8. září 2023
Šest států včetně Česka tlačí na EU: Chraňte průmysl před emisními náklady

Brusel 27. května (zpravodajka ČTK) - Šest členských států EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. Klimatická politika podle nich musí odrážet novou realitu, zejména současné geopolitické krize a mimořádně vysoké ceny energií. V takzvaném non-paperu, do kterého nahlédla ČTK, země vyzývají například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.
Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že systém ETS zůstává "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", nicméně je potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.
ČR je jednou z unijních zemí, které hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek EU ETS. Po skončení summitu EU v březnu premiér Andrej Babiš uvedl, že Česko bude dál hledat spojence pro své návrhy, mezi něž patří vynětí energeticky náročného průmyslu ze systému povolenek do roku 2034. Evropská komise by měla revizi systému emisních povolenek EU ETS1 představit 15. července.
Česká vláda také dlouhodobě kritizuje rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění (EU ETS 2). Systém EU ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn má být po ročním odkladu v roce 2028.
Nynější non-paper, tedy neoficiální dokument určený k prodiskutování, podpořily Česko, Bulharsko, Řecko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. "Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) je dlouhodobě jedním ze základních pilířů klimatické politiky EU. Je navržen tak, aby umožňoval efektivní snižování emisí a zároveň usměrňoval evropské energetické a průmyslové sektory na cestě k postupnému přechodu ke klimatické neutralitě EU," stojí v dokumentu.
"Přístup EU ke klimatické politice však musí být upraven tak, aby odrážel novou realitu. Probíhající geopolitické krize a mimořádně vysoké ceny energií spolu s nadcházející revizí referenčních hodnot EU ETS pro bezplatné přidělování povolenek v období 2026 až 2030 představují významné výzvy a rizika pro evropská energeticky náročná odvětví," dodává text.
Pro energeticky náročný průmysl, včetně chemického průmyslu, ocelářství, výroby cementu, keramiky nebo hliníku, by to podle dokumentu mohlo znamenat riziko ztráty jejich konkurenceschopnosti na globálních trzích, uzavírání provozů nebo jejich přesun mimo EU.
Systém obchodování s emisemi přitom postupně snižuje počet bezplatných povolenek, které průmyslové podniky dostávají, a nutí je místo toho povolenky nakupovat a obchodovat s nimi. Tím vzniká finanční motivace k dekarbonizaci.
Jak poznamenal list The Financial Times, systém je pod rostoucím drobnohledem zejména ze strany členských států s více znečišťujícími průmyslovými odvětvími. V době vysokých cen energií, umocněných válkou na Blízkém východě, totiž dále zvyšuje jejich náklady.
Jednou ze zemí, která usiluje o pozastavení systému, je rovněž Itálie. Mezi státy, které čelí největším obtížím, patří zejména země ve východní a jižní Evropě, a to kvůli své historické závislosti na více znečišťujících zdrojích energie. Naopak bohatší členské státy severní a západní Evropy jsou v dekarbonizaci dále a nadále podporují ambiciózní klimatickou politiku.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
10. prosinec 2023
22. duben 2024
5. prosinec 2024
8. srpen 2025
29. duben 2026
14. květen 2026
11. červen 2026
Komentáře (24)
Kdyby vláda myslela svojí politiku Vážně přišla by s nějakým plánem přechodu od fosilních paliv kde by akcelerovala některé oblasti kde lze přejít snadněji před jinými s cílem aby tempo přechodu zůstalo zachováno nic takového se ovšem neděje. Cílem české vlády konzervovat stávající závislost na fosilních palivech. Nechtějí odchod průmyslu dopravy ani domácností od fosilních paliv. Chtějí aby energie byla levná a dostupná a průmysl ani občané nemuseli dělat nic. Ve skutečnosti je třeba prosazovat v reakci na geopolitické změny zcela jiný přístup a to urychlený přechod na moderní energetiku. Pro ČR to znamená zejména elektrifikaci tedy investice do el. sítí , nefosilních zdrojů el. energie a akumulace na straně výroby a distribuce a přechod na el. energii na straně spotřeby.
Nejlepším řešením je, aby energie byla levná a dostupná. Nejhorším je tlačit OZE ať to stojí co to stojí, což se již mnoho let děje v EU.
"aby energie byla levná a dostupná"
A teď už jen vyřešit takovou drobnost, jak toho dosáhnout.
Jardo, rozhlídnout se, podívat se jak to řeší ve světě ty nejpokročilejší (technologicky) mocnosti:
1) USA: přestat blouznit o klimatické krizi, používat všechny dostupné zdroje výroby elektřiny, především ty nejlevnější (pro USA fotovoltaika a plyn), konec klimatického šílenství
2) Čína: potřebuje stále více elektřiny pro rostoucí výrobu a export. Nyní je každá výroba dobrá (je jedno jestli je kočka černá či bílá, jen když chytá myši). Plánovaný výhled: největší růst OZE na světě (FVE, VtE Vodní elektrárny)
Čili pro EU: dělat pravý opak toho co dělá současné vedení EU.
TLDR: rozumím, nejdříve prachy, pak prachy, dlouho nic a pak možná to ostatní
Jardo, ty prachy od nás (spotřebitelů, průmyslu) chtějí ti, co je mají z vynucených uhlíkových odpustků. A za to my máme slib že planeta neshoří.
Stejně jako dřív dávala církev slib, že na věčnosti dojdou ti co zaplatí spasení svých duší.
Ano, je to jen o prachách vybraných od obyčejných lidí skupinou "vyvolených" co jsou u zrovna moci, co pak ty prachy distribují podle svého uvážení.
Jen prachy a prachy, představte si že by o ty stomiliardy EUR přišly.... To přece není možné, že??
A kdo jsou podle vás ti "vyvolení"?
A kam "ty prachy distribují" ?
To jsou ti co se cítí jako zachránci lidstva před klimatickou katastrofou. A především ti co tento narativ financují a propagují.
A kam ty prachy distribují? To přece víme: část si jich ponechají (na jejich "nezbytné výdaje"). Podstatně větší část jich alokují do dotací, dotací podle přání těch, co klimatický narativ vytvářejí a podporují.
Dotace do modernizace ekonomiky a na snížení energetické náročnosti považujete tedy také za špatné?
A víte, že o využití výnosů z emisních povolenek rozhodují převážně národní státy a končí ve státním rozpočtu?
Takže "Ti" jsme vlastně i my všichni?
Podle vaší logiky, kdy jsou na prvním místě prachy, tak tu máme emise a kyselé deště jako v 70. a 80. letech.
Žádné filtry, žádné odsíření, hlavně "levnou" výrobu, protože "každá výroba je dobrá".
Jardo, každá výroba na nejvyšší technické úrovni je dobrá. Na nejvyšší technické úrovni, co se týče emisí skutečných škodlivin a nebezpečného odpadu. U fosilu nastal v posledních 30 letech obrovský pokrok. Když byl tlak, ukázalo se, co vše lze dělat. A elektřina byla před kovidem velmi levná i v ČR, i na Lipské burze.
Z hlediska životního prostředí je důležitý tlak na snižování emisí (ne na likvidaci fungujících zařízení=šílené plýtvání).
Technický pokrok způsobil, že fotovoltaika je NYNÍ zcela bez dotací i v tak chudých zemích jako Filipiny či Paikstán spontálně instalována obyvatelstvem jako nejlevnější místní zdroj výroby elektřiny.
To byl ten okamžik zlomu o kterém jsem psal v roce 2000 do Československého časopisu pro fyziku.. Nejen fotovoltaika výhodná pro bohaté země, ale i pro země chudé, bez dotací, jenom jako následek obrovského vědeckého a technického pokrorku a hromadné, stále rostoucí výroby=snižování ceny panelů podle ekonomických zákonů. Žádné deformace a ničení trhu našim systémem dotací.
Samozřejmě, do zemí, kde slunce svítí méně, ta ekonomická nutnost zavádění fotovoltaiky musí přijít později, musíme čekat ne na zničující rozhodnutí Bruselu ale na další snížení ceny (která ovšem je tvořena nejen panely ale i spoustou dalších faktorů: když jste odborník a uděláte si sám instalaci tak je to třeba za třetinu ceny než nabízí v současnosti krachující dotační zlatokopové ve fotovoltaice.
Nám v ČR nechybí dotace na fotovoltaiku ale chybí racionální vzorové projekty (to by měl stát financovat) a výchova obrovského počtu elektrikářů a VŠ energetiků, vychovaných nejnovějším technickým pokrokem=fotovoltaikou.
Tak jako to udělali třeba v Nizozemí (technická špička a velcí šetřílkové): když byly drahé, neinvestovali do fotovoltaiky, ale koncentrovali výchovu nové generace techniků a VŠ do 3 technických universit pro integraci fotovoltaiky do nizozemskéhpo energetického systému.
A teď, když je to levné, tak teprve investují do FVE více než Němci (přepočteno na počet obyvatel).
Ne jako my, v Kocourkově, kteří jsme do velmi drahé fotovoltaiky investovali více než Němci v roce 2010 (přepočteno na počet obyvatel).
Jak jednoduché a racionální.
"U fosilu nastal v posledních 30 letech obrovský pokrok"
A proč? Protože na omezení škodlivin tlačily státy, nebylo to svobodné rozhodnutí korporátů ani majitelů uhelek.
Proč jsou bezpečnostní normy, směrnice, limity na škodliviny a mnoho dalšího, protože to je levnější a výhodnější? Ani náhodou, ale má to sloužit k něčemu víc než jen k prachům.
Proto nemohu souhlasit v této oblasti s vašim: "je jedno jestli je kočka černá či bílá, jen když chytá myši"
Technický pokrok v OZE je dán i tím, že se "tlačí i silou"
Jardo, asi jsme oba podporovateli čisté fotovoltaiky, ale zásadně se lišíme způsobem, jak toho dosáhnout. Je jasné, že žádná vlivová skupina nedokáže zastavit fotovoltaiku ve světě a i v ČR. Technický a cenový pokrok je úžasný.
Teď k tomu heslu pragmatizmu. To v kapitalismu funguje, stejně jako to fungovalo v USA před 100 lety (i přes krize) a v Číně v tomto století. Není to heslo ušlechtilé, přinášející spásu, ale když se já podívám na 80+ let mého života, tak technický pokrok a pragmatizmus přináší stále více a více bohatství pro stále více a více lidí. Ale současně zvyšuje i již tak velké rozdíly v bohatství mezi státy i mezi lidmy.
To "tlačení silouů může být dobré i špatné, mafiálské a korupční i s idealistickými motivy. Rozhodují výsledky (zase ten můj odporný pragmatizmus, že?).
A co děláme v ČR ohledně OZE, ohledně jaderných elektráren, to je sbírka špatných rozhodnutí (možná dělaných v dobrém úmyslu?). Měli bychom se inspirovat zeměmi, které to dělají dobře a životní úroveń si zvyšují moudrými rozhodnutími.
Ty uhlíkové odpustky mezi ta moudrá rozhodnutí nepatří. Ten tlak na redukci skutečných škodlivin při výrobě elektřiny i jiných věcí tam rozhodně patří.
Čisté CO2 není škodlivina, bez něj život na Zemi skončí a "optimální" koncentraci pro přírodu (lesy, louky pole) na Zemi jsme ještě nedosáhli.
"žádná vlivová skupina nedokáže zastavit fotovoltaiku ve světě a i v ČR"
Ale před tím ji musela jiná vlivová skupina nastartovat.
Ten "korporátní pragmatismus" bez silových pravidel by dopadl hodně špatně.
Stačí se podívat jak se chovali a chovají technologičtí giganti.
A je to stejné jak v IT, energetice, zdravotnictví, potravinářství a jinde.
Mimochodem, "optimální" koncentrace CO2 pro přírodu vůbec nemusí být optimální pro lidskou populaci, přírodě by bylo nejlépe, kdyby lidstvo nebylo.
Jardo, my se neshodnem, já jsem vědec a insider fotovoltaiky již po 40 let, Vy jste ?
Žádná "vlivová skupina" nenastartuje něco, co by nejdřív vědci neobjevili, inženýři nezrealizovali a průmyslníci nezavedli velkovýrobu.
Pak už to bývá boj vlivových skupin s různými finačními zájmy, ale primární je vědecký a technický pokrok a levná cena. A to vše bylo a je u fotovoltaiky úžasné.
Však se nemusíme shodnout, to není mým cílem.
Průmyslníci by nezavedli velkovýrobu, když by nebyla poptávka, právě třeba díky těm dotacím.
Velkovýroba počítačů a notebooků, mobilů, atd rozhodně nezačala kvůli dotacím.
To samé Henri Ford, taky žádné doatce nerozběhly výrobu modelu T a automibilismus.
Začalo to kvůli tomu co já píši a přeju to i fotovoltaice.
Vemte si třeba nyní tolik pro nás potřebné zateplování budov. Soused zatepluje svépomocí, běduje, teď je zase veškerý materiál dražší o 50%. Jednoduchá odpověď : následek dotací na zateplení plus drahé energie na výrobu izolačních materiálů.
Počítač, mobil a auto je něco jiného FVE.
Takže bez dotací by bylo zateplení levné?
Bez dotací by to montážní firmy dělali zadarmo?
Bez dotací by jejich zaměstanci nechtěli mzdy?
Výrobci plastových dílů a EPS výrazně zdražili ne kvůli dotacím, ale drahým granulátům kvůli blízkovýchodní krizi.
Ta vaše jednoduchá odpověď není tak úplně pravdivá.
Zavolejte si nějakém výrobci plastových výrobků a ověřte si to.
Levná a dostupná energie vede k plýtvání a neefektivitě celé ekonomiky. Už teď je elektřina příliš levná , protože jí stát nesmyslně dotuje. Plýtvá se sní protože samozřejmě vysoká spotřeba elektřiny vede k vysoké životní úrovni. Například mí vyhřívaný bazén a vířivku je lepší než mít zahradní solární sprchu.
" Pro energeticky náročný průmysl, včetně chemického průmyslu, ocelářství, výroby cementu, keramiky nebo hliníku,"
Ještě byste mohl alespoň nastínit jak třeba zásadně omezit emise CO2 u výroby vápna a cementu: CaCO3 - CaO + CO2, ale podobně je to i u těch ostatních jmenovaných komodit.
Ani ocel se nedá dokola vyrábět jen ze šrotu v el. peci, ale musí být i výroba surového železa.
A také se musíme zamyslet, jestli akceptujeme násobné zdražení polotovarů, jako je surové železo, chemické výrobky včetně plastů a hnojiv za pomoci zeleného vodíku, místo ZP.
Nebo jestli pak naše výroba totálně nezkrachuje a vše budeme dovážet z Číny. Jako se to už často děje. A pak si bez souhlasu Číny nevyrobím vůbec nic, včetně tanků a letadel.
Udělám to za něj:
Výroba cementu - Problém není s rozkladem uhličitanu vápenatého. Ta reakce je vratná a to CO2 se stejně při tvrdnutí malty/betonu naváže zpět. Problém je s tím, že na ten rozklad potřebujete hodně tepla = energie. Zatím se tam používají hlavně uhelné kotle, protože se popel i popílek dají přimíchávat do produktu. Na ty pece je třeba se zaměřit.
Výroba oceli - V roce 1960 bylo potřeba cca 2kg uhlí na výrobu 1 kg oceli, v roce 1990 to byl 1kg, aktuálně to v primární metalurgii zvládají za cca 0.4kg uhlí na 1 kg oceli. Špičkové hutě to ovšem dávají pod 0.3 kg uhlí na 1 kg oceli. Je to "jen" u neplýtvání energií.
BTW, obojí tohle jsou naprosté "buráky". Primárně je třeba řešit ty důležité věci, to jsou rafinace a pálení ropy v dopravě, výroba elektřiny a vytápění. Vše ostatní jsou takové spíše srandičky na potom.
Pro pana Veselého to jsou "buráky", ale článek řeší právě to viz. citace v mém předešlém příspěvku.
Třeba pro vytápění se ZP (zvláště v RD a bytech) spotřebuje řádově méně, než v průmyslu.
Druhá věc je současná konverze uhelných tepláren na ZP. Ale p. Veselý má určitě "v rukávu" nějaký lepší zdroj se spolehlivou dodávkou na zimu.
A podobné je to s plynem pro výrobu elektřiny. Taky bude stoupat spotřeba kvůli náhradě uhlí. A to nejvíce v okolních zemích spoléhajících na OZE typu FVE a VtE. Viz Německo.
Pro ty vápenky a cementárny to problém je, protože povolenky platí i za ten CO2 z rozkladu vápence.
Dodatek k cementárnám: Tam nemají k výrobě cementu žádné uhelné kotle a ten popílek a strusku především dovážejí ve velkém množství z uhelných elektráren/tepláren a je, nebo spíš bude s tím zajímavý ekologický problém: Když nebude dost popílku a strusky, dá se to nahradit mletým vápencem, což je ale žádaná surovina s omezenou dostupností a těžba má (i ekologické) limity.
Tak DOW chemicals už oznámil uzavření ethylenových rafinerií v EU. Do konce roku 2028 má být v EU uzavřeno 27 steam crack. Velký hráči řekli, že EU ať je zelená a oni to prostě zavřou.
v civilizované části světa probíhá depopulizace a současně může ve stejném tempu proběhnout i deindustrializace, pokud nebudou lidi, nebude potřeba tolik výroby, problém nastává v rozdílu tempa deindustrializace vs depopulizace různě ve světě, u té necivilizované části je problém že k žádné depopulizaci nedochází, spíše naopak, a deindustrializece nemůže začít dříve než začne industrializace. Evropa sází na drahotu způsobovanou greendealem







