Japonská paroplynová elektrárna dosáhla nejvyšší zaznamenané účinnosti 63,08 %
Americká společnost General Electric instalovala tři plynové turbíny 7HA.01 do prvního bloku nové paroplynové elektrárny Nishi-Nagoya v japonském městě Nagoja. Nová elektrárna má potvrzenou hrubou účinnost 63,08 % a tento údaj je zaznamenán v Guinnesově knize rekordů.
Nová japonská paroplynová elektrána ve městě Nagoja ustanovila nový rekord v elektrické účinnosti. Nový rekord činí 63,08 % a byl oficiálně zaznamenán v Guinnesově knize rekordů. Na celkovém úspěchu se podílely tři společnosti – americká General Electric, japonská Chubu Electric Power a japonská Toshiba Energy Systems & Solutions (ESS).
General Electric dodala tři plynové turbíny 7HA.01 každá o elektrickém výkonu 290 MWe. Toshiba ESS dodala parní turbínu a elektrické generátory. Dále je dodavatelem celkového designu elektrárny. Provozovatelem nové elektrárny je společnost Chubu Electric Power. První blok nové elektrárny má celkový elektrický výkon 1188 MWe a tím je schopná zásobovat přiližně 2,7 milionů japonských domácností.
„Vynakládáme neustálé úsilí na výstavbu elektráren, abychom podpořili místní výrobu pomocí stabilních dodávek levné elektrické energie. Tyto elektrárny dosahují nejvyšší úrovně produkce a účinnosti na světě,“ řekl Saturo Katsuno, prezident a ředitel společnosti Chubu Electric Power.
Díky tomuto nejnovějšímu úspěchu společnost General Electric uvedla, že její turbíny řady HA v současné době napájí elektrárny v elektrických soustavách 50 a 60 Hz s nejvyššími účinnostmi. Společnost General Electric obdržela podobné ocenění od společnosti Guinness již v červnu 2016. Tehdy obdržela ocenění za nejúčinnější elektrárnu v elektrické soustavě 50 Hz. Elektrárna se nachází ve francouzském Bouchain a dosáhla elektrické účinnosti 62,22 %. Nová japonská elektrárna pracuje v elektrické soustavě 60 Hz.
„Jsme velice hrdí na to, že jsme mohli znovu přepsat historii. Spolupracovali jsme s Chubu a Toshibou, abychom přivezli průmyslově nejvyspělejší turbíny do Japonska. Naše turbíny HA napájí nové elektrárny budoucnosti, které poskytnou bezprecedentní úroveň efektivity a spolehlivosti. Turbíny pomůžou vyhovět dnešním požadavkům na dodávky elektrické energie a pomůžou dosáhnout dnešní přísné emisní limity všude na světě,“ uvedl Russell Stokes, prezident a výkonný ředitel společnosti General Electric Power.
Společnost General Electric dodala další tři plynové turbíny 7HA.01 i pro druhý blok. Druhý blok byl stavěn současně s blokem prvním a má stejný elektrický výkon 1188 MWe. Uvedení do provozu se plánuje na začátek dubna 2018.
Zdroj úvodní fotografie: GE Power
Mohlo by vás zajímat:
Ve skutečnosti je rychlá záloha cca 0,1s baterie s měničem, ale to je tak 1-10MW, dále cca 100s diesel, ale to je taky tak 1-10 MW. Plynovka je 1-2 hodiny , uhelka tak 5-10 hodin.
To je účinnost v celém provozním rozsahu?
Zejména u plynové turbíny to není možné. Má velmi ostré maximum účinnosti , je to určitě optimální bod.
To nebyla otázka pro vás ale pro redaktora článku. Není zde ani uvedená doba provozu v bodě nejvyšší účinnosti. Tak že celá informace je poněkud zavádějící.
On to vlastně asi nikdo neví, jak to bude provozováno. U všech elektráren, větrných, uhelných, jaderných a i plynových je velká ztráta na účinnosti, nejedou-li v optimálním bodě. Regulace je tedy vždy problém.
Zejména jak hradit fixní náklady na vybudování (jak splácet), když se reguluje tj. zrovna se nevyrábí. Nejlepší je mít fixní dotaci na instalovaný výkon.
To je holt důsledek toho, že je (nejen) energetika fixovaná na konstrukčních řešeních pamatujících Franze Josefa. Konkrétně je chyba v tom, že transformace palivo-teplo a teplo-elektřina mají jiné optimální provozní podmínky a správně by mezi nimi měl být buffer (zásobník na teplo), který by obojímu umožnil fungovat v optimálnějších provozních podmínkách.
Pane Veselý jaké jsou možnosti provozu se zvýšenou energetickou účinností?
Možnosti provozu se zvýšenou účiností jsou především - jet furt a naplno :)
Jednoduché řešení, moderní plynovky a uhelky prostě musí jet co nejvíc na maximum, a poplatky za regulaci shrábnou naopak staré uhelky a plynovky s menší účinností, kterým se naopak nejvíc vyplatí většinu doby stát či jet jen na minimum.
Holt akumulace energie se už od Fraze Josefa zatím pořádně neumí.
Umíme akumulovat dobře vodu, pro akumulaci tepla je zatím potřeba velký objem, který lze snížit cca 10 x využitím fázových přechodů v některých látkách a akumulace el. náboje je v současnosti v centru vědy i průmyslu. Akumulace do chemické energie (plyn, alkohol) je jen otázkou dostatečného snížení ceny.
Myslím že do roku cca 2040, kdy už bude fotovoltaika a vítr vyrábět významnou část elektřiny, budou všechny tyto druhy akumulace průmyslově zvládnuty.
Tak že dnes je to vše ve stádiu pokusů a výsledek je docela daleko.
Jak to, vodní elektrárny s regulací průtoku či přečerpávačky jsou tu už hodně dlouho. Ukládání do velkých bojlerů v průmyslu taky. O čem to pořád fňukáte?
Všechno už to je dávno odzkoušené, jen se musí chtít. To vnímám jako největší problém.
Akumulace el. energie je vždycky dost ztrátová 25% el. energie je akumulací zmařeno. Z energetického hlediska je lepší robustní síť a rychlé zálohy než přečerpávací el. nebo akumulátorové stanice. Dále pak řízení na straně spotřeby , které u nás přestává fungovat.
To si fakt myslíte, že velký bojler a tepelný výměník je takový high-tec?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se