Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Írán zvažuje export zemního plynu do Evropy

Podle vyjádření íránského zástupce ministerstva pro ropu země zvažuje export zemního plynu do Evropy. Komplikací jsou ovšem na Írán aktuálně uvalené sankce ze strany USA. Informoval o tom portál Euractiv.

Írán vlastní druhé největší prokázané zásoby zemního plynu na světě. Tzv. prokázané zásoby jsou definovány jako objem zemního plynu, u kterého se na základě geologických a dalších dat s relativně vysokou pravděpodobností (90 % a více) předpokládá, že bude při současných ekonomických a technických podmínkách vytěžitelný.

2. Habeck: Rusko začalo používat dodávky plynu jako zbraň. S přerušením dodávek německému Gazpromu se vyrovnáme

Rusko začalo používat dodávky fosilních paliv jako „zbraň“, důkazem je přerušení dodávek Gazpromu Germania, bývalé dceřiné společnosti Gazpromu. Situace se sice vyhrocuje, ale ovlivněné objemy plynu lze kompenzovat. Německo by se se zastavením dodávek ruského plynu mohlo vyrovnat již v nadcházející zimě. Uvedl to německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.

Německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck uvedl, že Rusko začalo využívat dodávky fosilních paliv, jako je ropa a plyn, jako „zbraň“, ale že Německo je na tuto situaci připraveno.

3. Bulharští spotřebitelé zastavení dodávek plynu z Ruska nepocítí. Mohou dokonce očekávat nižší cenu

Rusko zastavilo 27. dubna dodávky plynu do Bulharska, protože to odmítlo platit za ruský plyn v rublech. I přesto, že Bulharsko do té doby získávalo 90 % svého plynu z Ruska, spotřebitelé v zemi uzavření ruských kohoutů nepoznali. Naopak zákazníci bulharského Bulgargazu mohou dokonce očekávat, že v budoucnu budou za plyn platit méně než doposud.

Již v červnu obdrží Bulharsko první dodávku zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, a to za cenu mírně nižší, než jakou platilo ruskému dodavateli, firmě Gazprom. Americký plyn do bulharska doputuje skrze LNG terminály v Řecku a Turecku. Dlouhodobá smlouva na dodávky LNG z USA by navíc měla být za cenu výrazně nižší než tu, kterou Bulharsko platilo za ruský plyn, uvedl bulharský premiér Kiril Petkov.

4. Izrael navyšuje těžbu zemního plynu, dodávat jej chce i do Evropy

Izrael plánuje v následujících letech výrazně navýšit těžbu zemního plynu, přičemž značná část z nové těžby by mohla skončit na evropském trhu, který aktuálně hledá alternativní dodávky pro snížení závislosti na ruském plynu. V tomto případě se nicméně nebude jednat o krátkodobé řešení, jelikož nové dodávky by podle tamní vlády mohly Evropě pomoci nejdříve v roce 2024.

Izrael podle agentury Reuters těženým plynem v aktuální době nezásobuje pouze domácí trh, ale rovněž část své těžby vyváží do sousedního Egypta a Jordánska. Velká část z plánovaného navýšení produkce by však měla putovat na evropský trh. Podle agentury Reuters země v současnosti těží zhruba 20 miliard metrů krychlových plynu ročně, díky rozšíření stávajících polí a otevírání nových by však těžba mohla vzrůst na 40 miliard kubíků, tedy dvojnásobek.

5. Pilotní projekt geotermální elektrárny na Slovensku získal podporu od českého EPH

Snaha Slovenska snížit svoji závislost na ruských fosilních palivech urychlila realizaci geotermálních projektů na Slovensku, které začaly získávat na popularitě ještě před započetím války na Ukrajině. Jeden z pilotních projektů přilákal pozornost i české energetické společnosti EPH. V reakci na energetickou krizi se i Evropská komise více zaměřuje na potenciál geotermální energie.

Do pilotní projektu geotermální elektrárny ve středoslovenském městě Žiar nad Hronom nedávno investovala slovenská energetická společnost Středoslovenská energetika (SSE) holding, jak informoval zpravodajský portál EURACTIV. SSE holding z části vlastní stát a z části skupina EPH českého miliardáře Daniela Křetínského.

6. Rakousko volí vlastní cestu zaplnění zásobníků plynu, ke skladování motivuje průmysl

Rakousko plánuje, že při nedostatku plynu a omezování jeho spotřeby zvýhodní průmyslové podniky, které přispějí k naplnění zásobníků plynu. Legislativa, na základě které by měly být podniky upřednostněny, je nyní projednávána v parlamentu. Očekává se ale její schválení, jelikož se již většina politických stran k návrhu vyjádřila pozitivně.

Jednotlivé členské státy Evropské unie připravují plány, jak před zimou zajistí dodávky zemního plynu a naplní zásobníky plynu na 80 %. Tuto úroveň zaplnění zásobníků požaduje návrh nařízení, který je součástí REPowerEU plánu představeného po ruské invazi na Ukrajinu.

7. Skotská přečerpávací vodní elektrárna „dutá hora“ se zřejmě dočká značného rozšíření

S intenzivním rozvojem využívání obnovitelných zdrojů je stále aktuálnější i otázka akumulace energie, a to jak krátkodobé, tak i dlouhodobé. Přestože se v posledních letech dostává stále větší pozornosti především bateriovým úložištím, tradiční technologie přečerpávacích vodních elektráren stále může nabídnout potřebnou flexibilitu. Rozšíření by se tak měla v nejbližších letech dočkat i skotská přečerpávací vodní elektrárna Cruachan, které se přezdívá dutá hora.

Energetická společnost Drax na začátku tohoto týdne předložila plány na rozšíření přečerpávací vodní elektrárny (PVE) Cruachan, která se nachází ve Skotsku. Podle společnosti by se mělo jednat o vůbec první nový zdroj svého druhu vybudovaný za posledních 40 let. Rozšíření elektrárny by mělo pomoci při přechodu Spojeného království k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů.

8. První letošní aukce pro střešní FVE se v Německu ani zdaleka nezaplnila

Na začátku dubna v Německu proběhly další aukce na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů, v tomto případě aukce pro solární elektrárny na střechách či protihlukových barierách a dále inovativní aukce. Zatímco inovativní aukce tradičně ovládly solární elektrárny kombinované s úložištěm, samostatná aukce pro střešní elektrárny se zaplnila pouze zhruba z jedné čtvrtiny.

V dubnu se v Německu konala další kola aukcí na výstavbu obnovitelných zdrojů. V aukci pro systémy solárních elektráren na střechách či protihlukových stěnách německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení bezmála 767 MW výkonu, v inovativní aukci mohli developeři soutěžit o 397 MW.

9. Lidé mají zájem o solární elektrárny, dodavatelé mají násobně vyšší poptávku

Lidé i firmy mají zájem o fotovoltaické elektrárny. Jejich dodavatelé zaznamenali nárůst poptávky, v meziročním srovnání až několikanásobně. Zároveň se o měsíce prodlužují termíny dodání. Kvůli pandemii covidu i konfliktu na Ukrajině se řada dodavatelů potýká s výpadky dodávek některých součástí, například baterií, zjistila ČTK. Solární elektrárna pro rodinný dům vyjde řádově na stovky tisíc korun.

Například u společnosti ČEZ ESCO, která se zaměřuje na firmy, obce i velké zákazníky, vzrostla poptávka po solárních elektrárnách meziročně trojnásobně. Firma letos již zahájila 80 projektů, dvojnásobek jako za celý loňský rok. Instalací fotovoltaiky si tak lidé podle ČEZ zajistí svou vlastní spotřebu elektrické energie na zhruba 30 let.

10. Rotterdamský přístav chce do roku 2030 dodávat čtvrtinu evropského vodíku

Vodíkový hub umístěný v přístavu v nizozemském Rotterdamu plánuje Evropě do roku 2030 dodávat 4,6 milionu tun vodíku ročně. To představuje téměř čtvrtinu evropského cíle pro výrobu a dovoz vodíku.

EU si v rámci svého nedávno zveřejněného balíčku REPowerEU stanovila cíl výroby či dovozu 20 milionů tun obnovitelného vodíku do roku 2030. Téměř pětinu z toho plánuje dodávat nizozemský přístav v Rotterdamu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu