ČEZ Distribuce představuje plán investic za 23 miliard na rozvoj sítě do roku 2035

ČEZ Distribuce zveřejnila návrh desetiletého plánu rozvoje své regionální distribuční soustavy na období 2026–2035. Dokument  systematicky shrnuje plánované investice do vedení, transformoven a modernizace sítě, které mají reagovat na rostoucí poptávku po připojení nových zdrojů, zejména fotovoltaiky, a zároveň na rostoucí spotřebu elektřiny spojenou s elektromobilitou a tepelnými čerpadly. Celkové investice do hlavních síťových projektů mají v první pětiletce přesáhnout 22,9 miliardy korun.

ČEZ Distribuce provozuje největší regionální distribuční soustavu v České republice. Její infrastruktura pokrývá přibližně 66 % rozlohy země a zajišťuje dodávky elektřiny pro více než 3,8 milionu odběrných míst. Celková délka vedení v síti přesahuje 170 000 km, z toho přibližně 10 000 km tvoří vedení velmi vysokého napětí (110 kV).

Distribuční soustava slouží pro připojování spotřebitelů a menších výrobních zdrojů. Ke konci roku 2025 bylo v síti evidováno více než 155 tisíc výrobních zařízení, přičemž naprostou většinu tvoří obnovitelné zdroje energie, a to zejména fotovoltaické elektrárny.

Z pohledu plánování sítě je klíčové také očekávané zatížení. Distribuční společnost předpokládá, že maximální zatížení soustavy může do roku 2035 vzrůst přibližně na 6,2–6,48 GW, což představuje postupný nárůst oproti současným hodnotám.

Plán rozvoje obsahuje desítky konkrétních projektů výstavby a rekonstrukce vedení na hladině 110 kV, která představuje páteř regionální distribuční infrastruktury. Samotný plán lze připomínkovat do 6. 4. 2026.

Mezi významné plánované projekty patří například:

• zdvojení vedení Drmoul – Tachov (2027–2028),
• nové vedení Nový Bydžov – Staré Místo (2027–2028),
• nové vedení Horní Heřmanice – Králíky (2027–2029),
• propojení vedení Česká Lípa – Varnsdorf (2027–2030),
• nové vedení Moravský Beroun – Šternberk (2027–2030).

Významnou část investic představuje rozšiřování rozvoden a transformoven, které zajišťují transformaci mezi jednotlivými napěťovými hladinami. Mezi nové nebo rozšiřované uzly patří například:

• nová transformovna Cheb (Dvory),
• nová transformovna Úžín u Ústí nad Labem,
• nové transformovny Dobřichovice, Kosmonosy a Klecany ve Středočeském kraji,
• nové rozvodny Komořany a Tachlovice,

Kapacitní limity v některých regionech

Z pohledu připojování nových zdrojů nebo velkých odběrů jsou zajímavé údaje o volné transformační kapacitě jednotlivých uzlů. Informace o volné kapacitě pro jednotlivé zdroje se dají dohledat na stránkách ČEZ. 

Například ve Středočeském kraji již několik transformoven nemá žádnou rezervní kapacitu – konkrétně Český Brod, Kutná Hora, Nymburk, Slaný, Strančice, Třeboradice a Vrané. Podobná situace je i v dalších regionech – například ve Východních Čechách mají nulovou kapacitu uzly Náchod, Nový Bydžov, Pardubice sever nebo Ústí nad Orlicí, zatímco v Moravskoslezském regionu se kapacitní limit objevuje například v Dolním Benešově, Kojetíně nebo Studénce.

Omezení připojení se podle plánu nejvíce koncentrují v severní části Středočeského kraje, kde by se situace měla zlepšit až po realizaci posilujících projektů mezi lety 2028 až 2032. Další miliardy budou směřovat do technologických projektů, například do zavádění inteligentního měření nebo digitalizace trafostanic.

Plán se věnuje také využití flexibility, tedy řízené změně odběru nebo dodávky elektřiny podle aktuálních potřeb sítě. Potenciálními poskytovateli mohou být odběratelé schopní posouvat svou spotřebu, výrobní zdroje nebo zařízení pro ukládání energie, například baterie, tepelná čerpadla či řízené dobíjení elektromobilů.

ČEZ Distribuce zároveň uvádí, že určitá forma odezvy poptávky již existuje prostřednictvím dvoutarifních sazeb na hladině nízkého napětí. Flexibilita však zatím není v distribuční síti využívána jako standardní nástroj řízení přetížení a její potřeba proto není v plánu kvantifikována. Dokument navíc pracuje se stávajícím tarifním rámcem a nepočítá s možnou změnou tarifní struktury.