EG.D představila plán rozvoje distribuční sítě na deset let dopředu

EG.D zveřejnila návrh desetiletého plánu rozvoje své distribuční soustavy na období 2026–2035. Dokument shrnuje plánované investice do vedení, transformoven a modernizace sítě, které mají reagovat na rostoucí poptávku po připojování nových zdrojů elektřiny, zejména fotovoltaických elektráren, i na postupný růst spotřeby spojený s elektromobilitou, elektrifikací vytápění a novými průmyslovými projekty. Plán je v současnosti předložen k veřejné konzultaci stejně jako zbývající dva plány dalších distribučních společností ČEZ Distribuce a PREdistribuce, než budou předloženy Energetickému regulačnímu úřadu.

EG.D je druhým největším distributorem elektřiny v České republice z hlediska rozsahu obsluhovaného území. Distribuční soustava společnosti pokrývá přibližně 26 499 km², což odpovídá zhruba třetině rozlohy Česka. Společnost zajišťuje dodávky elektřiny pro více než 1,59 milionu odběrných míst, z nichž naprostá většina je připojena na hladině nízkého napětí.

Celková délka vedení v distribuční soustavě EG.D dosahuje téměř 66 tisíc kilometrů. Z toho přibližně 2 425 km tvoří vedení velmi vysokého napětí (110 kV), více než 22 tisíc kilometrů vedení vysokého napětí a přes 41 tisíc kilometrů vedení nízkého napětí. Distribuční infrastrukturu doplňuje také 90 transformoven 110/22 kV a více než 21 tisíc distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které zajišťují transformaci elektřiny do lokálních sítí.

Z pohledu plánování sítě je důležitý také očekávaný vývoj zatížení. Podle scénářů uvedených v plánu může maximální zatížení distribuční soustavy EG.D do roku 2035 vzrůst až na 3,6–3,8 GW, zatímco v současnosti se pohybuje přibližně kolem 2,4–2,5 GW. Růst je spojen především s rozvojem elektrifikace v sektoru dopravy a vytápění, ale také s připojováním nových decentralizovaných zdrojů.

Součástí plánu jsou také projekty spojené s významnými infrastrukturními stavbami. Distribuční společnost například počítá s posilováním sítě kvůli horkovodu Dukovany–Brno, připojení objektu NÚKIB v Brně nebo infrastruktuře železniční trati Brno–Přerov. V některých lokalitách, například Blučina nebo Milotice, má dojít k navýšení kapacity distribuční soustavy až o 40 MW.

Další část investic má směřovat do technologické modernizace sítě. EG.D plánuje například postupné zavádění chytrých elektroměrů – do roku 2027 by mělo být instalováno přibližně 550 tisíc smart meterů, zatímco v současnosti je jich v provozu zhruba 158 tisíc. Současně má dojít také k instalaci monitorovacích zařízení do tisíců distribučních trafostanic, která umožní lepší dohled nad provozem sítě a efektivnější řízení zatížení.

Kapacitní limity v některých regionech

Dokument zároveň obsahuje přehled volné distribuční kapacity na vedeních velmi vysokého napětí (110 kV), která je klíčová pro připojování větších výroben elektřiny. V některých částech sítě zůstává relativně vysoká dostupná kapacita – například na vedení Čebín – Bystřice nad Pernštejnem, kde je k dispozici přibližně 97 MW, nebo na trase Komárov – Teplárna Brno, kde je volná kapacita kolem 81 MW.

Naopak řada dalších vedení již vykazuje nulovou dostupnou kapacitu. Omezení připojování nových zdrojů se například objevuje na vedeních Suchohrdly – Přímětice, Hodonín – Pánov nebo Otrokovice – Kyjov, kde je volná kapacita podle plánu již vyčerpána.

Plán se věnuje také lokalitám, kde je omezené připojování nových odběrů. Jedním z příkladů je oblast Českých Velenic v Jihočeském kraji, kde EG.D již více než deset let připravuje posílení distribuční soustavy výstavbou nového vedení 110 kV a transformovny. Realizace projektu je však zatím blokována komplikovaným povolovacím procesem a majetkoprávním projednáním trasy vedení.

Podobně jako u dalších distribučních společností se plán věnuje také využívání flexibility, tedy řízené změně odběru nebo dodávky elektřiny podle aktuálních potřeb sítě. EG.D však uvádí, že flexibilita zatím není využívána jako standardní nástroj pro řešení kapacitních problémů distribuční soustavy a nelze ji považovat za plnohodnotnou náhradu investic do posilování infrastruktury. V horizontu tohoto plánu může sloužit spíše jako doplňkové a dočasné řešení v situacích, kdy krátkodobě roste zatížení sítě nad její technické limity.