Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Norsko začne Evropě dodávat více plynu již v létě

Norsko se chystá na skokové navýšení exportu plynu v tomto roce. Je tomu tak v reakci na krizi spojenou s dodávkami ruského plynu. Státní ropná společnost Equinor pak plánuje urychlení dostavby plynovodu do Polska, který má být dokončen ještě letos.

Dle zpravodajského serveru Reuters se export plynu z Norska letos zvýší o přibližně 8 %. To znamená skok o celkových 122 miliard metrů krychlových zemního plynu (bcm). Česká republika pro srovnání v roce 2021 spotřebovala 9,43 bcm. Tímto nárůstem bude s největší pravděpodobností překonán rekord z období před pěti roky.

2. Rosatom bude požadovat kompenzaci za zrušený projekt finské elektrárny Hanhikivi

Odpověď ruské společnosti Rosatom na zrušení její účasti na projektu finské jaderné elektrárny Hanhikivi 1 na sebe nenechala dlouho čekat. Její finská dceřiná společnost se nechala slyšet, že nemá jinou možnost než se bránit a požadovat kompenzaci.

Ačkoliv má Rusko zásadní podíl na dodávkách ropy a zemního plynu do řady evropských zemí, které se v posledních týdnech snaží od této závislosti oprostit, často bývá poněkud opomíjena role ruských společností v evropském jaderném sektoru. Kromě výroby a dodávek paliva pro stávající jaderné elektrárny se rovněž ruské společnosti v čele se státní společností Rosatom ucházely či stále ucházejí o účast na výstavbě nových jaderných bloků.

3. Lavrov jednal v Alžírsku kromě jiného o dodávkách plynu do Evropy

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při své dnešní, předem neohlášené návštěvě Alžírska poděkoval severoafrické zemi za „vyvážený postoj“ k situaci na Ukrajině.

Při setkání se svým protějškem Ramtánem Lamámrou a prezidentem Abdal Madžídem Tabbúnim jednal podle agentury AFP také o dodávkách plynu.

4. Regulátor: Německo zahájilo intenzivní práce pro naplnění největšího zásobníku s plynem v zemi

S postupným koncem topné sezóny se pozornost začíná čím dál více přesouvat na příští zimu, a to zejména s ohledem na připravenost podzemních zásobníků s plynem. Ačkoliv se zásobníky plynu v některých zemích, včetně Německa, plní již od konce března, není tomu tak u všech zásobníků. Příkladem může být největší německý zásobník Rehden, který byl dlouho pod kontrolou Gazpromu a jeho plnění se rozbíhá až v posledních dnech.

Dosažení dostatečně vysokých stavů v zásobnících plynu před příští topnou sezonou je aktuálně jedním z hlavních cílů napříč zeměmi EU. Nízké naplnění zásobníků s plynem před začátkem loňské zimy, za kterým stály především relativně prázdné zásobníky ovládané společností Gazprom Germania, bylo jednou z hlavních příčin růstu cen zemního plynu vzhledem k obavám z možného nedostatku plynu během zimy.

5. MAAE: První zpráva k vypouštění vody z jaderné elektrárny Fukušima

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vydala první zprávu k misi svých zástupců do japonské jaderné elektrárny Fukušima. Cílem bylo zjistit celkový stav přípravných prací k vypouštění dekontaminované tritiové vody do moře. Zároveň byly identifikovány oblasti, které budou diskutovány před plánovaným zahájením vypuštění v roce 2023.

Mezinárodní tým MAAE během února navštívil japonskou jadernou elektrárnu Fukušima společnosti TEPCO a japonské Ministertsvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI). Nyní ke své misi zveřejnil pracovní tým první zprávu, která hodnotí osm oblastí japonských příprav na vypuštění vody. Ta částečně sloužila k ochlazování jaderných reaktorů po havárii způsobené vlnou cunami v roce 2011.

6. Německo: Obnovitelné zdroje pokryly v prvním čtvrtletí 50 % spotřeby elektřiny

Německé obnovitelné zdroje energie vyrobily v prvním čtvrtletí letošního roku 50 % elektřiny spotřebované v Německu. To je přibližně o devět procentních bodů více než ve stejném období loňského roku.

Německé obnovitelné zdroje energie (OZE) vyrobily od ledna do března přibližně 73,1 TWh elektřiny. Bouřlivé počasí v únoru vedlo k tomu, že podíl výroby OZE na spotřebované elektřině činil 62 %. V lednu to bylo 47 %. V březnu bylo méně větru, ale více hodin slunečního svitu, což vedlo k podílu 41 %.

7. Jižní Korea otáčí a chce "rozumně využívat" jadernou energii

Rozvoj jaderné energetiky je pro Jižní Koreu jedním z důležitých strategických cílů. Nastupující prezident Yoon Suk-yeol učinil z jaderné energie jeden ze svých předvolebních slibů. Podle jihokorejské zpravodajské agentury Yonhap také kandidát na ministra průmyslu, Lee Chang-yang, při svém schvalovacím slyšení řekl, že jaderná energie je způsob, jak zvýšit energetickou bezpečnost a dosáhnout cílů nulových emisí uhlíku.

Nový prezident složil v úterý svou přísahu. Slíbil, že zvrátí politiku odcházejícího prezidenta Mun Če-ina, který se rozhodl postupně ukončit využívání jaderné energie, což byla politika, kterou zavedl po svém nástupu do funkce v roce 2017 a která následovala po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiči (Japonsko, 2011).

8. Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Oznámila to dnes firma na svých internetových stránkách. Krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou.

Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně. což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

9. Bulharsko bude brát zkapalněný plyn z USA za nižší cenu, než platilo Gazpromu

Bulharsko bude od června odebírat zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států, a to za cenu nižší, než jakou platilo ruskému dodavateli, firmě Gazprom. S odvoláním na dnešní oznámení bulharské vlády o tom informovala agentura Reuters. Ruský plynárenský gigant na konci dubna zcela zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska.

O dodávkách LNG se na schůzce ve Washingtonu domluvili bulharský premiér Kiril Petkov a viceprezidentka USA Kamala Harrisová. „Od června byly dohodnuty dodávky zkapalněného zemního plynu do Bulharska za nižší ceny, než jsou ceny Gazpromu,“ uvedla v prohlášení bez bližších podrobností bulharská vláda.

10. Evropa vloni investovala 41 miliard eur do nových větrných elektráren

Investice do větrných elektráren vloni dosáhly 41 miliard eur. Ačkoliv se jedná o nižší sumu než v roce předešlém, nového výkonu přibylo více, celkem 25 GW. Uvádí to zpráva WindEurope.

Dle zprávy se investice do nových větrných elektráren v minulém roce vyšplhaly na hodnotu 41,4 miliard euro (cca 1 bilion Kč). To je o 11% méně než v roce 2020. I přesto byl dosáhl instalovaný výkon nově postavených elektráren rekordních 24,6 GW. Převážná většina (19,8 GW) byla vybudována na souši. To je také důvod, proč nižší investice přinesly více výkonu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se