Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Studie odhaluje lobby ropných gigantů za miliony dolarů k zastavení klimatických politik

Analytická firma InfluenceMap vydala zprávu, ve které zveřejňuje, že pět největších ropných společností dohromady utratí ročně sumu o velikosti asi 200 milionu dolarů, aby ovlivnily, či zablokovaly přijímání politik na ochranu klimatu. Činí tak jak klasickými lobbistickými technikami, tak čím dál tím častěji i cílenými kampaněmi například na sociálních sítích.

Mezi společnosti, které za anti-klimatické lobby vydají největší sumy, se zařadila britská BP, nizozemská Shell či americká ExxonMobil. Zpráva InfluenceMap odhaluje, že za tři roky od podepsání Pařížské klimatické dohody investovaly největší ropné firmy asi 1 miliardu USD do zpravodajství se zavádějícím obsahem a lobbování (zpráva mimo výše uvedené jmenuje i společnosti Chevron a Total).

2. Výstavba čínského malého modulárního reaktoru začne v prosinci

Čínské ministerstvo životního prostředí pokračuje v hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA) u projektu výstavby malého modulárního reaktoru (SMR) s označením ACP-100 u města Changjiang, ostrovní provincie Chaj-nan, která by měla být zahájena koncem tohoto roku. 

Podle čínské publikace Nuclear World první betonáž staveniště má být zahájena 31. prosince 2019. Délka výstavby je očekávána na 65 měsíců a jaderný blok s elektrickým výkonem 125 MW by měl být spuštěn do 31. května 2025. 

3. National Grid: Rostoucí podíl OZE a úbytek uhelných zdrojů klade rostoucí nároky na řízení soustavy

S rostoucím podílem fotovoltaických elektráren v energetické mixu je ve Spojeném království během období nízké letní poptávky stále obtížnější udržet vyrovnanou bilanci mezi výrobou a spotřebou elektřiny v elektrizační soustavě.

Pro udržení frekvence soustavy v mezích normálního provozu v době nízké poptávky a vysoké výroby zdrojů bez setrvačných hmot budou nezbytné časté zásahy, uvedl National Grid, provozovatel přenosové soustavy ve Spojeném království.

4. E15: ČEZ příští rok odstaví neekologizované uhelné zdroje s výkonem přes gigawatt

Uhelná elektrárna Německo

Energetická společnost ČEZ v příštím roce odstaví uhelné elektrárny o instalovaném výkonu přesahujícím jeden gigawatt. Půjde o největší odstavení uhelných bloků v historii firmy. Nahradit je mají ekologičtější zdroje, řekl deníku E15 ředitel firmy Daniel Beneš. Nyní tuzemská kapacita uhelných elektráren ČEZ činí 4,64 gigawattu. Z celkového množství elektřiny, které ročně vyrobí, přijde ČEZ odstávkou zhruba o pět procent.

Vyrábět elektřinu příští rok přestane elektrárna Prunéřov 1, elektrárna Mělník 3 a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Další vlny odstavování uhelných bloků mají pokračovat v roce 2030 a v roce 2036.

5. Evropský parlament schválil poslední 4 předpisy čtvrtého energetického balíčku

Evropský parlament během úterý schválil další 4 předpisy z balíčku nazývaného „čistá energie pro všechny Evropany“ (pozn. Clean energy for all Europeans package). Následným schválením Radou Evropské unie, které je naplánováno na květen letošního roku a které má být pouze formálním krokem, tak bude dovršeno schvalování 4. energetického balíčku. 

Dlouho připravovaný 4. energetický balíček byl po přibližně dvou a půl letech přijat Evropským parlamentem. Přijaty byly poslední 3 nařízení a jedna směrnice, které se týkají mimo jiné pravidel pro vnitřní trh s elektřinou, fungování trhu s elektřinou nebo pravidel pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

6. Prodej Příbramské teplárenské je ve finále, komise vybrala vítěze

Teplovod Mělník-Praha

Výběrové řízení na prodej společnosti Příbramská teplárenská, která provozuje centrální zdroj tepla pro Příbram a z menší části je i výrobcem a dodavatelem elektrické energie, dospělo do finále. Komise vybrala vítěznou nabídku, prodej ještě musejí schválit městští zastupitelé, řekl dnes ČTK výkonný ředitel Příbramské teplárenské Jaroslav Hrabec. Vítěz i cena budou podle něj zveřejněny v příštích dnech.

Podnik se 120 zaměstnanci je od 90. let minulého století v konkurzu, město má z prodeje získat 14 procent. Radní se nedávno usnesli na tom, že teplárna nemá být prodána pod odhadní cenou. Podle Hrabce by to mělo být splněno. Podle posudku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické by se závod mohl prodat za 262 milionů Kč.

7. Růst globálního výkonu uhelných elektráren třetím rokem v řadě klesá

Uhelná elektrárna Lünen

Přestože globální instalovaný výkon uhelných elektráren nadále roste, čistý přírůstek instalovaného výkonu třetím rokem v řadě klesá a loni dosáhl 19 GW. Nejvíce nového výkonu bylo i loni zprovozněno v Číně, v odstavování uhelných elektráren dominovaly Spojené státy americké.

Podle nejnovějšího reportu Boom and Bust 2019 z dílny enviromentálních organizací Greenpeace, Siera Club a Global Energy Monitor, který mapuje vývoj v oblasti instalovaného výkonu uhelných elektráren, bylo v loňském roce zprovozněno 50,2 GW nového instalovaného výkonu uhelných zdrojů.

8. Na výměnu starých kotlů mohou domácnosti získat až 127.500 korun

Kotlíkové dotace

Ve třetí vlně kotlíkových dotací mohou domácnosti získat až 127.500 korun na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poslední fáze začne 1. dubna a nejpozději do konce září musejí kraje vyhlásit výzvy pro občany. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo životního prostředí, které krajům poskytne na výměnu zdrojů tepla 3,125 miliardy korun. Mezi prvními budou přijímat žádosti o dotace Středočeský, Olomoucký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

„Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

9. IEA: Emise oxidu uhličitého byly loni rekordní

Emise CO2 - Uhelná elektrárna

Globální emise oxidu uhličitého (CO2) související s energií loni stouply o 1,7 procenta na rekordních 33,1 miliardy tun. Důvodem byla zvýšená poptávka po energii a používání uhlí, hlavně v Asii. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst emisí pak byl nejvyšší od roku 2013.

V USA emise CO2 stouply o 3,1 procenta. O rok dříve přitom klesly. V Číně emise vzrostly o 2,5 procenta a v Indii o 4,5 procenta. Naopak v Evropě emise klesly o 1,3 procenta a nižší byly již pátým rokem za sebou také v Japonsku.

10. Finskou společnou aukci pro obnovitelné zdroje ovládly větrné elektrárny

Větrná turbína

Ve Finsku proběhla technologicky neutrální aukce pro výstavbu obnovitelných zdrojů, ve které země poptávala zdroje s celkovou roční výrobou až 1,4 TWh. Přestože do aukce mohli investoři přihlásit několik různých technologií OZE, nakonec se jí účastnily pouze projekty větrných elektráren.

Aukce probíhala formou soutěžení prémie k referenční tržní ceně elektrické energie. Rozhodujícím parametrem byla tradičně cena, v aukci tak uspěly ty projekty, které vyžadovaly nejnižší prémii.

Inovativní technologie

Revoluce lithium iontových baterií? 24M přichází s polotuhým článkem s o 40 % nižšími náklady na výrobu

Startup 24M přichází na trh s polotuhým lithium-iontovým akumulátorovým článkem, jehož energetická hustota přesahuje 350 Wh/kg. To je o 40 % více, než nabízí  například články společnosti Tesla využívané v Modelu 3.  Dle společnosti článek navíc disponuje zvýšenou životností, bezpečností a nižšími náklady na výrobu ve srovnání s klasickými lithium-iontovými články. 

Nápad vznikl myšlenkou profesora Minga Chianga smíchat aktivní materiály do elektrolytu před vytvořením článku. Dojde tedy k tvorbě „katolytu“ a „anolytu“, které jsou odděleny separátorem propouštějicím pouze ionty. Revoluční struktura článku umožňuje uspořit až 80 % přebytečného materiálu oproti standardním li-ion článkům a snížit náklady na výrobu o 40 %.

Téma

Čtvrtá fáze EU ETS a možnosti financování nízkouhlíkových investic

Ve čtvrtek 21. března se na půdě společnosti ČEZ konal workshop cílený na vysvětlení fungování mechanismů financování nízkouhlíkových investic pro čtvrté obchodovací období Evropského systému obchodování s povolenkami EU ETS. Akci společně s ČEZem organizoval bruselský think tank ERCST (European Roundtable on Climate Change and Sustainable Transition).

Zástupci ERCST zprvu shrnuli, že existující mechanismy určené pro financování inovací prováděných jednotlivými provozovateli v systému EU ETS – tzv. solidarita a derogace podle čl. 10c směrnice o EU ETS, budou moci být využity i v dalším obchodovacím období, které nastává k 1. lednu 2021.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se