Evropské uhlíkové clo bude pro ukrajinsku devastující, upozorňuje nová studie

Uhlíkové clo (CBAM) zaváděné Evropskou unií může mít zničující dopad na ukrajinské ocelářství a železářství. Vyplývá to z modelu poradenské společnosti GMK Center z Kyjeva. Podle autorů je pro ukrajinské firmy obtížné splnit dekarbonizační požadavky bez financování z EU. Evropská komise pracuje na zavádění výjimek, které by dopady na ukrajinské producenty zmírnily.

Mechanismus EU pro úpravu uhlíkových hranic by mohl způsobit exportní ztráty Ukrajiny v období 2026–2030 až 4,7 miliardy dolarů, zjistila nová studie kyjevské pobočky poradenské společnosti GMK Center.

Ukrajina v roce 2024 vyvezla do EU zboží v celkové hodnotě 24,8 miliardy dolarů, z čehož 14,5 % by spadalo pod předpisy uhlíkového cla, uvádí zpráva. Podle výsledků modelování uhlíková daň nejvíce postihne železářský a ocelářský sektor. Ukrajina v současné době vyváží zboží produkované v obou sektorech v hodnotě 3,3 miliardy dolarů.

Celková potenciální ztráta exportu v roce 2030 by mohla činit až 1,6 miliardy dolarů. Nejvíce postižené budou hotové ocelové výrobky, následované ocelovými polotovary. Ztráty mohou podle výpočtů centra GMK dosáhnout celkové výše 899 milionů dolarů u první kategorie a 558 milionů dolarů u druhé.

Ukrajinská dekarbonizace nemá jisté financování

Studie dále ukazuje, že v prvním roce plné implementace CBAM by ukrajinský vývoz železa a oceli mohl čelit 311 milionům dolarů v platbách CBAM. Do roku 2030 by pak CBAM mohl učinit ukrajinský vývoz cementu, hnojiv, surového železa, předvalků a dlouhých ocelových výrobků nekonkurenceschopnými.

"Uplatnění CBAM na Ukrajinu je prohibitivní obchodní mechanismus, který povede ke snížení exportu a poklesu produkce," řekl Stanislav Zinchenko, generální ředitel GMK Center, S&P Global Commodity Insights.

Trh Evropské unie je přitom pro ukrajinské producenty naprosto zásadní.

"Během posledních tří let se EU stala klíčovým trhem pro ukrajinské výrobce," řekl. "Náš vlastní trh se všemi druhy klíčového průmyslového zboží se zmenšil. Přežily pouze ty podniky, které jsou zaměřeny na export do EU."

Negativní dopad CBAM na Ukrajinu by se časem zhoršil kvůli rostoucím cenám uhlíku a postupnému snižování bezplatných přídělů v systému obchodování s emisemi EU, uvádí zpráva.

"Ukrajinští výrobci oceli, cementu, hliníku a dalších produktů neměli přístup k dotacím, grantům na dekarbonizaci a levným půjčkám jako jejich kolegové z evropského trhu," řekl Zinčenko. "Ukrajinské podniky mohou dekarbonizovat výrobu pouze tím, že získají přístup k evropským finančním nástrojům."

Existence výjimek pro Ukrajinu je pravděpodobná

Evropa je největším obchodním partnerem Ukrajiny s významným exportem oceli do zemí, jako je Polsko, Bulharsko, Itálie, Rumunsko, Řecko a Moldavsko. To si evropští představitelé zdá se dobře uvědomují. Evropská komise navrhla na začátku března prodloužit výjimku na vývoz ukrajinské oceli.

V rámci nedávného návrhu zároveň Komise předložila několik vylepšení CBAM, aby se snížila administrativní zátěž pro menší dovozce a upravila se lhůta pro nákupní povinnosti. V rámci těchto změn budou dovozci moci nakupovat certifikáty CBAM od února 2027, nikoli od 1. ledna 2026, aby pokryli emise obsažené v jejich dovozech pro rok 2026.

"Toho by bylo možné dosáhnout na základě článku 30.7 nařízení CBAM, který obsahuje doložku o vyšší moci pro země postižené nepředvídatelnými, výjimečnými a nevyprovokovanými událostmi, které způsobují vážné škody na jejich ekonomické a průmyslové infrastruktuře," uvádí zpráva.