IEA: Světová poptávka po zemním plynu by letos měla vzrůst o 3,2 %

Podle dubnové Zprávy o trhu se zemním plynem zveřejněné Mezinárodní agenturou pro energii vyplývá, že poptávka po zemním plynu by oproti roku 2020 měla letos vzrůst o 3,2 %. Dosažení takovéhoto růstu by podle agentury znamenalo více než nahrazení poklesu poptávky v minulém roce.

Za nárůstem poptávky podle IEA stojí souhra několika faktorů. V úvodu roku poptávku po zemním plynu významně ovlivnily velmi nízké venkovní teploty, zejména pak v oblasti severovýchodní Asie a v Severní Americe.

Období chladného počasí během ledna spolu se sníženou dostupností dodávek LNG a logistickými omezeními přepravy LNG vedla v Číně, Jižní Koreji a Japonsku k lokálním nedostatkům paliva a bezprecedentnímu prudkému nárůstu spotových cen LNG.

Během tohoto období hrála důležitou vyrovnávací roli Evropa. Na rozdíl od první poloviny minulého roku, kdy Evropa absorbovala přebytky LNG, rostoucí rozdíl mezi spotovými cenami v Evropě a Asii vedl k odklonění dodávek LNG do Asie. Dovoz LNG během období od poloviny prosince do poloviny ledna poklesl meziročně o 40 %. Tento pokles kompenzován zvýšením dovozu prostřednictvím plynovodů a čerpání ze zásobníků.

V únoru se naopak s chladným počasím potýkala zejména oblast Kanady, USA a Mexika. Zde se rostoucí poptávka po plynu navíc setkala s poklesem těžby plynu z důvodu zamrznutí mnohých vrtů. Ačkoli tyto zimní bouře přispěly k určitému růstu poptávky po teplu, podle IEA nejsou tak zásadní pro změnu roční prognózy spotřeby zemního plynu. Například letošní zimní spotřeba zemního plynu v USA zůstala pod úrovní loňské zimy i přes únorové mrazy.

Letošní růst by mohl vyrovnat loňský pokles

Podle agentury by světová poptávka po zemním plynu oproti minulému roku mohla vzrůst až o 3,2%, a letošní růst by tak mohl úplně nahradit pokles spotřeby v minulém roce. Minulý rok světová spotřeba zemního plynu podle IEA klesla o 75 bcm (miliard metrů krychlových), neboli o 1,9 % oproti roku 2019. Jedná se o dosud největší zaznamenaný pokles globální spotřeby, v rámci meziročních srovnání je ale možné jej srovnat s poklesem v roce 2009.

Jedním z důvodů, proč pokles spotřeby nebyl ještě výraznější, je skutečnost, že nízké ceny plynu zlepšily konkurenceschopnost plynových zdrojů a vedly k jeho většímu využívání pro výrobu elektřinu a tepla. Podle agentury vedla náhrada uhlí zemním plynem ke snížení emisí CO2 v roce 2020 o 58 milionů tun.

Oživení ekonomiky bude pravděpodobně asymetrické

Ve své analýze ale agentura sama zdůrazňuje, že dosažení predikovaného nárůstu bude z velké části záležet mimo jiné na oživení ekonomiky a dalších faktorech. Většina očekávaného růstu se má odehrát v Asii a na dalších rychle rostoucích trzích. Naopak pro vyspělé trhy IEA předpovídá více postupné zotavení a u některých i setrvání pod úrovní roku 2019.

Ze spotřebitelských odvětví se nadále s výzvami nejvíce potýká výroba energie a tepla z důvodu kombinace nízkého růstu poptávky po elektřině a rostoucí konkurence obnovitelných zdrojů a levnějších alternativních fosilních paliv. Toto odvětví bylo navíc loni mezi nejvíce postiženými a připadá na něj přibližně 45 % celkového poklesu spotřeby a to i přes příznivý vliv přechodu od uhlí k plynu. Podle agentury by tak spotřeba toho odvětví mohla letos vzrůst přibližně o 1,2 % a nepokryje loňský 2,1% pokles.

Spotřeba ostatního průmyslu by naopak měla být hlavním motorem celkového růstu poptávky a oproti loňskému 1,2% poklesu se očekává nárůst spotřeby až o 5,4 %, neboli o 55 bcm. Velká část růstu poptávky se očekává v Číně, Indii a dalších asijských trzích.

Zdroj úvodního obrázku: Juan Carlos Martins