1. Ruské ambice na trhu se zkapalněným plynem vzhlíží k Arktidě

Arktická oblast se může stát hnacím motorem ruské produkce zemního plynu, a to za méně než dvě desetiletí. Důvodem je vysoký potenciál oblasti v těžbě zemního plynu. Do roku 2035 by se v arktické oblasti mohlo vytěžit až 90 % zemního plynu těženého v Rusku, jak uvedl vysoce postavený ruský vládní úředník.

“Příspěvek Arktidy v ropném a plynárenském sektoru bude i nadále růst, reálně zde můžeme vytěžit až 90 % národní produkce plynu a čtvrtinu veškeré ropné produkce v Rusku,“ uvedl Alexander Krutikov, ruský náměstek ministra pro rozvoj Dálného východu a Arktidy.

2. Statkraft snížil hodnotu svých švédských větrných farem, elektrárny si „kanibalizují“ zisky

Norská státní energetická společnost Statkraft snížila hodnotu svých větrných elektráren ve Švédsku. Podle výkonného ředitele společnosti stojí za nižší hodnotou švédských větrných aktiv především kanibalizační jev, kdy s rostoucím výkonem větrných elektráren klesá tržní cena právě v době, kdy zdroje vyrábí nejvíce elektřiny.

Statkraft, který je mimo jiné díky svému portfoliu norských vodních elektráren největším výrobcem elektrické energie z obnovitelných zdrojů v Evropě, snížil odpisem hodnotu svých švédských větrných farem o 38 milionů eur (bezmála 1 miliarda Kč).

3. Rusko plánuje další 2 jaderné ledoborce s menšími, lehčími a výkonnějšími reaktory

Atomenergomash, inženýrská divize ruského Rosatomu, podepsala smlouvu o dodání reaktorů typu RITM-200 pro další dva jaderné ledoborce, které jsou součástí projektu 22220. Kontrakt byl podepsán mezi společností OKBM Afrikantov, dceřinou firmou Atomenergomash a Pobaltskou loděnicí (Baltic Shipyard).

Nová plavidla se připojí k LK-60 ledoborcům Arktika, Sibir a Ural, které budou schopny zvládnout až třímetrovou vrstvu ledu. Každý z těchto ledoborců disponuje dvěma reaktory RITM-200.

4. IEA: Rusko se stane do roku 2040 největším exportérem uhlí 

Podle předpovědí Mezinárodní energetické agentury (IEA), které jsou součástí energetického výhledu pro oblast jihovýchodní Asie, Rusko do roku 2040 předstihne Indonésii a stane se největším exportérem uhlí. Důvodem je očekávaný nedostatek investic do indonéského uhelného sektoru a naopak plánované investování do ruského uhelného sektoru, který se chce více orientovat na asijský trh. 

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala energetický výhled pro oblast jihovýchodní Asie. Podle této předpovědi Rusko do roku 2040 předežene Indonésii a stane se největším exportérem uhlí. Důvodem je očekávaná stagnující produkce Indonésie, která bude důsledkem nízkých investic do těžby uhlí v průběhu 20. let 21. století.

5. Dánsko schválilo stavbu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2

Dánsko dnes i přes námitky Spojených států schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura AP, která uvedla, že souhlas vydal dánský energetický úřad, který spadá pod ministerstvo energetiky.

Dánský souhlas se týká úseku dlouhého 147 kilometrů, jehož výstavba v nadcházejících týdnech začne. Agentura Reuters píše, že se tak odstranila poslední vážnější překážka projektu, který rozděluje i země Evropské unie.

6. Struktura výroby elektřiny v ČR se od revoluce zásadně změnila

Temelín v noci

Struktura výroby elektřiny v Česku se od sametové revoluce zásadně změnila. Vyplývá to z podkladů, které ČTK poskytla společnost ČEZ. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v ČR podle nich v roce 1989 činil 79 procent, jaderná energetika přispívala 11 procenty a deset procent připadalo na vodní zdroje. Žádné plynové, paroplynové, větrné nebo solární elektrárny v české energetické soustavě tehdy neexistovaly.

Loni se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku vyrobilo nejvíce elektřiny v hnědouhelných elektrárnách (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina), obnovitelné zdroje (11 procent) a černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech). Změna struktury výrobních zdrojů má podle ministerstva průmyslu a obchodu pokračovat i nadále.

7. Německý podíl OZE na spotřebě elektřiny za první tři čtvrtletí přesáhl 40 %

Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny v Německu za první tři čtvrtletí tohoto roku dosáhl rekordních 42,9 %. V meziročním srovnání si tak připsal skoro 5% nárůst. Do roku 2030 by měl německý podíl výroby OZE vzrůst na 65 %. Dosažení tohoto cíle je ovšem vzhledem k útlumu nových instalací onshore větrných elektráren v ohrožení.

Německé obnovitelné zdroje dosáhly za první tři čtvrtletí letošního roku 42,9% podílu výroby na hrubé spotřebě elektřiny, když vyrobily 183 TWh energie, vyplývá to z dat, které zveřejnila německá asociace BDEW. Za stejné období minulého roku měly obnovitelné zdroje podíl ve výši 38,1 % (166,5 TWh), meziročně si tak polepšily o téměř 5 %. Nejvýznamnějším zdrojem jsou onshore větrné elektrárny, které vyrobily 72 TWh, pomyslnou druhou příčku pak drží elektrárny fotovoltaické s 41 TWh.

8. Vývoz plynu z USA se během letošního prvního pololetí oproti loňsku zdvojnásobil

Čistý vývoz zemního plynu ze Spojených států se během prvních šesti měsíců letošního roku vůči průměru za rok 2018 více než zdvojnásobil. Spojené státy se díky prudkému růstu domácí těžby v posledních letech staly po bezmála 60 letech čistým vývozcem plynu již v roce 2017, export plynu ze země i nadále roste.

Čistý vývoz zemního plynu ze Spojených států dosáhl v období mezi letošním lednem a červen v průměru 116 milionů metrů krychlových denně. Podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) se tak jedná oproti průměrným 56,6 milionům kubíků denně v loňském roce o více než dvojnásobný objem.

9. Polsko má potenciál pro výstavbu 30 GW onshore VTE, vláda však s jejich rozvojem nepočítá

Instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Polsku by podle tamní větrné lobby Polish Wind Energy Association (PWEA) mohl dosáhnout až 30 GW, pokud by vláda znovu umožnila rozvoj těchto zdrojů.  Návrh Energetické politiky Polska do roku 2040 nicméně s dalším rozvojem onshore větrných elektráren nepočítá. 

Rozvoj onshore větrné energetiky v Polsku byl prakticky zastaven v roce 2016, kdy vstoupil v platnost zákon, který výrazně omezuje rozvoj těchto zdrojů. Zásadním opatřením je tzv. pravidlo 10H, na základě kterého musí být vzdálenost větrné elektrárny od nejbližšího obydlí vyšší, než je desetinásobek její výšky. V praxi se jedná o vzdálenost zhruba 1,5 kilometrů.

10. Německo odsouhlasilo koridor pro důležité páteřní přenosové vedení za účasti místních úřadů i obyvatel

Německý síťový regulátor (BNetzA) dokončil plánování koridoru pro první část důležitého páteřního vedení německé přenosové soustavy. Prezident BNetzA i ministr hospodářství to označují jako důležitý milník v realizaci transformace německé energetiky, tzv. Energiewende.

V rámci opatření zavedených v akčním plánu pro řešení nedostatečného rozvoje přenosové soustavy (Aktionsplan Stromnetz) německá vláda jako jednu z cest pro urychlení výstavby nových vedení kladla důraz na užší spolupráci jednotlivých spolkových zemí, spolkových ministerstev a dalších aktérů.

Téma

EDF hledá cestu z krize ve výstavbě jaderných elektráren, na návrh řešení má měsíc

Flamanville

Francouzská společnost EDF má měsíc na to, aby představila návrh řešení, jak vyvést francouzský jaderný průmysl z krize, kterou aktuálně prožívá. Podle francouzské vlády je nutné získat v oboru další zkušenost, aby se předešlo obdobným problémům, které postihly dostavbu jaderného bloku Flamanville 3.

Francie je v Evropě bezesporu hlavním evropským státem pro jadernou energetiku. Francie provozuje v Evropě nejvíce jaderných reaktorů (celkem 58 s výkonem přes 63 GWe) a jejich výroba pokrývá dlouhodobě přes 70 % výroby elektřiny v zemi. Dlouhou dobu také Francie platila za zemi s největšími zkušenostmi s výstavbou nových jaderných bloků.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

{"country":"CZE","type":"AREA","to":"2019-11-03","from":"2019-10-27","caption":"Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. ","url":"https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2019-10-27","end_date":"2019-11-03"}

Energostat: výroba elektřiny v Německu

{"country":"GER","type":"AREA","to":"2019-11-03","from":"2019-10-27","caption":"Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. ","url":"https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2019-10-27","end_date":"2019-11-03"}

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *