Saúdská Arábie má v plánu postavit solární elektrárnu o výkonu několika jaderných bloků
Ropný gigant Blízkého východu má za cíl navýšit různorodost svého energetického mixu a zvýšit flexibilitu své elektrizační soustavy. K dosažení cíle má pomoci výstavba obří solární elektrárny o instalovaném výkonu 2,6 GW v regionu města Mekka.
Elektrárna má dodávat elektřinu do města Al Faisaliah, do západních částí země a v době odběrové špičky bude podle serveru Energy Live News zvyšovat spolehlivost a flexibilitu sítě.
Princ Khalid Al-Faisal podepsal memorandum stvrzující shodu s ministrem energetiky, průmyslu a nerostných surovin Abdulem Azizem Al-Falehem, který potvrdil společný projekt ministerstva a Úřadu pro rozvoj regionu Mekka.
Během stavby bude 600 MW instalovaného výkonu tendrováno Úřadem pro rozvoj obnovitelných zdrojů (REPDO), přičemž zbývající 2 GW budou financovány Veřejným Investičním Fondem spolu s vybranými partnery.
Saúdská Arábie v současné době pracuje na dosažení vytyčeného cíle v oblasti obnovitelných zdrojů. Do roku 2023 plánuje navýšit instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích na 27,3 GW a v roce 2030 tuto hodnotu navýšit až na 58,7 GW.
Mohlo by vás zajímat:
Aneb letošek je posledním rokem na zhruba takových 6-10 let kdy cena solárních panelů klesla.
Petře je to přesně naopak, když seriozní investoři co mají spoustu peněz udělají podobná vyhlášení, hned (během 1-2 let) v Číně narostou nové výrobní kapacity a cena klesne. A písku na Sahaře i jinde pro výrobu křemíku bude stále dost.
Poslední 2 roky se nainstalovalo cca 100 + 100 GW FVE. Letos se očekává okolo 120-130 GW. Produkční kapacity jsou na to dostatečné už teď a stále rostou. Fascinující je pro mě hlavně pokles ceny polykrystalického křemíku, která za posledních 10 let klesla z 300 USD/kg na současných 8 USD/kg a očekává se další pokles. Mezitím výrazně kleslo množství křemíku potřebné na výrobu jednoho waferu a výrazně pokleslo množství odpadu vzniklého řezáním křemíkových ingotů.
V letošním roce bude vystavěna první továrna produkující solární články na Si destičkách vyráběných metodou Direct Wafer od spol. 1366 Technologies – to bude teprve rachot, cena nižší než $0,20 za destičku na jeden FV článek, méně než 1,5 g/W.
Kolikrát jsem jen tohle za posledních 5 let slyšel. Mezitím cena panelů klesla z 1 USD/W na ~0.3 USD/W. Spíše mám tendence věřit lidem z oboru a zkušenostní křivce. Ti očekávají pokles cenu panelů někam k 0.1 USD/W a pak se uvidí.
400W panel stojí okolo 9000kč...
Ano, správně. Také to sleduji. Panel 400Wp Sunpower MAX3 je novinka a nejúčinější komerční panel uvedený na trh před několika dny. V cenících prodejců už se objevil, ale skladem ho ještě v ČR asi nikdo nemá. Cena 9 tisíc je pro rezidenční použití, firma Sunpower to tak má rozdělené, panely pro komerční použití mají jinou cenu. 400W verze pro komerční použití P19 -400 - COM s menší účinností a tedy větším rozměrem stojí cca 4500 Kč.
Za rok bude za polovinu ceny a na trhu budou minimálně 410Wp. Já ale už asi čekat nebudu, zvažuji že si je pověsím na balkon. Margita zde sice v diskuzi o Španělsku doporučoval(a) ebonitové tyče s liščími ohony, ale ty se mi nedaří nikde sehnat a jistě vyjdou dráž na 1kW než tyto panely.
Jak nedaří? Ebonitová tyč stojí 212 Kč bez DPH, kožešina na tření (pokud netrváte přímo na liščím ohonu) 261 Kč bez DPH - např. v e-shopu vybaveni-skol. Jak to vychází v přepočtu na kW Vám neřeknu, ale snad by to zde někdo dokázal spočítat.
Tak teď mi teda selhala matematika
Při 9 000 kč za 400 W jen panel to je 22 500 kč/kW
Levnější 4 500 kč za 400 W panel je 11 250 kč/kW
A přitom zde
mi pan Žídek říká "Cena instalace na střeše je méně než 500 tis. EUR/MW" přepočteno to je 12 800 kč/kW.
Tedy v tomto konkrétním případě by cena instalace, držáky, střídač, kabely, revize, cena za projekt.... třeba pro 10 kW FE musely být jen za (112 500 panely - 12 800 cena instalace dle pana Žídka) 15 500 kč.
Tak to už tedy spíše věřím té částce kterou jsem v diskusi pod článkem uváděl já "45 000 kč/kW", je ovšem možné že se dají najít i firmy co dodají za 30k kč jak psal energetik, jen nevím kde.
Pane Mikeš, nesrovnávejte hrušky s jablky. Něco jiného je více než stonásobně velká instalace firmy Audi na střeše velkoskladů než instalace 4 kW systému na domku.
Jinak těch 45 tisíc/kW co jste uváděl by dnes zaplatil jen blbec.
A za třetí, za prémiový (nejnovější a nejvýkonnější panel) vždy zaplatíte více za Wp než za běžný panel.
Tož tak, to není o selhání matematiky, to je obyčejný business.
Antonín Mikeš
Ale Sunpower jsou panely Made in USA, to je špička i co se týče záruky, potom už jsou jen články pro družice a výzkumné projekty. To nemůžete cenově srovnávat s tím co je běžný a nejpoužívanější standart na trhu, tam platíte i za značku. Podobně jako za pruhy na teniskách.
Cenu berte třeba z burzy pvxchange, tam je aktuálně cena od 0,2 eur/W po 0,35 eur/W.
Čili zhruba 1 USD/W. ... Koukal jsem na zátěžové parametry, nejsou vůbec špatné (asi tím nahraju někomu do dalších diskuzí). Panel přitěžuje střechu (je-li tam namontován) 0,106kN/m2. To je relativně málo. Sněhovou nadílku snese až 6,0kN/m2, to znamená použití i do našich hor (nejvyšší partie už ale ne, tam je i více sněhu). A sání 4,0kN/m2 je na českých střechách také spíše výjimkou.
u nich to alespoň dává smysl ve smyslu průběhů energetické špičky :)
I v Německu to dává obdobný smysl, zlikvidovali polední špičku spotřeby a když slunce hodně svítí pak i cena elektřiny v poledne klesá pod průměrnou denní cenu.
nemyslím , že se jedná o stejný průběh špičky , v SA klimačky žerou 70-75 procent veškeré elektřiny a to při příkonu až 3x vyšší než v Německu ( chladí se z vyšší na mnohem nižší hodnoty) .
Kdo jiný , než pouštní státy by měly být na čele užití soláru. Ohromná doba slunečního svitu v kombinaci s velmi řídkým osídlením a neúrodnou pouštní půdou jsou dobré předpoklady velkých projektů. Škoda, že není uvedena celková plocha panelů pro výkon 2, 6 GW. Nahradí uhelný blok o nějakých 0, 8 GW.
Pro rámcovou představu vemte výše zmíněný panel, který má rozměr 1,05x1,70 metru o výkonu 400W, Zbytek je banální přepočet (ovšem s vědomím, že např. kašlete na odstupy mezi jednotlivými řadami panelů).
Ano, obrat k obnovitelným zdrojům energie začal a rozvíjí se.
Pracoval jsem ve firmě, která provozovala větší solární elektrárnu. Jednou za měsíc se panely umývaly, aby byl co největší výkon. Nevím, jak to budou dělat na poušti, ale umím si představit, co udělá písečná bouře s povrchem panelů a jaká bude následná účinnost. Kdo si dal někdy vyleštit světla u auta, tak ten ví o čem mluvím.
Pane Hejna, nemějte starost, v oblasti Saudské arabie stojí jedny z nejstarších fotovoltaických elektráren (již přes cca 40 let). Mají tam své zkušenosti.
Jinak když světlem zobrazujete tak ho chcete mít perfektně hladké, v klasickém solárním panelu Vám jde především u křemíkových článků o "light trapping" to je úplně jiná disciplina.
Pokuď nebudou mit panely specialni upravu povrchu proti oteru pisku a chlazene menice, tak jim panely tepelne zdegraduji a menice shori....
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se