitápí si krbem, bez klimatizací a bazénu, řízení FVE vůbec nerozumí a nemají ji ani optimalizovanou.

Distributor u nich musí řešit 2 odběrná místa, koupit a měnit jim 2 elektroměry s odečtem.

Stále budete trvat na své úvaze?

Majkl19. březen 2026, 14:09

Bob, Jarda: Metáte po sobě naprosto zanedbatelnými drobnými, dobře, pár desítkami miliardami a v pozadí běží možná diskuze, kde se hází v mnohem vyšších řádech investic za Česko n téma, zda půjde využívat existující telco sítě (včetně třeba přes LTE-M a spol) nebo bude muset distribuce si postavit vlastní totální air gap oddělené datové síťování od všeho, co se posledních X let používá.

Bob19. březen 2026, 22:33

Souhlas. Vždy jsem psal "o trochu..."

To byla reakce na tvrzení Jardy, jak by při jeho odpojení od sítě stouply náklady a "Kdybych se odpojil, tak se ostatním zvednou platby"

Nová tarifní struktura a její případné dopady jsou daleko nižší, než co musejí plánovat a financovat distributoři. A to, o čem píšete píšete není jediné. Bude potřeba i daleko větší kapacita silových vedení.

Bob19. březen 2026, 22:24

Za 2 OM má dva paušály, dvě platby za jističe...

Ať už je spotřeba toho OM jakákoliv, vždycky budou ze dvou menších (polovičních) FVE menší přetoky a menší polední zatížení sítě.

Jarda20. březen 2026, 07:33

"Ať už je spotřeba toho OM jakákoliv, vždycky budou ze dvou menších (polovičních) FVE menší přetoky".

No a já tvrdím, že to tak být vůbec nemusí, když se řěší konkrétní případ.

Bob20. březen 2026, 10:19

Pokud bude jejich vnitřní spotřeba větší, než 0, tak bude u 2 polovičních FVE vždy zatížení sítě přetoky nižší, než u jedné dvojnásobné.

Osvěžte si základy logiky a matematiky.

Jarda20. březen 2026, 10:41

Vaši podmínku o spotřebě, větší než 0, splňuje i pro jejich spotřeba 100W a moje 2kW.

Myslíte, že tam stále platí vaše "základy logiky a matematiky", že "bude u 2 polovičních FVE vždy zatížení sítě přetoky nižší"?

Bob20. březen 2026, 12:11

Myslím si, že ani vy nemáte stálou každodenní spotřebu 2 kW nepřetržitě dejme tomu mezi 11-13 hodinou na jaře koncem 5 měsíce. kdy bývá největší výroba FVE a ještě není potřeba chladit (ale nevycházelo by to ani s klimatizací).

A podobně není průměrná spotřeba běžné novostavby kolem poledne jen 100W. Ostatně sám jste nízké polední spotřeby v našich dřívějších diskusích rozporoval.

Je potřeba počítat zhruba stejné spotřeby ve všech třech objektech.

Jarda20. březen 2026, 13:54

Vy tu doporučujete osvěžení základů logiky a matematiky a sám je naprosto postrádáte. Na vyvrácení vaší nesmyslné podmínkou o spotřebě > 0 stačí učivo z 1. stupně ZŠ.

Jiné nemovitosti, jiné domácnosti, jiné složení rodin nebudou mít "zhruba stejné spotřeby", ale to vašemu "logického" uvažování taky nevadí.

Loading