Německo se dohodlo na odklonu od uhlí. Představilo kompletní harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

DomůElektrárny v EvropěNěmecko se dohodlo na odklonu od uhlí. Představilo kompletní harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Německá vláda, spolkové země a několik energetických společností se minulý týden dohodly na plánu pro odstavení elektráren spalujících hnědé uhlí a na kompenzační platbách pro jejich provozovatele. Minulý čtvrtek to ve své tiskové zprávě uvedla tisková a informační kancelář německé vlády. Reakce jsou smíšené, zejména environmentální organizace nešetří kritikou a označují odklon od uhlí jako příliš pomalý na to, aby byly splněny německé klimatické závazky.

Téměř rok poté, co německá uhelná komise předložila svou závěrečnou zprávu, v níž rozhodla o harmonogramu postupného odklonu výroby elektřiny z uhlí s konečným datem v roce 2038, se německá vláda, zasažené spolkové země a provozovatelé hnědouhelných elektráren dohodli na detailním harmonogramu odstavování hnědouhelných elektráren.

Vláda ve své tiskové zprávě uvedla, že dohodnutý harmonogram má ctít závěry uhelné komise a připraví cestu pro odstavování uhelných elektráren, se kterou se může německá elektrická rozvodná síť „vypořádat“. Dodala také, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude zintenzivněn, aby bylo do roku 2030 dosaženo cíle 65% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny a kompenzováno uzavření uhelných elektráren. Rozšířeny mají být také zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a instalovaný výkon plynových elektráren, aby se zmírnil dopad úbytku velkého množství regulovatelných zdrojů.

Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova
Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Do konce roku 2022 zasáhne odstavování hnědouhelných elektráren pouze společnost RWE a spolkovou zemi Porýní-Falc, kde dojde k odstavení celkem 8 bloků o celkovém výkonu 2 820 MW. První blok (300 MW) bude odstaven již na konci tohoto roku, další tři (900 MW) budou následovat na konci roku 2021 a čtyři (1620 MW) v roce 2022. Celkem tak dojde k odstavení téměř 3 GW výkonu uhelných elektráren, aby společně s dalšími odstavenými elektrárnami do roku 2023 klesl instalovaný výkon hnědouhelných elektráren ze současných 21 GW na 15 GW.

Mezi lety 2025 a 2029 dojde v rámci sjednaného harmonogramu k odstavení hnědouhelných elektráren o celkovém výkonu 5,7 GW. Z toho tři bloky o celkovém výkonu 1,6 GW budou přesunuty do systémové rezervy, dva z těchto bloků (Jänschwalde A a B) vlastní společnost LEAG, kterou vlastní Křetínského EPH.

Zbylých 8,65 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren bude odstaveno v letech 2034, 2035 a 2038. V letech 2026 a 2029 bude provedena revize harmonogramu, v rámci které by odstavení elektráren po roce 2030 mohlo proběhnout o tři roky dříve, a výroba hnědouhelných elektráren by tak byla ukončena již v roce 2035.

Harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren v Německu. Zdroj: ve své tiskové zprávě uvedla Tisková a informační kancelář německé vlády

Téměř 4,5 miliardy pro provozovatele hnědouhelných zdrojů

Kompenzace za odstavování hnědouhelných elektráren byly dohodnuty na základě bilaterálních dohod mezi vládou a jejich provozovateli. Celkem Německo provozovatelům vyplatí 4,35 miliard eur. Společnost RWE získá za odstavení svých 16 bloků o celkovém instalovaném výkonu 8,52 GW částku 2,6 miliard eur. Mimo jeden osmnáct let starý blok elektrárny Niederaußem a dva osm let staré bloky elektrárny Neurath provozuje společnost zbývajících 13 bloků již minimálně 45 let.

Těžební společnost Mibrag, vlastněná EPH, která v Německu vytěží každoročně 20 milionů tun surového hnědého uhlí, získá 1,75 miliardy eur.

Hnědouhelný důl Profen společnosti Mibrag. Zdroj: Mibrag

Společnosti s vysokou spotřebou elektřiny aktivní na mezinárodním trhu budou mít od roku 2023 nárok na roční dotace jako kompenzaci vyšších nákladů na elektřinu způsobenou odklonem od uhlí, uvedl mluvčí vlády Stefan Seibert, aniž by uvedl podrobnosti.

Ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, uvedl, že další příjmy do státního rozpočtu generované novým systémem obchodování s CO2 v odvětví dopravy a budov budou použity ke snížení příspěvku za obnovitelnou energii, který je jednou ze složek regulované části ceny elektřiny.

Dohoda také potvrdila strukturální podporu regionům těžby hnědého uhlí ve spolkových zemích Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko. Pracovníci v hnědouhelných závodech a dolech budou do roku 2043 dostávat tzv. „vyrovnávací poplatek“, stejně jako již dostávají pracovníci z odvětví černého uhlí.

Do roku 2038 obdrží zasažené spolkové země celkem 14 miliard eur na přímé investice v regionech a německá vláda poskytne dalších 26 miliard eur na provádění „dalších opatření“ k posílení místních ekonomik.

Záchrana Hambašského lesa

Demonstrace aktivistických organizací Attac a Ende Gelände proti výrobě elektřiny z hnědého uhlí v dole Hambach, rok 2017. Autor: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Hambašský les, tisíc let starý biotop, symbolické bojiště pro environmentální aktivisty, který měl původně ustoupit hnědouhelnému dolu společnosti RWE a kvůli němuž vznikly spory v rámci uhelné komise, bude zachráněn.

Zprávy německého tisku, že by rozšiřování dolu mělo pokračovat v okolí lesa a ten tak nakonec zůstat „na ostrově“ uprostřed dolu byly vyvráceny v tiskové zprávě společnosti RWE. Ta podobný postup nepředpokládá, i když dodává, že přesný vývoj těžby musí být ještě podrobněji naplánován. Vzhledem k odstavení několika elektrárenských bloků v Porýní potřeba uhlí z tohoto dolu oproti původním předpokladům poklesne.

Aktuální plán těžby společnosti RWE v dole Hambach v blízkosti Hambašského lesa. Modrou přerušovanou čarou je znázorněn předpokládaná hranice dolu. Zdroj: Tisková zpráva RWE

Osud černouhelných elektráren: Zelená pro Datteln 4 a aukce

Německo černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau společnosti EnBW.

Instalovaný výkon černouhelných elektráren má do roku 2022 stejně jako v případě hnědouhelných poklesnout na 15 GW. Odstavování černouhelných elektráren bude probíhat v rámci aukcí, ve kterých bude provozovatelům umožněno nabídnout cenu za uzavření elektrárny.

Nejnižším nabídkám ve vztahu ke snížení emisí oxidu uhličitého budou poskytnuty kompenzační platby. Nejprve tak dojde k uzavření elektráren, které budou požadovat nejnižší kompenzace ve vztahu k emitovanému CO2.

„Tímto způsobem snížíme emise CO2 za nejnižší náklady,“ uvedlo německé Ministerstvo hospodářství a energetiky.

První aukce v objemu 4 GW by měla proběhnout v červnu 2020. Provozovatelé, kteří v aukci uspějí, budou muset své elektrárny odstavit po zimě 2020/21. Druhá aukce by měla následně proběhnout v březnu 2021, tedy 22 měsíců před prvním milníkem, kterým je rok 2022.

Od roku 2027 bude probíhat nucené uzavírání černouhelných elektráren bez nároku na kompenzace tak, aby v roce 2030 dosáhl jejich instalovaný výkon 8 GW.

Co se týče osudu nové kontroverzní černouhelné elektrárny Datteln 4, ministr hospodářství Altmaier uvedl, že provozovatel Uniper již získal od vlády povolení k uvedení elektrárny do provozu. To i z důvodu „komplexního“ systému odškodnění. Dodal, že se ukázalo, že bude možné ušetřit více emisí CO2, pokud pokud dojde ke zprovoznění Datteln 4 a k dřívějšímu uzavření starších elektráren.

Provozovatel elektrárny, společnost Uniper, elektrárnu v prosinci synchronizoval se sítí a plánuje její zprovoznění letos v létě.

Povolení ke spuštění elektrárny se setkalo s negativními reakcemi od environmentálních organizací, které již roky bojují proti jejímu spuštění. Blok měl být uveden do provozu v roce 2011, ale jeho spuštění bylo roky blokováno soudními procesy environmentalistů. Když následně Uniper situaci z hlediska právních rizik vyjasnil, stavba byla opět zpožděna, tentokrát kvůli materiálovým vadám.

Uhelná elektrárna Datteln 4
Černouhelná elektrárna Datteln 4. Zdroj: Uniper

Reakce na dohodu jsou smíšené

Patrick Graichen z energetického think tanku Agora Energiewende uvedl, že dohoda neukončí otázku osudu uhlí v zemi. „Plánovaný harmonogram postupného vyřazování bude pravděpodobně po příštích volbách znovu projednán,“ dodal Graichen.

Ministr financí Olaf Scholz reagoval, že dohoda zajistí, že ustanovení o postupném vyřazování zdrojů budou provedena v průběhu příštích dvou desetiletí, „i když se budoucí vláda bude lišit od té, kterou máme nyní“. Vládním plánem je dokončení legislativního postupu pro převedení dohody do zákonné podoby v první polovině roku 2020.

Ministryně životního prostředí Svenja Schulzová označila dohodu za „velký krok“ pro ochranu klimatu a důležitý mezinárodní signál. Zdůraznila, že odklon od uhlí bude zahájen okamžitě a že k dosažení úspěchu je nezbytný „masivní rozvoj“ obnovitelných zdrojů.

„Jsme první země na světě, která závazně opouští jadernou energii a uhlí,“ uvedla Schulzová.

Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier a ministr financí Olaf Scholz (zleva doprava). Zdroj: BMWi

Mnoho analytiků upřednostňujících ambiciózní snižování emisí a aktivistů v oblasti životního prostředí však dohodu označuje za zklamání a argumentuje tím, že navrhované tempo odstavování elektráren je příliš pomalé a že mezi roky 2023 a 2030 nedochází ke stabilnímu snižování emisí.

Christoph Bals z nevládní organizace Germanwatch kritizuje, že se dohoda nedrží kompromisu dosaženého uhelnou komisí a že postupné ukončení nebude probíhat hladce, ale spíše v několika velkých krocích.

„Tato dohoda nebere v úvahu, že náš emisní rozpočet nesmí být překročen,“ uvádí Bals.

Dave Jones, analytik britské klimatické nevládní organizace Sandbag, uvedl, že je obtížné dohodu brát jako dobrou zprávu, protože odstavování zdrojů z provozu začíná příliš pomalu a končí příliš pozdě.

„Ať už si člověk může myslet o dnešním německém oznámení o ukončení těžby z uhlí cokoliv, investoři si jednoznačně myslí, že je to pro RWE dobrý obchod,“ uvedl Hanns Koenig z Aurora Energy Research s odkazem na zvýšení ceny akcií RWE po dohodě.

Vývoj ceny akcií společnosti RWE. Zdroj: Google

Simone Peterová, šéfka Německé federace obnovitelných zdrojů energie (BEE), uvedla, že dohoda nesplňuje očekávání uhelné komise a nebude dostatečně snižovat emise, je však třeba chválit skutečnost, že „vysílá jasný signál provozovatelům a investorům: věk výroby energie z uhlí v Německu je u konce. “ Naléhavě vyzvala vládu, aby splnila svůj slib podpořit expanzi energie z obnovitelných zdrojů a podpořila tak úspěch odklonu od uhlí.

Vedoucí průmyslové skupiny VDMA Power Systems, Matthias Zelinger, uvedl, že dohoda je „průlomem v boji proti změně klimatu“. Zelinger řekl, že zvolená cesta může být dražší než tržní řešení. „Je však mnohem lépe plánovatelná, pokud jde o strukturální ekonomické změny v regionech a o plánovanou rekonfiguraci dodávek energie.“

Úvodní fotografie: Německá uhelná elektrárna Jänschwalde. Zdroj: LEAG

Monitoring
Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...
Naši partneři
Odebírejte náš newsletter
Zadejte svůj email, pokud Vás zajímají čerstvé zprávy o energetice.
Přenosová soustava 3D
Prohlédněte si v názorné mobilní aplikaci, jak funguje česká přenosová soustava!
Web podporují