5. červenec 2025
Na Orlické přehradě vznikne čtvrtá přečerpávací elektrárna v Česku

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku. Novinářům to dnes řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.
Díky celkové modernizaci původní elektrárny bude podle něj možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 MWh energie. To je denní spotřeba 80.000 českých domácností. Ostrá fáze modernizace začne příští rok, hotovo má být v roce 2033.
V ČR jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří společnosti ČEZ.
Modernizace na Orlíku, jejímž generálním dodavatelem bude společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group, umožní dvěma ze čtyř soustrojí fungovat obousměrně. Podle Beneše tak půjde z 50 procent o klasickou vodní elektrárnu a z 50 procent o elektrárnu přečerpávací.
Beneš i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dnešním představení projektu v prostorách elektrárny připomněli, že poslední přečerpávací elektrárna v Česku, Dlouhé stráně, vznikla před 30 lety. Projekt na Orlíku se podle Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. V závěrečné fázi se rozhodovalo mezi dvěma velkými uchazeči z ČR a Rakouska. "Přičemž tuhle expertizu na světě mají čtyři firmy," podotkl Beneš. Vítěz podle něj podal lepší cenovou nabídku.
Havlíček uvedl, že přečerpávací nádrže se osvědčily a ve světě jsou velkým hitem. Ocenil, že dílo bude pro ČEZ dodávat tuzemský subjekt. Beneš poukázal na to, že zatímco dosavadní přečerpávací elektrárny v ČR se stavěly takzvaně na zelené louce, nyní půjde o modernizaci dosavadního zařízení.
Orlík by měl v dalších desetiletích let plnit roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je 70 metrů a energetici mohou výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na dosavadním díle a nebude zabírat další plochy. Mělo by jít o postupnou přestavbu, během níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu.
Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon dvakrát 95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a dvakrát 87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. To přinese možnost uložit jednorázově až 750 MWh energie, a zvýšit tak energetickou úložnou kapacitu v českých přečerpávacích elektrárnách o více než 12 procent.
Většina prací je plánována v interiéru, kde technici demontují staré technologie a instalují nové. Počítá se nejen se změnou typu části soustrojí, kdy dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 nahradí Francisovy, ale také s novými generátory a souvisejícími technologiemi. Změny umožní provoz ve dvou režimech - výrobu elektrické energie i čerpání vody. V době přebytků energie bude možné vodu vracet zpět do horní nádrže a energii ukládat. Ve chvíli, kdy bude elektřina potřeba, se celý proces otočí a elektrárna rychle dodá výkon do sítě.
"Když třeba hodně svítí, hodně fouká a není dostatečná spotřeba, tak v tu chvíli přečerpáváme nahoru. Když je špička, tak pouštíme dolů. Ale to vyrovnávání je v průběhu dne, není to tak, že bychom si ukládali elektřinu v řádu dnů týdnů měsíců," popsal princip Beneš.
Podotkl, že manipulační řád umožňuje jen hodinové změny. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala uvedl, že spuštěním nové elektrárny se zásadní změna na hladinách nádrží neprojeví. Maximální pokles může být o dva až o 2,5 metru u Kamýku a do 20 centimetrů v případě Orlíku. "Veškeré kolísání hladiny bude v intencích stávajícího manipulačního řádu," dodal.
ČEZ dosud obnovil zhruba 40 soustrojí na více než 20 vodních elektrárnách, modernizací zvýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o čtyři až deset procent podle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím zhruba za pět miliard korun budou elektrárny podle ČEZ připraveny v následujících desítkách let na bezemisní výrobu elektřiny, bezpečné dodávky a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
18. prosinec 2025
21. prosinec 2025
27. leden 2026
22. červenec 2026
21. červenec 2026
22. červenec 2026
23. červenec 2026
Komentáře (16)
10700 Kč/kWh (při 100% dodržení plánovaného rozpočtu) a to je jen modernizace. Postavit dnes zcela novou PVE je ekonomický nesmysl. Tady je to alespoň napůl vodní elektrárna, jinak by neměla šanci se dostat ani na nulu.
Hausnumero, ráčej vodpustit. Čísla pro nutnou rekonstrukci "bez PVE" versus "s PVE" známá nejsou, a ceny "v poledne svítí a fouká" proti "ranní a večerní špička za bezvětří" a četnost výskytu taky ne.
Spíš by bylo zajímavé srovnání s bateriovým úložištěm.
BESS Stonava má přesně poloviční výkon a čtvrtinovou kapacitu, ale bude postavena po pár měsících. Má se spouštěť na konci léta.
1) Cena PVE Orlík v Kč/MWh
8 mld. Kč/750 MWh = 10,67 mil. Kč/MWh
2) Cena současných BESS v ČR (2024–2026)
Reálné ceny z tendrů, povolovacích řízení a oznámených projektů:
Utility‑scale BESS (20–200 MW, 2–4h)
8–12 mil. Kč / MWh (nejlevnější velké projekty)
12–16 mil. Kč / MWh (typické)
18–22 mil. Kč / MWh (menší projekty, 1h systémy)
Dle dostupných údajů bude výkon 2 přečerpávacích turbín 174 MW a tímto výkonem bude možno dodávat 4,3 hodiny.
To je více, než většina BESS, tedy porovnávejme s těmi dražšími BESS.
Tedy nějakých 10,7 mil Kč/MWh PVE kontra 12-16 mil Kč BESS.
Doba stavby rozumná = 6 let.
Životnost násobně vyšší, než BESS (při údržbě 100+ let).
A navíc to bude vyrobeno a postaveno u nás a našimi firmami a nebude to dovoz z Číny.
Turbíny se budou vyrábět ve slovinské Lublani, to sice není Čína, ale ani "u nás".
A víte, kdo je vlastník té slovinské firmy?
Česká firma Wikov group, generální dodavatel té PVE.
Ředitelství Litostroj (závodu v Lublani, kde budou turbíny vyrábět) je v Praze.
Konstrukce, projekce a integrace probíhá v ČR, ale fyzická výroba turbín je ve Slovinsku.
Bohužel náš tradiční výrobce vodních turbín ČKD Blansko zanikl.
Ano vím a vy víte už také, že není pravda "to bude vyrobeno a postaveno u nás".
Pokud Vám jde o slovíčkaření, tak opravuji na: Bude to postaveno a vyrobeno firmami s českými vlastníky.
A na rozdíl od BESS nepůjde většina plateb do Číny.
To není vůbec slovíčkaření.
V Litostroj Engineering a.s. je jediný akcionář LITOSTROJ POWER ze Slovinska.
Takže ani firma s českým vlastníkem.
Litostroj Power d.o.o. (Slovinsko)
– právně je to slovinská firma
– ale 100% vlastníkem je česká firma Litostroj Group s.r.o.
– a tu vlastní Wikov Industry a.s.
Což je ryze česká firma, s historií už z první republiky (mimo jiné automobily) a vede to potomek p. Wichterle.
Zisky z podnikání i ve Slovinsku jdou do ČR.
Nemuseli by pak tolik snižovat a nárazově odpouštět do sucha hladinu Orlíku kvůli ranním a večerním špičkám až se postaví další BESS. A rekreanti s loděma na Orlíku by pak nemuseli břečet, že mají nízkou hladinu. A nechat vodu na dořeďování splašek v Praze 40m3/s.
Reakce na Bobův textík z 15:48 (nevímproč mi nefunguje odpovídátko): Děkuji. U Orlíku jde nadto o rekonstrukci, kterou by ČEZ stejně potřeboval podniknout. Řekl bych, že v článku uváděné peníze nepředstavují rozdíl oproti prosté modernizaci, ale plnou cenu pořízení PVE. Ekonomická úvaha by tak pro Orlík vyšla ještě lépe. Na druhou stranu režim bude přeci jen jiný - za sucha, při velkém poklesu horní hladiny, z toho kvůli fyzice nedostanete jmenovitý výkon, a objem vody do limitu manipulačního řádu bude asi taky menší. Naopak při velkém přítoku pojedou všechny mašiny co to půjde, bez čerpání, ale to bude výhoda na trhu mimo služby, palivo zadarmo.
V rozvodně Milín, čerstvě dostavěné na úroveň 400kV, je na to soustava už připravená.
Problém je vzdálený termín - nejenže můžou mezitím BESS ještě zlevnit a jejich střídače se doučit dispečerské triky, ale kdyby jich vzniklo opravdu hodně a souběžně se držely konvenční zdroje, rozdíl cen, ze kterého by mělo nové zařízení vyžít, zkolabuje.
Voda problém nebude. Pokud nevadí kolísání hladin nádrží, tak se jen voda přelévá mezi horní a dolní nádrží a na průtok řekou to vůbec nemá vliv.
Běžte se podívat někdy na Dlouhé stráně, tam teče jen "větší potok", ale vůbec ne přes nádrže.
Termín není příliš vzdálený a pořád zůstane výhoda dlouhé životnosti oproti akumulátorům.
Zvláště, pokud vícenáklady na PVE jsou podstatně nižší, než těch 8 mld. Kč, tak se ta PVE zaplatí za několik let.
A kdyby té akumulace bylo opravdu postaveno hodně (ale toho se v poměru naší denní spotřeby el. nebojím), tak to dopadne stejně na PVE, jako na BESS.
Pokud "nová" přečerpávačka parazituje na něčem už postaveném (jako v tomto případě), tak to může nějak ekonomicky vyjít.
Ale v případě zcela nového díla už by asi stavba ekonomicky nedávala smysl. Baterky už opravdu vychází lépe.
Nové přehrady jsme uměli stavět naposled za totáče, dneska už ne. Viz "množství" nových projektů. A realizační problémy toho jediného, které se snad s vypětím všech sil podaří opravdu vybudovat, tj. Nové Heřminovy.
Parazituje je špatný výraz. Případnější by bylo, že dochází k symbióze mezi těmi dvěma přehradami.
Budou spolupracovat a využijí se zatím nevyužívané schopnosti.
U Heřmínov byl problém pouze s ekologickými organizacemi.
Dá se předpokládat, že samotné navýšení nákladů, nad to, co by stejně šlo do udržovací modernizace stávající elektrárny nebude ani polovina z těch 8 mld. Kč. Takže to bude velmi levná akumulace s cenou méně, než poloviční vůči BESS podobných parametrů, ale s násobnou životností.
Představme si kolik mohou stát bateriová uložiště v roce 2033. Podle mě cca 3500kč /kWh a 10000 cyklů životnost tedy 25let. Nižší energetické ztráty minimální provozní náklady. Závěr - tato investice je nenávratná. Nevěřím , že jí ČEZ skutečně udělá. Jde totiž o okno příležitosti , teď je v síti akumulace kriticky málo , takže je velký cenový rozdíl mezi jednotlivými hodinami , ale to se změní tak, že rozdíl cen bude v budoucnu cca 2kč






