Domů
Elektrárny v Evropě
Německo se dohodlo na odklonu od uhlí. Představilo kompletní harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Německo se dohodlo na odklonu od uhlí. Představilo kompletní harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Německá vláda, spolkové země a několik energetických společností se minulý týden dohodly na plánu pro odstavení elektráren spalujících hnědé uhlí a na kompenzační platbách pro jejich provozovatele. Minulý čtvrtek to ve své tiskové zprávě uvedla tisková a informační kancelář německé vlády. Reakce jsou smíšené, zejména environmentální organizace nešetří kritikou a označují odklon od uhlí jako příliš pomalý na to, aby byly splněny německé klimatické závazky.

Téměř rok poté, co německá uhelná komise předložila svou závěrečnou zprávu, v níž rozhodla o harmonogramu postupného odklonu výroby elektřiny z uhlí s konečným datem v roce 2038, se německá vláda, zasažené spolkové země a provozovatelé hnědouhelných elektráren dohodli na detailním harmonogramu odstavování hnědouhelných elektráren.

Vláda ve své tiskové zprávě uvedla, že dohodnutý harmonogram má ctít závěry uhelné komise a připraví cestu pro odstavování uhelných elektráren, se kterou se může německá elektrická rozvodná síť „vypořádat“. Dodala také, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude zintenzivněn, aby bylo do roku 2030 dosaženo cíle 65% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny a kompenzováno uzavření uhelných elektráren. Rozšířeny mají být také zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a instalovaný výkon plynových elektráren, aby se zmírnil dopad úbytku velkého množství regulovatelných zdrojů.

Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Do konce roku 2022 zasáhne odstavování hnědouhelných elektráren pouze společnost RWE a spolkovou zemi Porýní-Falc, kde dojde k odstavení celkem 8 bloků o celkovém výkonu 2 820 MW. První blok (300 MW) bude odstaven již na konci tohoto roku, další tři (900 MW) budou následovat na konci roku 2021 a čtyři (1620 MW) v roce 2022. Celkem tak dojde k odstavení téměř 3 GW výkonu uhelných elektráren, aby společně s dalšími odstavenými elektrárnami do roku 2023 klesl instalovaný výkon hnědouhelných elektráren ze současných 21 GW na 15 GW.

Mezi lety 2025 a 2029 dojde v rámci sjednaného harmonogramu k odstavení hnědouhelných elektráren o celkovém výkonu 5,7 GW. Z toho tři bloky o celkovém výkonu 1,6 GW budou přesunuty do systémové rezervy, dva z těchto bloků (Jänschwalde A a B) vlastní společnost LEAG, kterou vlastní Křetínského EPH.

Zbylých 8,65 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren bude odstaveno v letech 2034, 2035 a 2038. V letech 2026 a 2029 bude provedena revize harmonogramu, v rámci které by odstavení elektráren po roce 2030 mohlo proběhnout o tři roky dříve, a výroba hnědouhelných elektráren by tak byla ukončena již v roce 2035.

Harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren v Německu. Zdroj: ve své tiskové zprávě uvedla Tisková a informační kancelář německé vlády

Téměř 4,5 miliardy pro provozovatele hnědouhelných zdrojů

Kompenzace za odstavování hnědouhelných elektráren byly dohodnuty na základě bilaterálních dohod mezi vládou a jejich provozovateli. Celkem Německo provozovatelům vyplatí 4,35 miliard eur. Společnost RWE získá za odstavení svých 16 bloků o celkovém instalovaném výkonu 8,52 GW částku 2,6 miliard eur. Mimo jeden osmnáct let starý blok elektrárny Niederaußem a dva osm let staré bloky elektrárny Neurath provozuje společnost zbývajících 13 bloků již minimálně 45 let.

Těžební společnost Mibrag, vlastněná EPH, která v Německu vytěží každoročně 20 milionů tun surového hnědého uhlí, získá 1,75 miliardy eur.

Hnědouhelný důl Profen společnosti Mibrag. Zdroj: Mibrag

Společnosti s vysokou spotřebou elektřiny aktivní na mezinárodním trhu budou mít od roku 2023 nárok na roční dotace jako kompenzaci vyšších nákladů na elektřinu způsobenou odklonem od uhlí, uvedl mluvčí vlády Stefan Seibert, aniž by uvedl podrobnosti.

Ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, uvedl, že další příjmy do státního rozpočtu generované novým systémem obchodování s CO2 v odvětví dopravy a budov budou použity ke snížení příspěvku za obnovitelnou energii, který je jednou ze složek regulované části ceny elektřiny.

Dohoda také potvrdila strukturální podporu regionům těžby hnědého uhlí ve spolkových zemích Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko. Pracovníci v hnědouhelných závodech a dolech budou do roku 2043 dostávat tzv. „vyrovnávací poplatek“, stejně jako již dostávají pracovníci z odvětví černého uhlí.

Do roku 2038 obdrží zasažené spolkové země celkem 14 miliard eur na přímé investice v regionech a německá vláda poskytne dalších 26 miliard eur na provádění „dalších opatření“ k posílení místních ekonomik.

Záchrana Hambašského lesa

Demonstrace aktivistických organizací Attac a Ende Gelände proti výrobě elektřiny z hnědého uhlí v dole Hambach, rok 2017. Autor: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Hambašský les, tisíc let starý biotop, symbolické bojiště pro environmentální aktivisty, který měl původně ustoupit hnědouhelnému dolu společnosti RWE a kvůli němuž vznikly spory v rámci uhelné komise, bude zachráněn.

Zprávy německého tisku, že by rozšiřování dolu mělo pokračovat v okolí lesa a ten tak nakonec zůstat „na ostrově“ uprostřed dolu byly vyvráceny v tiskové zprávě společnosti RWE. Ta podobný postup nepředpokládá, i když dodává, že přesný vývoj těžby musí být ještě podrobněji naplánován. Vzhledem k odstavení několika elektrárenských bloků v Porýní potřeba uhlí z tohoto dolu oproti původním předpokladům poklesne.

Aktuální plán těžby společnosti RWE v dole Hambach v blízkosti Hambašského lesa. Modrou přerušovanou čarou je znázorněn předpokládaná hranice dolu. Zdroj: Tisková zpráva RWE

Osud černouhelných elektráren: Zelená pro Datteln 4 a aukce

Německo černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau společnosti EnBW.

Instalovaný výkon černouhelných elektráren má do roku 2022 stejně jako v případě hnědouhelných poklesnout na 15 GW. Odstavování černouhelných elektráren bude probíhat v rámci aukcí, ve kterých bude provozovatelům umožněno nabídnout cenu za uzavření elektrárny.

Nejnižším nabídkám ve vztahu ke snížení emisí oxidu uhličitého budou poskytnuty kompenzační platby. Nejprve tak dojde k uzavření elektráren, které budou požadovat nejnižší kompenzace ve vztahu k emitovanému CO2.

„Tímto způsobem snížíme emise CO2 za nejnižší náklady,“ uvedlo německé Ministerstvo hospodářství a energetiky.

První aukce v objemu 4 GW by měla proběhnout v červnu 2020. Provozovatelé, kteří v aukci uspějí, budou muset své elektrárny odstavit po zimě 2020/21. Druhá aukce by měla následně proběhnout v březnu 2021, tedy 22 měsíců před prvním milníkem, kterým je rok 2022.

Od roku 2027 bude probíhat nucené uzavírání černouhelných elektráren bez nároku na kompenzace tak, aby v roce 2030 dosáhl jejich instalovaný výkon 8 GW.

Co se týče osudu nové kontroverzní černouhelné elektrárny Datteln 4, ministr hospodářství Altmaier uvedl, že provozovatel Uniper již získal od vlády povolení k uvedení elektrárny do provozu. To i z důvodu „komplexního“ systému odškodnění. Dodal, že se ukázalo, že bude možné ušetřit více emisí CO2, pokud pokud dojde ke zprovoznění Datteln 4 a k dřívějšímu uzavření starších elektráren.

Provozovatel elektrárny, společnost Uniper, elektrárnu v prosinci synchronizoval se sítí a plánuje její zprovoznění letos v létě.

Povolení ke spuštění elektrárny se setkalo s negativními reakcemi od environmentálních organizací, které již roky bojují proti jejímu spuštění. Blok měl být uveden do provozu v roce 2011, ale jeho spuštění bylo roky blokováno soudními procesy environmentalistů. Když následně Uniper situaci z hlediska právních rizik vyjasnil, stavba byla opět zpožděna, tentokrát kvůli materiálovým vadám.

Černouhelná elektrárna Datteln 4. Zdroj: Uniper

Reakce na dohodu jsou smíšené

Patrick Graichen z energetického think tanku Agora Energiewende uvedl, že dohoda neukončí otázku osudu uhlí v zemi. „Plánovaný harmonogram postupného vyřazování bude pravděpodobně po příštích volbách znovu projednán,“ dodal Graichen.

Ministr financí Olaf Scholz reagoval, že dohoda zajistí, že ustanovení o postupném vyřazování zdrojů budou provedena v průběhu příštích dvou desetiletí, „i když se budoucí vláda bude lišit od té, kterou máme nyní“. Vládním plánem je dokončení legislativního postupu pro převedení dohody do zákonné podoby v první polovině roku 2020.

Ministryně životního prostředí Svenja Schulzová označila dohodu za „velký krok“ pro ochranu klimatu a důležitý mezinárodní signál. Zdůraznila, že odklon od uhlí bude zahájen okamžitě a že k dosažení úspěchu je nezbytný „masivní rozvoj“ obnovitelných zdrojů.

„Jsme první země na světě, která závazně opouští jadernou energii a uhlí,“ uvedla Schulzová.

Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier a ministr financí Olaf Scholz (zleva doprava). Zdroj: BMWi

Mnoho analytiků upřednostňujících ambiciózní snižování emisí a aktivistů v oblasti životního prostředí však dohodu označuje za zklamání a argumentuje tím, že navrhované tempo odstavování elektráren je příliš pomalé a že mezi roky 2023 a 2030 nedochází ke stabilnímu snižování emisí.

Christoph Bals z nevládní organizace Germanwatch kritizuje, že se dohoda nedrží kompromisu dosaženého uhelnou komisí a že postupné ukončení nebude probíhat hladce, ale spíše v několika velkých krocích.

„Tato dohoda nebere v úvahu, že náš emisní rozpočet nesmí být překročen,“ uvádí Bals.

Dave Jones, analytik britské klimatické nevládní organizace Sandbag, uvedl, že je obtížné dohodu brát jako dobrou zprávu, protože odstavování zdrojů z provozu začíná příliš pomalu a končí příliš pozdě.

„Ať už si člověk může myslet o dnešním německém oznámení o ukončení těžby z uhlí cokoliv, investoři si jednoznačně myslí, že je to pro RWE dobrý obchod,“ uvedl Hanns Koenig z Aurora Energy Research s odkazem na zvýšení ceny akcií RWE po dohodě.

Vývoj ceny akcií společnosti RWE. Zdroj: Google

Simone Peterová, šéfka Německé federace obnovitelných zdrojů energie (BEE), uvedla, že dohoda nesplňuje očekávání uhelné komise a nebude dostatečně snižovat emise, je však třeba chválit skutečnost, že „vysílá jasný signál provozovatelům a investorům: věk výroby energie z uhlí v Německu je u konce. “ Naléhavě vyzvala vládu, aby splnila svůj slib podpořit expanzi energie z obnovitelných zdrojů a podpořila tak úspěch odklonu od uhlí.

Vedoucí průmyslové skupiny VDMA Power Systems, Matthias Zelinger, uvedl, že dohoda je „průlomem v boji proti změně klimatu“. Zelinger řekl, že zvolená cesta může být dražší než tržní řešení. „Je však mnohem lépe plánovatelná, pokud jde o strukturální ekonomické změny v regionech a o plánovanou rekonfiguraci dodávek energie.“

Úvodní fotografie: Německá uhelná elektrárna Jänschwalde. Zdroj: LEAG

Komentáře

(23)

Michal

21. leden 2020, 10:32

Německé emise nemají žádný význam v kontextu světových emisí, tak proti čemu tedy virtuálně bojují? Proti prosperitě? Proti konkurenceschopnosti? Podpora energetické chudoby?

David Hanslian

21. leden 2020, 11:31

Každé emise mají význam. Pokud Němci chtějí stát za politikou omezování emisí v globálním měřítku, tak si logicky musejí zamést i před vlastním prahem. Dosud popravdě nestáli úplně v čele - ani co do politického úsilí o snížení emisí, tak co se týče praxe v Německu.

Ivan Novák

21. leden 2020, 11:40

Na "politiku omezování emisí v globálním měřítku" přeci Německo objektivně nemá a nikdy už nebude mít vliv jiný, než zanedbatelný.

David Hanslian

21. leden 2020, 11:58

Mají vliv i na ostatní, přiměřeně své velikosti a vlivu, a to už tak zanedbatelné není. Za prvé nikdo nechce být tím, kdo se omezuje víc než ostatní. Takže když jeden jde pomaleji, ostatním se také nechce spěchat, a naopak. Za druhé mohou (společně s ostatními "tahouny") politicky tlačit na ostatní. Ve skutečnosti ale Německo nikdy nebylo žádný tahoun a ani teď to až tak moc ambiciozně nevypadá. Co se týče hnědouhelných elektráren, tak všechno, co bolí, odsunuli do roku 2038. Takže spíš se přesunují z pozice brzdy do hlavního proudu.

Josef Novák

21. leden 2020, 15:53

Jsou výborným odstrašujícím příkladem. Jen doufám, že to nedopadne jako už dvakrát, kdy Němci něco prosazovali.

Jan Veselý

21. leden 2020, 19:29

Na "politiku omezování emisí v globálním měřítku" má Německo ten vliv, že bylo jednou z pár zemí, které celému světu předplatily zlevnění bezemisních VtE a FVE do té míry, že se dnes sakra vyplatí je stavět, aktuální rychlost je 180 GW/rok. To je jako ušetřit ročně půl Německa emisí CO2, ty emise trvale nevzniknou.

Filip

22. leden 2020, 08:19

Nevzniknou, ale jen při samotné výrobě. Vzhledem k tomu, že FVE mají i střídače, a ty jsou spotřebním zbožím, s životností 5-8 let, a vyžaduje to údržbu, a instalace jsou rozesete po obrovském území v obrovském počtu a stará se o ně značný počet firem a ičařů, kteří se samozřejmě pohybují automobily a řada z nich postarsimi TDI. Takže proti hnedouhelne elektrárně je to obrovský pokrok, ale nejsem si jist jestli ve srovnání s velkým centrálním plynovým zdrojem s kogeneraci je to takový rozdíl. Až bude FVE něco jako lednička, tj. Koupíte, umístíte, provozujete, dáte jako celek po 10i - 15i letech k likvidaci tak pak asi jo, to bude ok

Jan Veselý

22. leden 2020, 08:24

To je jen dojmologie. Uměl byste mi, když pořád píšete, že jste z oboru, vyčíslit "CO2 stopu" střídače? Zajímaly by mě dvě dvě varianty 10 kW pro střešní FVE a 2 MW pro modul velké FVE.

A uvědomte si prosím, že velké tepelné elektrárny spotřebují až 10% své výroby jen na vlastní spotřebu. Všechny to elektrostatické odlučovače, dopravníky, mlýny na uhlí, ... dost žerou.

Milan Vaněček

22. leden 2020, 09:34

Pane Veselý, to jen sem vypustili nového trolla. Ta životnost střídaců je více než dvojnásobná. To jsou podobné lži jako oni šířili o životnosti, ceně a účinnosti solárních panelů. Na to oni berou data (když je vůbec mají) z minulého století, ne ze současnosti.

Filip

22. leden 2020, 12:24

Co2 při výrobě střídačů a jejich recyklaci nikdo nemeří. To by narušilo businessTo že střídač vydrží jen pár let je prostě fakt, dělal jsem u SMA, a prostě bylo standardem že při 10i leté záruce se počítalo s více jak 50% že dojde k výměně střídače (případně jeho opravě) a to se bavíme jen o malých stringovych síťových stridacich případně mikroinvertorech. U velkých centrálních střídačů musíte vzít v potaz že se skládají z komponent které odchází. Je jedno jestli se jedna přímo o samotný bridge, výkonový vypínač který překvapivě obsahuje také elektroniku, nebo se jedná o komunikaci (ta zlobí hodně často a často se kvůli tomu na FVE jezdí). Dále je tu hromada strinmonitoru, to samé, elektronika. Má 1kWp potřebujete od necelých 3 po cca 4 panely z nichž každý je má dva konektory. Zažil jsem, jak se kvůli vadnym konektorům TYCO muselo předělávat několik desítek tisíc střídačů. Zažil jsem, jak se kvůli vadnym AC kapacitorum na síťových filtrech muselo měnit několik desítek tisíc desek. Pamatuji se, jak kvůli skryté vad3 na bridgi a řídící elektronice se napříč Evropou muselo vyměnit cca 60 000 střídačů SMA STP17000TL a dodnes, je to stále bolestivá issue. Pamatuji se, jak se napříč celým světem museli měnit Bridge (400-630kW) od Semikronu kvůli skryté závadě , jednalo se o mnoho tisíc strojů. Každý bridge váží 3x 30kg. Do vzdálených míst se vždy dopravovali kvůli naléhavost letecky. To jsou věci, které u decentralizovane energetiky nikdo nevidí a nechce vidět.

energetik II

21. leden 2020, 10:47

Není to zrovna malý úkol, když chtějí Němci během 4

roků 2020-23 uzavřít výkon 8 GW v jádru, 7 GW v černouhelných a 6 GW v hnědouhelných elektrárnách. Těchto celkových 21 GW dokáže ročně vyrábět nějakých 130 TWh elektřiny , což je 20 % německé roční výroby. Nahradit tuto výrobu OZE, například větrem, tak to znamená postavit nějakých nových minimálně 40 GW větrníků. Mám pocit, že to nelze stihnout a tak se budou rychle stavět nové plynové elektrárny na ruský nebo americký plyn.

David Hanslian

21. leden 2020, 12:02

Taky mě to zaráží, ale tipl bych si, že to mají dobře spočítané. Dnes mají celkem velký převis výroby a navíc mnoho málo využité kapacity, tak si to asi můžou dovolit. Ale bude zajímavé, co to udělá s trhem.

Jan Veselý

21. leden 2020, 19:30

Případný růst ceny jen bude stimulovat novou výstavbu toho, co bude potřeba.

Filip Kondapaneni

21. leden 2020, 12:40

Oni mají dobře spocitane že jejich automobilky a navazující průmysl půjde do kytek, tím se sníží spotřeba, těch 400 tisíc nezaměstnaných přestane jezdit, tím se sníží spotřeba, akorát nevíme, jestli mají spocitaný ten propad příjmů z průmyslu a nárůst výdajů v sociální sféře. Asi ty nezaměstnané nazenou na stavbu OZE a jejich údržbu.

Jan Veselý

21. leden 2020, 19:32

V Německu mají ten problém, že jim drasticky chybí lidi. Ročně potřebují 150-200 tisíc nových gastarbeitrů. Zaměstnanci fabrik na automobily jsou tak taky velmi pestrá směska z celé EU a okolí.

Filip Kondapaneni

22. leden 2020, 07:56

To je pravda:) to jsem nedomyslel i když jsem pro ně pracoval a když pominu řídící funkce tak všude to byl samý Polák a turek :)

Jan Veselý

22. leden 2020, 08:25

Já o tom psal, protože tohle konkrétně znám od svých kamarádů a známých, kteří se v německém automotive pohybovali.

petr

21. leden 2020, 19:15

Je velice smutné, když někdo od stolu a bez odbornosti politicky rozhoduje.

Je to jiná forma totality dnes pomatených ekologů. Kdyby alespoň to měli vystudované, jako třeba já, ale politický populismus dnes vyhrává...

Zavírat bezemisní a funkční jádro, které mohlo ještě 20 let produkovat elektřinu je kravina a platit z plateb daňových poplatníků dotace, že se něco zruší, to je neuvěřitelný socialismus.

Evropa si kope vlastní hrob svými nápady, protože ostatní na to budou kašlat a tedy budou konkurence -schopní a u nás bude jen ekochudoba...

Milan Vaněček

22. leden 2020, 09:55

Jo socialismus to bylo povinné jádro ve všech zemích RVHP. Jen Poláci, jako obvykle, vzdorovali.

Socialismus to bylo (masivní, drahé, úspěšné) odsiřování uhelných elektráren za naše peníze (uhlobaroni to neplatili).

Teď teprve, s poplatkem za škodlivý provoz (to jsou ty CO2 emisní povolenky)

musejí platit (zatím jen část škod) ze svých zisků.

Když občas v Praze stojím na křižovatce a nějaký starý diesel to "osolí" a vyrazí, tak zbude po něm jen mračno špinavého kouře (miliardy mikročástic a rakovinotvorných látek). Ale najde se zde spousta bojovníků za jejich právo na tu špínu.

Tož tak je to.

Ondra

22. leden 2020, 10:33

No jestli podle Vás byl socialismus/komunismus v druhý polovině 90. let kdy se to odsiřování v ČR dělalo tak to tak asi mohlo být...

Milan Vaněček

22. leden 2020, 10:40

Ano, to Klausův "bankovní socialismus" ještě fungoval a vlastnictví uhelných dolů šlo koupit z peněz těm dolům (na rekultivace) náležícím, viz soud ve Švýcarsku .....

Ivan Novák

22. leden 2020, 10:52

Jen pro pořádek, hodit CO2 a černý mrak z výfuku do jednoho pytle je přeci faul, to nedělá ani Greta T.

A pokud jde o "kohleaustieg", BNetzA si ve své zprávě ze 17. ledna nad regulací provozu německé elektrizační soustavy po r. 2035 umyla ruce se slovy, že to je úkol pro politiky. Samozřejmě nutno jejich síťaře ocenit, že jsou schopni absorbovat nynější ohromný podíl OZE, a je to zpráva pro jiné, že to technicky jdee, ale tak velké balíky, které sami sobě předepsali pro futuro, nechávají už i oni osudu, prostě to nějak dopadne (na všechny doma i v okolí).

Kamil Kubů

22. leden 2020, 13:05

Jsou schopni to absorbovat, protože mají v soustavě stále dostatek zdrojů, které je možné regulovat v rozsahu denního i krátkodobého zatížení. Až za dva roky vypnou poslední jaderku a za pár dalších let pořádný balík uhlí, nastane přesně to co říkáte. Nechají politiky vysvětlit voličům, že se jim občas vypne telka uprostřed oblíbeného seriálu.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.