Domů
Větrné elektrárny
Budoucnost větrných elektráren u pobřeží USA může být komplikovanější, než se zdálo
Offshore větrná elektrárna
Offshore větrná elektrárna

Budoucnost větrných elektráren u pobřeží USA může být komplikovanější, než se zdálo

Výroba elektrické energie pomocí větrných turbín zažívá v posledních letech v mnoha zemích prudký rozvoj jak na souši, tak moři. V případě Spojených států zatím takřka zcela dominují větrné elektrárny na souši. V nadcházejících letech by nové turbíny měly vyrůst i u pobřeží USA, nicméně podle studie vědců z Yaleovy univerzity nebude rozvoj tohoto odvětví tak prostý, jak se mohlo zdát.

Instalovaný výkon větrných elektrárnách ve Spojených státech se během poslední dekády více než ztrojnásobil, díky čemuž se z pohledu celkového výkonu staly nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem v zemi. S dalšími přibývajícími turbínami tak větrné elektrárny pomalu dýchají na záda vodním elektrárnám, které je svou roční výrobou v loňském roce zatím stále předčily.

Na rozdíl od Evropy, kde již mnoho turbín stojí například ve vodách Dánska, Velké Británie nebo Německa, probíhá rozvoj větrné energetiky v USA v podstatě výhradně na souši. V zemi byl zatím zprovozněn jediný offshore větrný park, a to u pobřeží ostrova Block Island ve státě Rhode Island. Ten přitom tvoří pouhých 5 turbín o celkovém výkonu 30 MW.

Americké ministerstvo energetiky se snaží dostat do amerického pobřeží více projektů, podle studie vědců z Yaleovy univerzity nicméně nebude rozvoj větrné energetiky ve vodách USA tak snadnou záležitostí, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Klíčová bude dostupnost surovin

Vědci se zaměřili na problematiku těžby vzácných zemin, konkrétně neodymu, který je běžně využívaným materiálem pro výrobu silných magnetů, které velké turbíny využívají k výrobě elektrické energie. Plány amerického ministerstva přitom podle vědců vůbec nezohledňují dostupnost této suroviny.

V současné době se s ohledem na nízké náklady a volnější environmentální regulace těží téměř všechen neodym v Číně. Současná obchodní válka mezi USA a Čínou, či jakákoliv jiná událost, by přitom podle Tomera Fishmana, spoluautora studie a bývalého pracovníka Katedry lesnictví a environmentálních studií na Yaleově univerzitě, mohla vést k omezením v dodavatelském řetězci.

„Nemůžeme si být jisti, že se offshore větrná energetika v USA rozvine, ale je zde mnoho pozitiv. Výroba elektrické energie ve větrných elektrárnách na souši v USA uspěla, a to navzdory politickému partyzánství. Ačkoliv toto má další vrstvy složitosti, je zde naděje,“ uvedl Tomer Fishman.

Vědci svou studií chtěli adresovat potenciální problémy, přičemž plány amerického ministerstva energetiky proměnili v konkrétní výpočty. Vědci rovněž chtěl upozornit na otázky týkající se spotřeby přírodních zdrojů, regionální poptávky a recyklovatelnosti větrných turbín, zejména opětovného použití neodymu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Loudil
10. duben 2019, 16:10

Ano těžba Neodymu probíhá z velké části v Číně. Tento stříbřitě bílý kov o měrné hustotě asi 7 g/cm krychlový je velmi důležitý při výrobě silných magnetů pro větrné elektrárny i elektromobily. Západní státy nechtějí poškozovat své životní prostředí těžbou vzácných zemin a tak Čína na tuto těžbu získala monopol, těží asi 90 % všech vzácných zemin na světě. Západ se tak dostal do nebezpečné závislosti na Číně ,která může komukoli říci : STOP ! Pro Západ jsou jen dvě možnosti : a/ Začít si také silně ničit své životní prostředí a být na Číně nezávislý či za b/ Vztahy s Čínou si nerozházet a brát třeba onen neodym stále od ní. Obojí je choulostivé řešení. Buď si sami ničit své životní prostředí doma ,či jít na ruku čínským komunistům. Tady je rada hodně drahá. Dobré řešení neexistuje. Magnet vyrobený s pomocí neodymu unese hmotnost i tisíckrát větší, než sám váží.

Jan Veselý
10. duben 2019, 22:25

V reálu Siemens kupuje neodym od Molycorpu, který jej těží v USA a dodržuje environmentální standardy civilizovaných zemí. Enercon je ještě dále, protože neodymové, ani žádné jiné, magnety nepoužívá, podle toho, co jsem nedávno četl, tak dokonce přecházejí v cívkách z mědi na hliník. Je to sice technologicky složitější, ale taky lehčí a levnější.

Takže existuje i možnost c) Bez neodymu (z Číny) se dá obejít.

Podrobněji zde

Jan Veselý
11. duben 2019, 22:38

A aby to nebylo všechno, ještě další údaje.

- Vestas taky nepoužívá neodymové magnety.

- Neodym stojí 76 USD/kg a ve větrných turbínách je to potřeba asi 25 kg/MW. Cena větrných turbín je cca 700-800 tisíc USD/MW, neodym je z toho asi za 1900 USD.

- Výzkumné laboratoře různě po světě intanzivně pracují na snížení množství neodymu v magnetech či jeho úplné náhradě levnějšími a dostupnějšími prvky při zachování jejich síly, relativně často se objevují články o potenciálních náhradách neodymu. Uvidí se jestli něco uspěje.

Honza
10. duben 2019, 22:35

Nevím, jestli ta popisovaná práce amerických vědců je správně v článku interpretována ... říct, že budoucnost větrné energetiky v USA je černá, protože je drahý Neodym, je podobné jako říct, že lidi přestanou používat auta, pokud dojde k masivnímu zdražení stěračů. Větrné elektrárny přeci nemusí používat jako generátor synchronní stroj s permanentními magenty, můžou používat stroj s cizím buzením nebo asynchronní stroje ... řešení to budou sice méně vhodná než SG s PM, ale z hlediska ekonomické efektivity celé větrné elektrárny není volba typu generátoru tak důležitá jako např. konstrukce lopatek a výška stožáru elektrárny.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se