Vyšší cena emisních povolenek zvyšuje náklady tuzemských energetických a průmyslových firem, které platí za jejich pořízení. Vyplývá to z jejich vyjádření ČTK. Podle analytiků systém povolenek konečně začíná fungovat a do budoucna může splnit účel za kterým byl zřízen &#8211; tj. přispět k odstavení nejšpinavějších zdrojů na trhu. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně <a target="_blank" href="https://www.mzp.cz/cz/seznam_zarizeni_euets">účastní</a> asi 250 zařízení. 
Aktuální cena povolenky činí podle údajů <a target="_blank" href="https://carbon-pulse.com/category/eu-ets/">serveru</a> Carbon Pulse přes 26,5 eur (685 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206 korun). Důvodem mimo jiné je zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR), jejímž cílem je korigovat množství povolenek na trhu.
Část povolenek přiděluje firmám zdarma stát. &#8222;Minulý rok byly emise českých podniků v ETS celkem kolem 66 milionů tun CO2 a bezplatná alokace činila kolem 20 milionů tun povolenek,&#8220; řekl ČTK vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Tůma.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že cena povolenky nyní stoupla do relací, kde měla podle tvůrců systému být už dávno před rokem 2018. &#8222;Dnešní cena tak není signálem na poplach, ale důkazem, že systém začíná fungovat,&#8220; dodal.
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora v podmínkách ČR růst cen povolenek zasáhl zejména uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje. &#8222;Při současném rostoucím tlaku na razantnější omezování emisí nelze čekat, že by se cena povolenky vrátila k nízkým hodnotám, které na trhu panovaly řadu let až do roku 2017. Výrobci si budou muset zvyknout na výkyvy cen v pásmu zhruba od 20 až nad 30 eur za tunu,&#8220; uvedl.
Násobně vyšší výdaje s ohledem na růst cen povolenek letos očekává například skupina Třinecké železárny &#8211; Moravia Steel. V posledních dvou letech se přitom podle mluvčí Petry Mackové Juráskové přiblížily náklady na emisní povolenky ve firmách skupiny jedné miliardě korun. &#8222;Vážné ohrožení ale vnímáme spíše v příštích letech kvůli reformě systému emisních povolenek. Podle předběžných propočtů by průměrné roční náklady na povolenky CO2 během nového období v letech 2021 až 2030 měly dosáhnout 1,8 miliardy korun, což není reálné zaplatit za stávajících podmínek, tj. bez kompenzace státu,&#8220; dodala mluvčí.
<blockquote>&#8222;Pokud v budoucnu budeme, ať už politickými rozhodnutími nebo ekonomickými tlaky, nuceni změnit stávající primární palivo hnědé uhlí za jiné zdroje, půjdeme touto novou cestou. Bude to však představovat nemalé investiční prostředky,&#8220; doplnila za Elektrárny Opatovice Hana Počtová.</blockquote>
Firma podle ní investovala během posledních let do modernizace svých uhelných zařízení asi tři miliardy korun.
Ředitel Ocelářské unie Daniel Urban upozornil, že Evropa emituje pouze asi devět procent globálních emisí skleníkových plynů. &#8222;EU ETS nepokrývá ani polovinu evropských emisí, chybí zemědělství, které produkuje více emisí než průmysl, chybí doprava a další. Dokud nebude podobný systém zaveden i v dalších zemích včetně Číny, Ameriky a Ruska, jedná se jen o idealistický projekt, který nakonec poškodí hlavně Evropany, kteří mohou přijít o velkou část svého průmyslu,&#8220; dodal.
EU ETS je největší systém emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.
Tůma připomněl, že MŽP v připravované legislativě počítá mimo jiné se vznikem takzvaného modernizačního fondu. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat přes 100 miliard korun. Peníze z něj se mají investovat například do snižování emisí nebo obnovitelných zdrojů energie. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr.
Novela, která prošla prvním čtením ve Sněmovně, dále zachovává využití výnosů z povolenek půl na půl mezi MŽP a ministerstvo průmyslu a obchodu. Snižuje ale strop, nad který připadnou výnosy přímo státnímu rozpočtu. Každý resort má mít k dispozici maximálně čtyři miliardy korun ročně namísto šesti.

Emise CO2

Náklady na emisní povolenky rostou, dle analytiků systém konečně funguje

Konference o změně klimatu se zaměří na budoucí nastavení pravidel pro využívání mezinárodních uhlíkových kreditů a je přípravou na COP 25 v prosinci. Na programu je také nastavení pravidel, tak aby ušetřené emise skleníkových plynů nemohly být započítány duplicitně.
Hlavním účelem konference je prodiskutovat metodické problémy spojené se započítáváním emisí skleníkových plynů. Nejednotnost panuje například ve způsobu reportování emisí z mezinárodní letecké a námořní dopravy či v nejednotnosti metrik pro přepočet skleníkových plynů na ekvivalent CO2.
Dále bude řešeno nastavení nového flexibilního mechanismu (princip známý taktéž jako emission offset mechanism), který od roku 2021 nahradí původní Clean Development Mechanism (CDM) fungující v rámci Kyotského protokolu. Cílem by mělo mechanismus uvést do provozu ještě před COP25 v prosinci.
Flexibilní mechanismy zavedené v rámci Kyotského protokolu z roku 1997 jsou alternativní způsoby zajišťování snížení emisí skleníkových plynů. Jejich princip je založen na investování v zahraničí, kde je následně i vykázána úspora emisí skleníkových plynů. Konkrétně mechanismus CDM odměňuje za investice provedené v zahraničních nerozvinutých zemích. Za každou ušetřenou tunu ekvivalentu CO2 investor obdrží jeden kredit nazvaný Certified emission reduction (CER), který může využít v systému EU ETS.
Na programu konference je také nastavení pravidel, tak aby ušetřené emise skleníkových plynů nemohly být dvěma aktéry započítány dvakrát (double counting). Lze očekávat i projednávání a zhodnocení pokroku a reálnosti očekávání při naplňování cílů klimatické konference COP21 v Paříži.
Konference byla zahájena 17. 6. a potrvá do 27. 6. Následující setkání již pod záštitou COP25 se uskuteční v prosinci v Santiago de Chile.

V Bonnu se koná klimatická konference pořádaná OSN, diskutuje se metodika a nový flexibilní mechanismus

Ve čtvrtek 21. března se na půdě společnosti ČEZ konal workshop cílený na vysvětlení fungování mechanismů financování nízkouhlíkových investic pro čtvrté obchodovací období Evropského systému obchodování s povolenkami EU ETS. Akci společně s ČEZem organizoval bruselský think tank ERCST (European Roundtable on Climate Change and Sustainable Transition).
Zástupci ERCST zprvu shrnuli, že existující mechanismy určené pro financování inovací prováděných jednotlivými provozovateli v systému EU ETS – tzv. solidarita a derogace podle čl. 10c směrnice o EU ETS, budou moci být využity i v dalším obchodovacím období, které nastává k 1. lednu 2021.
K těmto přibydou od roku 2021 dva další mechanismy, které mají podobu specializovaných fondů – Modernizační a Inovační fond. Česká republika díky svému relativně nižšímu HDP v rámci Evropské unie může využít všechny tyto mechanismy. Obecně ale platí, že všechny mechanismy státy zavádět nemusí.
Jednotlivé členské státy mají možnost si množství povolenek, které mohou v rámci jednoho z mechanismů využít na investice, převést do mechanismu jiného.  Ač pro tyto „přelivy“ platí určitá pravidla, je vnitrostátní zavedení mechanismů veskrze v dikci jednotlivých států.
<h2>ČR nespíš derogace již nevyužije, povolenky zdarma ale dál budou</h2>
Podle poslední verze české novely zákona o emisních povolenkách, který nyní směřuje do vlády, již Česká republika nebude vydávat povolenky výměnou za investice – nevyužije tak článku 10c směrnice, který zavádí tyto tzv. derogace.
O povolenky ale Česko ani provozovatelé provádějící investice nepřijdou. Tyto budou totiž převedeny do tzv. Modernizačního fondu, který poskytne větší flexibilitu při udílení podpory a prostředky z něj budou moci být poskytnuty širšímu poli příjemců.
<figure id="attachment_44652" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-44652 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Vetrna-elektrarna-Siemens-512x369.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Vetrna-elektrarna-Siemens-512x369.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Vetrna-elektrarna-Siemens.jpg 725w" alt="Větrná turbína v americkém státě Severní Dakota. Zdroj: www.siemens.com/press" width="512" height="369" /><figcaption class="wp-caption-text">Modernizační fond bude primárně financovat investice do obnovitelných zdrojů. Zdroj: www.siemens.com/press</figcaption></figure>
Modernizační fond v sobě bude obsahovat nejen prostředky z derogačních povolenek, jak je uvedeno výše, ale i velké množství prostředků poskytnutých ČR v rámci samotného Modernizačního fondu (pro Českou republiku je při ceně 20 eur za povolenku odhadována hodnota prostředků z tohoto fondu, bez povolenek dle čl. 10c, na 984 milionů eur pro čtvrté obchodovací období, při ceně 35 eur půjde o 1722 milionů eur). Podmínkou pro získání prostředků z Modernizačního fondu bude to, aby investice nebyla žádným způsobem použita na využití pevných fosilních paliv.
<h2>Solidarita zůstává a Investiční fond nahradí NER 300</h2>
Povolenky v rámci tzv. solidarity zvyšují množství povolenek, které státy s nižším HDP v EU mohou vydražit. České republice budou tyto i v dalším obchodovacím období uděleny, menší část z nich bude přitom rovněž převedena do Modernizačního fondu (ten tedy bude reálně obsahovat větší množství prostředků než výše zmíněných 984 milionů eur).
Inovační fond se snaží o nahrazení ne příliš dobře fungujícího programu NER 300. Čerpání prostředků z tohoto programu bylo poměrně problematické a geograficky nespravedlivé. Inovační fond proto poskytne prostředky geograficky proporčně, podpora bude moci pokrýt až 60 % způsobilých nákladů a to i provozních. Evropská komise skrze tento fond slibuje lepší podporu inovativních nízkouhlíkových technologií a procesů. V současnosti je očekáváno, že Inovační fond by měl, při ceně 20 eur za povolenku, dosahovat minimální hodnoty 9 miliard euro.

Legislativa EU

Čtvrtá fáze EU ETS a možnosti financování nízkouhlíkových investic

Množství elektrické energie i emisních povolenek, které se zobchodovalo na lipské energetické burze EEX během prosince loňského roku, <a href="https://www.eex.com/blob/92504/9699caf4024806a64fbc135082c17058/20190103-eex-volumes-dezember-data.pdf" target="_blank" rel="noopener">oproti závěru roku 2017 výrazně vzrostlo</a>. Nejvýraznější nárůst obchodů nastal u emisních povolenek, kde se rovněž vzhledem k jejich rostoucí ceně obchodování přesunulo ze spotového trhu do futures a opcí.
Poslední měsíc loňského roku byl pro německou energetickou burzu EEX úspěšný. V prosinci se na burze zobchodovalo celkem 273,7 TWh elektrické energie, tedy o bezmála 17 % více než v prosinci roku 2017. Největší meziroční nárůst zaznamenaly Phelix-DE futures, tedy kontrakty na dodávku elektrické energie v Německu. Zatímco v závěru roku 2017 bylo zobchodováno 72,9 TWh, loni to byl s 159,1 TWh téměř dvojnásobek.
Výrazný růst objemu německých futures je dán především <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/spolecna-nemecko-rakouska-obchodni-zona-minulosti-spread-ve-stredu-presahl-40-eurmwh/" target="_blank" rel="noopener">rozdělením společné obchodní zóny s Rakouskem, ke kterému došlo loni na začátku října</a>. Německé futures kontrakty Phelix-DE <a class="Link" href="http://oenergetice.cz/elektrina/energeticka-burza-eex-se-pripravuje-mozne-rozdeleni-spolecne-nemecko-rakouske-zony/">byly uvedeny na lipskou energetickou burzu již v dubnu 2017</a> v reakci na plánované rozdělení společné zóny.
<h2>Obchodování s povolenkami se přesouvá do futures, emitenti se zajišťují proti dalšímu možnému růstu</h2>
V případě emisních povolenek byl meziroční nárůst objemu zobchodovaného v prosinci ještě výrazně vyšší než u elektrické energie. V prosinci roku 2017 se na lipské burze zobchodovalo 65,6 milionů povolenek, přičemž většina obchodů proběhla v primárních aukcích, ve kterých burza zprostředkovává prodej povolenek přímo od zemí účastnících se evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).
Během loňského prosince se však zobchodovalo 114,5 milionů povolenek, tedy o 75 % více než rok předtím. Nárůst táhl sekundární trh, na kterém se obchodují především futures a opce. S 81,6 miliony povolenek se na něm zobchodoval čtyřnásobný objem oproti prosinci 2017.
Svůj podíl na růstu objemu obchodů mají i burzovní spekulanti, které na trh v loňském roce přilákala vysoká volatilita cen povolenek.

Komoditní trhy

Na konci roku se na lipské burze zobchodovalo výrazně více elektřiny i povolenek než v roce 2017

V americkém San Franciscu se dne 13. září pořádal Globální klimatický summit, na kterém debatovali budoucnost boje proti změnám klimatu nejen zástupci států a nadnárodních společností, ale mimo jiné i Al Gore, Michael Bloomberg či Anand Mahindra. Evropský komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete a kalifornský guvernér Jerry Brown se shodli, že propojení evropského trhu s emisními povolenkami (EU ETS) a kalifornského ETS je reálné a pro obě strany velmi žádoucí.
Propojování systémů emisního obchodování je již delší dobu možností, kterou zvažují veskrze všechny státy, které systémy tohoto typu zavedly. V minulosti bylo uvažováno například o napojení evropského ETS na systém australský (jednání o propojení a jeho podmínkách nakonec zkrachovala), v minulém roce byla dohodnuta spojovací smlouva se Švýcarskem a v současnosti je zkoumáno možné spojení s některými systémy v Číně. V Severní Americe je kalifornský systém propojen v rámci seskupení Western Climate Initiative s ETS v kanadské provincii Québec, plánováno bylo i napojení systému kanadského Ontaria.
<figure id="attachment_55542" style="width: 1025px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55542 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/ets-map.jpg" alt="" width="1025" height="676" /><figcaption class="wp-caption-text">Systémy emisního obchodování, včetně těch naplánovaných či zvažovaných, dobře znázorňuje mapa International Carbon Action Partnership. Zdroj: <a href="https://icapcarbonaction.com/en/ets-map">ICAP</a></figcaption></figure>
<h2>Prohloubení spolupráce i úplně propojení obou systémů</h2>
Propojení systému evropského a kalifornského není nemožné a dle zástupců obou stran a jejich vyjádření v průběhu konference je to i velmi žádoucí. Podrobnější pravidla (například týkající se zaměnitelnosti povolenek či flexibilních mechanismů) by musela být dohodnuta a jak Cañete, tak Brown se vyslovili pro prohloubení budoucí spolupráce při přípravě spojení obou ETS.
Dle <a href="https://ec.europa.eu/clima/news/eu-and-california-step-cooperation-carbon-markets_en" target="_blank" rel="noopener noreferrer">tiskové zprávy </a>vydané po jednání obou stran, je zájmem EU i Kalifornie propojení jejich ETS, což pomůže maximalizovat využití zpoplatnění uhlíku jako nástroje pro boj se změnami klimatu a transformaci světové ekonomiky. Jak Kalifornie, tak i EU budou rovněž v budoucnu podporovat propojování či napojování dalších systémů. V průběhu nastávajících dvanácti měsíců plánují obě strany nastavit dialogy na téma investičních signálů v ETS, zachování tržní síly dotčených subjektů či využití výnosů systémů ETS. Zástupci EU a Kalifornie se mají znovu setkat za rok, kdy budou diskutovat pokrok v oblasti a dohodnou se na dalším směřování.

Propojení trhu s emisními povolenkami v EU a Kalifornii nemusí být utopií

Polská energetika je životně závislá na uhelných elektrárnách. Ekonomika provozu těchto elektráren však trpí raketovým růstem cen emisních povolenek z posledních měsíců.  Situace už nenechává chladnými ani vrcholné státní představitele našich severních sousedů. Polská tisková agentura přinesla <a href="https://www.thefirstnews.com/article/situation-on-co2-market-calls-for-ecs-intervention---polish-minister-2224" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prohlášení polského ministra energetiky, podle kterého si situaci na trhu s povolenkami žádá intervenci.</a>
V meziročním srovnání došlo během tohoto týdne k nárůstu ceny emisní povolenky o 200 %, když v pondělí dokonce prolomila hranici 25 euro. Situace na trhu s povolenkami je však velmi volatilní, když v pátek klesla cena až k 18 eurům a obchodování skončilo těsně nad hranicí 19 euro.
Takováto situace na trhu s emisními povolenkami by měla dle polského ministra energetiky Krzysztofa Tchórzewského vzbuzovat obavy Evropské komise. Podle Tchórzewského by dokonce Komise měla zvážit intervenci a polský ministr by chtěl s Komisí také řešit důvody, které za růstem ceny povolenky stojí.
<blockquote>
„Situace na trhu s emisními povolenkami volá po intervenci. Potřebujeme požádat Evropskou komisi, aby se tímto tématem zabývala. V současnosti však zatím polská společnost ani polský energetický sektor není ohrožen, což platí i pro příští rok,“ dodává polský ministr energetiky.
</blockquote>
Podle Tchórzewského stojí za současným růstem ceny velké společnosti v některých členských zemích EU, které nakupují povolenky do zásoby, čímž diktují jejich cenu.
<h2>Povolenky ohrožují také konkurenceschopnost českých firem</h2>
Rostoucí cena emisních povolenek zvyšuje také náklady průmyslových podniků. Vysoká cena povolenky totiž zhoršuje jejich konkurenceschopnost ve srovnání se zbožím dovezeným ze zemí mimo Evropskou unii, kde firmy za emise platí méně nebo vůbec. Problémem Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) také je, že nepokrývá všechny zdroje emisí a že Evropa má na svědomí méně než deset procent světových emisí oxidu uhličitého.
Obava o konkurenceschopnost českých společností v souvislosti s vysokou cenou povolenky tak panuje také v ČR, jak v<a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/povolenky-snizuji-konkurenceschopnost-firem-mini-svazy-a-podniky/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">yplývá z ankety ČTK mezi českými asociacemi a podniky</a>.

Polský ministr energetiky: Situace na trhu s emisními povolenkami si žádá intervenci

Cena emisních povolenek v rámci evropského systému EU ETS by měla růst i nadále, přičemž <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090318-eu-co2-price-to-hit-eur30mt-by-end-2019-bank-of-america" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle predikcí americké Bank of America Merrill Lynch</a> by hranice 30 EUR za tunu CO2 měla dosáhnout již v průběhu příštího roku. Další cenový růst povolenek by měly podpořit zejména vyšší ceny zemního plynu a levnější uhlí.
Po dlouhodobé stagnaci, kdy se ceny emisních povolenek pohybovaly na úrovni 5 až 6 EUR/tCO2, začala cena povolenek prudce růst, a to zejména od začátku letošního roku. Již v průběhu minulého měsíce povolenky překonaly 20 EUR/tCO2, <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cena-povolenek-pokorila-10lete-maximum-tahne-poptavka-sektoru-vyroby-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">čímž se jejich cena dostala na 10letá maxima</a>. Na pokračující růst ceny emisních povolenek má vliv zejména vysoká poptávka v sektoru výroby elektřiny a nízká nabídka v primárních aukcích.
Podle Bank of America by růstový trend měl panovat i nadále, přičemž v průběhu příštího roku cena povolenek pravděpodobně dosáhne 30 EUR/tCO2. Růst ceny povolenek by měly v Evropě podpořit zejména vyšší ceny zemního plynu a pokles cen uhlí, což se projeví zvýšenou poptávkou po povolenkách ze strany uhelných elektráren.
<blockquote>
&#8222;Ceny zemního plynu v Evropě v roce 2018 vzrostly kvůli chladnému konci zimy a horkému létu. Počasí spolu se silnou poptávkou po zkapalněném plynu v Asii vedlo k poklesu evropských zásob plynu. V budoucnu očekáváme růst asijského JKM (cenový benchmark pro LNG, pozn. red.) vzhledem k vyšším cenám ropy,&#8220; uvedla podle serveru Platts banka.
</blockquote>
V případě cen černého energetického uhlí banka očekává naopak pokles cen, kdy by cena australského uhlí z přístavu v Newcastle měla v příštím roce klesnout z 92 USD/t v letošním posledním čtvrtletí na 80 USD/t. Podobně banka očekává pokles cen černého energetického uhlí API2 (evropský cenový benchmark) o 15 USD/t a růst cen plynu TTF (nizozemský cenový benchmark pro Evropu) o 5 EUR/MWh. Tyto faktory by měly zvýšit cenu evropských povolenek o 5 EUR/tCO2.
<blockquote>
&#8222;Evropské ceny CO2 vzrostly z loňských 5 EUR/t na současných 22 EUR/t, což z nich dělá nejlépe si počínající &#8222;komoditu&#8220; v roce 2018. Růst přišel zejména po zavedení <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/obchodovani-s-povolenkami-a-market-stability-reserve/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rezervy tržní stability (MSR)</a>, nástroje pro omezení počtu povolenek pro podpoření jejich cen,&#8220; dodává banka.
</blockquote>
Podle banky si rovněž velký počet energetických společností zatím nezajistil dostatečný objem povolenek pro další roky, přičemž jejich zájem zahedgovat se a s tím spojený růst poptávky po povolenkách povedou k dalšímu růstu cen.

Bank of America: Cena emisní povolenky v EU dosáhne 30 EUR/t do konce příštího roku

Ceny emisních povolenek v Evropské unii dnes podle údajů serveru Carbon Pulse vyšplhaly nad 20 eur (515 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, což je desetileté maximum. Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky. Výnosy jsou v Česku ze zákona využívány z poloviny ministerstvem životního prostředí a z poloviny ministerstvem průmyslu. MŽP za celou dobu dražeb povolenek získalo do konce letošního července 10,6 miliardy korun, řekla dnes ČTK mluvčí Petra Roubíčková. 
Cílem evropského systému obchodování s emisemi (ETS) je snižování <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-producenti-co2-na-svete/">emisí skleníkových plynů</a>. EU se loni dohodla na reformě systému, což mimo jiné přineslo stažení části nadbytečných povolenek z trhu. Stát díky jejich rostoucí ceně získává víc peněz, jež částečně vkládá do programu NZÚ zaměřeného na zateplení a snížení energetické náročnosti budov.
<figure id="attachement_1440" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/power-station-374097_12801-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/power-station-374097_12801-725x483.jpg" alt="Německé uhelné elektrárny" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
MŽP všechny prostředky investuje výhradně do projektů v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Více peněz z výnosů znamená i více peněz do domácností.
<blockquote>
&#8222;Všechny prostředky putují k lidem, především na jejich úspory v oblasti výdajů za energie, zejména díky zateplování a pořizování nových technologií na využívání obnovitelných zdrojů,&#8220; uvedla Roubíčková.
</blockquote>
Ministerstvo průmyslu využívá peníze na kompenzaci nárůstu ceny elektřiny kvůli obnovitelným zdrojům energie.
Z údajů neziskového think tanku Carbon Tracker vyplývá, že by se cena povolenek mohla mezi lety 2019 až 2023 až zdvojnásobit. Do konce roku 2018 by mohla dosáhnout 25 eur.
<blockquote>
&#8222;I po roce 2020 MŽP počítá s pokračováním programu NZÚ, nikdo se nemusí obávat, že by tomu tak nebylo, práce na pokračování programu již MŽP započalo. Bude-li více peněz, program bude možné rozšířit o další oblasti podpory,&#8220; dodala Roubíčková.
</blockquote>
Hnutí Duha (HD) ve středu v tiskové zprávě uvedlo, že by peníze z povolenek měly jít na užitečné projekty pro domácnosti, zároveň ale komplexně neřeší problém znečištění ovzduší. Programový ředitel Jiří Koželouh uvedl, že je nespravedlivé, když těžaři prodávají uhlí domácnostem přímo a povolenky si tedy nemusí kupovat.
<blockquote>
&#8222;Pálení tříděného uhlí v kotlech a kamnech znečišťuje ovzduší násobně více než pálení uhlí v teplárnách,&#8220; doplnil.
</blockquote>
Situaci by podle hnutí zlepšilo zavedení enviromentální složky energetické daně.
<blockquote>
&#8222;Již tento rok má vláda dostat od ministerstva financí a MŽP analýzu zavedení takové daně,&#8220; píše se v tiskové zprávě.
</blockquote>
Podle HD by měla následovat rychlá příprava novely zákona, která by environmentální složku daně zavedla.
<figure id="attachement_1906" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/paroplyn_uvod-725x524.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/paroplyn_uvod-725x524.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Zavedení daně by podle hnutí motivovalo domácnosti k opuštění <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/">hnědého uhlí</a>, výnos by bylo možné zároveň využít k financování výměny starých kotlů a kamen.
<blockquote>
&#8222;Peníze z evropských fondů na současné kotlíkové dotace totiž pokryjí jen malou část domácností, kde je nutné modernizovat vytápění. Peníze by se tak vracely k lidem, kteří by daň platili, a pomáhaly by jim se zátěže zbavit,&#8220; konstatovalo HD.
</blockquote>
Evropský systém obchodování s emisemi pokrývá asi 12.000 elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v EU.
ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Evropská Unie

Ceny emisních povolenek prudce rostou, překonaly již 20 eur za tunu CO2

Ceny emisních povolenek minulý týden vzrostly téměř o 10 % a poprvé od roku 2011 překonaly hranici 11 eur/tunu. Trh reaguje na budoucí zavedení rezervy tržní stability, jedním z podpůrných faktorů může být i hromadění spekulantů na trhu.
Emisní povolenky s dodávkou v prosinci 2018 na energetické burze EEX minulý týden v pátek dosáhly uzavírací ceny 11,11 eur za tunu CO2. Za týden si tak připsaly 9,6 %, z hodnoty 10,14 eur/t.
V průběhu pátečního dne vzrostla cena povolenek až na 11,21 eur/t, na začátku února se přitom obchodovaly pod hranicí 9 eur/t. <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cena-emisni-povolenky-eua-leti-vzhuru-ve-stredu-6-letech-pokorila-hranici-10-eur/">Během února vzrostla cena</a> povolenek o 9,1 %.
Celkový rostoucí trend je způsoben především reakcí trhu na blížící se zavedení opatření pro snížení celkového množství povolenek na trhu, tzv. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/obchodovani-s-povolenkami-a-market-stability-reserve/">Market Stability Reserve (MSR)</a>, což v posledních týdnech převážilo ostatní faktory. MSR má snížit kumulativní přebytek povolenek o 24 % ročně od roku 2019, což by mělo v příštím roce snížit nabídku povolenek v rámci aukcí přibližně o 40 %. Na růst ceny má vliv také <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-reformu-emisniho-trhu-roce-2020/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">schválení reformy systému EU ETS pro období po roce 2020</a> ze 6. února.
<a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/eu-co2-prices-rally-to-six-year-high-10288278">Dle serveru Platts</a> je jednou z možností odůvodnění dosavadního vývoje hromadění spekulantů na trhu, a to nejen z důvodu budoucího snížení množství povolenek vlivem MSR, ale také jako pokus o zahnání do kouta společností před 30. dubnem, což je lhůta pro předložení povolenek za předchozí rok.
To, zda je tento vývoj udržitelný, závisí na tom, zda budou spekulativní hráči schopni udržet tuto úroveň nátlaku, zda budou společnosti ochotné i nadále platit vyšší ceny, a rovněž, zda se budou průmyslové podniky nadále zdráhat prodeje volně přidělovaných povolenek.
Proces bezplatného přidělování povolenek je běžně ke konci února v plném proudu. Letos Evropská komise prozatím neaktualizovala data ohledně stavu přidělených bezplatných povolenek pro rok 2018.
Krátkodobá poptávka mohla být v posledních týdnech ovlivněna rovněž velmi chladným počasím v Evropě. Oteplení z posledního týdne, jak se zdá, nemělo výrazný vliv, jelikož ke zmírnění růstového trendu prozatím nedošlo, spíše naopak.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Buschhaus

Životní prostředí

Ceny emisních povolenek nadále rostou, po 6 letech překonaly hranici 11 euro

Evropský parlament na svém včerejším zasedání schválil reformu evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) pro období mezi lety 2021 a 2030. Přijetí návrhu parlamentem otevřelo cestu k jeho konečnému schválení, o kterém bude v nadcházejících měsících rozhodovat Evropská rada.
K prozatímní dohodě týkající se reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-dosahla-dalsi-dohody-reforme-emisniho-trhu-polsko-se-svymi-pozadavky-neuspelo/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dospěli zástupci Parlamentu a Rady EU na začátku loňského listopadu</a>. Stěžejním bodem vyjednávání tehdy byl takzvaný modernizační fond, který má v 10 „nejchudších“ zemích EU podpořit modernizaci energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti.
O schválení návrhu parlament rozhodl na svém včerejším zasedání, kdy se 535 europoslanců vyjádřilo pro přijetí, oproti 104 poslancům, kteří <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/eu-parliament-approves-post-2020-co2-market-reforms-26886294" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle serveru Platts</a> hlasovali proti. Návrh nyní projedná Evropská rada, jejíž souhlas je nutný pro jeho přijetí.
<h2>Legislativa má chránit životní prostředí i průmysl</h2>
Změny legislativy po roce 2020 mají přispět k revizi evropského trhu s emisními povolenkami, zejména zpřísněním pravidel upravujících roční limity pro emise CO2 po roce 2020, mechanismy financování modernizací a cílenější přidělování volných emisních povolenek.
Kromě úpravy legislativy účinné po roce 2020 návrh přinesl i změny účinné před tímto datem. Fungování trhu má posílit především zdvojnásobení tempa, kterým budou v rámci tzv. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/obchodovani-s-povolenkami-a-market-stability-reserve/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rezervy tržní stability</a> (Market Stability Reserve, MSR) z trhu stahovávány přebytečné povolenky. Mechanismus pro omezení množství povolenek MSR bude spuštěn již v roce 2019.
Celkový cíl úpravy legislativy od roku 2020 je podle europoslankyně Julie Girlingové dosažení rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Schválení nové legislativy Evropskou radou je podle poslankyně pouze formální krok, jelikož byla odsouhlasena již v listopadu Výborem stálých zástupců (COREPER).