Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Španělsko zavádí zákon pro samospotřebitele se zdroji do 100 kW, má pomoci rozvoji solárních elektráren

Španělská vláda přijala zákon, který poprvé zavádí konkrétní regulatorní podmínky pro tzv. prosumery neboli samospotřebitele. Zákon se týká instalací do 100 kW a podle španělské největší solární asociace UNEF by mohl ročně přinést až 400 MW nového instalovaného výkonu v solárních zdrojích.

Španělští spotřebitelé a průmyslové skupiny prosazovali podle zahraničního serveru Platts zákon, který by reguloval oblast samospotřebitelů elektřiny, od roku 2015, kdy byl přijat zákon zavádějící výrobní daň na tyto zdroje. Pro tuto daň se později vžil název „daň ze slunečního záření“.

2. Vzácný jev v Texasu: Ceny zemního plynu se propadly do záporných hodnot

Záporné ceny elektřiny jsou vzhledem k omezeným možnostem jejího skladování na některých trzích s vysokým podílem intermitentních obnovitelných zdrojů již relativně běžnou záležitostí, v případě jiných komodit se však jedná o vzácný jev. Těžaři plynu v západní části amerického Texasu se nyní potýkají s podobným fenoménem, kdy se spotové ceny zemního plynu v posledních dvou týdnech propadly do záporných hodnot.

Spotové ceny zemního plynu se v plynárenském hubu Waha, který je referenční cenou pro oblast Permské pánve, podle agentury Reuters držely v rámci vnitrodenního a denního obchodování v záporných hodnotách již od 22. března. V minulém týdnu se přitom propadly až na rekordních -4,28 dolarů za MMBtu (přibližně -13 EUR/MWh).

3. Saúdská Arábie má v plánu postavit solární elektrárnu o výkonu několika jaderných bloků

Ropný gigant Blízkého východu má za cíl navýšit různorodost svého energetického mixu a zvýšit flexibilitu své elektrizační soustavy. K dosažení cíle má pomoci výstavba obří solární elektrárny o instalovaném výkonu 2,6 GW v regionu města Mekka.

Elektrárna má dodávat elektřinu do města Al Faisaliah, do západních částí země a v době odběrové špičky bude podle serveru Energy Live News zvyšovat spolehlivost a flexibilitu sítě.

4. Kanada uzákonila jeden z nejambicióznějších programů pro snižování emisí CO2

Kanadská vláda v čele s premiérem Justinem Trudeauem uzákonila jeden z nejambicióznějších programů pro snižování emisí CO2 na světe. Od 1. dubna nabývá účinnosti celofederální uhlíková daň, která zatěžuje ropu, uhlí a zemní plyn. Daň začíná na 15 kanadských dolarech za tunu CO2 a postupně bude stoupat až na 38 dolarů v roce 2022. Většina výnosů z této daně bude Kanaďanům vrácena na daních.

Kanadská vláda předpokládá, že zavedená opatření by měla do roku 2022 snížit emise o 50-60 milionů tun CO2. Ottawa k zavedení daně přistoupila poté, co se čtyři kanadské provincie odmítly dostatečně účastnit na snižování emisí skleníkových plynů.

5. Země EU s významným potenciálem pro OZE narazila: investoři jí nevěří

Podle prohlášení zástupce polského energetického regulačního úřadu by v Polsku mohlo vyrůst více větrných elektráren, pokud by se zlepšilo prostředí pro investory. Uvádí, že hlavní překážkou většího rozvoje je nestabilita právního prostředí, kvůli kterému je ochota investorů investovat v Polsku nízká.

Naši severní sousedé ve snaze rozvíjet obnovitelné zdroje zřejmě narazí. Polské vládě se totiž náležitě vrací několik let nestabilního právního prostředí – investoři prostředí jednoduše nedůvěřují.

6. Budoucnost větrných elektráren u pobřeží USA může být komplikovanější, než se zdálo

Výroba elektrické energie pomocí větrných turbín zažívá v posledních letech v mnoha zemích prudký rozvoj jak na souši, tak moři. V případě Spojených států zatím takřka zcela dominují větrné elektrárny na souši. V nadcházejících letech by nové turbíny měly vyrůst i u pobřeží USA, nicméně podle studie vědců z Yaleovy univerzity nebude rozvoj tohoto odvětví tak prostý, jak se mohlo zdát.

Instalovaný výkon větrných elektrárnách ve Spojených státech se během poslední dekády více než ztrojnásobil, díky čemuž se z pohledu celkového výkonu staly nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem v zemi. S dalšími přibývajícími turbínami tak větrné elektrárny pomalu dýchají na záda vodním elektrárnám, které je svou roční výrobou v loňském roce zatím stále předčily.

7. Horní Rakousy žádají po Slovensku zastavení dostavby Mochovců

Horní Rakousy žádají Slovensko, aby zastavilo dostavbu jaderné elektrárny Mochovce. Zprovoznění dvou nových bloků chtějí zabránit všemi politickými a právními prostředky, uvádí se v dopise, který podle agentury APA zaslal slovenské vládě rada pro životní prostředí této rakouské spolkové země Rudi Anschober.

V listu adresovaném zároveň Evropské komisi a evropskému úřadu pro jadernou bezpečnost (Západoevropské asociaci jaderných dozorových orgánů – WENRA) Anschober požaduje, aby bezpečnost zařízení prozkoumali nezávislí experti.

8. Dostavba jaderné elektrárny Mochovce má zpoždění, asi se prodraží

Dostavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce má opět zpoždění, termín spuštění třetího bloku se pravděpodobně opět posune, upozornil dnes slovenský list Pravda na svém webu. Otázkou je podle něj i dodržení rozpočtu.

Dva rozestavěné bloky jaderné elektrárny Mochovce, kde jsou už léta v provozu jiné dva jaderné bloky, dokončuje největší producent elektrické energie na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE).

9. Elektárna Dětmarovice si pořídí absorbér pro snížení emisí síry za více než 600 milionů

Elektrárna Dětmarovice na Karvinsku si za více než 600 milionů korun pořídí nový absorbér, jenž nahradí zařízení, které v roce 2017 zničil požár. Zakázka má být hotová příští rok v květnu. ČTK to dnes oznámil mluvčí skupiny ČEZ, která elektrárnu provozuje, Vladislav Sobol. Absorbér je zařízení, které slouží ke snižování emisí síry. Dětmarovická elektrárna má dvě tato zařízení.

Druhý z absorbérů požár, který vypukl 28. července 2017, poničil jen minimálně, absorbér zůstal funkční, a proto mohla elektrárna obnovit provoz už týden po požáru.

10. Přelomové rozhodnutí, norský vládní ropný fond bude investovat do obnovitelných zdrojů

Norský ropný fond, největší světový vládní fond o hodnotě 1 bilion dolarů (23 bilionů korun), má investovat miliardy dolarů na projekty v oblasti větrné a solární energie. Rozhodnutí navazuje na ropný fond Saúdské Arábie, který prodává svá poslední ropná a plynárenská aktiva.

Očekává se, že i další národní fondy, vytvořené z ropných zisků, zvýší své investice do obnovitelných zdrojů energie. Kroky Norska a Saúdské Arábie ukazují, že země, které zbohatly na fosilních palivech, diverzifikují své investice a hledají budoucí zisky v čisté energii potřebné pro boj proti změně klimatu. Investice dle analytiků přispějí k rychlejšímu rozvoji OZE.

Téma

Temelín testuje jaderné palivo od firmy Westinghouse

Energetická společnost ČEZ minulý víkend zahájila zavážení testovacích palivových souborů dodaných společností Westinghouse Electric Sweden do reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín, jako součást svého plánu diverzifikace dodávek paliva, který oznámila v srpnu minulého roku.

První blok JE Temelín byl plánovaně odstaven 1. března 2019 kvůli výměně paliva a běžné údržbě. K elektrizační soustavě by měl být podle plánu opětovně připojen 30. dubna. Dohromady šest palivových souborů z celé 163souborové vsázky bude v průběhu odstávky nahrazeno palivovými clustery od společnosti Westinghouse, pro sledování jejich chování v kombinaci s původními soubory od ruského dodavatele TVEL.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu