Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. 2 pádné důvody pro zdražení fotovoltaických panelů?

Ceny fotovoltaických panelů dosáhly letos v září historického dna. Podle expertů je však dlouhodobě neudržitelné, aby výrobci prodávali panely za ceny pod výrobní náklady a finančně tak krváceli. Proč se ceny panelů budou muset zvýšit? A kdy k tomu dojde? Jaké technologie mají největší perspektivu?

O vývoji cen a novinkách ve fotovoltaice můžete diskutovat s předními experty na mezinárodní konferenci, která se uskuteční v Praze ve středu 9. října 2024 během veletrhu moderní energetiky Smart Energy Forum

Celý článek najdete ZDE.

2. Výrobu elektřiny z uhlí v EU ukončilo již pět zemí, Čína své kapacity rozšiřuje

Vybrané údaje o uhelných elektrárnách ve světě k uzavření poslední britské uhelné elektrárny Ratcliffe-on-Soar 30. září.

Celý článek najdete ZDE.

3. Maďarsko volá po větší podpoře EU: Potřebujeme finance na odklon od ruského plynu

Menší evropské vnitrozemské státy nedostávají dostatečnou podporu v odklonu od závislosti na ruském plynu, tvrdí maďarský úředník pro energetickou bezpečnost. Podle něj je řešením získání více finančních prostředků pro dotčené státy, informoval zpravodajský server Reuters. Otázkou zůstává, jaká konkrétní řešení se nabízejí?

Autorem výroku je Csaba Marosvári, náměstek maďarského státního tajemníka pro energetickou bezpečnost, který vystoupil na konferenci Gastech v Houstonu. „V našem regionu jsou malé země, malé trhy, málo významných hráčů a nedostatek kapitálu,“ uvedl Marosvári. Dále dodal, že infrastrukturní projekty dosahují nákladů v řádech stovek milionů eur, což je pro tyto země velkou výzvou.

Celý článek najdete ZDE.

4. Nekalé praktiky na německém trhu s elektřinou? Regulátor prověřuje obvinění

Německý síťový regulátor zintenzivnil vyšetřování potenciálních nekalých praktik na trhu s elektřinou. Obavy panují ohledně obvinění z využívání informací o stavu rovnováhy v soustavě k získání výhody při obchodování na vnitrodenním trhu.

Obvinění se týkají informací, které provozovatelé přenosové soustavy poskytují vybraným společnostem, aby pomohli udržet výkonovou rovnováhu v elektrizační soustavě. Informace o stavu nerovnováhy v německé síti, není v reálném čase zveřejňována, někteří obchodníci s privilegovaným přístupem k těmto informacím jich údajně využívali nebo využívají k získaní výhody na vnitrodenním trhu, uvedlo agentuře Montel pět informátorů.

Celý článek najdete ZDE.

5. Instalace kopule vnější ochranné obálky na prvním bloku JE Akkuyu je hotova

Dne 23. září 2024 byla v turecké provincii Mersin na prvním reaktoru JE Akkuyu úspěšně instalována kopule kontejnmentu. Kopule je poslední komponentou vnější ochranné obálky reaktoru.

Proces výstavby kopule probíhá v několika fázích: výroba kompozitních prvků z kovových vrstev, jejich instalace a následné postupné betonování.

Celý článek najdete ZDE.

6. Studie: Elektřinu z českého uhlí brzy dokáží nahradit zahraniční levnější zdroje

Elektřinu z českých uhelných elektráren mohou v nejbližších letech dostatečně spolehlivě nahradit levnější zdroje z okolních států, vyplývá ze studie projektu Fakta o klimatu, kterou má ČTK k dispozici. Naopak v teplárenství se podle autorů studie bude v nejbližších letech uhlí dál spalovat a dekarbonizace bude pomalejší. Pro udržení nízké ceny elektřiny a tepla je při odklonu od uhlí důležitý rozvoj moderní energetiky založené na obnovitelných zdrojích, uvádí studie.

Drtivou většinu českých uhelných elektráren by podle analytického týmu Fakta o klimatu při zvýšení cen emisních povolenek nebylo ekonomicky výhodné provozovat. Z trhu s elektřinou by tyto elektrárny vytlačily levnější zdroje především z okolních států, jejichž kapacita je dostatečná i na pokrytí potřeb ČR. Odlišná situace je ale v uhelném teplárenství, kde podle studie nelze výrobu tak snadno nahradit, jako je tomu u elektřiny.

Celý článek najdete ZDE.

7. Velké solární parky jsou v Česku extrémně levné, tvrdí studie. Cena navíc dál klesá

Rok 2023 znamenal historický milník v přechodu k energetice založené na obnovitelných zdrojích energie. Nově instalovaný výkon dosáhl rekordních 473 GW, což představuje 54% nárůst oproti roku 2022. Současně jde o největší roční růst od roku 2000. Dále klesaly náklady na vyrobenou jednotku elektřiny obnovitelných zdrojů – nejvíce u fotovoltaických elektráren, a to meziročně o 12 %. Podle organizace IRENA jsou Česká republika a Bulharsko země, ve kterých se dá nejlevněji postavit velká solární elektrárna.   

Obnovitelné zdroje opět dominovaly světové energetice. Jak uvádí podrobná zpráva od agentury IRENA, instalovaný výkon obnovitelných zdrojů již po roce 2023 útočí na metu 4 TW.  Celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů se totiž zvýšil z 3 391 GW v roce 2022 na 3 865 GW v roce 2023 (meziročně jde o nárůst o 14 %).

Celý článek najdete ZDE.

8. Montel: Německo žádá Evropskou komisi o uvolnění pravidel pro zelený vodík

Přechod na využívání zeleného vodíku je jedním z pilířů, který má Evropě v budoucnu pomoci k přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Pravidla pro jeho výrobu však mají být relativně striktní, a to především z pohledu spárování s novými obnovitelnými zdroji. Německý ministr hospodářství minulý týden požádal Evropskou komisi, aby posunula termíny zavedení nových pravidel, která mají právě toto zaručit.

Výroba a využívání zeleného vodíku je v posledních letech silně diskutovaným tématem na poli Evropské unie. V budoucnu by k výrobě zeleného vodíky měly sloužit pouze nové obnovitelné zdroje, což má podpořit jejich další rozvoj. Kromě toho by výrobci zeleného vodíku měli být schopni doložit, že elektřina, kterou využívají, pochází z obnovitelných zdrojů, a to na hodinové bázi.

Celý článek najdete ZDE.

9. Plynaři: Katastrofální záplavy na Jesenicku zničily 210 kilometrů potrubí

Katastrofální povodně na Jesenicku podle správců plynovodů vyřadily z provozu 210 kilometrů potrubí. Nouzový stav se momentálně týká devíti nejzasaženějších obcí, připojení k plynu zde plynařům potrvá až několik týdnů, řekl dnes ČTK mluvčí firmy GasNet Tomáš Pernis. Mezi nejpostiženější místa patří Jeseník, část Žulové, Česká Ves, Písečná, Bělá pod Pradědem, Vápenná, Mikulovice, Lipová-lázně a Ramzová. Obnovit se ale podařila dodávka plynu pro jesenickou nemocnici či Centrum sociálních služeb. Náhradní řešení v postižených oblastech chce zajistit stát.

Jesenicko je podle správců plynovodu nejzasaženější oblastí v ČR, nasazeny zde byly týmy techniků z celé republiky. Voda zde vyrvala potrubí ze země, řeky strhly nadzemní přechody a část plynovodů je zaplavená. Kvůli mimořádnému poničení místní plynárenské sítě se dodávka obnovuje postupně, podle stupně poškození v dané lokalitě. Práci podle Pernise výrazně komplikuje například stav podloží a často zcela zdevastované komunikace, kam zatím není možné nové plynovody bezpečně uložit. Oprava mnohdy zahrnuje i technologicky náročné odčerpávání vody ze zaplaveného potrubí. „Indikujeme momentálně, že opravy v nejpostiženějších oblastech mohou zabrat i několik týdnů,“ doplnil mluvčí společnosti.

Celý článek najdete ZDE.

10. Výrobce baterií pro elektromobily Northvolt zruší téměř čtvrtinu pracovních míst

Švédský výrobce baterií pro elektromobily Northvolt zruší ve Švédsku 1600 pracovních míst. Reaguje tak na napjatou finanční situaci a na pokles poptávky. Firma to oznámila v dnešním sdělení. Northvolt má podle svých internetových stránek nyní více než 6500 zaměstnanců.

Propouštění se nejvíce dotkne velké továrny ve městě Skellefteaa na severu Švédska, která se nazývá Northvolt Ett. V té Northvolt zruší až 1000 pracovních míst. Firma dodala, že pozastaví plány na rozšíření závodu a své zdroje zaměří na urychlení výroby bateriových článků v závodě a na splnění závazků vůči stávajícím zákazníkům.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Větrné elektrárny v Česku: Zablokují je překážky, nebo přijde změna?

Po energetické krizi v roce 2022 se v České republice začala věnovat větší pozornost rozvoji obnovitelných zdrojů energie a transformaci energetiky. Mediálně největší prostor ovládla fotovoltaika. Mnohé firmy, energetické komunity i developeři však upírají naděje také k oživení větrné energetiky, která v České republice dlouhodobě stagnuje. Nadějí na změnu může být nový Stavební zákon, avšak zásadní roli bude hrát především změna přístupu obyvatel.

Ke konci roku 2023 bylo na území krajů nainstalováno celkem 352 MW instalovaného výkonu větrných elektráren, přičemž od roku 2007, kdy došlo k největšímu rozvoji výstavby, bylo instalováno pouze 236 MW. Pro srovnání, například sousední Rakousko nainstalovalo jen za minulý rok 331 MW a nyní disponuje přibližně desetinásobkem instalovaného výkonu České republiky.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu