Komise podlehla průmyslu a "reformuje" trh s povolenkami – co se ale opravdu změní?

Evropská komise představila dlouho očekávanou reformu systému EU ETS po roce 2030. Návrh zvolňuje tempo poklesu množství povolenek v oběhu, upravuje fungování rezervy tržní stability, prodlužuje bezplatnou alokaci povolenek a výrazně rozšiřuje financování dekarbonizace průmyslu. Podmíněně také snižuje cíl snížení emisí skleníkových plynů na 85 % oproti roku 1990, přičemž zbývajících 5 % nahradí tzv. mezinárodními kredity. Má to ovšem háček.

Nejdůležitější změnou reformy je úprava lineárního redukčního faktoru, tedy tempa, kterým se každoročně snižuje množství nově vydávaných povolenek. Současný faktor činí 4,3 %, od roku 2028 se má zvýšit na 4,4 %. Jak uvádějí doprovodné dokumenty k balíčku, pokud by tento faktor zůstal v platnosti i po roce 2030, množství nově vydávaných povolenek by se blížilo nule již kolem roku 2040.

Komise proto navrhuje snížit redukční faktor na 3,7 % v letech 2031 až 2035 a následně na 1,7 % od roku 2036. Povolenky by se díky tomu vydávaly také ve čtyřicátých letech. Jde tedy o citelné zmírnění tempa poklesu, které má emisní systém pouze sladit s evropským cílem snížit čisté emise do roku 2040 o 90 % proti roku 1990.

"Lineární faktor bude činit 3,7 % od roku 2031 do roku 2035 a 1,7 % od roku 2036. Komise zveřejní celkové množství povolenek pro celou Unii do září 2028," uvádí navrhované znění článku 9 směrnice EU ETS.

Komise změnu zdůvodňuje tím, že pokračování současného redukčního faktoru by šlo dokonce nad rámec klimatického zákona. To by mělo negativní dopad především na průmysl. Ten již nyní volá po zásadním zmírnění EU ETS, aby se udržel konkurenceschopným.

Pro energetiku to znamená delší dostupnost povolenek, nikoliv ovšem konec tlaku na emisní zdroje využívající fosilní paliva. Počet povolenek totiž bude nadále klesat a cenu bude i nadále určovat skutečná poptávka na trhu, tempo dekarbonizace a rozvoj nízkoemisních technologií.

Mezinárodní kredity jako pojistka proti příliš rychlému poklesu povolenek

Od roku 2036 návrh počítá také s možností financovat nákup až 260 milionů vysoce kvalitních mezinárodních kreditů k dosažení domácího cíle snížení emisí do roku 2040.

Využití mezinárodních kreditů přitom není novinkou, kterou by Komise do klimatické politiky přidala až nynější reformou EU ETS. Již novelizovaný evropský klimatický zákon počítá s možností využít od roku 2036 omezené množství vysoce kvalitních mezinárodních kreditů. Jejich objem může odpovídat až 5 % čistých emisí EU z roku 1990, což v případě plného využití znamená, že domácí snížení čistých emisí v EU by dosáhlo nejméně 85 % oproti roku 1990 a zbývající část cíle by byla pokryta snížením emisí mimo EU.

Tato úleva ale není automatická. Do 31. ledna 2033 má Komise vyhodnotit, zda jsou takové kredity vůbec na mezinárodním trhu dostupné. Pokud dostatek vhodných kreditů k dispozici nebude, lineární redukční faktor se od roku 2036 místo navrhovaných 1,7 % zvýší na 2,7 %. Domácí emisní trajektorie EU ETS se tak zpřísní, aby odpovídala domácímu snížení emisí o 90 % do roku 2040.

Rezerva tržní stability má stahovat povolenky pozvolněji

Mění se i rezerva tržní stability. Od roku 2028 má v případě přebytku povolenek na trhu stahovat do rezervy pouze 12 % přebytku povolenek namísto současných 24 %. Snižování přebytku tak bude pozvolnější a bude rozprostřeno do delší doby. Pokud bude počet povolenek v oběhu mezi 300 a 400 miliony, rezerva uvolní pouze rozdíl do horní hranice, nikoliv automaticky celých 100 milionů. Horní i dolní hranice pro zásahy rezervy se mají od roku 2029 každoročně snižovat o 4 %.

Nově nastavené a upravované limity rezervy reagují na postupné zmenšování trhu s emisními povolenkami. Nové nastavení má omezit situace, kdy by pevně nastavený zásah rezervy představoval příliš velkou část zbývajícího objemu povolenek. Spolu s dřívějším návrhem zastavit automatické rušení povolenek v rezervě jde o zřetelný ústupek požadavkům průmyslu na vyšší likviditu a menší cenovou volatilitu.

Bezplatná alokace zůstane, ale bude podmíněna investicemi

Komise navrhuje prodloužit bezplatnou alokaci pro odvětví ohrožená únikem uhlíku až do roku 2040. Současně má změnit její podmínky. Od roku 2031 budou provozovatelé předkládat plány „Invest in EU decarbonisation“ a do dekarbonizace v Unii budou muset vložit částku odpovídající celé ekonomické hodnotě bezplatně přidělených povolenek.

Po schválení plánu získá dotčené zařízení průběžně 80 % příslušné bezplatné alokace. Zbývajících 20 % obdrží až po ověření, že investice skutečně proběhly a vedly k významnému snížení emisí. Výjimku mají mít mimo jiné nejúčinnější instalace, nízkoemisní provozy a projekty podpořené Inovačním fondem nebo novou Průmyslovou dekarbonizační bankou.

"Investice do dekarbonizace musí odpovídat objemu nejméně rovnocennému ekonomické hodnotě 100 % bezplatné alokace v příslušném pětiletém období. Tyto investice musí být realizovány v EU a vést k významnému snížení emisí na úrovni zařízení," stanoví navrhovaný článek 10a.

Nový systém má zabránit tomu, aby bezplatná alokace pouze snižovala provozní náklady bez odpovídající modernizace. Návrh zároveň umožňuje sdružování více instalací, takže investici může za dohodnutou skupinu uskutečnit jeden nebo několik provozů.

Pokračovat může také kompenzace nepřímých nákladů emisí promítnutých do ceny elektřiny. Členské státy by měly nadále usilovat o to, aby na tento účel nevynakládaly více než 25 % výnosů z aukcí emisních povolenek. Pro energeticky náročný průmysl jde o významnou součást ochrany konkurenceschopnosti, její rozsah však bude dál záviset na národních programech státní podpory.

Komise dále navrhuje zachovat bezplatnou alokaci pro teplárenství i po roce 2030. Bezplatná alokace se má postupně snižovat až na nulu v roce 2040. Naopak do EU ETS mají postupně vstoupit rovněž spalovny odpadu (ZEVO) a zařízení pro spoluspalování ostatního než nebezpečného odpadu s kapacitou nad tři tuny za hodinu. V roce 2031 odevzdají povolenky za 25 % ověřených emisí, v roce 2032 za polovinu, v roce 2033 za 75 % a od roku 2034 za celý objem.

Stovky milionů povolenek se vrátí do průmyslu

Hlavním finančním nástrojem reformy má být nová průmyslová banka pro dekarbonizaci (Industrial Decarbonization Bank). V první fázi mezi lety 2028 a 2030 do ní poputuje celkem 400 milionů povolenek, které poslouží k financování dekarbonizačních projektů pevnou cenou za tunu emisí CO2, které byly ušetřeny (resp. nebyly vypuštěny). Komise v této fázi očekává, že podpora projektům dosáhne až 30 miliard EUR. Celkový deklarovaný objem financování banky komise uvádí ve výši 100 miliard eur, skutečná hodnota však bude záviset na budoucí ceně povolenky.

Modernizační fond bude pokračovat také v období 2031 až 2040. Na jeho financování mají být vyčleněna 2 % celkového objemu povolenek. Dalších 0,5 % má být určeno na podporu projektů ve stejných přijímajících státech prostřednictvím nové průmyslové dekarbonizační banky.

Dokument zveřejněný v polovině července je zatím pouze návrhem Komise. Musí jej projednat Evropský parlament a Rada EU v řádném legislativním postupu. Většina změn se má používat od roku 2029 nebo 2031, jejich konečná podoba se však během vyjednávání může ještě výrazně změnit.