9. srpen 2016
📊 Elektroenergetika v ČR v roce 2025Zobrazit report →
Načítání...
ČEZ Distribuce příští rok dá do sítí 18,7 mld. Kč, letos to bylo přes 19 mld. Kč
ČTK
8. prosinec 2025, 14:04
7 komentářů
Firma ČEZ Distribuce, která je největší distributorem elektřiny v Česku, investuje v příštím roce do svých sítí 18,65 miliardy Kč. Peníze půjdou na obnovu i rozvoj distribuce a zejména do připojování nových zdrojů včetně baterií. ČTK o tom dnes informovala mluvčí firmy Soňa Holingerová. Letos firma na rozvoj sítí vynaložila 19,2 miliardy Kč.
Největší část peněz zamířila v letošním roce podle firmy do připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě. Do konce letošního listopadu ČEZ Distribuce na svém území připojila 15.376 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 427 megawattů. Čísla potvrzují trend postupného oslabování trhu, počet instalaci je o více než 40 procent meziročně nižší. Roste nicméně podíl větších zařízení.
Novinkou letošního roku je také připojování zařízení pro ukládání elektrické energie. "V září jsme spustili příjem žádostí o připojení bateriových úložišť, kdy jsme očekávali zvýšený zájem, který se potvrdil. Za pouhých 12 dní od spuštění jsme přijali přes 1000 žádostí o rezervovaný výkon ve výši 7,5 gigawattu. Nyní ke konci listopadu již v žádostech evidujeme požadavky s celkovou kapacitou baterií ve výši 258 gigawatthodin. Další významná část investic putovala do digitalizace naší distribuční sítě," popsal generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík.
Většina žádostí o připojení akumulace pochází od firem, přes 61 procent případů na hladině vysokého napětí, dalších 36 procent pak na hladině velmi vysokého napětí.
Desítky projektů podle firmy cílilo na posilování a modernizace sítí. Mezi největší projekty patří například rekonstrukce vedení z 80. let mezi Neznášovem a Novou Pakou, rekonstrukce rozvodny v Havlíčkově Brodě, modernizace transformoven v Děčíně a Chomutově, rekonstrukce transformovny Milín, přeložka vedení u Pražského okruhu nebo posílení a modernizace sítí a modernizace klíčových uzlů na Moravě.
Miliardové investice do sítí letos provedli i další distributoři. Druhým největším distributorem elektřiny v Česku je EG.D, která zajišťuje distribuci v Jihočeském a Jihomoravském kraji, dále na Vysočině a částečně také ve Zlínském a Olomouckém kraji. Letos společnost na rozvoj soustavy plánuje vynaložit 8,9 miliardy Kč, stejně jako loni.
Elektrickou distribuční síť na území hlavního města zajišťuje Pražská energetika, která letos dala na rozvoj a obnovu sítí přes 2,5 miliardy Kč. Peníze šly hlavně posilování kabelových sítí na úrovni vysokého a nízkého napětí, rozvoj optické infrastruktury a dálkově ovládaných a monitorovaných distribučních trafostanic. Plánované investice firem na příští rok ČTK zjišťuje.
Investice do elektroenergetických soustav bude podle provozovatelů nutné v příštích letech zvyšovat. Do budoucna předpokládají potřebu investic až 40 miliard korun ročně. Důvodem jsou rostoucí nároky na rozvoj a řízení sítí.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Loading...
Mohlo by vás zajímat
10. říjen 2020
2. prosinec 2025
21. prosinec 2025
17. leden 2026
18. leden 2026
18. leden 2026
22. leden 2026
Komentáře (7)
Jaroslav Novotný8. prosinec 2025, 22:28
Ano znám tato čísla . 250GW v bateriích Měli by si je také přečíst někteří diskutující co stále věří , jak se bude síť regulovat pomocí plynových el. s nízkou účinností.
Josef Sedlák9. prosinec 2025, 12:00
Škoda, že článek neudává u těch žádostí sumární výkon, ale jen sumární kapacitu 250GWh. Určitě to nebude kombinace 7,5GW/250GWh, což by reprezentovalo průměrnou dobou zálohy 34h, což je zatím (i ekonomicky) z říše snů.
Ten v článku chybějící souhrnný výkon žádostí ( a nakonec i těch 7,5GW) by totiž každému jasně ukázal (250GW/2h=125GW), že u velké části žádostí k realizaci projektu nedojde. Jak by se asi v Česku (se špičkovým odběrem cca 10GW) mohl zázračně uplatnit celkový výkon úložišť cca 125GW? Těžko by se totiž uplatňoval i jejich výkon 7,5GW.
Že by Česko mělo tak diametrálně odlišné podmínky od Německa, u kterého v „té záplavě bateriových projektů“ šlo o sumární výkon 400 GW a kapacitu okolo 661 GWh (tedy doba zálohy cca 1,5h), pravda určitě nebude. Investoři německých úložišť evidentně hodlají denní OZE přebytky zpeněžit při večerní či ranní špičce. Tedy žádná charita a proto ta krátká doba zálohy poskytující perspektivu maximálního zhodnocení. V Česku i v Německu se jen investoři vrhli na vizi zhodnotit denní OZE přebytky za vyšší cenu ve špičkách. S tím, že my všichni zaplatíme to posílení sítí k jejich úložištím. Zatímco pro nově budovaný paroplynový blok v areálu zrušené mělnické elektrárny již sítě jsou.
Že by se ausgerechnet v Česku investoři vrhli například na úložiště s dobou zálohy alespoň 12h a sítě si k nim budovali za své, určitě neplatí (menší výkony, dlouhá doba zálohy).
Je evidentní, že s nějakou blízkou perspektivou 250GWh úložišť v Česku tedy zjevně nelze počítat.
Pavel Svoboda10. prosinec 2025, 09:51
Odpověď na: Josef Sedlák, 9. prosinec 2025, 12:00
Pár poznámek k vašemu příspěvku. Těch 258 GWh je jen na distribučním území ČEZ. Dá se předpokládat, že na celém území ČR to bude cca 400 GWh. Velká část těchto baterií bude v areálech firem, kde budou mít spoustu možnosti využití a budou výrazně snižovat náklady firem na EE. Baterie mohou sloužit pro ukládání přebytku z firemních FVE, následně pak budou zásobovat firmu, nebo budou přebytky večer ve špičce dodávat do sítě, nebo se budou podílet na stabilitě sítě. Každopádně to povede k obrovskému rozvoji firemních FVE a obecně samovýroby. Dá se předpokládat, že svoje BESS v budoucnu budou mít i obce a města. Baterie zásadně změní energetiku, budou mít drtivý dopad nejen na fosilní zdroje, ale i díky velkému přesunu k samovýrobě a flexibilitě i na jaderné zdroje.
Josef Sedlák10. prosinec 2025, 10:21
Odpověď na: Pavel Svoboda, 10. prosinec 2025, 09:51
Byl bych jen rád, jestliže se úložiště budou v ČR rozšiřovat dle Vašeho optimistického scénáře, který by ale také nutně vyžadoval trvale vysoké výrobní (ale i obnovovací) bateriové kapacity. Největší smysl samozřejmě dává kombinace OZE + úložiště. A zejména ještě pro interní potřeby firem. O peníze jde ale až na prvním místě, takže hlavní otázka bude, zda nám ta komerčně budovaná úložiště nakonec jen nezdraží elektřinu. V naprosté většině se zatím nejedná o ukládání na delší dobu, aby nebyly potřeba paroplynové zdroje, ale o dobu zálohy max. 2h. Nakonec to dokladuje i zde uvedený odkaz pana Vaněčka, kde se zmiňuje opět jen úložiště s dobou zálohy 2h. Tedy provozně nutný UPS zdroj k OZE.
Pavel Svoboda10. prosinec 2025, 11:06
Odpověď na: Josef Sedlák, 10. prosinec 2025, 10:21
Firemní princip je stejný jako u rodinného domu. Majitel RD po instalaci FVE + baterie je ze 60-70% soběstačný = snížil svoje náklady. Stejný princip bude platit u firem, obcí a měst, samozřejmě s nižší úsporou. Mantra zálohy pouze na 2 h je zcela chybná. Ty 2 hodiny znamenají maximální výkon, kdy se vyčerpá uložená energie. Ale baterie může uvolňovat energii nižším výkonem, např. při 1/4 výkonu se doba vybití baterie prodlouží na 8 hodin. To samozřejmě umožní do sítě integrovat větší množství baterií. Například v létě, tak bude stačit pro celou noc mít v bateriích uloženo 20-25 GWh. Zbylou část energie dodají jaderné, vodní a větrné zdroje.
Josef Sedlák10. prosinec 2025, 12:04
Odpověď na: Pavel Svoboda, 10. prosinec 2025, 11:06
Chronický nesmysl je porovnávat potřeby a nároky veřejné sítě s domácím úložištěm. Domácnost = občasný odběr a velmi nízká trvalá spotřeba. Takže srovnávání snadné dostupnosti 70% zálohování v rámci roku je u veřejné sítě zcela mimo mísu.
Těch potřebných 20GW pro ČR na letní noc jsem zde uváděl nedávno. Problém myšlenky dlouhodobější dodávky z úložiště (nižším výkonem) není technický ale čistě ekonomický: zpeněžit ve špičce maximum z energie nakoupené předtím za nízkou cenu. Tu mantru tedy sledujte u těch budovaných úložišť s 2h dobou zálohy. Dodávat v časech levnější elektřiny nebude u provozovatelů BESS v jejich ekonomickém zájmu. Na rozdíl od firemních úložišť pro vlastní spotřebu.
Milan Vaněček9. prosinec 2025, 16:34
Tady máte vzorový příklad z Evropy na BESS
cituji z AI:
The Wärtsilä Energy Storage Blackhillock BESS is a groundbreaking 200 MW/400 MWh battery energy storage system in Scotland, owned by Zenobē, that went live in early 2025, becoming Europe's largest operational battery site and the world's first to provide true grid stability services (like inertia and short-circuit levels) to the UK's National Grid ESO under its Stability Pathfinder program, integrating more renewables and paving the way for a stable, net-zero grid.
Key Highlights
World First: Provides critical grid stability services (synthetic inertia, short-circuit levels) that were previously difficult for renewables to offer, using grid-forming inverters.
Europe's Largest: At 200 MW / 400 MWh (Phase 1), it's the biggest operational battery storage site in Europe.
Strategic Location: Near major North Sea wind farms, it helps manage excess renewable power and reduces grid congestion.
Owner/Operator: Zenobē, a specialist in grid-scale batteries.
Technology: Uses Wärtsilä's Quantum energy storage system and GEMS Digital Energy Platform.
Impact: Enhances UK grid reliability, supports the transition away from fossil fuels, and helps reduce energy costs.
Recognition: Recognized by TIME as one of the Best Inventions of 2025.
Significance
Enables Renewables: Makes intermittent wind and solar power more reliable and secure by balancing supply and demand.
Future Standard: Sets a new benchmark for battery storage to provide essential grid support, not just energy shifting.
Economic Viability: Demonstrates that a 100% renewable grid is scalable, dependable, and economically feasible.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.