Havlíček chce na investice do energetických sítí využít peníze z unijních fondů

Distribuční poplatky nejsou od toho, aby motivovaly k šetření elektřinou (k tomu dostatečně motivuje cena samotné komodity), ale k tomu aby spravedlivě spotřebitelům rozdělily náklady na distribuci elektřiny. A jelikož drtivá většina nákladů na distribuci je fixních, logicky by taky většina distribučních poplatků měla být fixních. Když to bude jinak, tak budou spotřebitelé s velkou spotřebou dotovat spotřebitele s malou spotřebou.

A můžete tu vyjmenovat všechny ty náklady, které jsou podle vás u distribuce fixní?

Fixní jsou to téměř všechny. Dráty, transformátory a další síťové prvky, odpisy, údržba vedení, zaměstnanci, IT systémy apod., nic z toho se distribucí elektřiny neošoupe. Vše musí být dimenzováno na maximální spotřebu, a je jedno jestli je síť využívána na 80, 50, 20 nebo 5 %. Náklady na výše zmíněné jsou pořád stejné. Variabilní jsou v podstatě jen náklady na krytí ztrát v sítích. Čím větší zatížení, tím větší ztráty.

Dobře.

A kdo podle vás způsobuje větší distribuční náklady:

Ten kdo spotřebuje 10MWh na hl. jističi 16A

Nebo ten co spotřebuje 1MWh a hl. jističem 50A

Samozřejmě ten s větším hlavním jističem.

Tak v současnosti má ten s 16A v tom objemu distribuci dražší cca 2,5x.

Takže buď musí 16A brutálně zlevnit nebo 50A brutálně zdražit a to jen aby se to vyrovnalo.

Myslím, že spravedlivé to podle tohoto jen tak nebude.

A neuvažuje se při tarifní reformě v síti NN spíše tím směrem, že za distribuci si výrazně připlatí ten, kdo bude překračovat své sjednané 1/4 hodinové maximum a naopak budou "odměňováni" ti, kteří ho budou míti nízké a velikost hlavního jističe nebude hrát dosavadní roli?

Až bude plošně zavedené chytré měření, tak nejspíš ano.

Plošné zavedení chytrých elměrů bude poměrně brzo pro všechny. Navíc spoust OM je má už nyní. Např. všichni majitelé FVE a sdílející elektřinu (i příjemci).

Dovedl bych si představit i to, že u těch, co chytrý elměr už mají by byl dynamický tarif povinně ihned (hned po povinném zavedení pro všechny s větší spotřebou) a zbytek OM s malou spotřebou by do výměny elměru platil distribuci podle stávajících (nebo mírně o inflaci upravených) podmínek.

Jarda tu otázku položil špatně.

Kdo více zatěžuje síť (a představte si tisíce stejně se chovajících a ve stejnou dobu odběratelů) a měl by platit větší distribuční poplatky:

1) ten, kdo odebere 30 kWh po dobu 3 hodin (příkonem 10 kW) v noci, kdy je síť zatížená málo a má hlavní jistič 3*25A (i když pro tento příkon by stačil 3*16A)

2) nebo ten co těch 30 kW odebírá rovnoměrně celý den i pomocí omezovače příkonu pro co nejmenší hlavní jistič 1*10A (stačilo by i 1*2A, ale nejmenší hlavní je možno 1*10A), protože příkon je jen 1,25 kW. Ovšem těch 1,25 kW bude odebírat i v největší špičce a nic ho nebude motivovat (ani paušál, ani vysoká platba za jistič), aby tak nečinil.

Emile , dnes spotřebitelé s malou spotřebou dotují ty s velkou. A to proto ,že ti co mají velkou spotřebu jsou příjemci veškerých dotací , které proudí ze strany státu do výroby a rozvodu el. energie. Čím více se bude el. energie prodávat ve stylu odebírej nebo plať tím větší spotřeba bude a tím více bude stát dotovat ty s velikou spotřebou. Tím méně bude ochota investovat do energetických úspor.

A jinak vaše představa že menší jističe u domácností vedou k nižším energetickým špičkám je nesprávná spíše naopak , představte si 2 domy 1 má 25A a druhý 16A ten s 16A jističem má řizený odběr ,takže v případě překročení odpojuje tepelné čerpadlo , ten s 25A nikoli. Ve výsledku má ten s 16A nižší maximum ale má ho spojité ten 25A ho má vyšší ale má tam špičky - jak spíná například rychlovarnou konvici na první pohled to vypadá že 16A jistič šetří distribuci jenže když takových odběratelů bude 1000 pak ti s 25A zapínají ty spotřebiče každý jinak a budou mít tedy mezi sebou nižší koeficient soudobosti než ti s těmi řízenými 16A jističi. Takže pro distributora je to jedno. když by všichni přešli z 25A na 16A - ti co mohou pak distributoři neušetří nic a jen stejnou částku přepočtou do menších jističů a ty zdraží takže všichni všechno budu nesmyslně řídit a nic to nikomu nepřinese. Distributor totiž ušetří jen v případě , že někdo svůj odběr skutečně přesune do hodin mimo špičkou což paradoxně lze udělat lépe s vyšším jističem než s nižším.

1) Ne, spotřebitelé s malou spotřebou nedotují ty s velkou. A už vůbec ne v distribuci, kde je to přesně naopak. El. energie se neprodává ve stylu odebírej nebo plať. Čím méně elektřiny nakoupíte, tím méně zaplatíte. A prodej elektřiny s distribucí vůbec nesouvisí.

2) Nesprávná je vaše představa, vaše za vlasy přitažené příklady na tom nic nemění.

To není pravda el. energie se přesně takto podává, protože platíte vysoké paušály za jistič a nízkou kWh. Takže čím více šetříte tím větší cena za odebranou 1kWh je , protože platíte stejně vysoký paušál za jistič a cena za skutečně odebranou kWh je nízká. Mluvím teď hlavně o topných sazbách kde je tento podíl markantní.

A dám Vám jiný příklad máte El. mobil + tepelné čerpadlo a plně elektrifikovanou domácnost nabíječka na EV je řízená a je nastavena na nepřekročení 16A na 1 fázi stejně tak se vypíná TČ pokud je spotřeba vyšší než 17A. Takže když přijedete domů potřebujete nabít auto , topit , vařit večeři atd. Takže Vám garantuji že přes celou večerní špičku máte plný odběr. Když by takto fungovali všichni a to má být budoucnost okolo roku 2040 , dnešní síť by se při takovém provozu zhroutila. Jenže s 16A jističem to jinak nejde. Potřebujete 32A jistič abyste začal nabíjet auto podle požadavku distributora a nebo efektivně využívat 8 hodinový tarif pro nabíjení auta a spouštění dalších spotřebičů . Jenže ta ten zaplatíte tolik že se to nevyplatí. Celý systém postavený na jističích je naprosto nesmyslný hlídač proudového maxima stojí 4000 kč a chytrou nabíječku co měří odběr bude mít za 15 let doma každý kdo bude mít elektro auto. Pak můžete i takto elektrifikovaný dům provozovat na 16A jistič a nepoznáte žádná omezení. Dokonce můžete nabíjet i více aut najednou bez problémů se to uřídí. A čím více lidí to mít bude tím více se bude koncentrovat odběr do období kdy přijdou domů z práce když barák bude natopený a vypne TČ nabíječka automaticky přidá ,aby auto nabila co nejrychleji a celé se to odehraje typicky mezi 17-21 hodinou. Nějaké úspory jako majitel neřešíte cena 1KWh je pod 3kč včetně DPH. Protože distribuce v nízkém tarifu je 0,15kč / kWh včetně DPH Takže investice do úsporných spotřebičů nemají význam Klidně si pořídíte na vytápění domu nejlevnější tepelné čerpadlo co se smí prodávat s elektrokotlem - ať stát zajistí výrobu el. energie pro provoz elektrokotle v nejchladnějších dnech roku jak chce - při levné kW se Vám nevyplatí investovat do lepšího TČ. Nebo snížení energetické náročnosti domu. Důležité je automatizací snížit velikost jističe tedy cenu paušálu a ta stojí 4000kč.

Můžete dávat příklady jaké chcete, žádný nemění nic na faktu, že náklady na distribuci jsou převážně fixní, ale platby za distribuci jsou naopak převážně variabilní. Evidentní nespravedlnost, na kterou doplácejí spotřebitelé s velkou spotřebou.

V případě ad2) souhlasím s p. Kučerou.

Větší hlavní jističe umožňují přenést spotřebu mimo špičky a tak ulehčit síti a snížit na ni náklady. V extrémním případě lze třeba celodenní spotřebu odebírat třeba v noci, kdy je cca mezi 0-4 hodinou nízké zatížení sítě (a současně je elektřiny dostatek, takže je levná) pro nabíjení akumulátoru a po zbytek dne, kdy je vysoký odběr od cca 5-21 hodin neodebírat vůbec.

Ovšem je to potřeba podpořit malusem i bonusem za dobu spotřeby nejen za silovou elektřinu, ale i za distribuci (ty časy se mohou pro silovku a distribuci lišit).

Dal jsem Vám i svůj příklad v dřívější odpovědi.

To se ale dostáváme někam úplně jinam, k dynamickým distribučním tarifům. Tam vůbec nejsme. Pan Kučera neustále dohromady motá komodity a distribuci, přitom to jsou dva oddělené světy.

Ano dynamické distribuční tarify jsou správným řešením. Ne vysoké platby za jistič, nebo dokonce vysoké paušály za distribuci. To jde zcela proti dynamické distribuci a neguje její možné přínosy.

Vysoké (vyšší) platby za jistič jsou pořád správnějším řešením než je současný stav, aspoň z hlediska spravedlivého rozúčtování nákladů těm co je způsobují. Nejde to proti ničemu a nic to neneguje. Dynamické tarify mohou být další krok, na který ale zatím nemáme technické prostředky.

Do roku 2027, tedy už za rok, v souběhu s novými distribučními tarify (změnou tarifní struktury) se odhaduje, že bude pokrytí chytrými elměry 20-30% všech OM na NN. Přičemž těch 70-80% zbývajících OM bude mít na síť omezený vliv. Je tam mnoho malých spotřeb na OM a těch, které síť nadměrně nezatěžují. Třeba veřejné osvětlení.

Jak už jsem psal, velmi brzy je možno u těchto významnějších odběratelů (nad 6 MWh/rok), majitelů FVE a sdílejících zavést dynamické tarify i na distribuci.

Velký hlavní jistič se nerovná vysoké zatěžování sítě vedoucí k vyšším nákladům na ni.

Velké platby za jistič a paušál:

1) Pokud budou jednou zavedeny, už nebudou zrušeny.

2) Nasměrují odběratele špatným směrem (dají špatný signál) k tomu, aby odebírali klidně i ve špičce a nepřenášeli spotřebu do vhodnější doby. Pro možnost přenášení spotřeby potřebujete větší hlavní jistič.

3) Negují (snižují) tržní signály případně zavedené dynamické platby. Záleží samozřejmě jak na zvýšení velikosti paušální platby (včetně za jističe) ku úspoře možné přenesením spotřeby.

1) 20-30 % na zavedení dynamických distribučních tarifů nestačí.

2) Velký hlavní jistič průměrně znamená větší zátěž sítě než malý jistič. Samozřejmě nikdo netvrdí že nejdou najít výjimky, kde vhodně zvolený velký jistič zatěžuje síť méně než vhodně zvolený malý jistič, ale průměrně znamená větší zátěž sítě než malý jistič. Je to mnohem přesnější aproximace než podle spotřeby, jak se to dělá dnes.

3) Není žádný důvod, proč by cokoliv co bude zavedeno nemohlo být zase zrušeno, až bude možné zavést jiný lepší/spravedlivější způsob.

4) Žádný signál k časovanému odběru nedává velká platba za jistič stejně jako ho nedává ani malá platba za jistič. V obou případech může spotřebitel odebírat kdykoliv cokoliv a časové hledisko v tom nehraje vůbec žádnou roli.

5) Velké platby za jistič nic nenegují, pouze lépe zohledňují náklady, které spotřebitel v síti způsobuje, než malé platby za jistič.

ad 1) 20-30% chytrých elměrů na NN znamená mnohem více, než 20-30% vliv (podíl příkonu). Navíc i ti co nemají a zatím mít chytrý elměr nebudou mají zčásti dvoutarifní elměry a i tam jsou v platbě za distribuci motivováni k přenášení spotřeby do doby NT.

Kromě toho více, než polovina spotřeby elektřiny je na VN, kde je průběhové měření samozřejmostí už dávno.

To znamená, že cca za rok lze na většinu spotřeby elektřiny zavést dynamické tarify za distribuci. Na VN už něco podobného historicky je, ale i tam to chtějí od základu předělat.

Je možno prozatím zavést dynamické platby za distribuci jen tam, kde je průběhové měření. Pokud to bude výhodnější, tím spíše to povede k rychlému zavedení chytrých elměrů i tlakem ze strany zákazníků.

ad 2) Velký hlavní jistič sice technicky umožňuje velký odběr (proto taky ať nějaké platby za jistič zůstanou), ale neznamená to automaticky velké odběry a už vůbec ne takové, které by nadměrně zatěžovaly síť.

3) Už jste někdy viděl, aby byly zrušeny poplatky (zvláště tak jednoduše vybírané) jednou zavedené? Vždyť je to snadný zisk distribučních společností. Navíc je tam provázanost "nahoru".

ad 4) Je to signál pro odběratele, jak se mají chovat. Pokud si jednou dají nižší jistič (aby snížili platby), nebudou si za 1-3 roky dávat za poplatek znovu vyšší, aby mohli přenášet spotřebu mimo špičky.

ad 5) Znovu: velký hlavní jistič neznamená automaticky vyšší náklady v síti. Často naopak umožňuje ty náklady snížit. A aby se té možnosti snížení nákladů co nejvíce využívalo, je potřeba zavést ty bonusy a malusy v platbách za distribuci.

K několika bodům současně:

"Vyhladit" spotřebu běžného RD (aby se dosáhlo co nejmenšího hlavního jističe), k čemuž by vedly vysoké platbu za jistič, není tak jednoduché. Bez ohledu na to, že by to síti moc neprospělo.

Možná kupodivu tam není největším problémem kvůli příkonu elektrické vytápění. To bývá u TČ někde u 4-5 kW a u NED s přímotopy i méně a to jen za velkých mrazů. U topení je problémem časový souběh.

Daleko větší problém z hlediska příkonu je elektrický sporák. I ty moderní mají příkon 10-12 kW. Takže samotný sporák má doporučené jištění 3*16A, nebo 1*40A. To se pak těžko může dát menší hlavní jistič, jako 3*25A (něco potřebujete i pro další obvody a spotřebiče).

Jenže tam je právě ta soudobost a dobře vidět ta nesmyslnost honby za co nejmenším hlavním jističem, stejně, jako odvozování zatížení sítě a nákladů na ni a plateb z hodnoty hlavních jističů.

I když zrovna u vaření se s odkládáním spotřeby moc počítat nedá, tak:

1) Ojediněle (na začátku vaření) se stane, že zapnete všechny plotýnky i troubu naplno a ten sporák má několik minut spotřebu těch 12 kW (některé ty moderní co mají boost funkci i více). Nechcete, aby Vám jistič v tom případě vybavil, ani nechcete předem před zapnutím sporáku kontrolovat, jestli náhodou není v domě zapnuta varná konvice, pračka, nebo třeba nezapnul dohřev bojleru. A to i v případě, že el. topení je zapojeno přes omezovač výkonu.

2) Na druhé straně ten plný příkon je spíše výjimečný a pokud už nastane, trvá jen několik minut, protože až se hrnce a trouba nahřejí (voda v hrncích vaří), příkon se hodně sníží a to většinou automaticky.

3) To znamená, že takové spotřebiče s nárazovým krátkodobým příkonem (a příslušné vyšší hodnoty jističů), jako je sporák (nebo tolik diskutovaná cirkulárka) nepředstavují pro síť větší problém. Dokonce i u sporáků, kde se zapínání soustřeďuje do doby kolem poledne je statisticky velmi nepravděpodobné, že by se několikaminutový velký odběr udál u mnoho odběratelů ve stejnou dobu. A jak jsem s humorem už v jedné diskusi dříve napsal: My se v naší obci opravdu nedomlouváme, že jednou za rok všichni ve stejný den a hodinu budeme řezat dřevo na svých cirkulárkách. Navíc cirkulárka typicky 4-5 kW, sporák 10-12 kW, ale zastánci vysokých plateb za jistič argumentovali právě těmi chataři, kteří mají cirkulárku a kvůli ní vysoký hlavní jistič.

Pokračování:

Akumulátory FVE se v RD se dají v nynější době, kdy (téměř) nesvítí dají použít dvojím způsobem:

1) V případě, že budou velké platby za jistič k optimalizaci na co nejmenší jistič. Tím způsobem, že budete mít hlavní jistič třeba nejmenší možný 1*10A a nárazové spotřeby (třeba to vaření) budete řešit z akumulátoru. Na to ale běžná automatika FVE není uzpůsobena (ta umí hlídat přetoky, ne odběry). Bude to docela nákladná úprava. Navíc to síti moc nepomůže, povede to k odběru i ve špičkách a v době přetížení sítě.

2) V případě bonusů a malusů plateb za distribuci podle odběru v čase. Bude se nabíjet ze sítě v čase nízkého zatížení sítě (platby za distribuci) v kombinaci s dostatkem elektřiny (levná silovka). Povede to k radikálnímu snížení zatížení sítě ve špičkách a úspoře nákladů na síť. Kdo bude mít akumulaci, nemusí ve špičce odebírat vůbec nic ze sítě. Ale i bez akumulátorů lze přenést spotřebu, typicky dohřev bojlerů, odložený start pračky, nebo třeba odložený start pekárny na chleba. Ani žehlit není nutno zrovna ve špičce.

Jenže, jak jednou zdražíte platby za jistič, málokdo už bude předělávat svoji elektroinstalaci a regulaci a platit za zpětnou montáž většího hlavního jističe po několika letech, i kdyby se zavedly dynamické platby. Roli hraje i zvyk a setrvačnost lidí.

odpověď čeká na schválení

Většina nákladů na distribuci je sice fixních, ale odvíjí se od nejvyššího zatížení sítě v roce.

1) To je v zimních měsících ve špičkách a bude tím větší, čím více se bude elektřinou topit (i TČ).

2) Stále více také v poledne v době vysoké výroby FVE, pokud jejich výrobu nechceme omezovat, ale spotřebovávat, včetně nabíjení externí akumulace a výroby vodíku.

Hlavně v případě 1) potřebujeme pro omezení těch špiček flexibilitu spotřeby a to tak, že kdo může svou spotřebu ve špičce přesune na vhodnější dobu (nejlépe nebude ve špičce odebírat vůbec). To ale nízká hodnota hlavního jističe, nebo platba distribuce paušálem nezajistí.

Je potřeba, aby i distribuce byla placena nejen podle množství, ale hlavně doby odběru. Levně, když je síť zatížena málo, draze, když je přetížená. Tak dojde k samoregulaci na tržním principu.

Aby fungovaly principy trhu, měly by být především zohledněny jak silové složky ceny, tak také distribuční složky. Pak by nemohlo platit, že množstevní silové složky tarifu T1 a T2 mají prakticky stejnou cenu a extrémně se liší T1 a T2 až v distribuci. Jakou to má oporu v realitě? Ať se tedy investuje do rychlejší výměny elektroměrů s dálkovým odečtem a nikoliv se vymýšlí další prznění struktur cen elektřiny. Ať už tedy bude konečně možné přepínání tarifů dělat operativně elektroměrem a nikoliv stále předpotopně jen signálem HDO vázaném na pevné časy.

Souhlas potřebujeme tržní signály jak v ceně silovky, tak distribuce a to nezávisle na sobě.

Myslím, že ohledně silovky situaci "vyřeší" odstavování uhlí a následný nedostatek elektřiny zvláště v zimě. Ostatně ČEZ prodej už zavádí flexibilní cenu silovky různou podle času a ročního období.

Brzo (už za rok) budeme mít v síti už poměrně dost chytrých elměrů, aby se dynamické tarify daly zavádět i v platbě za distribuci. Do té doby a pro zbytek OM na NN může poměrně dobře sloužit i to HDO. Jak jste psal, je tam v platbě za distribuci dost velký rozdíl.

Poznámka: i to HDO by se dalo využít lépe, ale asi se už "nechá dožít" bez větších změn tarifů.

Budoucnost jednoznačně patří chytrým elměrům.