Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Práce na dokončení Nord Stream 2 zrychlují, plynovod nyní pokládají dvě lodě

Práce na dokončení pokládky zbývající části plynovodu Nord Stream 2 nabírají na obrátkách poté, co se během tohoto týdne připojilo k pracím druhé plavidlo. Dokončení projektu, které bylo původně plánováno na konec roku 2019, nabralo zpoždění z důvodu sankcí ze strany USA, které se snaží spuštění plynovodu zabránit. Podle zástupce ruského parlamentu by tak plynovod mohl být dokončen do konce léta.

Kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, je opět o krok blíž k dokončení. Podle developera projektu se na začátku tohoto týdne připojilo k pokládce zbývající části plynovodu další plavidlo. Ke konci března podle serveru S&P Global zbývalo položit zhruba 121 km potrubí, z toho 93 v dánských vodách a 28 km ve vodách Německa.

2. Výstavba jaderné elektrárny Vogtle v USA zaznamenala dva důležité milníky

Na třetím bloku jaderné elektrárny Vogtle začaly tlakové a teplotní zkoušky reaktoru. Během těch jsou reaktorové systémy testovány na normální provozní podmínky. Zároveň byl na čtvrtém bloku umístěn poslední stavební modul.

Společnost Georgia Power oznámila odstartování horkých funkčních testů na třetím bloku elektrárny Vogtle, který je umístěn poblíž Waynesboro v Georgii. Testování zahrnuje zvýšení teploty chladiva reaktoru a zajištění testů prokazujících správnou funkci systémů chladicích okruhů a přidružených bezpečnostních systémů. Tyto testy musí být provedeny ještě před zavezením reaktoru jaderným palivem. Zkoušky prokáží správnou funkčnost tepelného cyklu elektrárny a ověří soulad chování jaderného ostrova s požadavky návrhu zařízení.

3. Panelisté Hydrogen Summit: Vodík není zázračné řešení pro dekarbonizaci

Panelisté virtuálního Hydrogen Summit pořádaného v úterý listem Financial Times uvedli, že by vodík mohl během tří dekád tvořit až 15 % globálního energetického mixu. Spíše než zázračné řešení by však vodík měl představovat jeden z prostředků pro dekarbonizaci. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

„Otázky ohledně účinnosti, nákladů na produkci a navýšení produkce jsou ve spojitosti s vodíkem stále diskutovány, ale neměly by být omezujícím faktorem bránícím nastartování tohoto trhu,“ uvedl na konferenci David Bryson, provozní ředitel společnosti Uniper.

4. V areálech vyřazených uhelných elektráren v USA by mohly vyrůst malé jaderné reaktory

Přestože se výroba elektřiny v uhelných elektrárnách v USA částečně zotavila z loňského propadu, dlouhodobě je na ústupu a řada uhelných elektráren v posledních letech ukončila svůj provoz. Podle amerického senátora a výkonného ředitele největší veřejné energetické společnosti v zemi by areály uhelných elektráren, jež byly vyřazeny z provozu, mohly v budoucnu dále sloužit k výrobě elektřiny, a to pomocí malých modulárních jaderných reaktorů.

V posledních letech ukončily v USA provoz stovky uhelných bloků, a to zejména kvůli konkurenci v podobě levnější výroby elektřiny z plynu a rostoucí výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle agentury Reuters ukončilo od roku 2010 provoz již více než 250 uhelných elektráren,

5. Evropský regulátor: Náklady na nákup zemního plynu v EU rekordně poklesly

Podle předběžné zprávy agentury ACER o evropském trhu se zemním plynem v loňském roce rekordně poklesly náklady na nákup zemního plynu na velkoobchodních trzích. Meziročně se jedná o pokles v průměru o 4 EUR/MWh. Při srovnání průměrné ceny mezi lety 2012 a 2019 pak byl loňský průměr dokonce o 8 EUR/MWh nižší.

Počátkem tohoto týdne představila agentura ACER (Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů) předběžné výsledky svého každoročního reportu o velkoobchodním trhu se zemním plynem v Evropské unii. Podle reportu poklesly náklady na nákup plynu o 4 EUR/MWh, přičemž ACER posuzoval cenu, za kterou jsou v průměru obchodníci s plynem schopni nakoupit na velkoobchodním trhu.

6. ČVUT vyvinulo sondu pro měření spotřeby elektřiny nevyžadující zapojení do obvodu

Novou sondu pro kontrolu spotřeby energie vyvinuli vědci z ČVUT. Podle výzkumníků oproti standardním řešením odečtu energie nevyžaduje zapojení do elektrického okruhu. Lze ji tak využít v podstatě kdekoliv. Sonda nyní prochází poslední fází testování v terénu, uvedla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková v dnešní tiskové zprávě. Na projektu pracovali odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Vedoucí katedry Jiří Vodrážka uvedl, že tým využil bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájení libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve.

7. Řecko ukončí výrobu elektřiny z uhlí v roce 2025

Uhelná elektrárna Ptolemaida přejde v roce 2025 z uhlí na zemní plyn. Tím se v Řecku ukončí výroba elektřiny z uhlí. Všechny ostatní řecké uhelné elektrárny mají ukončit provoz již v roce 2023. Informoval o tom portál Euractiv.

Řecká energetická společnost Public Power Corporation S.A. (PPC), z 51 % vlastněná státem, oznámila, že uhelná elektrárna Ptolemaida V, která je momentálně ve výstavbě a měla být v provozu do roku 2028, bude uzavřena o tři roky dříve, tedy v roce 2025. Provoz elektrárny nebude kompletně ukončen, elektrárna totiž v roce 2025 přejde na zemní plyn. Elektrárna by přitom neměla být uvedena v provoz dříve než v roce 2022.

8. Obce z okolí Dukovan kritizují kroky vlády k výstavbě nového bloku

Obce z okolí jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku kritizují dřívější vyjádření vlády, která chce odsunout vyhlášení tendru na stavbu nového bloku elektrárny na příští vládu. Obávají se, že bude elektrárna v budoucnu provozována nad rámec bezpečného provozu. Po dnešním setkání nejužšího vedení Energoregionu 2020 to ČTK řekl jeho předseda Vladimír Měrka. Sdružení Energoregion 2020 zastupuje 135 obcí a asi 95.000 obyvatel v pásmu havarijního plánování jaderné elektrárny v Dukovanech.

“ Věřili jsme panu ministru Havlíčkovi (Karel Havlíček, ministr průmyslu za ANO), že kroky jsou cílevědomé, příprava běží tak, jak má, harmonogram je dodržován. Ale teď máme pocit, že časovou rezervu, která tam byla podle našeho laického pohledu asi roční, vymrhají při přípravě stavby, a ne při vlastním průběhu,“ řekl Měrka.

9. Německo: Rozvoj OZE si v příštích 15 letech vyžádá 79 mld. EUR v investicích do přenosové soustavy

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy zveřejnili revidovanou verzi Plánu rozvoje sítě do roku 2035 (NEP), který nastiňuje potřebu rozvoje přenosové soustavy v příštím desetiletí v několika scénářích. Pokračující rozvoj OZE si vyžádá investice do přenosové soustavy ve výši až 79 miliard eur.

Ve všech scénářích, lišících se ve progresivitě opatření v oblasti klimatu, úrovni elektrifikace, spotřebou elektřiny nebo instalovaným výkonem obnovitelných zdrojů energie, bude dle provozovatelů přenosové soustavy (PPS) na severu Německa nutná realizace dodatečného stejnosměrného vysokonapěťového (HVDC) přenosového vedení s přenosovou kapacitou 2 GW a délko cca 210 km. Dále bude potřeba dalších asi 590 km střídavých vedení.

10. Čína bude snižovat spotřebu uhlí, aby splnila klimatické cíle

Čína ve svých ekonomických plánech na příštích 10 let omezí spotřebu uhlí. S touto informací přišel čínský prezident Si Ťin-phing na globálním klimatickém summitu amerického prezidenta Joea Bidena. Čínský prezident rovněž potvrdil stávající čínské cíle týkající se maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.

Nové oznámení kolem omezení spotřeby uhlí by mohlo utlumit vyhlídky na neomezený růst výroby elektrické energie z uhlí, která dominuje čínskému energetickému mixu. Dále by mohlo připravit půdu pro zemní plyn, jadernou energetiku a obnovitelné zdroje.

Téma

Akumulátory a pohonné systémy elektrických vozidel - EV (2. díl): Nissan LEAF 1. generace

V tomto díle se podíváme na první generaci Nissanu LEAF (ZE0). Tento elektromobil pomohl způsobit elektromobilovou revoluci a celkově si vedl velice dobře. I přes to, že měl spoustu chyb a drobných problémů, stal se ikonou přesunu od spalovacího motoru k elektrickému pohonu. Celosvětově se ho prodalo přes půl milionu kusů, obstojně si vede i na trhu ojetin a na našich silnicích ho lze potkávat dodnes.

Nissan LEAF (Leading, Enviromentaly Friendly, Afordable Family Vehicle) první generace vznikl pod vedením tehdejšího šéfa Nissanu, kterým byl Carlos Ghosen. Měla to být odezva na sílící konkurenci od firem jako je Tesla Motors, která se chystala uvést Model S, Mitsubishi (iMIEV) a další. Byl uveden na trh v roce 2010 a představoval první elektromobil svého druhu. Měl neotřelý aerodynamický design a všechno bylo přizpůsobeno elektrickému pohonu. V roce 2013 přišla zdokonalená verze s prodlouženým dojezdem, pak přišla verze s 30kWh kapacitou baterie, to se psal rok 2016 (americký trh).

Názor

Černobyl po 35 letech

Letos uplynulo 35 let od havárie čtvrtého reaktoru v Černobylské jaderné elektrárně. Stejně jako v jiných oblastech byl i zde předchozí rok silně ovlivněn pandemií koronaviru. Přesto se daří dosahovat pokroku v likvidaci elektrárny i revitalizaci a otevírání zasažených oblastí. Podívejme se, jak se zde situace vyvíjí.

Půlkulaté výročí černobylské katastrofy má symbolizovat přechod k obnově a znovuzrození oblasti. Jak už jsem popisoval v předchozích článcích, je to umožněno dokončením a zprovozněním nového sarkofágu. Jeho vybudováním přestalo hrozit nebezpeční ze zničeného reaktoru a lze přistoupit k revitalizaci doposud uzavřených území. Pomoci by tomu měl rozvoj v několik směrech.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu