Čtvrteční jednání o reformě emisního trhu EU finální dohodu opět nepřineslo

Ve čtvrtek se v Bruselu uskutečnilo další kolo jednání o razantní reformě evropského trhu s emisními povolenkami EU ETS. Ani po 13 hodinách vyjednávání mezi představiteli Evropského parlamentu a Rady EU však žádné konečné dohody dosaženo nebylo.

Ačkoliv nebylo dosaženo finální dohody, čtvrteční jednání za zavřenými dveřmi přineslo podle serveru Platts částečné výsledky v otázce některých součástí reforem, které upraví fungování evropského emisního trhu po roce 2020.

„Dohoda je potřebná k vyslání silného signálu, že EU to myslí vážně se svou vedoucí rolí v oblasti mezinárodní klimatické politiky a v pomoci úspěšného naplnění Pařížské klimatické dohody. Podnikatelé již dlouho volají po jasných a jistých pravidlech, obzvlášť s přiblížením začátku MSR(Market Stability Reserve, pozn. red.),“ uvedl Dirk Forrister, generální ředitel Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA).

Jednání podle Julie Michalakové, ředitelky IETA pro politiku EU, zkrachovala u tématu modernizace evropských uhelných zdrojů, kdy Evropský parlament trval na podmínce financování uhelných elektráren v podobě emisního limitu 450 g ekvivalentu CO2 na vyprodukovanou kilowatthodinu elektrické energie.

Financování uhelných zdrojů rozděluje představitele EU

Uhelné elektrárny v EU by měly v rámci takzvaného Modernizačního fondu čerpat zdarma celkově až 310 milionů emisních povolenek, které pomohou modernizovat sektor výroby elektřiny v několika členských státech EU s nižším příjmem, Rada a Parlament se nicméně nedohodly v otázce využívání financování.

„Parlament je pro emisní standard 450 g/kWh. Estonské předsednictví EU uvedlo, že parlament musí od tohoto požadavku upustit, aby jednání pokračovala,“ řekla k hlavnímu důvodu nedosažení dohody Michalaková.

Parlament EU má tendenci bránit krokům, které umožňují financování uhelných elektráren, jejichž fungování jde proti širšímu evropskému cíli v podobě přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství. Členské země s vysokou závislostí na uhlí chtějí využít systém EU ETS pro získání prostředků na modernizaci svých uhelných elektráren, zejména z důvodu očekávaného růstu cen povolenek vzhledem k plánovaným reformám trhu.

Otázka financování uhelných zdrojů je tak často sporem mezi Parlamentem a Radou, kdy ani jedna ze stran nehodlá slevit ze svých požadavků, což se projevuje stagnací probíhajících jednání. Tato situace se však projevuje i na trhu, kde stále panuje nejistota.

„Proces reformy musí konečně přinést předvídatelnost a navýšit důvěru v dlouhodobou budoucnost emisního trhu v EU,“ dodává Michalaková.

Jednání o reformě emisního trhu v Evropě tak probíhají již téměř tři roky. Další kolo jednání by se podle Forristera mohlo pravděpodobně uskutečnit před klimatickou konferencí OSN v Bonnu, jež bude probíhat v první polovině listopadu.