Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.

Ruská státní jaderná společnost Rosatom minulý týden oznámila, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.

2. Sokolovská uhelná skončila loni ve ztrátě 331 milionů korun

elektrárna tisová

Společnost Sokolovská uhelná (SUAS) skončila loni ve ztrátě téměř 331 milionů korun, přestože jí mírně stouply tržby na skoro 6,6 miliardy korun. Ztráta byla způsobená hlavně opravnými účetními položkami, které souvisejí s ohlášeným ukončením některých provozů v letošním roce. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou firma zveřejnila na portálu justice.cz.

Ztrátu před zdaněním loni vykázala Sokolovská uhelná ve výši 419 milionů korun. „Záporný hospodářský výsledek byl způsoben jednorázovým vytvořením účetních opravných položek ve výši 655 milionu Kč na zůstatkovou hodnotu technologií, které přestanou být provozovány v roce 2020. V případě, že by tato účetní operace nebyla provedena, činil by hospodářský výsledek společnosti zisk před zdaněním ve výši 236 milionů Kč,“ uvádí výroční zpráva.

3. Analýza: Státu se vrací polovina roční podpory solárním zdrojům

Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.

„Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,“ řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

4. Německo chce zabezpečit dodávky elektřiny vypsáním společných aukcí pro OZE a plynové elektrárny

Německá vláda zvažuje zavedení kombinovaných aukcí pro obnovitelné zdroje a plynové elektrárny, aby zajistila dostatek stabilního výkonu pro svoji elektrizační soustavu. Uvádí to vládní dokument k jednání německé kancléřky s ministry jednotlivých spolkových zemí.

Německo, které do konce roku 2022 plánuje odstavit své zbývající jaderné zdroje a zároveň začít odstavovat první uhelné elektrárny v rámci svého odklonu od uhlí, se začíná obávat o zabezpečení dodávek elektřiny. Důvodem je, že s pokračujícím odstavováním konvenčních zdrojů bude dále ubývat „stabilní“ výkon, který je dostupný i v případě, že zrovna dostatečně nefouká nebo nesvítí.

5. Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí

Španělská elektrárna Aboño spalující uhlí a vysokopecní plyn

Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.

„V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,“ řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.

6. Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren

V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, říká nová studie. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.

Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.

7. Vznikla stínová uhelná komise, chce otevírat opomíjená témata

Paroplynová elektrárna Počerady. Zdroj cez.cz

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální skupinu složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.

„Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,“ řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

8. Druhý blok JE Leningrad dokončil horké zkoušky

Ruská státní jaderná společnost Rosatom dokončila horké zkoušky na druhém bloku jaderné elektrárny Leningrad 2 v ruském městě Sosnovyj Bor. Zkoušky začaly v únoru a zahrnovaly 150 testů na hlavních systémech, aby se ověřil jejich výkon za normálních podmínek předtím, než budou do reaktoru vloženy palivové články. Zařízení bylo také testováno v nouzových podmínkách.

Blok nyní prochází závěrečným auditem, po kterém bude povoleno kompletní spuštění, v rámci kterého bude jaderné palivo poprvé vloženo do aktivní zóny reaktoru. Uvedení elektrárny do provozu je naplánováno na první čtvrtletí příštího roku.

9. Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

Vlak vezoucí uhlí

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 

Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.

10. Tesla začne vyrábět v Číně své bezkobaltové baterie

Automobilka Tesla dostala schválení na výrobu svých inovativních bezkobaltových baterií pro model 3. Baterie budou obsahovat sloučeniny lithia, železa a fosforu.

Velcí výrobci automobilů s nastupující elektromobilitou hledají cesty, jak zlevnit zatím nejdražší komponentu – baterie. Zatím nejčastěji používané baterie obsahují i nezanedbatelné množství kobaltu. Jeho těžbu přitom většinou provázejí kontroverzní podmínky, kdy je pro těžbu využívána dětská práce. Kromě toho pro globální rozvoj elektromobility není světových zásob kobaltu tolik, aby očekávanou poptávku zvládly pokrýt. To by nutně vedlo k tomu, že by cena baterií místo zlevňování stoupala.

Téma

Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny

Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: wikimedia

Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.

Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se